Tunelový komplex Blanka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tunelový komplex Blanka
TKB, Bubenečský tunel
TKB, Bubenečský tunel
Základní údaje
Stát Česko Česko
Místo Praha
Silnice Pražský městský okruh
Zeměpisné souřadnice
1. portál Mimoúrovňová křižovatka
Pelc-Tyrolka
, Praha
2. portál Mimoúrovňová křižovatka
Malovanka
, Praha
Provozní délka cca 5,5 km
Počet dopr. tubusů 2
Výstavba
Dodavatel Metrostav, Eurovia
Geologická sondáž 2004
Zahájení stavby 2007
Poslední průraz 18. července 2011
Dokončení 2016 (vč. dokončovacích prací)[1]
Otevření 19. září 2015
Náklady cca 43 mld. [2]
1. tubus
Zahájení stavby 1. tubusu 2007
2. tubus
Zahájení stavby 2. tubusu 2007
 
MÚK Malovanka u západního portálu TK Blanka
Vjezd do tunelového komplexu Blanka od Tróji

Tunelový komplex Blanka (ve zkratce TKB) je součást Městského okruhu v Praze mezi MÚK Malovanka a MÚK Pelc-Tyrolka. Tvoří jej na sebe navazující Brusnický tunel, Dejvický tunel a Bubenečský tunel, jejichž celková délka je 5 502 metrů,[3] což v součtu činí z komplexu Blanky nejdelší silniční tunel v České republice a nejdelší městský tunel v Evropě.[4]

Smlouva na stavební část tunelů Blanka byla podepsaná 30. října 2006 Pavlem Bémem z ODS a předpokládala sumu 17,2 miliardy korun za stavební část, stavba měla být hotova v roce 2011. Ovšem termín dokončení stavby byl několikrát prodloužen a celková suma, kterou Praha za Blanku zaplatí, v současné době přesahuje částku 43 miliard korun.[2] Je to největší a nejdražší projekt v dějinách Prahy.[5] Celý komplex byl uveden do provozu 19. září 2015.[6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Komplex se skládá ze tří základních částí:[7]

  • Brusnický tunel (tunel Brusnice; Malovanka – Prašný most) – celková délka úseku je 1 405 m, z toho je 550 m ražených tunelů.
  • Dejvický tunel (tunel Dejvice; Prašný most – Letná) – celková délka úseku je 1 007 m.
  • Bubenečský tunel (tunel Královská obora; Letná – Pelc-Tyrolka) – celková délka úseku je 3 090 m, z toho je 2 230 m ražených.

Mimoúrovňová křižovatka Malovanka na severním předportálí Strahovského tunelu nahradila provizorní úrovňovou křižovatku s Patočkovou ulicí a umožnila zároveň napojení Břevnovské radiály a tunelu Blanka. Od Malovanky vede Městský okruh tunelem pod Střešovicemi, další mimoúrovňové křížení je u Prašného mostu (ulice Svatovítská směrem k Vítěznému náměstí). Dále tunel pokračuje pod rozhraním Dejvic a Hradčan až na Letnou.

Mimoúrovňová křižovatka Letná se nachází poblíž ulice U Vorlíků. Dále Blanka pokračuje pod Stromovkou a pod Vltavou. U vyústění tunelu na mimoúrovňové křižovatce Pelc-Tyrolka se okruh kříží s novým Trojským mostem, který nahradil starý trojský tramvajový most.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Záměry a příprava[editovat | editovat zdroj]

Vedení městského okruhu mezi Špejcharem a Argentinskou ulicí bylo od konce 70. let připravováno v koridoru železnice po okraji Stromovky.[8] Již tehdy bylo proti tomuto řešení mnoho námitek. Po roce 1989 byla tato varianta opuštěna a hledáno nové řešení. Jako nevyhovující byla zavržena varianta úpravy stávajících komunikací. V roce 1993 byla ustanovena komise, která po roce doporučila k dalšímu posuzování a dopracování 3 varianty,[9] nazvané podle katastru, jímž měly procházet:

