Poseidón
| Poseidón | |
 Andrea Doria jako Neptun - alegorický obraz od Agnola Bronziniho znázorňuje vladařskou hegemonii Janova v Tyrhénském moři | |
| Symbol | trojzubec, ryba, delfín, kůň, býk |
|---|---|
| Bydliště | Olymp a moře |
| Partner | Amfitríta |
| Rodiče | Kronos a Rheia |
| Sourozenci | Hádés, Démétér, Hestiá, Héra, Zeus |
| Děti | Triton, Polyfémos, Bélos, Agénor, |
| Římský ekvivalent | Neptun |
Poseidón (řecky Ποσειδῶν) je starořeckým bohem moře a vodního živlu. Je to syn Kronův a Rheiin, ale hned po narození byl svým otcem pozřen stejně jako jeho bratři a sestry, kromě nejmladšího Dia, který když dospěl, donutil otce všechny děti vyvrhnout.
Poseidón dostal od Telchinů trojzubec (někdy nesprávně uváděno od Kyklopů), který se stal jeho nástrojem a zbraní, pomáhá mu k rozpoutání bouří a zemětřesení. Při dělení světa mezi tři Kronovy syny mu připadla mořská říše.
Poseidónovou manželkou je Amfitríta, ale zaplétá se postupně s mnoha jinými ženami, jak bohyněmi, tak smrtelnicemi, a má s nimi nesčetné potomky. Poseidón je otcem mnoha řeckých héroů a mýtickým předkem četných královských rodů.
Staří Řekové obětovali Poseidónovi býka a koně, protože tato pozemská zvířata symbolizovala dravost, násilí, ale také plodivou sílu.
Římané ztotožnili Poseidóna s bohem Neptunem.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SOUKUPOVÁ, Magdalena. Lidé a bohové ve starověkých náboženstvích Antické Řecko a Řím. Plzeň, 2015. Bakalářská práce. Západočeská univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Dagmar Demjančuková. s. 12. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Poseidón ve Wikimedia Commons
