Přeskočit na obsah

Želeč (okres Tábor)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Želeč
Kaplička s pomníkem obětem první světové války
Kaplička s pomníkem obětem první světové války
Znak obce ŽelečVlajka obce Želeč
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTábor
Obec s rozšířenou působnostíTábor
(správní obvod)
OkresTábor
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°19′6″ s. š., 14°38′48″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 036 (2025)[1]
Rozloha15,75 km²[2]
Nadmořská výška471 m n. m.
PSČ391 74, 391 75
Počet domů319 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduŽeleč 26
391 74 Želeč u Tábora
info@obeczelec.cz
StarostaLadislav Stejskal
Oficiální web: www.obeczelec.cz
Želeč
Želeč
Další údaje
Kód obce553417
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Želeč (německy Scheletsch) je obec v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní přibližně 1 000[1] obyvatel.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci je z roku 1397. Uprostřed návsi stával zámek, jehož historie sahala do 15. století.[4]

V roce 1550 koupili želecké panství od Oldřicha Španovského z Lisova Rožmberkové, kteří zde rozšířili pivovar.[5] Když roku 1565 Petr Vok z Rožmberka získal ves, nechal původní tvrz přestavět na renesanční zámek. Ten pak zakoupil Adam ze Šternberka roku 1596. Adam ale sídlil jinde a při prodeji zámku roku 1677 knížeti Ferdinandu z Lobkovic byl tento označován již jako pustý. Nový barokní zámek byl postaven v první polovině 18. století pod správou Michnů z Vacínova, rod Harrachů jej roku 1870 získal sňatkem.[6] O půlnoci z 21. na 22. prosince 1927 zámek zachvátil požár, který trval dva dny. Želečská kronika k této události uvádí: „Že byla té noci tma, nebyl požár viděn do sousedních obcí, tím také nikdo k požáru nepřijel. Šofér pana Maška musel jezdit po vůkolních obcích a hlásit požár v Želči. Než přijely sbory z Hlavatec, Obory, Maršova, Bezděčína a Plané, byla už věž i střecha shořená. Sbor náš se vynasnažoval všemožně, ale požár zdolat nemohl.“[7] Po válce byl v zámku umístěn internát středního zemědělského učiliště. Za socialismu a chvíli po revoluci patřil Strojní a traktorové stanici Soběslav. Opět postupně chátral a v roce 2015 byl zámek v dezolátním stavu zbořen. Na jeho místě se staví domov pro seniory.[4][8]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Jihovýchodně od vesnice leží přírodní památka Kozlov.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 963 1 115 1 045 1 099 1 039 983 935 760 773 686 690 716 778 908 954
Počet domů 127 147 151 153 158 162 177 176 180 173 175 239 254 282 319

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Obec Želeč sestává ze dvou částí a to obce Želeč a Bezděčín. Leží uprostřed okresu Tábor, obklopeny lesy a rybníky.

V letech 1850–1889 k obci patřilo i Třebiště, od 1. ledna 1975 do 31. prosince 1991 Dudov a Skrýchov u Malšic a od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 také Ústrašice.[11]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. dubna 2013.[12]

Skládka odpadů

[editovat | editovat zdroj]

Nedaleko obce se od roku 1996 nachází skládka odpadů firmy Rumpold s.r.o. Praha, na kterou je ročně ukládáno asi 40 tisíc tun odpadů převážně z území okresu Tábor. Předpokládaná životnost skládky je do roku 2028.[13][14]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Novorománská kaple se nachází v udržovaném parčíku na návsi.
  • Poblíž kaple se vpravo nalézá kamenný pomník padlým v první světové válce a obětem nacizmu.
  • Vlevo před vchodem do kaple je umístěný zdobný kříž na kamenném podstavci.
  • V okolí kaple a před budovou základní školy se nachází dřevořezby.

