Vítové ze Rzavého

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vítové ze Rzavého
Erb Vítů ze Rzavého
Erb Vítů ze Rzavého
země České královstvíČeské království České království
mateřská dynastie Těmínové z Těmic
tituly

zakladatel Vít ze Rzavého
rok založení 14. století
vymření po meči 1675
poslední vládce Mikoláš Aleš Bohuslav Vít ze Rzavého
současná hlava - (rod vymřel)
větve rodu

Vítové ze Rzavého (ve starší podobě Vítové ze Rzawe) byl starý český vladycký rod, který se kolem roku 1400 vydělil z rozrodu Těmínů. Ve druhé polovině 17. století byli povýšeni do stavu svobodných pánů, ale již roku 1675 vymřeli.

Původ a historie[editovat | editovat zdroj]

Vítové ze Rzavého, podobně jako další větve rodu Těmínů z Těmic (Lapáčkové z Vrážného, Sádlové z Vrážného, či Chrtové z Ertína, s nimiž měli společný základ erbu), pocházela z Táborska, nemají však jedno společné rodové jméno (jako např. Hrabišici, Ronovici, Drslavici apod.). Rod se později usadil v Povltaví jižně od Prahy (okolí Neveklova, Suchdol, Křečovice ad.)

Prvním doloženým předkem původně jihočeského rodu Těmínů z počátku 14. století byl jistý Jan Těmín z Těmic, původ rodu je však starší. Jan byl prvním, kdo použil tohoto jména, avšak pocházel z rodu neznámého jména, který již před rokem 1400 používal týž rodový erb, společný pro shora uvedené rody.

Vítové[editovat | editovat zdroj]

Ves Rzavá, původní sídlo rodu

Na konci 14. století se objevuje první zmínka o Vítovi ze vsi Rzavá (Rzawa) či Rzavé na Táborsku. Ten byl od roku 1414 purkrabím na Choustníku, jehož jméno se později stalo jménem rodovým. Měl tři syny: Mikuláše, jenž byl purkrabím na Zvíkově, Lipolta (Lipolda), taktéž činného na Zvíkově a od roku 1446 v Dobronicích, a nejmladšího Víta, rovněž purkrabího na Choustníku.

V další generaci se rod Vítů silně rozrostl a rozdělil. Vítové drželi několik panství, mezi která patřila Želeč či Stádlec, a jeden z potomků, Zdeněk, byl hejtmanem v Jindřichově Hradci. Později se do jejich držby dostala také panství Dub, Dobřejovice, Houžná, Mezná, Opařany, Pacov (Padov) či hrad Dobronice, Vodlochovice a další.

Mikoláš Aleš Bohuslav byl hejtmanem Bechyňského kraje a stejně tak jeho syn. Kromě toho zastával též úřad pražského malostranského hejtmana a v roce 1652 byl povýšen do stavu svobodných pánů. Od roku 1658 byl hejtmanem Nového Města pražského. Byl dvakrát ženatý, poprvé s Eliškou Jitkou Benedovou z Nečtin a podruhé s Kateřinou Příchovskou z Příchovic. Mikoláš Aleš Bohuslav zemřel v roce 1675 jako poslední příslušník tohoto rodu.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Rodový erb Vítů ze Rzavého tvořilo červené břevno pokosem přes stříbrný štít. V klenotu erbu seděl chrt na červenozlatém polštářku.[1]

Příbuzenství[editovat | editovat zdroj]

Vítové ze Rzavého se spojili s Popely z Lobkovic, Příchovskými z Příchovice ad.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie rodu Těmínů [online]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HÁS, Jiří. Šlechtické rody na Rychnovsku. Praha: Onyx, 2001. ISBN 80-85228-68-8. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kronika rodu Zrzavých