Opařany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Opařany
Zámek v Opařanech
Znak obce OpařanyVlajka obce Opařany
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0317 552801
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Tábor (CZ0317)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Tábor
Historická země Čechy
Katastrální výměra 31,43 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 427 (2018)[1]
Nadmořská výška 464 m n. m.
PSČ 391 54 až 391 61
Zákl. sídelní jednotky 8
Části obce 7
Katastrální území 6
Adresa obecního úřadu Opařany 30
391 61 Opařany
Starosta Ing. Andrea Rucká
Oficiální web: www.oparany.cz
Email: obec@oparany.cz
Opařany
Opařany
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opařany (do roku 1923 Opořany, německy Woporschan) jsou obec v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní přibližně 1 400[1] obyvatel. Celková katastrální výměra obce činí 3 144 hektarů.

Geografické údaje[editovat | editovat zdroj]

Poloha obce[editovat | editovat zdroj]

Obec leží na prodloužené vyvýšenině Středočeské pahorkatiny mezi údolími řeky Smutné a Oltyňského potoka 15 km západním směrem od Tábora. Prochází tudy státní komunikace I/29 spojuící města Tábor a Písek. Na jihovýchodě obce se zvedá kopec Srubce (467 m), na jihu Noviny (476 m), západně Za Hromadou (450 m) a na severovýchodě Na Hůrkách (473 m) a Chlum (540 m).

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

V okolí Opařan jsou:

Klima[editovat | editovat zdroj]

Klimatické poměry jsou obvyklé pro jihočeskou oblast. Průměrná roční teplota je pohybuje kolem 6,8 °C. Bývají zde normální mírně suchá léta, stejně tak mírná bývají i ostatní roční období. Průměrné roční srážky dosahují 580 mm. Charakteristické složení půdy odpovídá hnědozemi s vyšším obsahem humidů.

Vodní toky a rybníky[editovat | editovat zdroj]

Obec přísluší do povodí Lužnice. Dále katastrem obce protékají Smutná a Oltyňský potok, oba toky se vlévají do řeky Lužnice. Na jihozápadním okraji obce Opařany se nachází rybník Kášovka, uprsotřed obce Jezedák a na západě, poněkud stranou obce, rybník Tomešín.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší dějiny a původ obce[editovat | editovat zdroj]

Pravěké osídlení zdejšího kraje dokládají nálezy mohyl z doby laténské v lese jihovýchodně od obce.

První písemná zmínka o Opařanech se datuje do roku 1268, kdy tvrz Opařany spolu s pivovarem od pražského biskupa Jana III. z Dražic koupil Přemysl Otakar II. Obec Opařany se prvotně skládala ze dvou vsí: Opařany (dolní ves) a Opařanky (horní ves). Ty byly spojeny v jednu a od roku 1375 náležely do majetku vyšehradské královské kapitule.

Husitská doba a 16. století[editovat | editovat zdroj]

V husitské době náležely Opařany přechodně k Táboru, pak Janovi II. z Rožmberka a Matějovi z Dubče. Po roce 1437 připadlo opařanské panství zpět královskému městu Táboru, v jehož držení zůastalo až do roku 1547. Kvůli podílu na stavovském povstání v roce 1547 byl majetek města Tábora zkonfiskován a Opařany byly v témže roce předány Vítovi mladšímu ze Rzavé na Stádlci. V roce 1593 páni ze Rzavé prodali panství Anně Dlouhoveské z Dlouhé Vsi. Její manžel Zikmund Chrt ze Rtína z Opařan učinil vedle Zvoleněvse jedno ze svých sídel.