  • Hana (Holešovice): Hradčanská – Sparta – pod Holešovicemi – pod Vltavou
  • Dana (Dejvice): Hradčanská – Evropská – Podbaba – podél Vltavy
  • Blanka (Bubeneč): Hradčanská – Sparta – pod Stromovkou – pod Vltavou

Komise doporučila zapracovat do územního plánu variantu Dana a rezervu pro variantu Hana. Po dopracování byla však Dana zavrhnuta, mj. kvůli vedení podél Vltavy a tím složitou ochranou před velkou vodou. Varianty Blanka a Hana byly dále dopracovány a v roce 1996 definitivně vybrána varianta Blanka. V roce 1997 bylo započato s projektovou přípravou. V roce 2003 bylo vydáno územní rozhodnutí. O rok později se začala razit průzkumná štola.

Práce na severním portálu na trojském břehu, zahloubení silniční komunikace pod úroveň řeky k oběma tunelovým troubám
Stavební ruch na letenském konci tunelu
Průchod mezi strojovnou vzduchotechniky a severní tunelovou troubou

Výstavba[editovat | editovat zdroj]

Výstavba tunelu začala v roce 2007 (několikrát byla odložena z důvodu odvolání mnoha občanských sdružení) a vyžádala si velká dopravní omezení v některých částech Prahy 6 a Prahy 7. Celý úsek je financován rozpočtem hlavního města Prahy. Tunel měl být zprovozněn koncem roku 2012.[10] Primátor Bohuslav Svoboda však vzhledem k problémům s financováním stavby posunul odhad termínu otevření na jaro 2014.[11][12] Odhady skutečných nákladu ze září 2011 už dosahovaly 37,9 miliardy a ve spojitosti s výsledky auditu mezinárodní auditorské firmy White & Case se o tunelu Blanka hovořilo jako o ukázkovém případu propojení politiky a byznysu.[13][14][15]

28. září 2010 uspořádal Metrostav na stavbě den otevřených dveří se třemi prohlídkovými trasami, návštěvníci mohli projít 3,5 km dlouhý úsek tunelu z Letné až do Troji.[16] Metrostav napočítal přes 16 tisíc návštěvníků.[17] Další den otevřených dveří se konal v sobotu 15. října 2011, kdy prohlídková trasa vedla severní tunelovou troubou z Letné přes Prašný most ke staveništi Myslbekova a zpět ke křižovatce Prašný most. Akci navštívilo téměř 20 tisíc lidí.[18] 28. září 2012 byla pro veřejnost otevřena pětikilometrová trasa od křižovatky Prašný most do Troji a pak přes Trojský most, akci navštívilo přes 21 tisíc lidí.[19]

2. dubna 2013 bylo oznámeno, že rada hlavního města Prahy schválila pro tři tunely, které jsou součástí komplexu, oficiální názvy Bubenečský tunel, Dejvický tunel a Brusnický tunel. Současně rozhodla i o pojmenování Trojského mostu.[7]

Spor a přerušení výstavby[editovat | editovat zdroj]

Strojovna vzduchotechniky pod ulicí Jana Zajíce

20. listopadu 2013 Metrostav oznámil, že k 7. prosinci 2013 kvůli dlouhodobému neplacení prací (dluh dosáhl 2,1 miliardy) a neschválení navržených změn ve stavební dokumentaci přerušil výstavbu; odvolán byl i tradiční den otevřených dveří, který byl plánován na 30. listopadu 2013. Nový pražský primátor Tomáš Hudeček několik hodin po tomto oznámení na mimořádném zasedání rady města na základě stanoviska magistrátního odboru kontroly prohlásil, že smlouva Prahy se společností Metrostav je nejspíše od počátku neplatná, protože smlouvu v roce 2006 údajně neprojednala a neschválila rada ani zastupitelstvo města. Neplatnost smlouvy primátor uvedl jako nový důvod neplacení pohledávek městem. Tento závěr mu prý potvrdily i dvě nejmenované „renomované advokátní kanceláře“. Záznam jednání rady města z 26. září 2006 zmiňuje, že rada pod vedením primátora Béma rozhodla o přidělení zakázky Metrostavu a zároveň nařídila investičnímu odboru, aby s ním uzavřel smlouvu. Primátor Bohuslav Svoboda přiznal, že již on nechal vypracovat analýzu smluv a politici o poznatcích kontrolního odboru věděli již několik měsíců.[20]

