Oltyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Oltyně
Oltyne15.jpg
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecOpařany
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel72 (2021)[1]
Katastrální územíOltyně (4,37 km²)
PSČ391 61
Počet domů35 (2011)[2]
Oltyně
Oltyně
Další údaje
Kód části obce145157
Kód k. ú.745154
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oltyně (německy Woltin) je vesnice v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Leží 12 km západně od Tábora na rozbočení silnic I/19 (vede dále směr Milevsko) a I/29 (směr Písek). Patří pod obec Opařany spolu s dalšími místními částmi Hodušín, Nové Dvory, Olší, Podboří a Skrýchov u Opařan. V roce 2011 zde trvale žilo 74 obyvatel.[3] Oltyňským rybníkem při severozápadním okraji vsi protéká Oltyňský potok.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1378.[4] Název vsi je odvozen od osobního jména Olt.[5] Oltyně patřívala v dávné minulosti k hradu Příběnice. V polovině šestnáctého století se osada uvádí v seznamu bechyňského majetku. V roce 1551 Oltyni koupil Jindřich Hozlauer z Hozlaua, v roce 1560 zde jeho syn Kryštof nechal postavit tvrz. Poslední zmínka o tvrzi je pochází z roku 1790. Oltyňský statek koupil roku 1635 Jan Kryštof Neychyger z Oberneychynku a spojil ho se stádleckým majetkem. V roce 1859 se statek osamostatnil, když byl oddělen od stádleckého majetku. Majitel panství Josef Fellner z Feldeggu zde nechal postavit novorenesanční zámek.

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Zámek Oltyně je novorenesanční zámek, umístěný v anglickém parku a lese s bujnou vegetací. Atmosféru zámeckého panství utvářejí mohutné stromy, některé až 300 let staré. Původní obdélníková budova byla z části dřevěná, později bylo přistavěno pravé křídlo. Sňatkem Anny Fellner z Feldeggu s Janem Křižíkem (synem vynálezce Ing. Františka Křižíka) přešel zámek do držení rodu Křižíků.

V třicátých let 20. století byla v zámku škola – anglická dívčí kolej; v březnu roku 1953 zde byla otevřena Léčebna TBC a respiračních nemocí, později Léčebna dlouhodobě nemocných. V roce 2000 se (v rámci restitucí) stal majitelem zámku prapravnuk Františka Křižíka, Čechoameričan Jiří Bárta. Na podzim roku 2006 se manželé Bártovi rozhodli převážně zrekonstruovaný zámek opustit.[zdroj?]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • František Peterka (26. dubna 1920 – 11. září 2007 v Soběslavi), český akademický malíř, grafik, ilustrátor, člen Sdružení Hollar

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 215. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 264. 
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : jejich vznik, původní význam a změny [online]. [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]