Rámcový vzdělávací program

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Rámcový vzdělávací program definuje ve školství v České republice nejvyšší úroveň vzdělávání, dříve spolu s projektem Národní program pro rozvoj vzdělávání (tzv. Bílá Kniha, která přestala platit k roku 2020[1]). V roce 2004 MŠMT schválilo nové principy v politice pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Na základě tohoto rozhodnutí došlo ke změně kurikulárních dokumentů, které jsou tak vytvářeny na dvou úrovních (státní a školské).

Národní program vzdělávání vymezuje počáteční vzdělávání jako celek a rámcové programy pak vymezují závazné „rámce“ pro jednotlivé etapy vzdělávání (předškolní, základní a střední vzdělávání). Školní úroveň pak představuje školní vzdělávací programy, podle kterých se uskutečňuje výuka na jednotlivých školách.

Nový systém kurikulárních dokumentů[editovat | editovat zdroj]

Nový systém kurikulárních dokumentů

Legenda pro diagram nového systému kurikulárních dokumentů (viz obrázek vpravo):

  • RVP PV: Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
  • RVP ZV–LMP: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a příloha Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením
  • RVP G: Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
  • RVP SOV: Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné vzdělávání

Ostatní RVP např.:

  • RVP ZUV: Rámcový vzdělávací program pro umělecké obory základního uměleckého vzdělávání
  • RVP JŠ: Rámcový vzdělávací program pro jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky

Povinnosti škol, vyplývající z nového školského zákona[editovat | editovat zdroj]

Schválením zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále školský zákon) a Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále RVP ZV) dne 24. 8. 2004, mají učitelé možnost tvořit vlastní vzdělávací program, založený na jejich představách a zkušenostech s výukou. Společným úsilím všech pedagogů na škole je možnost, bez dalšího schvalování, utvořit ucelený Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, podporující pedagogickou autonomii s ohledem na potřeby žáků.

Učitelé tak nejsou vázáni tradičními osnovami, kterých se musí držet, protože v plánech nepopisuje „co má probrat,“ ale popisuje jaké dovednosti mají jeho žáci mít. Lze tedy velmi snadno některé pasáže látky vynechat či zredukovat, za účelem splnění základních cílů výuky nebo naopak jiný projekt prodloužit.

Pro tvorbu školního vzdělávacího programu je připraven dokument od MŠMT nazvaný jako Manuál pro tvorbu ŠVP. Ten obsahuje kompletní rozbor toho, jak by měl takový program vypadat, co by měl obsahovat a jak ho vytvořit.

Všechny základní školy v České republice jsou povinny připravit do začátku školního roku 2007/2008 svůj školní vzdělávací program (ŠVP) a od 1. 9. 2007 podle něj začít vyučovat v 1. a 6. ročníku.

Hlavní změny ve vzdělávání oproti tradičním osnovám[editovat | editovat zdroj]

Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě. RVP vycházejí z koncepce celoživotního učení, formulují očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání a podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání.

Ve vzdělávacím obsahu RVP ZV je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí.

V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány:

  • kompetence k učení
  • kompetence k řešení problémů
  • kompetence komunikativní
  • kompetence sociální a personální
  • kompetence občanské
  • kompetence pracovní.
  • Od roku 2021 také kompetence digitální

Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v RVP ZV orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory:

Vzdělávací obsah základního vzdělávání
vzdělávací oblast vzdělávací obory
Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura, Cizí jazyk
Matematika a její aplikace Matematika a její aplikace
Informatika Informatika
Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět
Člověk a společnost Dějepis, Výchova k občanství
Člověk a příroda Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis
Umění a kultura Hudební výchova, Výtvarná výchova
Člověk a zdraví Výchova ke zdraví, Tělesná výchova
Člověk a svět práce Člověk a svět práce

Součástí základního vzdělávání jsou i okruhy reprezentující soudobé problémy světa. Ty jsou v RVP ZV reprezentovány jako „průřezová témata“ a mají formovat zejména postoje a hodnoty žáků. Tematické okruhy průřezových témat jsou jednotné a procházejí napříč vzdělávacími oblastmi, kde umožňují propojení vzdělávacích obsahů jednotlivých oborů. Přispívají tak k ucelení vzdělávání žáků a pozitivně ovlivňují proces utváření a rozvíjení jejich klíčových kompetencí.

Cizí jazyky[editovat | editovat zdroj]

Podle Rámcového vzdělávacího programu byl povinně od září 2013 zaveden na základních školách další cizí jazyk. Druhý jazyk lze vyučovat podle možností, nejpozději však od 8. třídy. Cílem je zlepšení komunikačních schopností mladé generace, někteří pedagogové se ovšem obávají, že slabší žáci nezvládnou kvůli přetížení svých schopností ani jeden cizí jazyk.[2][3][4]

Jako první jazyk si žáci i školy volí obvykle angličtinu, jako druhý některý z dalších světových jazyků (němčina, francouzština, ruština, španělština, italština), mohou si však zvolit i jakýkoliv jiný, na kterém se domluví škola s rodiči, pokud je k dispozici i učitel a vhodné učební pomůcky. Pokud prvním cizím jazykem není angličtina, pak musí být povinně druhým.

Pro cizí jazyky se zpracovávají tzv. Standardy, v nichž jsou stanoveny základní dovednosti, kterých by měli žáci dosáhnout.[5]

Přínos RVP ZV[editovat | editovat zdroj]

Škola vytváří ŠVP pro žáky v známých podmínkách, tvořený na základě toho, čeho je schopna a způsobem, který si daná škola stanoví a bude dál rozvíjet.

Učitelé se mohou společně radit, pomáhat si, hledat nové možnosti efektivního vzdělávání i nejvhodnější způsoby jeho vymezení v dokumentu. Mohou také vyřadit vše, co považují za nepodstatné či nevyhovující.

Úskalí RVP ZV[editovat | editovat zdroj]

Představy některých pedagogů se mohou omezit jen na tvorbu ŠVP, tento dokument je ale pouze začátek předpokládaných změn, od níž se budou dlouhodobě odvíjet kvalitativní změny ve vzdělávání a v činnosti celé školy. Příprava ŠVP se může stát záležitostí pouze několika pedagogů na škole, bez potřebné aktivity a zájmu ostatních. Tvorba plánu je novou výzvou pro učitele, se kterou dosud nemuseli mít zkušenosti. Ze začátku může být problematické také omezené množství materiálů, osob, škol či institucí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělání v ČR 2002, MŠMT ČR. www.msmt.cz [online]. [cit. 2022-05-29]. Dostupné online. 
  2. Zavedením druhého povinného cizího jazyka na ZŠ se zlepší jazyková vybavenost žáků [online]. Národní ústav pro vzdělávání, 2013-09-25. Dostupné online. 
  3. ŠTEFFLOVÁ, Jaroslava. Postrach se jmenuje druhý cizí jazyk. Učitelské noviny. 2003, čís. 15. Dostupné online. 
  4. Školáci se povinně učí dva cizí jazyky. Někteří kantoři mají z novinky strach. Český rozhlas [online]. 2013-09-02. Dostupné online. 
  5. MALOVEC, Miroslav. Standardy pro základní vzdělávání. Esperanto. Další cizí jazyk [online]. Miroslav Malovec. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením) Praha: VÚP, 2005. 126 s. ISBN 80-87000-02-1.
  • Dostál, J. – Macháčková, P. Informační a komunikační technologie v rámcovém vzdělávacím programu základního vzdělávání. In DIDZA 06. Žilina: FPV ŽU, 2006. CD-ROM. ISBN 80-8070-556-9.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]