Městský okruh (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Městský okruh
MO
Trasa
Základní údaje
Plánovaná délka: 32,1 km
V provozu: 22 km[kdy?]
Ve stavbě: 0 km[kdy?]
V přípravě: 10,1 km[kdy?]
Označení nájezdu na Městský okruh v Praze-Smíchově (2. března 2007).

Městský okruh (MO), dříve označovaný jako II. okruh, Střední okruh, Střední pražský okruh a Střední městský okruh (SMO), je název jednoho ze dvou (původně ze tří) okruhů pozemních komunikací určených k objíždění centra hlavního města Prahy. Postaven je úsek z Troji přes tunelový komplex Blanka, Strahovský tunel, Tunel Mrázovka, Barrandovský most a Jižní spojku, za níž provizorně pokračuje po začátku Štěrboholské radiály. Propojení okruhu na severovýchodě je plánováno.

Původně byl II. okruh značen jako trasa po běžných městských ulicích (viz starý II. okruh). Protože byl roku 1990 zrušen původní vnitřní okruh, stal se dosavadní II. okruh fakticky I. okruhem a byl přeznačen na Městský okruh. V rámci budování ZÁKOS a dalších, aktualizovaných plánů je postupně nahrazován speciální rychlostní komunikací, která původně byla plánována jako rychlostní silnice R29, avšak poté, co bylo roku 2005 rozhodnuto o její kategorizaci jako místní komunikace I. třídy, se místo toho označuje jen názvem Městský okruh a zkratkou MO. Označení Městský okruh se používá jak pro budované rychlostní úseky, tak i pro trasu po stávajících nerychlostních komunikacích v částech, kde nový okruh ještě nebyl dokončen. Jednotlivé části okruhu většinou mají svůj vlastní název ulice (například Jižní spojka, Dobříšská atd.), na rozdíl od Pražského okruhu, jehož označení je zároveň oficiálním názvem ulice.

Celková plánovaná délka rychlostního Městského okruhu má být 32,1 km, z čehož v roce 2009 bylo 16,5 km v provozu, 5,1 km se stavělo a 10,5 km bylo v přípravě.[1]

Výstavbu Městského okruhu financuje hlavní město Praha, nikoliv stát. Rychlost výstavby je závislá na finančních možnostech města. Výstavba okruhu představuje mimořádnou zátěž pro městský rozpočet, což se projevuje v drastickém omezení investic do jiných staveb včetně veřejné dopravy.[2][3]

Městský okruh v koncepci pražské dopravy[editovat | editovat zdroj]

Původně (podle plánu ze šedesátých let 20. století) měly být kolem Prahy tři okruhy: vnitřní okruh (VMO), střední okruh (SMO) a vnější okruh (VO). Vnější okruh měl sloužit tranzitní dopravě a propojit dálnice a rychlostní silnice směřující ku Praze. Střední okruh měl být určen pro městskou a příměstskou silniční dopravu. Vnitřní okruh měl v trase z Holešovic kolem hlavního nádraží, přes Nuselský most a na Smíchov pouze doplňkově obcházet nejužší centrum města, ve zbylé části byl totožný se středním okruhem.

V roce 1990 byl záměr vnitřního okruhu opuštěn a střední okruh byl přejmenován na Městský okruh, vnější na Pražský okruh (R1). Zpočátku se Městský okruh značil jako silnice R29, ale v roce 2005 byly v Praze všechny úseky silnic prvních tříd změněny na místní komunikace I. třídy a od číselného značení Městského okruhu se upustilo.

O zachování plánu na Městský okruh se vedly spory, které ukončilo schválení územního plánu Prahy 9. 9. 1999 (v době platnosti opoziční smlouvy na pražské radnici, kterou za ODS vedl primátor Jan Kasl, za ČSSD náměstek primátora Jiří Paroubek). Nakonec bylo prosazeno dostavění, ale s převedením téměř třetiny délky pod zem.

Ze strany ekologických sdružení a Strany zelených přetrvává kritika systému silničních okruhů v dopravní koncepci města. Tvrdí, že okruhy jsou dopravním řešením starým 50 let, které pro současnou úroveň automobilismu nejsou funkční. Hrozí riziko, že s okruhy spojovaná vidina rychlé dopravy autem se stane lákadlem pro větší množství vozidel, která by jinak zůstala na záchytných parkovištích P+R na okraji města.

