Jan Karel Hraše

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Karel Hraše
Jan Karel Hraše
Jan Karel Hraše
Narození 2. dubna 1840
Rataje
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 6. května 1907 (ve věku 67 let)
Náchod
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Karel Hraše (2. dubna 1840 Rataje[1] u Bechyně6. května 1907 Náchod[2]) byl český pedagogředitel škol, archeolog, spisovatel, historik, zakladatel muzea v Náchodě.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině mlynáře, absolvoval hlavní školu (německou) v Českém Krumlově, potom gymnázium v Písku a Filozofickou fakultu – historii v Praze (18611864). Od mládí se zajímal o archeologii, již v roce 1864 zkoumal mimo jiné také pohanská pohřebiště okolo jihočeské říčky Smutné, v Bechyni na zámku uspořádal archeologickou sbírku (18681870). Velký vliv na něho měly přednášky Jana Erazima Vocela.[3]

Po absolvování pražské filozofické fakulty učil na reálkách v Litoměřicích (do 1868) a pak v Náchodě a od roku 1871. Zde byl ředitelem měšťanských škol, v letech 18731890 okresním školním inspektorem.

Sbírání památek[editovat | editovat zdroj]

V Náchodě založil městské muzeum (1881), pro něž nastřádal mnoho movitých památek, a dále uspořádal městský archiv. Byl dlouholetým c. a k. konzervátorem památkové péče hradeckého, chrudimského a čáslavského kraje. V roce 1885 byl jmenován dopisujícím členem c. a k. ústřední komise pro zachování památek (Vídeň) a členem Archeologického sboru Českého musea. Do Národního muzea rovněž daroval několik pozoruhodných památek z oborů archeologie a uměleckého řemesla z východních či severních Čech.

Publicistika[editovat | editovat zdroj]

Jan Karel Hraše již v mládí psal do časopisů (např. Lumír, Český lid, Otavan) a brzy se stal významným spisovatelem a uznávaným historikem; psal také pod pseudonymem Jan Smutný (podle říčky Smutné u rodné obce). Je též autorem příruček a přehledů pro školy. Dodnes jsou vydávána některá jeho díla.

Připomínání[editovat | editovat zdroj]

V Náchodě (kde je i pochován) se konal k 100. výročí úmrtí „Slavnostní literárně hudební večer k poctě Jana Karla Hraše“, ve škole byla odhalena pamětní deska, v muzeu byla uspořádána výstava jeho archeologické a sběratelské činnosti.

Naučná stezka – Jan Karel Hraše[editovat | editovat zdroj]

V lesíku Na Homoli, jižně od obce Rataje, objevil historik a spisovatel Jan Karel Hraše desítky mohyl. Nejen pohanské hroby lákají až do současnosti ke vsi archeology, kteří chtějí stopy minulosti přiblížit veřejnosti. Proto u Ratají vznikla nová naučná stezka věnovaná právě tomuto zdejšímu rodákovi.

Do vsi tak zavítalo několik badatelů, kteří chtěli být u otevření stezky. Trasa je pro pěší a cyklisty na horských kolech. Jde o místa, na nichž v 60. a 70. letech 19. století Jan Karel Hraše působil a podnikal své první průzkumy.

Patnáctikilometrová trasa tak začíná u Hrašeho rodného domku, nemine Valy ratajské, tedy pozůstatek středověkého tvrziště, zbylé mohyly a turisté mohou pokračovat do Haškovcovy Lhoty a k panelům zachycujícím archeologické metody, pravěk na Ratajsku neboli Hrašovu pravěkou krajinu. Trasa má sedm zastavení a na dřevěných panelech jsou umístěné fotografie a informace o Hrašeho nálezech.

Kromě archeologů stojí také za realizací naučné stezky samotná obec. Projekt je vyvrcholením dlouholeté spolupráce s jihočeskými archeology. Trvá asi od roku 2002, kdy tady prováděli výzkum a lidé začali díky nim blíže poznávat osobnost Jana Karla Hraše. Během let byla na jeho rodný dům umístěna pamětní deska, uspořádána výstava jeho nálezů a nakonec otevřena naučná stezku.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Knihy, spisy z oboru archeologie, místopisu a dějepisu a knihy pro mládež[editovat | editovat zdroj]

  • Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách (1884, 2. vyd. 1886); Dostupné online.
  • Průvodce Náchodem (1893);
  • Turista v Náchodě (1895)
  • Dějiny Náchoda (díl I. 1895) dále hojné sbírky pověstí a pohádek národních, bajek a
  • Povídky našeho lidu (1868–72, 5 d.);
  • Pohádky národní (1873);
  • Kytice z českých národních pověstí (1874);
  • Naše mládež (1876);
  • Obrazy ze života panovníkův z domu Habsbursko Lotrinského (1876);
  • České pověsti, pohádky a báchorky (1877);
  • Babiččino vypravování (1880);
  • Povídky ze života naší mládeže (1880);
  • Jarý věk, Jádra, Mladá léta;
  • Padesát nových původních bajek českých;
  • Ořechy (1882);
  • Z naší minulosti (1884, 2 d.);
  • Ze starých dob (1885, 2 d.)
  • Z říše bájí (1888);
  • Z dávných dob (1889);
  • Zrnka (1890);
  • Vojny a trampoty (1891);
  • Dětský svět (1892);
  • Národní zkazky (1894).
  • Nové bajky (Třebíč,1891);
  • Zkazky z našich vod a lesů (Praha, 1896);
  • Náchod (Náchod, 1902);
  • Ze starých přástev (Písek, 1902);
  • Národní pohádky, pověsti a historické obrázky (Praha, 1903, 2. opr. vyd.)

Hry[editovat | editovat zdroj]

  • tragédie Bohuš a Božena (Lužičan, 1869)
  • hry pro mládež:
    • 1884 Krasata
    • 1884 Láska k vlasti
    • 1886 Krakonoš

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. JANEČKOVÁ, Lucie. Bohatství z mohyl prodali levně židům Rataje - Dnes uplyne přesně 174 let od doby, kdy se v Ratajích narodil J. K. Hraše, archeolog a objevitel pohanských hrobů [online]. Táborský deník, 2014-04-02 [cit. 2016-05-31]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8. 
  • Ottův slovník naučný, svazek 11 a 28
  • Regionální tisk: Týdeník Palcát, 15. 6. 2005
  • Táborské listy, 16. dubna 2005 a 6. června 2005

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]