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Budova školy
    Budova školy
  • Pomník padlým poblíž kaple
    Pomník padlým poblíž kaple
  • Kříž u kaple
    Kříž u kaple

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b GIGALOVÁ, Veronika. Chátrající zámek nahradí pečovatelské byty Želeč. Táborský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 30.9.2015. Dostupné online. ISSN 1210-5031. 
  5. ↑ KAVKA, František. Zlatý věk Růží. [s.l.]: Nakladatelství České Budějovice, 1966. Dostupné online. S. 103. 
  6. ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku V - Jižní Čechy. [s.l.]: Svoboda, 1986. 296 s. 
  7. ↑ MAREŠ, Jan. Pamětní kniha obce Želče (I.). [s.l.]: [s.n.], 1925-1940. 200 s. Dostupné online. 
  8. ↑ Želeč dokončuje pečovatelský dům a chystá wellness. www.jcted.cz [online]. [cit. 2022-05-04]. Dostupné online. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 582, 113, 513, 597. 
  12. ↑ Udělené symboly – Želeč [online]. 2013-04-12 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  13. ↑ KOUBKOVÁ, Lenka. Skládka Želeč [online]. Město tábor, 27. 6. 2011 [cit. 2018-02-05]. Dostupné online. 
  14. ↑ Skládka u Želče dále hoří. Likvidace ohně potrvá dny. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 07.10.2009. Dostupné online. ISSN 1210-9940. 
  15. ↑ iDNES.cz – s námi víte víc. iDNES.cz [online]. [cit. 2024-09-27]. Dostupné online. 
  16. ↑ Žádné ústupky establishmentu, hlásal Ivan Martin Jirous a žil podle toho. Švehla: Magor a jeho doba. Plus [online]. [cit. 2024-09-27]. Dostupné online. 
  17. ↑ Čeští RAFáci - Czech RAF Crew. rafaci.cz [online]. [cit. 2024-09-27]. Dostupné online. 
  18. ↑ Říha, Ladislav : R. Valka.cz [online]. 2023-10-14 [cit. 2024-09-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části obce Želeč
Části obce
Města, městyse a obce okresu Tábor

Balkova Lhota • Bečice • Bechyně • Běleč • Borkovice • Borotín • Bradáčov • Březnice • Budislav • Černýšovice • Dírná • Dlouhá Lhota • Dobronice u Bechyně • Dolní Hořice • Dolní Hrachovice • Drahov • Dráchov • Dražice • Dražičky • Drhovice • Haškovcova Lhota • Hlasivo • Hlavatce • Hodětín • Hodonice • Chotěmice • Chotoviny • Choustník • Chrbonín • Chýnov • Jedlany • Jistebnice • Katov • Klenovice • Komárov • Košice • Košín • Krátošice • Krtov • Libějice • Lom • Malšice • Mažice • Meziříčí • Mezná • Mladá Vožice • Mlýny • Myslkovice • Nadějkov • Nasavrky • Nemyšl • Nová Ves u Chýnova • Nová Ves u Mladé Vožice • Oldřichov • Opařany • Planá nad Lužnicí • Pohnánec • Pohnání • Pojbuky • Přehořov • Psárov • Radenín • Radětice • Radimovice u Tábora • Radimovice u Želče • Radkov • Rataje • Ratibořské Hory • Rodná • Roudná • Řemíčov • Řepeč • Řípec • Sedlečko u Soběslavě • Sezimovo Ústí • Skalice • Skopytce • Skrýchov u Malšic • Slapsko • Slapy • Smilovy Hory • Soběslav • Stádlec • Sudoměřice u Bechyně • Sudoměřice u Tábora • Sviny • Svrabov • Šebířov • Tábor • Třebějice • Tučapy • Turovec • Ústrašice • Val • Vesce • Veselí nad Lužnicí • Vilice • Vlastiboř • Vlčeves • Vlkov • Vodice • Zadní Střítež • Záhoří • Zálší • Zhoř u Mladé Vožice • Zhoř u Tábora • Zlukov • Zvěrotice • Želeč • Žíšov

legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Želeč_(okres_Tábor)&oldid=25028059“