Opařany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Opařany
Zámek v Opařanech
Zámek v Opařanech
Znak obce OpařanyVlajka obce Opařany
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0317 552801
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Tábor (CZ0317)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Tábor
Historická země Čechy
Katastrální výměra 31,43 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 399 (2019)[1]
Nadmořská výška 464 m n. m.
PSČ 391 54 až 391 61
Zákl. sídelní jednotky 8
Části obce 7
Katastrální území 6
Adresa obecního úřadu Opařany 30
391 61 Opařany
Starosta Ing. Andrea Rucká
Oficiální web: www.oparany.cz
Email: obec@oparany.cz
Opařany
Opařany
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opařany (do roku 1923 Opořany, německy Woporschan) jsou obec v okrese TáborJihočeském kraji. Žije v ní přibližně 1 400[1] obyvatel. Celková katastrální výměra obce činí 3 144 hektarů.

Geografické údaje[editovat | editovat zdroj]

Poloha obce[editovat | editovat zdroj]

Obec leží na prodloužené vyvýšenině Středočeské pahorkatiny mezi údolími řeky Smutné a Oltyňského potoka 15 km západním směrem od Tábora. Prochází tudy státní komunikace I/29 spojuící města Tábor a Písek. Na jihovýchodě obce se zvedá kopec Srubce (467 m), na jihu Noviny (476 m), západně Za Hromadou (450 m) a na severovýchodě Na Hůrkách (473 m) a Chlum (540 m).

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

V okolí Opařan jsou:

Klima[editovat | editovat zdroj]

Klimatické poměry jsou obvyklé pro jihočeskou oblast. Průměrná roční teplota je pohybuje kolem 6,8 °C. Bývají zde normální mírně suchá léta, stejně tak mírná bývají i ostatní roční období. Průměrné roční srážky dosahují 580 mm. Charakteristické složení půdy odpovídá hnědozemi s vyšším obsahem humidů.

Vodní toky a rybníky[editovat | editovat zdroj]

Obec přísluší do povodí Lužnice. Dále katastrem obce protékají Smutná a Oltyňský potok, oba toky se vlévají do řeky Lužnice. Na jihozápadním okraji obce Opařany se nachází rybník Kášovka, uprsotřed obce Jezedák a na západě, poněkud stranou obce, rybník Tomešín.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší dějiny a původ obce[editovat | editovat zdroj]

Pravěké osídlení zdejšího kraje dokládají nálezy mohyl z doby laténské v lese jihovýchodně od obce.

První písemná zmínka o Opařanech se datuje do roku 1268, kdy tvrz Opařany spolu s pivovarem od pražského biskupa Jana III. z Dražic koupil Přemysl Otakar II. Obec Opařany se prvotně skládala ze dvou vsí: Opařany (dolní ves) a Opařanky (horní ves). Ty byly spojeny v jednu a od roku 1375 náležely do majetku vyšehradské královské kapitule.

Husitská doba a 16. století[editovat | editovat zdroj]

V husitské době náležely Opařany přechodně k Táboru, pak Janovi II. z Rožmberka a Matějovi z Dubče. Po roce 1437 připadlo opařanské panství zpět královskému městu Táboru, v jehož držení zůastalo až do roku 1547. Kvůli podílu na stavovském povstání v roce 1547 byl majetek města Tábora zkonfiskován a Opařany byly v témže roce předány Vítovi mladšímu ze Rzavé na Stádlci. V roce 1593 páni ze Rzavé prodali panství Anně Dlouhoveské z Dlouhé Vsi. Její manžel Zikmund Chrt ze Rtína z Opařan učinil vedle Zvoleněvse jedno ze svých sídel.

Doba třicetileté války a jezuité[editovat | editovat zdroj]

Období třicetileté války se na obci i jejím nejbližším okolí negativně podepsalo úbytkem osídlení a zpustnutím pozemků a budov. Roku 1623 přenechala Anna Chrtová ze Rtína panství pražskému kupci Janu de Vit z Lilienthalu, který je roku 1628 prodal Anně Haslauerové z Haslova, rozené Kalenické na Olší. Ta byla v roce 1647 odsouzena za kruté chování ke svým poddaným. Její dcera přenechala Opařany roku 1658 ovdovělé hraběnce Františce Slavatové, rozené z Meggau (1609–1676), vdovy po Jáchymu Oldřichu Slavatovi († 1645) synovi císařského komorníka Viléma Slavaty. Její syn Jan Karel Jáchym, generál karmelitánského řádu, roku 1667 prodal opařanské panství jezuitské kolejiNejsvětější TrojiceJindřichově Hradci. Jím rod Slavatů v roce 1712 vyhasl.

