Mongolská menšina v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mongolská menšina v Česku
mongolská vlajka
mongolská vlajka
Populace
cca 7 900
Jazyk(y)
mongolština, čeština
Náboženství
buddhismus

Mongolská menšina v Česku je sedmnáctou nejpočetnější etnickou menšinou v zemi. V roce 2017 se v České republice nacházelo celkem 7 895 dlouhodobě pobývajících cizinců (0,074 % populace), již byli držiteli mongolského občanství.[1] Mongolská diaspora v Česku je šestá nejpočetnější na světě (po Číně, Rusku, Jižní Koreji, Spojených státech a Kyrgyzstánu);[zdroj?] vyšší počet Mongolů je znám v Blansku, Havlíčkově Brodě a Pardubicích.[zdroj?] Čeští Mongolové nemají zastoupení v Radě vlády pro národnostní menšiny.

Vývoj česko-mongolských vztahů[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

První kontakt českých zemí s mongolskou kulturou se odehrál pravděpodobně v roce 1241, kdy po bitvě u Lehnice (při níž zemřel přemyslovec Boleslav), Mongolové vpadli na Moravu, přes kterou táhli do Uher.

Československo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1953 byl do Mongolska vyslán první československý velvyslanec.[2] Od šedesátých let 20. století probíhala mezi ČSSR a Mongolskou lidovou republikou spolupráce zejména v oblasti rozvoje hospodářství, jejíž součástí byla výměna pracovních sil.[3] Mongolové byli nejčastěji nasazováni do kožedělného průmyslu, ale i do strojírenství a stavebnictví; rovněž se v Československu usazovali mongolští vysokoškolští studenti, kteří snadno dostávali stipendium a vízum.[3] Československo bylo až do druhé poloviny 80. let po SSSR druhým nejvýznamnějším mongolským obchodním partnerem.[4]

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

Po sametové revoluci došlo k prudkému poklesu česko-mongolského obchodu, což mohlo být způsobeno odchodem některých českých podniků z mongolského trhu.[4] V roce 1993 bylo z finančních důvodů zrušeno české velvyslanectví v Mongolsku;[4] čeští velvyslanci v období 1994–1999 sídlili v Pekingu.[2] V roce 1997 byla uzavřena vzájemná dohoda o zamezení dvojího zdanění a o rok později dohoda o vzájemné ochraně investic. V roce 1999 ministr zahraničních věcí Jan Kavan během své návštěvy Mongolska[pozn. 1] podepsal další bilaterální smlouvy (smlouvu o geologickém mapování a dohody o spolupráci mezi akademiemi věd obou zemí) a otevřel obnovené české velvyslanectví v hlavním městě Ulánbátaru.[4][pozn. 2]

Do roku 2005 probíhala imigrace do Česka pozvolna; asijská finanční krize v roce 1997 a ruská finanční krize v roce 1998, kterými bylo Mongolsko mírně zasaženo, zvýšenou imigraci do ČR nezpůsobily. Změna nastala v období 2006–2008, kdy se počet mongolských přistěhovalců více než zdvojnásobil; hlavním motivem imigrace bylo nalezení práce. Tento stav se změnil s příchodem ekonomické krize po roce 2007, kvůli které došlo k pozastavení udělování víz, neochotě prodlužovat pracovní povolení a zpřísnění podmínek agenturního zaměstnávání cizinců, v důsledku čehož na přelomu let 2008 a 2009 počet Mongolů strmě klesl.[3]

Od roku 2014 vzniká díky lepším ekonomickým podmínkám nová migrace, u které se předpokládá,[kdo?] že povede k většímu početnímu nárůstu mongolské menšiny.

Národnostní menšiny podle počtu příslušníků[editovat | editovat zdroj]

Seznam je vytvořen podle sčítání lidu z roku 2011, statistik ČSÚ (s celkovým počtem cizího státního občanství) nebo hrubého odhadu.