Brusnický tunel

Město údajně přestalo z práce platit proto, že českobudějovická expozitura Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu se ve vztahu k usnesení rady města o takzvané kategorizaci faktur z prosince 2012 zabývala podezřením ze spáchání trestného činu porušení pravidel hospodářské soutěže a trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku.[21][21] V únoru 2014 začal Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality na základě trestního oznámení vyšetřovat naopak podzimní zastavení prací. Vzhledem k situaci, že dva policejní útvary zastávaly naprosto odlišné právní interpretace, požádal primátor Tomáš Hudeček ministryni spravedlnosti o jednání s Nejvyšším státním zastupitelstvím.[22]

Právní posudky na smlouvě s ČKD Praha DIZ z roku 2007 neshledaly zásadní závady, a proto práce na technologické části tunelu pokračovaly dál. Rozdíl oproti smlouvě s Metrostavem spočíval v tom, že smlouva nezavazuje město k převzetí nemovitostí a proto nepodléhá souhlasu zastupitelstva.[23]

Bubenečský tunel, směr Dejvický tunel (2014)

Arbitráž mezi Metrostavem a Prahou byla zahájena 10. ledna 2014.[24] Rozhodčímu senátu předsedala Alena Bányaiová, Metrostav v něm zastupoval Ladislav Vostárek, město Bohuslav Pavlík. Gabriel Talaga z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners pro iHNed.cz 16. prosince 2013 tvrdil, že předběžné opatření, kterým by rozhodčí soud nařídil Metrostavu povinnost pokračovat ve stavbě, je v dané situaci krajně nepravděpodobné, až vyloučené.[23] 24. ledna 2014 však rozhodčí soud nařídil Metrostavu do 60 dnů obnovit práce a městu povinnost za tyto nové práce (o objemu asi 50 miliónů Kč[22]) zaplatit a zároveň vyjádřil, že předběžně považuje smlouvy za platné, ale bude je dále zkoumat. O dosavadním dluhu zatím nerozhodl. Primátor Hudeček vyjádřil nad rozhodnutím uspokojení, protože Praha podle něj chtěla Metrostavu zaplatit dluhy, ale neměla to jak legálně udělat a rozhodnutí arbitráže k tomu otevírá cestu.[25] Na jednání 10. března 2014 si rozhodčí soud vyslechl důkazy předkládané oběma stranami, v čemž mají pokračovat na dalším jednání 1. dubna 2014. Na jednání 10. března strany zatím nepředložily vzájemný návrh.[26] 17. dubna 2014 rozhodčí soud uznal smlouvy za platné, nařídil společnosti Metrostav dokončit do pěti měsíců stavbu tunelového komplexu Blanka a hlavnímu městu nařídil povinnost uhradit více než čtyři miliardy korun, z toho 2,7 miliardy do tří dnů od doručení rozsudku, dalších 1,34 miliardy v závislosti na postupu stavby. Metrostav zároveň rozšířil žalobu o další miliardu Kč, zahrnující platbu za budování Trojského mostu, o čemž má soud jednat 4. června 2014. Zastavení prací navýšilo náklady o více než půl miliardy Kč, vychází-li se z částky kolem 4 milionů za den prostoje. Primátor Hudeček v reakci na rozhodnutí soudu uvedl, že se ukázalo, že arbitráž je správnou cestou, protože ostatní varianty by znamenaly miliardové ztráty a otevření tunelu v nedohlednu.[27]

Správce stavby, Inženýring dopravních staveb, v lednu 2014 žaloval město o dlužných 145 milionů Kč. Město mu již několik měsíců neplatilo, protože prý IDS chce víc, než bylo v původní smlouvě, a protože se práce na stavbě protahují, čímž narůstají náklady. Mediální zástupce IDS Pavel Kočiš uvedl, že IDS pracuje již druhým rokem de fakto zadarmo a pokud se věc v řádu několika týdnů nerozhodne, může se stát, že odstoupí od smlouvy. IDS působí na stavbě jako stavební dozor a mimo jiné schvalovala některé problematické faktury Metrostavu a údajně zadávala některé vícepráce bez vědomí města. Náměstek primátora Jiří Nouza 24. dubna 2014 uvedl, že následující týden má rada města jednat o tom, zda vyvolá i o tomto dluhu rozhodčí řízení. Podle Nouzy byla arbitráž nejrychlejším způsobem, jak problémy vyřešit. Podle analýzy, kterou pro město provedla společnost White&Case, smlouva firmu IDS dostatečně nemotivovala, aby dohlížela na udržení ceny a na včasné dokončení díla, protože IDS dostávala odměny podle ceny stavby.[28]