Historie a popis[editovat | editovat zdroj]

Dokončená je celá jižní část okruhu od křižovatky Malovanka přes Barrandovský most až ke štěrboholské křižovatce. Kromě úseku od Zlíchova do Braníka je silnicí pro motorová vozidla, po postavení nového místního mostu od zlíchovského lihovaru k Podolí má být Barrandovský most rovněž vyhrazen rychlostní dopravě.

Hotové úseky na jihovýchodě[editovat | editovat zdroj]

V současné době[kdy?] probíhalo tzv. zkapacitnění Štěrboholské radiály v místě plánované MÚK Rybníčky, kde Městský okruh provizorně přechází ve Štěrboholskou radiálu. Jednalo se o výstavbu druhé (jižní) větve této komunikace, předchozí provizorní řešení omezovalo kapacitu komunikace. Dokončení bylo plánováno na rok 2013,[4][5] v září 2011 byl úsek částečně zprovozněn. Z tohoto místa by se Městský okruh měl v budoucnu oddělovat a pokračovat směr Balabenka.

Hotové úseky na jihozápadě[editovat | editovat zdroj]

Dobříšská ulice (mezi tunelem Mrázovka a Zlíchovským tunelem (2. března 2007).
  • od křižovatky Malovanka je již dokončen Strahovský tunel o délce 2 km, průzkumné štoly od roku 1979, výstavba započala 1985, proražení tunelu 1992, tunel dokončen 3. prosince 1997. Jižní předmostí s křižovatkou s ulicemi Plzeňskou a Vrchlického bylo pak ještě postupně upravováno až do doby zprovoznění tunelu Mrázovka
  • tunel Mrázovka, dlouhý asi 1 km, byl kvůli sporům s odpůrci stavby dokončen až 26. srpna 2004. Uvnitř tunelu se odděluje větev mimoúrovňového křížení s Radlickou ulicí, kterou tunel podchází. V souvislosti s výstavbou křižovatky byla zkrácena pěší lávka přes Smíchovské nádraží.
  • pokračuje Dobříšská ulice a Zlíchovský tunel (délka asi 200 m, podchází železniční stanici Praha-Smíchov), výstavba od roku 1998, úsek zprovozněn 28. října 2002. Tunel průpletem vyúsťuje na Strakonickou ulici. Podle plánů z dob socialismu se měl tento úsek od Plzeňské až ke Strakonické vést povrchově, s nutností zbourat část smíchovské zástavby a přemostit smíchovské nádraží estakádou. Ze Strakonické Městský okruh pokračuje mimoúrovňově na Barrandovský most.

Úsek tunelovým komplexem Blanka[editovat | editovat zdroj]

Staveniště u vyústění tunelu v Troji (21. dubna 2007).
  • Mimoúrovňová křižovatka Malovanka na severním předportálí Strahovského tunelu byla vybudována v několika fázích. Nejprve zajistila vyústění Strahovského tunelu do Patočkovy ulice, v roce 2015 do ní byl zaústěn i navazující Brusnický tunel z komplexu Blanka. V budoucnosti by do ní měla zaústit i Břevnovská radiála, která by měla vést podzemně pod Patočkovou ulicí. Stavba mimoúrovňové křižovatky začala v roce 2005 a měla být dokončena v roce 2008.
  • Úsek Malovanka – Prašný most – Špejchar - Troja je tvořen tunelovým komplexem Blanka, navazující krátký úsek MÚK Troja – MÚK Pelc-Tyrolka je veden povrchově. V MÚK Troja se okruh kříží s Trojským mostem a navazující ulicí Pod lisem. Tunelový komplex Blanka je 6,3 km dlouhá soustava tří navazujících ražených a hloubených tunelů pod hranicí Střešovic a Hradčan, pod Letnou, Stromovkou a Vltavou. Stavba zahrnuje mimoúrovňová křížení Prašný most (ulice Svatovítská směrem k Vítěznému náměstí), U Vorlíků (v prostoru Letné) a Troja. Stavba za 21 miliard začala v roce 2007, po opakovaných odkladech byla uvedena do provozu 19. září 2015.
    • Podle původních plánů měla trasa od Strahovského tunelu k Letné vést povrchově po ulicích Patočkově a Milady Horákové, pak měla vést v trase nynější kladenské železniční trati a od stadionu Sparty na Letné tunelem a kolem brány výstaviště k novému mostu přes přes Vltavu v Holešovicích, s nutností vykácet část Stromovky při hloubení tunelů.

