Ruská menšina v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Ruská menšina v Česku představuje jednu z početně méně významnějších národnostních menšin na území České republiky. Podle údajů z 1. března 2001 se v ČR hlásí 12 369 osob k ruské národnosti (0,12 % populace), což je stále početně méně než menšiny slovenské (1,89 %), polské (0,51 %), německé (0,38 %), ukrajinské (0,22 %) nebo vietnamské (0,17 %).[1][2]. Podle údajů z 31. května 2011 žije v ČR 30 282 cizinců se státním občanstvím Ruské federace, mající zde trvalý či jiný typ pobytu.[3] Zástupci ruské menšiny počet sami odhadují na 16 - 20 000 osob. Geografické usídlení etnika v ČR je celoplošné, s větší mírou koncentrace v Praze, Karlových Varech, Brně a dalších větších městech. [4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska československého armádního generála Sergeje Vojcechovského

V roce 1918 a dalších letech přicházelo na území tehdejšího Československa velké množství ruských občanů. Politika první republiky byla k menšinám vstřícná. V rámci tzv. „ruské akce“, která probíhala v letech 1921-1926 přislíbilo tehdy Československo dětem, ženám, invalidům, technickým a kulturním pracovníkům, zemědělcům a studentům pomoc. Bylo stanoveno pět let jako doba potřebná k dostudování na zdejších odborných školách. Ruské obyvatelstvo se tehdy koncentrovalo ve městech, kde se tyto školy nalézaly (např. Praha, Brno, Plzeň, Poděbrady, Příbram či Bratislava). Akce měla připravit inteligenci pro Rusko, kam by se mohli již vzdělaní vrátit, až se poměry v zemi ustaví. Velká hospodářská krize ve třicátých letech a poměry v Sovětském svazu však návratu většiny z nich zabránily. Část obyvatel se přesídlila do dalších zemí, část se snažila získat československé občanství. Druhá vlna migrace přišla o několik let později a tvořily ji většinou manželky českých studentů.[4][5]

Po ukončení druhé světové války sovětské orgány odvlekly většinu obyvatel zpět do vlasti. Ti, kteří v tehdejším Československu zůstali, byli následně vyňati z upřednostňování všeho ruského a vztah k těmto obyvatelům se po vojenské invazi v roce 1968 ještě zhoršil.[5] Český spisovatel ruského původu Sergej Machonin jako jeden z prvních podepsal Chartu 77. Po roce 1989 se český publicista Vladimír Bystrov, syn ruského emigranta, začal věnovat problematice československých občanů ruského původu zavlečených po druhé světové válce do sovětských gulagů.

Protiruský nápis na demonstraci v Praze 17. listopadu 2018

Poslední vlna, početně zatím nejsilnější, se zde v ČR objevila po rozpadu SSSR. První roky po revoluci v Česku byly podle Rusů těžké, protiruské nálady podle nich ovlivňovaly celou společnost. Na počátku 21. století byli podle názorů ruské menšiny Češi k Rusům mnohem tolerantnější. Zlepšující se vztah Čechů k Rusům potvrzovali i majitelé ruských obchodů (např. klientela byla ze třiceti procent česká a její podíl prý stále rostl).[4][5] Protiruské nálady v Česku jsou znovu na vzestupu od roku 2014.

Český hokejový útočník ruského původu Dmitrij Jaškin hraje v zámořské NHL a v roce 2018 reprezentoval Česko na MS v hokeji, kde přispěl brankou k českému vítězství v zápase s Ruskem.

Typologie[editovat | editovat zdroj]

Převážná většina ruských podnikatelů, především v Karlových Varech, jsou cizinci, kteří nemají české občanství, pouze na území ČR podnikají. Samotná menšina značně roztříštěná, jednotlivé skupiny si vzájemně nedůvěřují, odlišují se životními postoji, zkušenostmi a politickou orientací. Je to způsobeno pravděpodobně tím, že ruské obyvatelstvo přicházelo na naše území v několika vlnách ze zcela odlišných důvodů a pocházelo či pochází z různých společenských vrstev.[5]

Ruská menšina v Karlových Varech[editovat | editovat zdroj]

Příslušníci ruské menšiny, kteří působí v Karlových Varech většinou nejsou občané ČR, pouze zde podnikají a působí jakožto vlastníci nemovitostí, hotelů apod. Vlastní zde několik desítek hotelů, neinvestují však pouze do svého majetku, ale i do veřejných projektů. Podle oficiálních údajů žilo v Karlových Varech na začátku roku 2004 491 občanů Ruské federace s trvalým pobytem a 450 jich mělo povolený pobyt na základě víza nad 90 dnů. (31. leden 2004). Většinou se jedná o movitější migranty, mnozí z nich zde žijí se svými rodinami. Málo příslušníků této menšiny ovládá český jazyk. [5]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu cizinců s občanstvím Ruské federace od roku 2003. Tabulka zobrazuje celkové údaje za Českou republiku a za dvě města (Praha a Karlovy Vary, resp. okres Karlovy Vary) s procentuálně nejvyšším zastoupením této menšiny.[6][7][8][9][10][3][11][12][13]

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Celá ČR 12 605 14 747 16 627 18 954 23 278 27 178 30 395 31 941 32 376 32 961
Karlovy Vary 929 1 198 1 199 1 393 1 753 2 173 2 433 2 571 2 430 1 981
Praha 6 428 7 495 8 588 9 782 13 055 15 468 17 509 18 703 19 587 20 160

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČSÚ: Obyvatelstvo podle národnosti
  2. ČSÚ: Obyvatelstvo podle národnosti v procentech
  3. a b ČSÚ: Cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství - k 31. 5. 2011
  4. a b c vlada.cz: Ruská národnostní menšina
  5. a b c d e krajane.czu.cz: Ruská národnostní menšina v Čechách
  6. Rusové v Karlových Varech očima místních obyvatel, úddaje za období let 2003-2007
  7. ČSÚ: Cizinci v ČR podle kraje, okresu a státního občanství - k 31. 12. 2007
  8. ČSÚ: Cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství - k 31. 12. 2008
  9. ČSÚ: Cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství - k 31. 12. 2009
  10. ČSÚ: Cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství - k 31. 12. 2010
  11. ČSÚ: Cizinci podle státního občanství - 2004-2008
  12. ČSÚ: Cizinci podle státního občanství - Archivováno 23. 9. 2013 na Wayback Machine 2009-2010
  13. ČSÚ: Cizinci v ČR 2013. 5 nejčastějších státních občanství cizinců podle oblasti, kraje a okresu: 2011 - 2012 (stav k 31. 12.)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]