Stavební firma Metrostav od Prahy nedostala více než 2,1 miliardy korun za stavbu tunelového komplexu Blanka. Rozhodla se, že proto stavbu 7. prosince přeruší. Jenomže magistrát vzápětí přišel s tím, že celá smlouva, podle které se komplex tří silničních tunelů staví, je od počátku neplatná, podle primátora Tomáše Hudečka (TOP 09) ji neprojednala rada ani zastupitelstvo. Stavba podle něj nemůže pokračovat, ale město za ni také nemůže platit. Což se po roce ukázalo jako nepravda, protože soud vyhověl ve všech bodech Metrostavu. Smlouva tedy platná byla, město muselo zaplatit dlužnou částku a Metrostav musel dokončit stavební práce. Celý spor vyvolaný městem prodloužil otevření Blanky minimálně o rok.[29][30]

Termín otevření[editovat | editovat zdroj]

Dejvický tunel

Blanka se začala stavět v roce 2007 po více než dvanácti letech příprav a podle uzavřených smluv se měla otevřít ke konci roku 2011. První skluz ve výstavbě vznikl při složitém procesu získávání stavebních povolení a výkup pozemků. Dalším důvodem skluzu byla ekonomická krize v roce 2009, která způsobila to, že město neplatilo za odvedené práce dohodnuté částky a Metrostav tedy stavěl pomaleji. Firma IDS tehdy prodloužila plán výstavby o 13 měsíců, do prosince 2012.

Nejdelší skluz ve stavbě vznikl v listopadu 2013 prohlášením téměř dokončené Blanky „za černou stavbu“ primátorem Tomášem Hudečkem z TOP 09 a následné čekání na verdikt rozhodčího soudu.[31] Ten v roce 2014 rozhodl, že smlouvy o stavbě tunelového komplexu jsou platné a nařídil společnosti Metrostav dokončit Blanku do pěti měsíců, tedy do konce září 2014, zatímco Praze nařídil této stavební firmě zaplatit dlužnou částku (čtyři miliardy korun).[32] Z administrativních, ekonomických a právních důvodů se však výstavba nadále zpožďovala. 30. září 2014 náměstek primátora Jiří Nouza oznámil, že se Blanka otevře 2. prosince 2014. V listopadu 2014 mluvila kandidátka na primátorku Adriana Krnáčová z hnutí Ano o otevření Blanky v březnu 2015, ale podle Metrostavu se počítalo s dubnem 2015.[6]

K oznámení o dalším zpoždění otevření Blanky došlo v únoru 2015, když se zjistilo, že z důvodu přívalových děštů a dřívějších povodní musí dojít k výměně kabelů, které instalovala společnost ČKD Praha DIZ. Tím se otevření Blanky posunulo na 20. září 2015.[33] V září 2015 pak náměstek primátorky Petr Dolínek oznámil, že bude Blanka otevřena o den dříve, a to v sobotu 19. září 2015 ve 14:00, což se také stalo.[34]

Veřejná hromadná doprava[editovat | editovat zdroj]

Již od počátku výstavby bylo zvažováno také vedení autobusové linky tunelem Blanka.

