Vietnamská menšina v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vietnamská menšina v Česku
Người Việt tại Séc
Monika Leová, moderátorka a modelka
Monika Leová, moderátorka a modelka
Populace
cca 60 000
Jazyk(y)
vietnamština, čeština
Náboženství
buddhismus, katolictví

Vietnamská menšina v Česku je tvořena jednak občany České republiky hlásícími se k vietnamské národnosti, jednak občany jiných zemí, zvláště Socialistické republiky Vietnam, majícími v ČR dlouhodobý či trvalý pobyt.

Po občanech Slovenska a Ukrajiny jde o početně největší cizineckou skupinu v Česku. Nejvíce lidí hlásících se k vietnamské národnosti žije v Praze a v Karlovarském kraji, převážně v Chebu. Jejich počet se od 90. let 20. století neustále zvyšoval a kulminoval v roce 2009 na počtu 61 000 osob. V roce 2008 vláda ČR pozastavila vydávání vstupních víz pro občany Vietnamu a to na základě zprávy tehdejšího ministra vnitra Ivana Langera. Od té doby se počet těchto osob mírně snižuje, zejména v důsledku vyhošťování pro kriminální činnost.[zdroj?] V roce 2012 činil počet občanů Vietnamu pobývajících v ČR podle statistik MV ČR cca 57 000 osob. Pokud však národnostní menšinu pojmeme podle tzv. menšinového zákona (č. 273/2001 Sb.), pak počet příslušníků vietnamské menšiny v ČR čítá odhadem pouze několik set až tisíc osob, neboť podle zákona se za menšinu považují pouze občané ČR. Česká republika, resp. Československo totiž v uplynulých 40 letech udělovalo české občanství občanům Vietnamu jen minimálně, řádově pouze několika desítkám osob ročně. Je nutné poznamenat, že počet 29 660 osob vietnamské národnosti vyskytujících se v Sčítání lidu, domů a bytů 2011, není počtem občanů ČR hlásících se k vietnamské národnosti. Tento počet zahrnuje jak občany jiných zemí (cizince), tak občany ČR hlásící se k vietnamské národnosti. Občanů ČR hlásících se k vietnamské národnosti bylo v r. 2011 zjištěno jen 824.

Nečasova vláda v demisi se na svém posledním zasedání dne 3. července 2013 usnesla na změně Statutu Rady vlády pro národnostní menšiny, kterou rozšířila tento svůj poradní orgán poprvé o zástupce vietnamské (a běloruské) menšiny, což se na veřejnosti často (z právního hlediska mylně) interpretuje jako „uznání“ Vietnamců v ČR za národnostní menšinu. Svaz Vietnamců slavil tento den v Libušském tržnici Sapě a v rámci této akce si pozvali z Vietnamu lidové umělce: Xuan Hinh - bavič, Trong Tan - národní písničky, Thanh Thanh Hien - pro starší (střední) generaci zmámá svým hlasem.[1]

Příslušníci národnostních menšin coby občané ČR mají za určitých zákonem stanovených podmínek například právo na školní výuku ve svém jazyce, jednání před správními úřady ve svém jazyce, právo žádat o dotace na kulturní a vzdělávací činnost apod. Stát, kraj či obec by měly na zmíněné vyčlenit příslušné finanční prostředky.

Podle údajů ČSÚ žilo k 1. březnu 2001 v ČR 17 462 obyvatel (cizinců i občanů ČR) hlásících se k vietnamské národnosti.[2] V roce 2007 povolení k pobytu v ČR mělo více než 45 000 Vietnamců a k 31. prosinci 2009 tu žilo již 61 012 občanů Vietnamu s dlouhodobým či trvalým pobytem.[3] Podle statistik ministerstva vnitra počty později poklesly – na konci listopadu 2011 pobývalo v ČR legálně 55 585 Vietnamců, z toho 37 497 natrvalo.[4] Někteří další Vietnamci jsou v Česku nelegálně. Skutečný celkový počet Vietnamců v ČR v roce 2012 odhadla Česká televize na 100 000.[5]

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Vietnamec a Kubánka ve východoněmecké továrně na boty – fotografie z konce 80. let zachycuje realitu obdobnou té v Československu

Příslušníci vietnamské národnosti začali pobývat na území Československa díky mezivládní dohodě na zvyšování kvalifikace. Jednalo se o desetitisíce vietnamských občanů mezi lety 19561967 a dále zejména po roce 1973. Cílem mezivládní dohody bylo zvyšování kvalifikace vietnamských občanů s omezenou dobou pobytu několika let.[6] Počty stážistů a dělníků postupně stoupaly, takže v polovině 80. let už v celém Československu bylo kolem 28 000 Vietnamců. Ke konci tohoto období se projevovala snaha čs. vlády o omezení „internacionální pomoci“, takže v době ukončení mezistátní smlouvy (1990) zde pobývalo kolem 10 000 vietnamských občanů.

Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Po pádu komunistického režimu v Československu se mnoho Vietnamců rozhodlo zůstat, jelikož pro ně byla zdejší situace z ekonomických důvodů výhodnější, než návrat zpět do Vietnamu. Mnozí další přišli nelegálně[zdroj?] z bývalé NDR, Slovenska, Maďarska, Polska a Ruska. Pomohla jim korupce úředníků a nedostatečná legislativa. Byla to první generace Vietnamců, kteří zde začali zakládat rodiny. Jejich ekonomickou doménou se stal pouliční prodej ve stáncích a na tržnicích – především šatstva (často padělků) dováženého z Číny a jihovýchodní Asie, dále ovoce, zeleniny a alkoholu (mnohdy nelegálně vyráběného či pašovaného). Později přibyla i drogová zločinnost (marihuana, pervitin), padělání i nelegální vývoz peněz, vydírání a obchod s lidmi (novodobé otrokářství).[7][8] V posledních letech se čím dál více zdejších Vietnamců rozhodlo zakládat vlastní kamenné obchody, což je příčinou následné migrace dalších Vietnamců, jak se tomu tak stalo již v jiných západních zemích.[9]

Vietnamská migrace pokračovala v průběhu 90. let a nyní, začátkem 21. století, se počet Vietnamců žijících na území ČR stále zvyšuje. Druhá generace Vietnamců už jsou zde narozené děti, odmala vystavené působení české/evropské kultury, čemuž odpovídá i míra jejich ovlivnění většinovou společností. Ani tato generace zprvu nejevila příliš velkou chuť do českého prostředí nějak hlouběji vplynout.[10] Nicméně část z těchto tzv. banánových dětí („navrch žluté, uvnitř bílé“) se již cítí s Českem spjata jako se svou (druhou) vlastí a vyvíjí snahy (zejména od r. 2009) po větším sblížení vietnamského a českého společenství.[11]

Současné aktivity[editovat | editovat zdroj]

Tržiště a obchody[editovat | editovat zdroj]

Na maloobchodní konferenci „Retail Summit“ zveřejnila agentura Nielsen Czech Republic v roce 2012 údaje, že na tuzemském trhu od roku 2001 do roku 2010 pod vlivem expanze obchodních řetězců i vietnamských obchodníků poklesl počet tradičních malých prodejen s potravinami a smíšeným zbožím z původních 20 442 na 14 706, přičemž počet prodejen do 50 m² poklesl z 12 319 na 8 129 a v kategorii 50 m² do 400 m² poklesl počet z 8173 na 6577. Aktuální počet vietnamských obchodů odhadl Lubomír Mechura z Nielsen Czech Republic na zhruba 3000.[12]

Podle blíže nespecifikovaných odhadů zmiňovaných serverem Aktuálně.cz v roce 2012 provozují Vietnamci na českém trhu už 19 000 až 20 000 prodejen.[13]

Poutač prodejny Potraviny u Rákosníčka u rybníku v pražské okrajové čtvrti Slivenec kombinuje českou pohádkovou postavu s českým lidovým označením pro Vietnamce
Vietnamská večerka na náměstí v Prčici

Podle generálního ředitele nákupní aliance ČEPOS Petra Moravy vietnamští obchodníci mnohé zanikající malé prodejny přebírají, protože díky nižším nákladům dokážou působit i v lokalitách s malými tržbami, kde by jiní obchodníci neuspěli, a tím brzdí jejich úbytek. Vietnamští obchodníci podle Moravy mají lepší nabídku ovoce a zeleniny, jsou vstřícnější k zákazníkům, mají dlouhou otevírací dobu a nechybí jim bojovnost.[12] V témže rozhovoru prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a předseda Sdružení českých a moravských spotřebních družstev COOP Zdeněk Juračka dodal, že vietnamské prodejny se v regionech rozšiřují doslova kobercovým způsobem, protože si vietnamští obchodníci nedělají starosti s jakýmikoliv odvody a povinnostmi vůči státu, což si české subjekty nechtějí a ani nemohou dovolit.[12] Vietnamští obchodníci mají také čím dál větší podíl na tržbách velkoobchodní sítě Makro. V prvním čtvrtletí 2011 zaznamenalo Makro meziroční nárůst v této kategorii maloobchodníků o 13,4 %. Makro kvůli tomu zřídilo pozici manažera pro komunikaci s asijskými a vietnamskými zákazníky.[12]

Koncem roku 2011 spustilo vietnamské společenství vlastní slevový server Cungmua.eu, zatím jen ve vietnamskojazyčné verzi. Server zahrnuje i zpravodajství a diskusní fórum. Kontaktní adresu uvádí server v Praze-Libuši poblíž tržnice Sapa.[13]

