Souřadnice: 49°24′25″ s. š., 14°48′40″ v. d.
Chýnov
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
| Chýnov | |
 Náměstí v Chýnově | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0317 552496 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Tábor |
| Okres (LAU 1) | Tábor (CZ0317) |
| Kraj (NUTS 3) | Jihočeský (CZ031) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°24′25″ s. š., 14°48′40″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 490 (2020)[1] |
| Rozloha | 30,51 km² |
| Nadmořská výška | 488 m n. m. |
| PSČ | 391 55 |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu |
Městský úřad Chýnov Chýnov 47 391 55 Chýnov muchynov@volny.cz |
| Starosta | Ondřej Jaroš |
|
Oficiální web: www | |
  Chýnov | |
| Další údaje | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chýnov (německy Chejnow) je město v okrese Tábor v Jihočeském kraji, 11 km východně od Tábora. Žije zde přibližně 2 500[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Předchůdcem města bylo raně středověké chýnovské hradiště spojované v Kosmově kronice k roku 981 s rodem Slavníkovců. V jedenáctém a dvanáctém století plnilo funkci významného správního centra hradské soustavy. V roce 1250 král Václav I. vyměnil Chýnov, Krátošice a polovinu Lažan s pražským biskupem Mikulášem z Riesenburka.[2] Hrad spolu s celou obcí tak ztratil na významu a stal se pouze regionálním centrem.
Roku 1289 je Chýnov zmiňován jako město. Od roku 1413 však pražští arcibiskupové Chýnov dávali do zástavy různým světským majitelům a sami jej přímo již nikdy nespravovali. Status města byl obnoven v roce 1994.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chýnově.
- kostel Nejsvětější Trojice – původní gotický kostel ze 14. století byl v letech 1667–1670 nahrazen novým barokním kostelem.[3] Věž byla postavena roku 1727. V kostele je pohřben poslední opat kláštera ve Zlaté Koruně, Bohumír Bylanský, který do kostela umístil barokní model zlatokorunského oltáře od Jakuba Eberleho.[4] Model vystaven v Národní galerii v Praze.
- zámek – na místě dnešního zámku stával přemyslovský správní hrad a později ve 14. století arcibiskupská tvrz, vystavěná za Arnošta z Pardubic. Dnešní barokní dvoukřídlý zámek byl vystavěn v letech 1729–1730. Zámek je obklopený anglickým parkem.
- sýpka – barokní dvoupatrová stavba ze 17. století
- socha Modlitba nad hroby – zdobí hrob sochaře Františka Bílka na hřbitově.
- Bílkova vila – stavba postavená podle projektu Františka Bílka, v níž je umístěna stálá expozice věnovaná životu a dílu tohoto chýnovského rodáka, a to ve formě původního uměleckého ateliéru.
- Přírodní park Turovecký les
- Kozí Hrádek (zřícenina)
- Chýnovská jeskyně
Místní části[editovat | editovat zdroj]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- František Nekut (1840–1909), profesor biologie
- František Bílek (1872–1941), sochař
- Karel Gabriel (1884–1966), sochař (učeň Františka Bílka)
Další osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- František Němec (* 1943), herec a divadelní pedagog
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Chýnov – zámek, s. 88.
- ↑ Římskokatolická farnost Chýnov - dějiny kostela [online]. farnost.katolik.cz [cit. 2016-02-25]. Dostupné online.
- ↑ VALEŠ, Vladimír. Sochařské dílo Jakuba Eberleho. Památky, příroda, život. 1991, roč. 23, čís. 1, s. 23.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chýnov ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Chýnov v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Oficiální stránky