Podle článku z listopadu 2013 radní pro dopravu Jiří Pařízek uvedl, že ihned s otevřením tunelu by jím mohla začít jezdit autobusová linka 180, která by tak vedla ze Zličína do Kbel, čímž by se dojezdová vzdálenost z Prahy 8 a 9 do Prahy 6 snížila o 20 minut (resp. na polovinu) a bylo by sníženo zatížení přestupní stanice Muzeum. Podle tehdejšího tvrzení Pavla Procházky, pověřeného řízením organizace ROPID, by měl být z taktických důvodů autobus zaveden ihned po zprovoznění tunelu[35]

Před otevřením tunelu ROPID uvedl, že zavedení autobusové linky bude možné až po ukončení zhruba 4–5 měsíčního zkušebního provozu tunelu. Konkrétní návrhy linkového vedení nebyly v roce 2014 ještě připravovány, uvažovalo se o tangenciální lince, která by ze zastávky Vozovna Střešovice pokračovala přes stanici Hradčanská do Bubenečského tunelu a po výjezdu u Pelc-Tyrolky by pokračovala do severovýchodní části města.[36]

V září 2015 mluvčí ROPIDu uvedl, že uvažovanou linku město zavede zřejmě až v průběhu příštího roku. Zavedení linky podporovala Strana zelených i sdružení Auto*mat. Diskutovalo se, zda tunelem vést některou ze stávajících autobusových linek, například prodlouženou linku 180, nebo zda zavést novou alternativní linku. Již tehdy Vratislav Filler ze spolku Auto*Mat uvedl, že proti autobusu v Blance paradoxně mluví to, že by se linka stala velmi atraktivní, a tudíž velmi drahou,, protože by město muselo navyšovat kapacity, stejně jako tomu bylo v případě linky 125, která jezdí po Jižní spojce.[37]

27. dubna 2016 vydal ROPID tiskovou zprávu, že se zabývá záměrem na vedení autobusů veřejné dopravy tunelovým komplexem Blanka a také sousedním Strahovským tunelem, ale že v současné době má tento záměr několik úskalí, které prozatím neumožňují jeho realizaci. Prvním uvedeným faktorem měla být obtížnost ukončení linky v oblasti Prahy 6, zejména v oblasti Vítězného náměstí, kde je největší zdroj a cíl cest. Druhým faktorem měl být vysoký nárůst intenzit dopravy ve Strahovském tunelu, přičemž nutná omezení na vjezdech by zejména ve špičkách způsobovala nepravidelnosti linek. Posledním faktorem by byla nutnost vynaložení dodatečných finančních prostředků o cca 75 milionů korun ročně (přičemž celkově měl být příspěvek města na pražskou MHD snížen z cca 18 miliard Kč v roce 2015 cca cca 14 miliard Kč v roce 2016 a dalších letech, zatímco tržby byly něco přes 4 miliardy Kč). Tím ROPID zdůvodnil, že v současné době zavedení autobusových linek tunely Městského okruhu neplánuje.[38] Idnes.cz a po ní i další média téhož dne zprávu interpretovaly tak, že „hlavní příčinou se zdá paradoxně skutečnost, že by tunelová linka byla příliš oblíbená“, resp. že důvodem nezavedení nové linky je její potenciální oblíbenost.[39][40]

Podle zprávy z prosince 2016 ROPID předložil dopravnímu výboru městského zastupitelstva dokument, kde posuzoval čtyři varianty zavedení autobusové linky a všechny vyhodnotil jako nereálné. Dvěma variantám (ze Smíchova na Vítězné náměstí a z Vítězného náměstí do Letňan) brání zásadní odpor Prahy 6 proti zavedení dalších autobusových linek na Vítězné náměstí, třetí variantě nepřipravenost komunikací. Uvažovaná linka z konečné Na Knížecí Strahovským tunelem přes Kajetánku a Dědinu na letiště by měla na Kajetánce problém odbočit do Radimovy ulice a vůbec jí projet. Čtvrtá uvažovaná linka, ze Smíchova na Prosek a do Letňan, která by vedla Strahovským tunelem a Blankou se zastávkou na Hradčanské, by byla příliš dlouhá, takže by hrozilo její časté zpožďování, a byla by nekonkurenceschopná vůči metru. Podle závěru studie tedy neexistuje možnost vedení autobusové linky tunely Městského okruhu, která by splňovala kritéria účelnosti a efektivity. Zvažovaných 70 milionů tak město může použít na posílení v jiných částech města.[41][42] 17. ledna 2017 se k názoru ROPIDu přiklonil i dopravní výbor pražského zastupitelstva. Rozhodnutí na jednání výboru kritizoval opoziční zastupitel Mikuláš Ferjenčík ze strany Pirátů a označil je za velký neúspěch. Náměstek primátorky Petr Dolínek uvedl, že máme ekologičtější spojení, a navíc v tunelech je riziko nehody, uzávěr nebo změn provozu.[43]