  1. Moravané - 521 801 (2011)
  2. Romové - 150-300 000 (2003)
  3. Slováci - 147 152 (2011)
  4. Ukrajinci - 117 061
  5. Poláci - okolo 60 000 (bez Slezanů)[6]
  6. Vietnamci - 59 761
  7. Rusové - 36 642
  8. Němci - 21 261
  9. Maďaři - okolo 19-20 000[7]
  10. Židé - okolo 15-20 000
  11. Bulhaři - 13 795
  12. Rumuni - 12 562
  13. Slezané - 12 214 (2011)
  14. Srbové - okolo 10-12 000
  15. Rusíni - okolo 10 000
  16. Američané - 9 556
  17. Mongolové - 7 895 (k 31. 12. 2017)
  18. Řekové - okolo 7 000
  19. Číňané - 6 871
  20. Britové - 6 698

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Toto je celkový počet nositelů mongolského občanství v ČR.[8] [1]

Rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Celá ČR 418 477 681 1 080 1 370 1 165 950 1 153 1 472 1 542 2 052 2 435 3 280 6 026 8 569 5 745 5 576 5 385 5 306 5 287 5 461 5 986 6 799 7 895
rozdíl ? +14.1 +42.8 +58.6 +26.9 -15.0 -18.5 +21.4 +27.7 +4.8 +33.1 +18.7 +34.7 +83.7 +42.2 -33.0 -2.9 -3.4 -1.5 -0.4 +3.3 +9.6 +13.6 +16.1
podíl obyv.* 0.004% 0.005% 0.007% 0.010% 0.013% 0.011% 0.009% 0.011% 0.014% 0.015% 0.020% 0.024% 0.032% 0.058% 0.082% 0.055% 0.053% 0.051% 0.050% 0.050% 0.052% 0.057% 0.064% 0.074%

*celkový počet obyvatel ČR k 31. 12. daného roku bývá uváděn v tisících, jde tedy o hrubý výsledek[9]

Pozice mongolského občanství jako cizího státního občanství v ČR[editovat | editovat zdroj]

V letech 2007 a 2008 bylo mongolské občanství 8. nejdrženější cizí občanství v ČR.

Tabulka:hodnoty žabříčku neuvadí bez státního občanství+ostatní+nezjištěno, vychází z celkového počtu držitelů

Rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Celá ČR 25. 24. 23. 23. 20. 22. 22. 20. 19. 19. 16. 14. 12. 8. 8. 10. 10. 11. 12. 13. 12. 10. 10. 10.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Kavanova návštěva probíhala v dnech 23. až 25. května 1999 a byla poslední zastávkou jeho cesty po východní Asii, během níž navštívil i Čínu, Jižní Koreu a Japonsko. Ministra provázela přibližně patnáctičlenná podnikatelská delegace. Kromě otevření českého velvyslanectví se setkal s mongolským prezidentem Nacagínem Bagabandim, premiérem Džanlavínem Narancacraltem a ministryní zahraničí, vystoupil na obchodně-investičním semináři v Ulánbátaru a zahájil výstavu českého uměleckého skla.[4]
  2. Obnovení činnosti velvyslanectví bylo schváleno na zasedání vlády ČR dne 17. března 1999.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b https://www.czso.cz/documents/11292/27320905/c01R07_2017.pdf/24ad2ce0-e1ae-4c91-b50b-ada59c346af6?version=1.0
  2. a b https://www.mzv.cz/ulaanbaatar/cz/o_velvyslanectvi/prehled_vedoucich_uradu/index_1.html
  3. a b c https://www.clovekvtisni.cz/media/publications/105/file/1367397604-metodika-cizinci-web.pdf
  4. a b c d e Česká republika chce zase spolupracovat s Mongolskem. iDNES.cz [online]. 1999-05-24 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online. 
  5. Z vládní sestavy zbylo jen torzo. iDNES.cz [online]. 1999-03-17 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online. 
  6. https://www.vlada.cz/cz/ppov/rnm/mensiny/polska-narodnostni-mensina-16124/
  7. https://www.vlada.cz/cz/ppov/rnm/mensiny/madarska-narodnostni-mensina-16115/
  8. Počet mongolských občanů v letech 1994-2016 (údaje k 31.12.)
  9. https://www.czso.cz/documents/10180/61508910/32018118_0101.pdf/14cb0350-e7ce-44c4-a6ee-5f53614c6b94?version=1.0