Želeč (okres Tábor)
| Želeč | |
|---|---|
_(002).jpg) Kaplička s pomníkem obětem I. světové války | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Tábor |
| Obec s rozšířenou působností | Tábor (správní obvod) |
| Okres | Tábor |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°19′6″ s. š., 14°38′48″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 047 (2024)[1] |
| Rozloha | 15,75 km²[2] |
| Nadmořská výška | 471 m n. m. |
| PSČ | 391 74, 391 75 |
| Počet domů | 319 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Želeč 26 391 74 Želeč u Tábora info@obeczelec.cz |
| Starosta | Ladislav Stejskal |
| Oficiální web: www | |
  Želeč | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 553417 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Želeč (německy Scheletsch) se nachází v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní přibližně 1 000[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci je z roku 1397. Uprostřed návsi stával zámek, jehož historie sahala do 15. století.[4]
V roce 1550 koupili želecké panství od Oldřicha Španovského z Lisova Rožmberkové, kteří zde rozšířili pivovar.[5] Když roku 1565 Petr Vok z Rožmberka získal ves, nechal původní tvrz přestavět na renesanční zámek. Ten pak zakoupil Adam ze Šternberka roku 1596. Adam ale sídlil jinde a při prodeji zámku roku 1677 knížeti Ferdinandu z Lobkovic byl tento označován již jako pustý. Nový barokní zámek byl postaven v první polovině 18. století pod správou Michnů z Vacínova, rod Harrachů jej roku 1870 získal sňatkem.[6] O půlnoci z 21. na 22. prosince 1927 zámek zachvátil požár, který trval dva dny. Želečská kronika k této události uvádí: „Že byla té noci tma, nebyl požár viděn do sousedních obcí, tím také nikdo k požáru nepřijel. Šofér pana Maška musel jezdit po vůkolních obcích a hlásit požár v Želči. Než přijely sbory z Hlavatec, Obory, Maršova, Bezděčína a Plané, byla už věž i střecha shořená. Sbor náš se vynasnažoval všemožně, ale požár zdolat nemohl.“[7] Po válce byl v zámku umístěn internát středního zemědělského učiliště. Za socialismu a chvíli po revoluci patřil Strojní a traktorové stanici Soběslav. Opět postupně chátral a v roce 2015 byl zámek v dezolátním stavu zbořen. Na jeho místě se staví domov pro seniory.[4][8]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Jihovýchodně od vesnice leží přírodní památka Kozlov.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Obec Želeč sestává ze dvou částí a to obce Želeč a Bezděčín. Leží uprostřed okresu Tábor, obklopeny lesy a rybníky.
- Želeč
- Bezděčín
Skládka odpadů
[editovat | editovat zdroj]Nedaleko obce se od r. 1996 nachází skládka odpadů firmy Rumpold s.r.o. Praha, na kterou je ročně ukládáno asi 40 tisíc tun odpadů převážně z území okresu Tábor. Předpokládaná životnost skládky je do roku 2028.[9][10]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Novorománská kaple se nachází v udržovaném parčíku na návsi.
- Poblíž kaple se vpravo nalézá kamenný pomník padlým v I. světové válce a obětem nacizmu.
- Vlevo před vchodem do kaple je umístěný zdobný kříž na kamenném podstavci.
- V okolí kaple a před budovou základní školy se nachází dřevořezby.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Josef Jirous (1873-?), starosta Želče a rolník. Dědeček básníka Ivana Martina Jirouse.[11][12]
- Josef Langmiler (1923–2006), herec
- Ladislav Říha (1916–1942), palubní střelec a navigátor 311. československé bombardovací perutě RAF.[13][14]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Budova školy -
Pomník padlým poblíž kaple -
Kříž u kaple
_(001).jpg)
_(014).jpg)
_(005).jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b GIGALOVÁ, Veronika. Chátrající zámek nahradí pečovatelské byty Želeč. Táborský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 30.9.2015. Dostupné online. ISSN 1210-5031.
- ↑ KAVKA, František. Zlatý věk Růží. [s.l.]: Nakladatelství České Budějovice, 1966. Dostupné online. S. 103.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku V - Jižní Čechy. [s.l.]: Svoboda, 1986. 296 s.
- ↑ MAREŠ, Jan. Pamětní kniha obce Želče (I.). [s.l.]: [s.n.], 1925-1940. 200 s. Dostupné online.
- ↑ Želeč dokončuje pečovatelský dům a chystá wellness. www.jcted.cz [online]. [cit. 2022-05-04]. Dostupné online.
- ↑ KOUBKOVÁ, Lenka. Skládka Želeč [online]. Město tábor, 27. 6. 2011 [cit. 2018-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Skládka u Želče dále hoří. Likvidace ohně potrvá dny. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 07.10.2009. Dostupné online. ISSN 1210-9940.
- ↑ iDNES.cz – s námi víte víc. iDNES.cz [online]. [cit. 2024-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Žádné ústupky establishmentu, hlásal Ivan Martin Jirous a žil podle toho. Švehla: Magor a jeho doba. Plus [online]. [cit. 2024-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Čeští RAFáci - Czech RAF Crew. rafaci.cz [online]. [cit. 2024-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Říha, Ladislav : R. Valka.cz [online]. 2023-10-14 [cit. 2024-09-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Želeč na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Želeč v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Želeč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Obecní kronika
- Špejchar Želeč - Muzeum a obrazárna
- Špejchar Želeč - reportáž ČT (Toulavá kamera)
- FootFest - Festival nejen o muzice a fotbale
- Želeč na prahu milénia Dokument o obci z roku 2002