Problémy a kritika[editovat | editovat zdroj]

Plošina pro montáž izolace v tunelu

Vliv na životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Stromovka je od roku 1988 chráněnou přírodní památkou. Občanská sdružení, ekologičtí aktivisté a Strana zelených projekt Městského okruhu v této části města kritizovali, protože podle nich přivede do centra města další tisíce automobilů a zhorší tak kvalitu života. Stavba nikdy neprošla expertním posouzením podle vlivu na životní prostředí.[44]

23. května 2008 upozornily Lidové noviny, že firma Metrostav postavila bez povolení v Letenských sadech komunikaci, která slouží k objíždění staveniště a nahrazuje tak ulici Milady Horákové.[45]

Podle informací portálu Aktuálně.cz vyplývá z dokumentů, které si pražský magistrát nechal vypracovat, že tunel Blanka v Praze mírně zhorší ovzduší. Magistrát přitom tvrdil opak.[46]

V květnu 2009 zrušil Městský soud v Praze stavební povolení na část inženýrských sítí stavby. V březnu 2010 Nejvyšší správní soud toto rozhodnutí potvrdil, stavební firma Metrostav ovšem tvrdila, že ji investor neinformoval, a část nepovolené stavby již realizovala. Soud rozhodnutí zdůvodnil tím, že úřady při povolování stavby neprovedly dostatečnou analýzu dopadů stavby na životní prostředí.[47][48]

Cena[editovat | editovat zdroj]

Bubenečský tunel, 2015

Oproti zpočátku očekávaným nákladům na výstavbu ve výši 21 miliard Kč má konečná cena dosáhnout výše cca 43 miliard korun (bez napojení na Strahovský tunel 37 miliard korun).[49] Roční provozní náklady komplexu se v době otevření odhadovaly na výši tři sta milionů korun ročně.[50]

Původní cena za stavební práce činila 17,2 mld. Kč bez DPH. Po propadech ve Stromovce byl nařízen bezpečnější, ale i dražší postup ražby. S dalšími požadavky na rozvoj města, například na opravu Letenského náměstí, změnu projektu Trojského mostu či protipovodňová opatření, vzrostla cena stavebních prací o 4 mld. Konečná částka za stavební práce je 26,3 mld Kč. Ta obsahuje upravenou cenu stavby a DPH, které se během stavby dvakrát zvýšilo. 

Cena za Blanku činila podle Tomáše Hudečka 36,7 miliardy korun. Na první pohled je tedy téměř o šestnáct miliard dražší, než být měla. To však dnes již pražští politici odmítají. „Už v roce 2006, kdy to zadávali, bylo jasné, že stavba bude stát 31 miliard korun. To znamená, že prodražení není z 21 na 37, ale je z 31 na 37,“ upozornil Tomáš Hudeček ve speciálním vysílání ČT z tunelu Blanka. Hudeček je přesvědčen, že exprimátor Bém kalkuloval pouze s cenou za hrubou stavbu bez technologií či valorizace, „aby tunel Blanka protlačil zastupitelstvem“.[51][52]

Navlhlé kabely[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2015 se zjistilo, že kabely, položené v tunelu o dva roky dříve, navlhly a bylo nutné je vyměnit. Pražská primátorka Adriana Krnáčová uvedla, že to projektoval „asi nějaký debil“. Později sdělila, že těch „debilů“ bylo nejspíš mnohem více a serveru Blesk.cz pak poslala při dotazu na svá ostrá slova obálku knihy „Spiknutí kokotů“ a v nadsázce ji označila za „příručku k orientaci v pražské politice“.

