Želeč (okres Tábor)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Želeč
Kaplička s pomníkem obětem I. světové války
Kaplička s pomníkem obětem I. světové války
Znak obce ŽelečVlajka obce Želeč
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0317 553417
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Tábor
Okres (LAU 1) Tábor (CZ0317)
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice 49°19′6″ s. š., 14°38′48″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 1 001 (2020)[1]
Rozloha 15,72 km²
Nadmořská výška 471 m n. m.
PSČ 391 74 až 391 75
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Želeč 26
39174 Želeč u Tábora
info@obeczelec.cz
Starosta Ladislav Stejskal
Oficiální web: www.obeczelec.cz
Želeč
Želeč
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Želeč (německy Scheletsch) se nachází v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní přibližně 1 000[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci je z roku 1397. Uprostřed návsi stával zámek, jehož historie sahala do 15. století.[2]

Když roku 1565 Petr Vok z Rožmberka získal ves, nechal původní tvrz přestavět na renesanční zámek. Ten pak zakoupil Adam ze Šternberka roku 1596. Adam ale sídlil jinde a při prodeji zámku roku 1677 knížeti Ferdinandu z Lobkovic byl tento označován již jako pustý. Nový barokní zámek byl postaven v první polovině 18. století pod správou Michnů z Vacínova, rod Harrachů jej roku 1870 získal sňatkem.[3] O půlnoci z 21. na 22. prosince 1927 zámek zachvátil požár, který trval dva dny. Želečská kronika k této události uvádí: „Že byla té noci tma, nebyl požár viděn do sousedních obcí, tím také nikdo k požáru nepřijel. Šofér pana Maška musel jezdit po vůkolních obcích a hlásit požár v Želči. Než přijely sbory z Hlavatec, Obory, Maršova, Bezděčína a Plané, byla už věž i střecha shořená. Sbor náš se vynasnažoval všemožně, ale požár zdolat nemohl.“[4] Po válce byl v zámku umístěn internát středního zemědělského učiliště. Za socialismu a chvíli po revoluci pařil Strojní a traktorové stanici Soběslav. Opět postupně chátral a v roce 2015 byl zámek v dezolátním stavu zbořen.
Na jeho místě mají vyrůst byty pro seniory.[2]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Jihovýchodně od vesnice leží přírodní památka Kozlov.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Želeč sestává ze dvou částí a to obce Želeč a Bezděčín. Leží uprostřed okresu Tábor, obklopeny lesy a rybníky.

Skládka odpadů[editovat | editovat zdroj]

Nedaleko obce se od r. 1996 nachází skládka odpadů firmy Rumpold s.r.o. Praha, na kterou je ročně ukládáno asi 40 tisíc tun odpadů převážně z území okresu Tábor. Předpokládaná životnost skládky je do roku 2028.[5][6]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Novorománská kaple se nachází v udržovaném parčíku na návsi.
  • Poblíž kaple se vpravo nalézá kamenný pomník padlým v I. světové válce a obětem nacizmu.
  • Vlevo před vchodem do kaple je umístěný zdobný kříž na kamenném podstavci.
  • V okolí kaple a před budovou základní školy se nachází dřevořezby.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Langmiler, český divadelní a filmový herec
  • št. kpt. Ladislav Říha, letec 311. bombardovací perutě RAF

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Budova školy

  • Pomník padlým poblíž kaple

  • Kříž u kaple

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. ↑ a b GIGALOVÁ, Veronika. Chátrající zámek nahradí pečovatelské byty Želeč. Táborský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 30.9.2015. Dostupné online. ISSN 1210-5031. 
  3. ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku V - Jižní Čechy. [s.l.]: Svoboda, 1986. 296 s. 
  4. ↑ MAREŠ, Jan. Pamětní kniha obce Želče (I.). [s.l.]: [s.n.], 1925-1940. 200 s. Dostupné online. 
  5. ↑ KOUBKOVÁ, Lenka. Skládka Želeč [online]. Město tábor, 27. 6. 2011 [cit. 2018-02-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ Skládka u Želče dále hoří. Likvidace ohně potrvá dny. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 07.10.2009. Dostupné online. ISSN 1210-9940. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Části obce Želeč
Části obce
Města, městyse a obce okresu Tábor
Balkova Lhota • Bečice • Bechyně • Běleč • Borkovice • Borotín • Bradáčov • Březnice • Budislav • Černýšovice • Dírná • Dlouhá Lhota • Dobronice u Bechyně • Dolní Hořice • Dolní Hrachovice • Drahov • Dráchov • Dražice • Dražičky • Drhovice • Haškovcova Lhota • Hlasivo • Hlavatce • Hodětín • Hodonice • Chotěmice • Chotoviny • Choustník • Chrbonín • Chýnov • Jedlany • Jistebnice • Katov • Klenovice • Komárov • Košice • Košín • Krátošice • Krtov • Libějice • Lom • Malšice • Mažice • Meziříčí • Mezná • Mladá Vožice • Mlýny • Myslkovice • Nadějkov • Nasavrky • Nemyšl • Nová Ves u Chýnova • Nová Ves u Mladé Vožice • Oldřichov • Opařany • Planá nad Lužnicí • Pohnánec • Pohnání • Pojbuky • Přehořov • Psárov • Radenín • Radětice • Radimovice u Tábora • Radimovice u Želče • Radkov • Rataje • Ratibořské Hory • Rodná • Roudná • Řemíčov • Řepeč • Řípec • Sedlečko u Soběslavě • Sezimovo Ústí • Skalice • Skopytce • Skrýchov u Malšic • Slapsko • Slapy • Smilovy Hory • Soběslav • Stádlec • Sudoměřice u Bechyně • Sudoměřice u Tábora • Sviny • Svrabov • Šebířov • Tábor • Třebějice • Tučapy • Turovec • Ústrašice • Val • Vesce • Veselí nad Lužnicí • Vilice • Vlastiboř • Vlčeves • Vlkov • Vodice • Zadní Střítež • Záhoří • Zálší • Zhoř u Mladé Vožice • Zhoř u Tábora • Zlukov • Zvěrotice • Želeč • Žíšov
legenda: město, městys .
Autoritní data: AUT: ge131604 | VIAF: 125152743041427732929
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Želeč_(okres_Tábor)&oldid=19496679“