Bernardo Spinetti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bernardo Spinetti
Narození 1699
Úmrtí 9. června 1748 (ve věku 48–49 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Zrcadlová kaple v Klementinu

Bernardo Spinetti, též Bernard Spinetta (1699?9. června 1748 Praha) byl severoitalský sochař a štukatér vrcholného až pozdního baroka, naturalizovaný v Čechách.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze třetí generace rozvětveného rodu lombardských výtvarných umělců, převážně štukatérů, kameníků a stavitelů, kteří se v 1. polovině 17. století usadili v Čechách, zejména v Litoměřicích a v Praze. Vyučil se pravděpodobně v rodině.

V počátcích své profesní kariéry, ve věku 29 let nechvalně proslul pokusem o vraždu. V kostele sv. Jiří na Pražském hradě pobodal svou vyvolenou dívku Kateřinu za to, že ho nechtěla za manžela. Byl odsouzen k trestu smrti mečem a k utětí pravé ruky, ale při zinscenované popravě se dokázal osvobodit z pout, a jeho zákazníci mu již na popraviště doručili glejt omilostnění[1]. Na tři roky mu byl vyměřen trest veřejně prospěšných prací, zametal pražské ulice a před kostelem vyžebrával almužny pro chudé.

Svého života si pak velmi vážil a pilně pracoval, především na štukové výzdobě chrámových a klášterních interiérů, kde do ornamentální dekorace vkládal štuková zrcadla, skutečná zrcadla, reliéfní figurální kompozice i trojrozměrné sošky. Na chrámových klenbách rád spolupracoval s malířem Václavem Vavřincem Reinerem, z objednavatelů si oblíbil benediktiny. Pozdní díla z let 1735-1747 tvořil v lehkém rokokovém stylu a světlé barevnosti. Dále tesal kamenné sochy monumentálních rozměrů, zejména sochy světců a světic z pískovce.

Bydlel na Malé Straně. Byl pohřben při kapli Panny Marie a sv. Karla Boromejského Vlašského špitálu na Malé Straně.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vratislav Ryšavý, Příběh italského štukatéra Bernarda Spinettiho, in: Dějiny a současnost 23, 2001, č. 5, s. 46 - 48.
  2. Milotice. www.zamekmilotice.cz [online]. [cit. 2017-09-27]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Prokop H. Toman, Nový slovník čsl. výtvarných umělců, II. Praha 1949, s. 475.
  • Oldřich J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách, SNKLU Praha 1958
  • Oldřich J. Blažíček, L’Italia e la scultura in Boemia nei secoli XVII e XVIII, Praha 1949
  • Oldřich J. Blažíček, Sochaři pozdního baroka a rokoka v Čechách, in: Dějiny českého výtvarného umění II/2, Praha 1989, s. 712.
  • Pavel Preiss, Italští umělci v Čechách. Panorama Praha 1988, s. 399-400.
  • Vratislav Ryšavý, Příběh italského štukatéra Bernarda Spinettiho, in: Dějiny a současnost 23, 2001, č. 5, s. 46 – 48.
  • Pavel Vlček, Růžena Baťková (eds.), Umělecké památky Prahy I-IV, Praha: Academia 1999- 2005