O dva roky později jindřichohradecká kolej prodala ves za 35 000 zlatých pražské jezuitské koleji u sv. Klimenta. Pražští jezuité ještě předtím postupně získali okolní panství Bernartice (1606) a Borovany (1623) a také vsi Kolíšov (1621) a Bojenice (1624) a v roce 1691 přibylo ještě panství Dobronice. K opařanskému panství náležely vsi Držkrajov, Hanov, Kolíšov, Opařany, Ráb, Podboří, Přeštěnice, Srlín, Skrýchov a Zálší. V roce 1727 jezuité panství sjednotili na alodiální panství Opařany a Bernartice.

Jezuité zde v roce 1727 vystavěli svou rezidenci a později i kostel sv. Františka Xaverského, který stavěl Kilián Ignác Dientzenhofer, podle vzoru kostela svatého KlimentaKlementinu.

Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byl majetek Klementina rozhodnutím dvorské kanceláře převeden ve prospěch studijního fondu. Tím byla přerušena činnost opařanské farnosti, v roce 1787 však sem byl náboženským fondem znovu dosazen farář. Pod správou c.k. státního majetkového úřadu bylo na zdejším panství osm emfyteudovaných šafářských dvorců: Bernartice, Borovany, Dobronice, Kolíšov, Podboří, Podolí, Srlín a Opařany. Bývalá jezuitská rezidence měla řadu uplatnění. Podle různých pramenů sloužila jako středisko pro výchovu kazatelů a misionářů.

V roce 1825 panství v dražbě získala kněžna Quidobaldina Paarová, rozená Cavrianiová, pro svého syna Karla, který je připojil k bechyňskému panství.

V roce 1840 činila rozloha alodiálního panství 12 707 jiter, 1092 sáhů a mělo 5176 převážně českojazyčných poddaných, z toho devět židovských rodin. Hlavní zdroj příjmů tvořilo zemědělství. K panství náležely poddanský trh Bernartice a vsi Opařany, Podboří, Hanov, Srlín, Bojenice, Borovany, Kolíšov, Ráb, Podoly, Rakov, Zběšice, Dobronice, Staré Sedlo, Držkrajov, Přestěnice, Podolsko, Skrýchov a Zálší a také díl Kášovic, myslivna Na Řepečkách, Dobřejice a Bejšovcův Mlýn, v Malšicích mlýn U Marků a v Čenkově odlehlá hájovna. Po zrušení patrimoniálních panství patřily Opařany od roku 1850 pod správu okresního hejtmanství v Milevsku a soudním okrese Bechyně.

V roce 1887 Zemský výbor odkoupil od knížete Karla Paara opařanský zámek a roku 1889 zde zřídil letní psychiatrické sanatorium jako pobočku Královského zemského ústavu pro choromyslné v Praze. V roce 1890 měly Opořany 123 domů, v nichž žilo 1103 Čechů a 45 Němců. S finanční podporou Karla Františka Bartoše Šturz-Sattelberga byla pobočka zemského ústavu pro choromyslné v roce 1923 přebudována na kliniku pro mentálně postižené děti.

20. století - současnost[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1923 slouží zámecké budovy jako dětská psychiatrická léčebna. V roce 1924 byl zaveden současný název Opařany, do té doby se obec nazývala Opořany. Do konce roku 1960 náležela do okresu Písek. Současně s tím byly spojené obce Podboří s Karlovem. 1. července 1980 došlo ke včlenění Skrýchova u Opařan s částmi Hodušín, Nové Dvory a Olší. Současně byla Oltyně vyčleněna z Řepče a obě přičleněny k Opařanům.

6. července 1999 Opařany zasáhla bouře s krupobitím o velikosti holubího vejce, které způsobily značné škody.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Památník obětem první světové války na návsi v obci

Jméno Opařany = ves Opařanů, tj. lidí bydlících nebo žijících v (na) oparu = v páře nebo horkosti (od slunce). Tamní lid prý nazývá oparem část louky, kde tráva žloutne a vadne; opar je tedy místo, kde slunce mnoho pálí, a Opařan je obyvatel takového oparu. Tomu výkladu svědčí, že tamní krajina je nakloněna k východu a k jihu.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]