Balkova Lhota

Balkova Lhota
Chalupa
Lokalita
Status	obec
LAU 2 (obec)	CZ0317 563251
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností	Tábor
Okres (LAU 1)	Tábor (CZ0317)
Kraj (NUTS 3)	Jihočeský (CZ031)
Historická země	Čechy
Zeměpisné souřadnice	49°27′8″ s. š., 14°36′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	140 (2020)
Rozloha	3,53 km²
Katastrální území	Balkova Lhota
Nadmořská výška	493 m n. m.
PSČ	391 31
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Obecní úřad Balkova Lhota č. p. 1 391 31 Dražice Balkova.Lhota@seznam.cz
Starosta	Stanislav Šika
Oficiální web: www.obecbalkovalhota.eud.cz/obec/
Balkova Lhota
Další údaje
Kód obce	563251
Kód části obce	137928
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Balkova Lhota (německy Ellguth) je malá vesnice ležící asi šest kilometrů severně od Tábora. Žije v ní 140 obyvatel.

Historie

Vesnice vznikla patrně již ve 14. století pod jménem Včelákova Lhota. První písemná zmínka však je až z roku 1523. Obec patřila rodu Kršňáků z Božetína a ze Lhoty, který si v okolí postavil tvrz. 1587 se stala majetkem města Tábor. Na začátku 17. století byla prodána rodu Balků, podle nichž se vesnice dnes jmenuje, avšak ještě v 18. století bývala uváděna i jako Včelákova Lhota.

Dominantou obce byla tvrz, vesničany spíše nazývána „tvrzka“. Malá tvrz byla chráněna dvěma nápustnými rybníky. Jedním na straně západní a druhým na straně severní, kde byl vykopán hluboký příkop. Jednalo se o jednopatrovou budovu, dole sklenutou s dřevěným svrškem. V roce 1731 se na tvrzi usadil balkovský rychtář Jan Bervida (1698–1767), po svatbě se svojí druhou ženou Johannou (patrně rozenou Balkovou). Bervida nechal příkop zavézt zeminou a rybník na severní straně zrušil.

V první polovině 18. století prý erotoman, rytíř Lapáček ze Rzavé, spolu s rychtářem Bervidou, organizovali na „tvrzce“ divoké orgie s místními selkami a vesničankami z okolí. Od té doby byla „tvrzka“ místními poddanými nazývána „frcka“ (v tehdejší vulgární češtině, „frcat“ znamenalo „prcat“, tedy souložit). Tvrz existovala ještě v 20. letech 19. století, kdy jí prudký vítr ztrhl celou střechu a dokonce poškodil i nosné krovy. Podle místní legendy za zimních nocí vítr vanoucí nechráněným zdivem vyluzoval takové zvuky, že připomínaly hlasité vzdechy žen, podléhajících vášním rozkoše. Místní sedlák, Václav Novotný, torzo „frcky“ koupil, zboural jej a budovu přestavěl na venkovský statek. Ozvěny „neřesti“ erotických duchů Lapáčka a Bervidy skončily. Balkovští se mohli opět v klidu vyspat.

Na místě zaniklé tvrze (čís. 6) stojí dnes statek a rodinný dům Novotných. Potomci rychtáře Jana Bervidy žijí v Balkově Lhotě (čís. 3) dodnes.

Obecní správa a politika

Obec se členění na základní sídelní jednotky: Balkova Lhota a Černý Les.

Galerie

• 

  Chalupa

• 

  Stodola

• 

  Obecní úřad

Odkazy

Literatura

• Cikhart, Roman: „Balkova Lhota“, časopis „Čas“ čís. 31/1910, Tábor.
• Sedláček, August: „Hrady, zámky a tvrze království Českého“, Díl IV., Vysočina táborská: „Lhota Včelákova“, Praha 1995.
• Tříska, Karel Dr.: „Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“, svazek V., Jižní Čechy: „Balkova Lhota – tvrz“, Praha 1986.
• Vraný, Jiří Ing.: „Kořeny rodu Berwid-Buquoy na Táborsku...“ (příspěvek v knize Christiany Berwidové-Buquoyové: „Tábor–Měšice“, České Budějovice 2005).

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Balkova Lhota na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Lhota v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Balkova Lhota v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Portály: Česko | Geografie