Připravované úseky na severovýchodě[editovat | editovat zdroj]

Výstavba těchto úseků se předpokládá pro léta 20142019 a náklady se odhadují na 17 miliard korun.[6]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Kritici namítají, že okruh v severozápadní části dopravu do města naopak přivádí, namísto aby před ním město chránil. Je veden v těsné blízkosti Pražské památkové rezervace a Hradčan. Stavby se tak zásadně dotknou především Letné a jejího okolí (Stromovka), kde se nachází mnoho parků a zalesněných ploch, které mají pro centrum města zásadní význam. Kritici srovnávají tuto část se Severojižní magistrálou, která je dnes považována za omyl. Množství emisí se tunelovým vedením nesnižuje, emise vycházejí ven portály a výdechy tunelů. Mimoúrovňové křižovatky mají bariérový efekt a tunely s sebou nesou bezpečnostní rizika a vysoké investiční i provozní náklady. Okruh zatěžuje okolní povrchové komunikace, které slouží jako přivaděče. Nová komunikace mění dělbu dopravní práce ve prospěch automobilové dopravy, protože spojení veřejnou hromadnou dopravou je pomalejší a horší. Ekologická sdružení upozorňují na fakt, že stavba autostrády přes Letnou "nikdy neprošla expertním posouzením podle vlivu na životní prostředí".[7] Několik kontroverzí se také objevilo kolem probíhající stavby tunelu Blanka. Podporu kritikům vyjádřilo mnoho známých osobností - např. Václav Havel, Ludvík Vaculík, prof. Erazim Kohák, Martin Fischer, Vladimír Mišík aj.[8]

V lednu 2010 navštívila Prahu komise UNESCO, která prověřovala, nakolik je městská památková rezervace chráněna před necitlivými stavbami a dalšími zásahy. Tunelový komplex Blanka patřil k hlavním problémům, které komise prověřovala.[9][10]

Strahovský tunel (3. října 2005).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lenny. Městský okruh MO [online]. Dalnice-silnice.cz, rev. 2009-04-30, [cit. 2009-10-05]. Dostupné online.  
  2. Praha chce omezit veřejnou dopravu, všechny peníze spolkne dálniční průtah, Ecomonitor.cz, 27. 11. 2007, tisková zpráva Auto*Mat
  3. Rozpočet Prahy na rok 2008 – ani koruna na nové tramvajové linky a bezbariérové úpravy metra, Klub zastupitelů Strany zelených v ZHMP, 27. 11. 2007
  4. Městský okruh MO, Dálnice-silnice.cz, autor Lenny 2002–2014, poslední změny na stránce 5. září 2014
  5. Žádost o stavební povolení na Zkapacitnění Štěrboholské radiály, Praha 14 jinak, 8. 3. 2010, KOK
  6. Praha už chystá tunel Blanka 2. Podívejte se, jak má vypadat, Hospodářské noviny, 27. 9. 2011, Michal Pavec
  7. Za první kráter ve Stromovce padlo trestní oznámení, Aktuálně.cz, 30. 5. 2008, Pavel Baroch
  8. [1], ZachraňmeLetnou.cz, název, autor a datace zdroje neznámé, v září 2015 na uvedené URL již nedostupné
  9. UNESCO bude v Praze řešit tunel Blanka, Metropole, Regiony24.cz, 27. 1. 2010, Mediafax
  10. Zelení komisi UNESCO: zkontrolujte největší tunel pražské radnice, tisková zpráva Strany zelených v Praze ze dne 26. ledna 2010

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Stránky o silnicích[editovat | editovat zdroj]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Fotografie a vizualizace[editovat | editovat zdroj]

  • Městský okruh 2007, video mapující celý Městský okruh v Praze v roce 2007, záběry z provozovaných úseků a vizualizace všech připravovaných úseků, České dálnice.cz, vznik 04/2007, publikováno 24. 10. 2008, autor: Satra, spol. s r.o.
  • Městský okruh v Praze: Malovanka - Pelc Tyrolka, ttnz.cz, horal, 4. 8. 2007 (v září 2015 fotografie nedostupné)