Přeskočit na obsah

Hodušín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hodušín
Kostel svatého Václava v Hodušíně
Kostel svatého Václava v Hodušíně
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecOpařany
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel20 (2021)[1]
Katastrální územíNové Dvory u Opařan (5,61 km²)
PSČ391 61
Počet domů10 (2011)[2]
Hodušín
Hodušín
Další údaje
Kód části obce148741
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hodušín (německy Hoduschin) je malá vesnice, část obce Opařany v okrese Tábor. Nachází se asi 4,5 km na sever od Opařan. Prochází zde silnice I/19. Je zde evidováno 14 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 24 obyvatel.[4]

Hodušín leží v katastrálním území Nové Dvory u Opařan o výměře 5,61 km2.[5]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1291.[6] Až do tohoto roku držel vesnici rod Vítkovců. Tento rod zřejmě založil i místní kostel. Poté patřil Hodušín ke hradu Příběnice, v 15. století k Dobronicím. V roce 1455 jej získali Rožmberkové. V roce 1530 přešel Hodušín společně s jinými vesnicemi z majetku Petra a Jošta ze Šternberka k majetku Švamberků. Roku 1548 koupil od krále Ferdinanda Skrýchov a Opařany Víta mladší ze Rzavého.[7] V roce 1592 byla ves prodaná Přechovi Hodějovskému z Hodějova († 1610). Ten zde vystavěl dvorec a přičlenil Hodušín k milevskému panství.[7]

Když byla v roce 1798 vystavěna nová budova fary, byla původní farní budova upravena na školu.[8] Před tím se v 18. století vyučovalo v jednotlivých vesnicích. Prvním učitelem byl varhaník ze Sepekova Matěj Hrych. V roce 1930 zde bylo vedeno 6 popisných čísel a 62 obyvatel. Poštou náležel Hodušín do Opařan, četnictvo a lékař byl v Sepekově.[8]

  • Raně gotický kostel sv. Václava se nachází na vyvýšeném návrší. Kostel pochází z konce 13. století. Již roku 1343 se připomíná jako kostel farní. Kostel je obklopen hřbitovem. Čtyřboká věž, která se nachází na jižní straně, byla přistavěna roku 1804. Dne 12. března 1832 kostel vyhořel. Byl opraven řádem premonstrátů a 28. září 1833 znovu vysvěcen. K dalším úpravám kostela do současné podoby došlo znovu v roce 1889. Vchody do kostela jsou dva, jeden na jižní, druhý na západní straně kostela. Oba goticky klenuté vchody jsou obloženy žulovým ostěním. Západní vchod měří na výšku 2,9 metrů, široký je 1,45 metrů. Jižní portál je široký 1,22 metrů. Dřevěný oltář byl v roce 1908 nahrazen kamenným oltářem.[7]
  • Poblíž kostela se u silnice nachází kaple svatého Jana Nepomuckého.
  • Pozdně barokní budova fary byla postavena roku 1797.[7]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 215. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 264. 
  7. a b c d KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 176. 
  8. a b Kytka, str. 177

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]