Jako „Malá Hanoj“ je někdy označována asijská tržnice TTTM Sapa v Praze-Libuši, která se rozvíjí od přelomu let 1999/2000 v areálech bývalé libušské drůbežárny a písnického masokombinátu. V povědomí pražské a vůbec české veřejnosti je toto centrum stereotypně spojováno s vraždami, požáry a raziemi policie nebo ČOI, ačkoliv při konfliktu zastupitelky MČ Praha-Libuš s vedením Sapy v r. 2010 sama Policie ČR domnělý nárůst kriminality nepotvrdila[14] a větší požáry vypukly na Sapě od r. 1999 pouze tři. České bezpečnostní služby a někteří čeští političtí činitelé Sapu přesto označili za sídlo organizovaného vietnamského zločinu a za bezpečnostní hrozbu státu.[15] Také z těchto důvodů (ač neuváděných přímo) jsou zamítány požadavky vedení tržnice na povolení další výstavby a rozšíření areálu. Areál je přes den volně přístupný. Každodenně zde vedle Vietnamců nakupují i mnozí čeští zákazníci. V areálu se vedle obchodů a skladů vyskytuje školka, tělocvična, ordinace lékaře, buddhistická modlitebna a další zařízení.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Asi čtyři pětiny Vietnamců jsou buddhistického vyznání.[4]

V roce 2008 otevřela vietnamská komunita ve Varnsdorfu první buddhistický chrám v Česku.[16]

Další, menší buddhistický chrám funguje v areálu tržnice Sapa. Vietnamské buddhistické sdružení usiluje o výstavbu nového, většího chrámu v rámci zamýšleného kulturního centra na pozemcích mezi tržnicí a Vídeňskou ulicí, které již byly pro tento účel zakoupeny, ale záměru zatím stojí v cestě zejména územní plán.[4] Malý, ale hojně navštěvovaný buddhistický chrám existuje také v Brně v areálu tržnice na ulici Olomoucká.

Část Vietnamců jsou také římští katolíci. Například v pražské arcidiecézi je ustanoven duchovní pro péči o vietnamskou komunitu.[17]

Kriminalita[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 byl vietnamský organizovaný zločin považován za nejprogresivnější formu organizovaného zločinu v České republice. Na závažné nelegální činnosti se však podílí pouze zlomek vietnamské menšiny v Česku.[18]

Mobilní operátor[editovat | editovat zdroj]

25. července 2008 oznámila vietnamská telekomunikační společnost VNPT (Vietnam Posts and Telecommunications) svůj vstup na český trh. Společnost se zaměřuje na místní vietnamskou komunitu a poskytuje výhodná volání do Vietnamu. Česko je tak první evropskou zemí, kde tento operátor nabízí své služby drobným klientům. Společnost následně plánuje rozvoj i do jiných evropských zemí.[19][20]

Známí Čechovietnamci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Oslava na Sapě - Vietnamci jako národnostní menšina, 25. červenec 2013
  2. ČSÚ: Obyvatelstvo podle národnosti
  3. ČSÚ: Cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství
  4. a b c V Praze by mohl být větší buddhistický chrám, plánují Vietnamci, České noviny, 17. 4. 2012, ČTK
  5. [1]
  6. (anglicky)Článek o vietnamské komunitě v ČR
  7. Organizační struktura vietnamských zločineckých gangů působících v České republice a hlavní druhy jimi páchané kriminality – studie vyšlá v časopise Policista 11/2004
  8. Co nastane s Vietnamci v Česku po období zlatého deště? – soubor článků R. Krištofa, otisknutých v Lidových a Literárních novinách v letech 2009–2010
  9. (anglicky)Článek o česko-vietnamských vztazích
  10. BROUČEK, Stanislav. Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v ČR [online]. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2003, [cit. 2009-10-28]. S. 5–7. Dostupné online.  
  11. viz např. dokument České televize Kosmopolis: Vietnamská komunita – druhá generace
  12. a b c d Vietnamských obchodů je více než družstevních prodejen, Aktuálně.cz, 1. 2. 2012
  13. a b Vietnamci spustili v Česku vlastní slevový portál, Aktuálně.cz 28. 12. 2011
  14. V pražské Libuši plánují domobranu. Proti Vietnamcům z Malé Hanoje, iDnes, 5. 4. 2010
  15. Vietnamci ze Sapy mají „agenty“ ve státní správě, říká Bublan – rozhovor s F. Bublanem, předsedou Výboru pro obranu a bezpečnost PS Parlamentu ČR
  16. http://www.buddhistchannel.tv/index.php?id=3,5874,0,0,1,0
  17. http://www.apha.cz/file/18222/zpravodajpa-5-ind6final.pdf
  18. Pechová, E.: Migrace z Vietnamu do České republiky v kontextu problematiky obchodu s lidmi a vykořisťování. Praha: La Strada Česká republika, 2007, s. 31
  19. http://mobilenet.cz/aktuality/clanek.php?id=c006&do-cr-miri-vietnamsky-operator-s-volanim-do-vietnamu
  20. http://www.finance.cz/zpravy/finance/181135-do-cr-vstupuje-vietnamsky-operator-s-nabidkou-volani-do-vietnamu/
  21. Ve školce jsem stavěla tanky, vzpomíná na Vietnam herečka z Ordinace
  22. http://www.csfd.cz/tvurce/35616-anh-thu-nguyen-thi/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]