Doba třicetileté války a jezuité[editovat | editovat zdroj]

Období třicetileté války se na obci i jejím nejbližším okolí negativně podepsalo úbytkem osídlení a zpustnutím pozemků a budov. Roku 1623 přenechala Anna Chrtová ze Rtína panství pražskému kupci Janu de Vit z Lilienthalu, který je roku 1628 prodal Anně Haslauerové z Haslova, rozené Kalenické na Olší. Ta byla v roce 1647 odsouzena za kruté chování ke svým poddaným. Její dcera přenechala Opařany roku 1658 ovdovělé hraběnce Františce Slavatové, rozené z Meggau (1609–1676), vdovy po Jáchymu Oldřichu Slavatovi († 1645) synovi císařského komorníka Viléma Slavaty. Její syn Jan Karel Jáchym, generál karmelitánského řádu, roku 1667 prodal opařanské panství jezuitské koleji u Nejsvětější Trojice v Jindřichově Hradci. Jím rod Slavatů v roce 1712 vyhasl.

O dva roky později jindřichohradecká kolej prodala ves za 35 000 zlatých pražské jezuitské koleji u sv. Klimenta. Pražští jezuité ještě předtím postupně získali okolní panství Bernartice (1606) a Borovany (1623) a také vsi Kolíšov (1621) a Bojenice (1624) a v roce 1691 přibylo ještě panství Dobronice. K opařanskému panství náležely vsi Držkrajov, Hanov, Kolíšov, Opařany, Ráb, Podboří, Přeštěnice, Srlín, Skrýchov a Zálší. V roce 1727 jezuité panství sjednotili na alodiální panství Opařany a Bernartice.

Jezuité zde v roce 1727 vystavěli svou rezidenci a později i kostel sv. Františka Xaverského, který stavěl Kilián Ignác Dientzenhofer, podle vzoru kostela svatého Klimenta v Klementinu.

Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byl majetek Klementina rozhodnutím dvorské kanceláře převeden ve prospěch studijního fondu. Tím byla přerušena činnost opařanské farnosti, v roce 1787 však sem byl náboženským fondem znovu dosazen farář. Pod správou c.k. státního majetkového úřadu bylo na zdejším panství osm emfyteudovaných šafářských dvorců: Bernartice, Borovany, Dobronice, Kolíšov, Podboří, Podolí, Srlín a Opařany. Bývalá jezuitská rezidence měla řadu uplatnění. Podle různých pramenů sloužila jako středisko pro výchovu kazatelů a misionářů.

V roce 1825 panství v dražbě získala kněžna Quidobaldina Paarová, rozená Cavrianiová, pro svého syna Karla, který je připojil k bechyňskému panství.

V roce 1840 činila rozloha alodiálního panství 12 707 jiter, 1092 sáhů a mělo 5176 převážně českojazyčných poddaných, z toho devět židovských rodin. Hlavní zdroj příjmů tvořilo zemědělství. K panství náležely poddanský trh Bernartice a vsi Opařany, Podboří, Hanov, Srlín, Bojenice, Borovany, Kolíšov, Ráb, Podoly, Rakov, Zběšice, Dobronice, Staré Sedlo, Držkrajov, Přestěnice, Podolsko, Skrýchov a Zálší a také díl Kášovic, myslivna Na Řepečkách, Dobřejice a Bejšovcův Mlýn, v Malšicích mlýn U Marků a v Čenkově odlehlá hájovna.

Roku 1829 získal zámek do správy Zemský ústav pro choromyslné a zřídil v něm letní sanatorium.

20. století - současnost[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1923 slouží zámecké budovy jako dětská psychiatrická léčebna. V roce 1924 byl zaveden současný název Opařany, do té doby se obec nazývala Opořany. Do konce roku 1960 náležela do okresu Písek. Současně s tím byly spojené obce Podboří s Karlovem. 1. července 1980 došlo ke včlenění Skrýchova u Opařan s částmi Hodušín, Nové Dvory a Olší. Současně byla Oltyně vyčleněna z Řepče a obě přičleněny k Opařanům.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Památník obětem první světové války na návsi v obci

Jméno Opařany = ves Opařanů, tj. lidí bydlících nebo žijících v (na) oparu = v páře nebo horkosti (od slunce). Tamní lid prý nazývá oparem část louky, kde tráva žloutne a vadne; opar je tedy místo, kde slunce mnoho pálí, a Opařan je obyvatel takového oparu. Tomu výkladu svědčí, že tamní krajina je nakloněna k východu a k jihu.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]