Haškovcova Lhota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Haškovcova Lhota
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0317 563625
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Tábor (CZ0317)
Obec s rozšířenou působností Tábor
Pověřená obec Bechyně
Historická země Čechy
Katastrální území Haškovcova Lhota
Katastrální výměra 3,03 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 72 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 417 m n. m.
PSČ 391 65
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Haškovcova Lhota 5
39165 Bechyně
Starosta Zdeněk Kočí
Oficiální web: www.haskovcovalhota.cz/aktuality/
Email: haskovcovalhota@haskovcovalhota.cz
Haškovcova Lhota
Haškovcova Lhota
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Haškovcova Lhota (německy Haschkowetz Lhota) se nachází v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije zde 72[1] obyvatel.

Katastrální území obce leží 4,7 km severně od Bechyně. Obec leží 1 km od komunikace II/122 z Bechyně do Opařan. Okolo obce jsou pole a louky, které postupně přecházejí do rozsáhlých lesů. Jsou tu dvě vodní plochy, první vodní plocha je opravená požární nádrž na návsi a druhá vodní plocha je rybník, který se nachází na severní straně obce zvaný V jezerách. Nedaleko obce teče řeka Smutná a směrem k Bechyni, kde ústí do řeky Lužnice.

Historie a současnost[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Byl zde původně vystavěn panský dvůr a vedle dvora byli usazení deputátní dělníci, kterým byly darovány panské pozemky a na určitou dobu lhůtu osvobozené od všech poplatků.[2]

Jméno Haškovcova pochází od prastarého rodu Haškovců, kteří zde sídlili.

Roku 1477 Burian z Lažan dostal svůj dědický, bratrský a otcovský díl, od svých bratrů Václava a Voldřicha. Burian z Lažan dostal pustou tvrz v Podolí, dvůr poplužní, zpustlou ves Lhotu a dvory v Borovanech a Ratajích. Jeho rod zde nejspíš vládl až do roku 1569. Historické prameny uvádí, že v tomto roce se stala obec Lhota novým majetkem Petra Voka z Rožmberka a náležela k jeho panství.

stavení v obci

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1511 a roku 1598 se dostala obec oficiální název Haškovcova Lhota. Přes Lhotu vedla zemská obchodní stezka z Mirotic přes Orlík, Milevsko, Sepekov, Hánov, Srlín, Rataje, Lhotu, Bechyni do Soběslavi.

V roce 1651 se ve Lhotě jmenují Jan Haškovec, Tomáš Haškovec, grunty Novákovský, Frankeho, Martina Kocourka, Matěj Chmel, chalupa Kocourkovská, Na Vejvodově, Martina Nováčka a mlýn Jiřího Viktory.

V roce 1678 v obci bylo 6 gruntů a 4 chalupy a v roce 1785 byly domy očíslovány. Dům č.1 obecní kovárna, č. 2 Jan Suchan, č. 3 obecní domek, č. 4 Antonín Kocourek, č. 5 Pavel Veselý, sedlák, č. 6 Jan Suchan, sedlák, č. 7 Václav Haškovec, sedlák, č. 8 Martin Haškovec, sedlák, č. 9 Jan Černý, chalupník, č. 10 Antonín Haškovec, sedlák, č. 11 František Nováček, sedlák, č. 12 Vojtěch Haškovec, sedlák, č. 13Josef Bambas, č. 14 Mates Šulc, č. 15 vdova Zelená.

Děti docházely od roku 1902 do školy v Ratajích. Roku 1927 se začalo se stavbou školy, do té doby děti chodily do školy v Ratajích. Za 5 let byla škola dostavěna.  Spolek dobrovolných hasičů byl založen roku 1903.

rok počet domů počet obyvatel
1842 25 202
1869 31 190
1914 39 187
1926 39 203

21. století[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 měla obec 77 obyvatel, kteří žili ve 46 domech. Obec má svůj obecní úřad. Škola v dnešní době již neslouží k účelům, k jakým byla postavena, ale je využívána jako rodinný dům. V obci je knihovna, která byla založena roku 1924 a má cca 100 svazků. Tato knihovna je provozována do dnešní doby a je součástí Městské knihovny v Táboře. V obci je zaveden elektrický proud, je tu veřejný vodovod, veřejná kanalizační síť, komunikace jsou ve velmi dobrém stavu. V dolní části návsi je kaplička. Na horní části návsi je malé dětské hřiště a celá náves je upravená. Okolo cesty, původní zemské stezky, směrem k rybníku V jezerách, je nově vysázená alej. Na polích hospodaří soukromý zemědělec. V obci je menší pila s dřevovýrobou palet. V obci je ubytování. 

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Ve směru od severu k jihu vede 1 km východním směrem od obce Haškovcova Lhota silnice číslo II/122, která spojuje obec Opařany s obcí Bechyně. Autobusová zastávka je na této komunikaci. Cestovat je odtud možné do Bechyně, Opařan nebo Milevska. Železnice tudy není vedena. Nejbližší železniční stanice je v Bechyni, kde končí jednokolejná elektrifikovaná trať číslo 202 trasa Bechyně - Tábor.[5]

Obcí Haškovcova Lhota nevede cyklistická či značená turistická trasa KČT. Obcí a katastrálním území obce je vedena archeologická naučná stezka a jsou zde rozmístěna zastavení a informační panely.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Sakrální památky v obci a okolí[editovat | editovat zdroj]

Kaple vystavená v roce 1856 se zvonem je součástí návsi v těsné blízkosti budovy obecního úřadu č.p. 5. Zvon v kapli je zcela funkční a každou neděli ve 12:00 hodin se rozezvoní na celou vesnici. Zděné kapličky u ohradní zdi č.p. 12 na západní části návsi a zděná kaplička v ohradní zdi u č.p. 15 na severní straně návsi.[3] Boží muka se nacházejí jižně od Haškovcovy Lhoty a pochází asi z 1. poloviny 19. století.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Archeologická naučná stezka[editovat | editovat zdroj]

Patnáctikilometrová trasa od Hrašeho rodného domu v Ratajích, přes Valy ratajské, tedy pozůstatek středověkého tvrziště, zbylé mohyly a okolo místa zvané Homoli nedaleko Haškovcovy Lhoty a zpátky do Ratají. Panely zachycují současné pojetí archeologie, archeologické způsoby a metody výzkumu i zpracování výsledků. Na panelech je možno vidět kresby Jana Karla Hraše, fotografie nálezů a mapku s rozmístěním jednotlivých zastavení.[4][5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. CHLEBORÁD, Arnošt. Popis okresu bechyňského. [s.l.]: [s.n.], 1928. 494 s. 
  3. ŠIBALOVÁ, Jana. Haškovcova Lhota - sakrální památky [online]. 25.1.2015. Dostupné online. 
  4. KREJČOVÁ, Kateřina. Na pohanské hroby vede nová stezka [online]. Deník.cz, 31.8.2014. Dostupné online. 
  5. ŠIBALOVÁ, Jana. Archeologická naučná stezka [online]. 25.1.2015. Dostupné online.