Technologické kabely v tunelu Blanka ukládaly pro ČKD minimálně čtyři různé firmy. Ty je nakupovaly od několika dodavatelů a jejich vlastnosti byly logicky odlišné. Podle znaleckého posudku, který si objednalo hlavní město Praha, se některé kabely pro použití ve vlhkém a mokrém tunelu ani nehodily. Analýza upozorňuje také na to, že nová kontrola izolačních vlastností kabelů začala na konci roku 2014. [53]

ČKD však od roku 2013 upozorňovala na pronikání vody do technických prostor, ačkoliv byl tunel projektován (SATRA a.s.) jako suchý s minimální definovanou přítomností vody včetně použité technologie . Pronikání vody bylo odstraněno stavbou (METROSTAV a.s.) vždy jen v úsecích budování technologie. Po každé pokládce bylo provedeno měření a vystavena revizní zpráva. Ale pak po uvedení kabelů do provozního stavu se tam voda po určitém čase vracela a stále vrací. Tímto stále nastávají komplikace s kabely, které nejsou projektované na stálou přítomnost vody i se sedimenty. Pronikání vody do chrániček je proto stále odstraněnováno stavbou.

Technický dozor[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2010 získala Česká televize tajnou zprávu supervizora, ze které vyplývá, že stavba nemá dostatečný technický dozor.[54]

Propady půdy[editovat | editovat zdroj]

Květen 2008[editovat | editovat zdroj]

Izolace v průchodu mezi jižní a severní tunelovou troubou nedaleko místa prvního a druhého propadu (2010)

V květnu 2008 bylo během výstavby rozhodnuto o přeřazení stavby do složitější kategorie a zkrácení délky záběru z 1,5 m na 1m z důvodů nadvýlomů.[55] V úterý 20. května 2008 kolem 4. hodiny ranní došlo poprvé během ražby k mimořádně velkému nadvýlomu (blok o velikosti 2m). Padající blok zdemoloval část ostění. Přes veškerou snahu se nadvýlom zvětšoval, až do něj pronikly zvodněné sedimenty. Kolem 6:30 vznikl nad tunelem Blanka v parku Stromovka,[56] kráter o průměru 20 a hloubce přes 15 metrů. Při události nedošlo k žádnému zranění.

Metrostav a magistrát se bránily tím, že při takto složitých projektech jsou sesuvy půdy zapříčiněné vydatnými srážkami možným rizikem. Ředitel odboru městského investora Jiří Toman podle novinářů řekl: „Hodně pršelo. (…) Zemina se propadla do tunelu. Je to věc, která se stává.“[44] Koncem května 2008 podalo občanské sdružení Arnika „trestní oznámení na neznámého pachatele s podezřením na spáchání trestného činu obecného ohrožení“.[44] Kritici stavby upozornili na fakt, že v den nehody podepsala Praha memorandum pěti evropských měst o parkové péči.

Policie trestní oznámení po prověření odložila, její postup prověřilo a potvrdilo i obvodní státní zastupitelství pro Prahu 7 a městské státní zastupitelství. Obvodní báňský úřad v Kladně událost vyšetřil a neshledal pochybení ani jednoho z účastníků výstavby.[55][57]

Po události došlo k úpravě technologického postupu i výstroje výrubu, které měly za následek mj. zdražení stavby o cca 100 tis. Kč na metr délky tunelu. Také bylo vždy na povrchu nad místem ražby instalováno ochranné oplocení.

Říjen 2008[editovat | editovat zdroj]

Druhá díra ve Stromovce (2008)

V neděli 12. října 2008 před desátou hodinou dopolední došlo poblíž k dalšímu propadu podobného rozsahu, o průměru 25 metrů a hloubce 16 metrů, nad místem, kde stavební firma rozšiřovala již vyraženou část tunelu. Hned po začátku propadu v podzemí začal zhotovitel zajišťovat místo na povrchu, takže ani tentokrát nebyl zraněn nikdo z procházejících ani z dělníků. Primátor Pavel Bém podle médií na místě těsně po události řekl: „Když se to stalo poprvé v květnu, řekl jsem dobře, může se to stát. Ale podruhé? Podám trestní oznámení na neznámého pachatele za obecné ohrožení. Chci znát jméno viníka.“[58]

Expertiza ukázala, že v tomto místě bylo o 2 metry nižší skalní nadloží, než okolo. Svou roli mohlo sehrát i zemětřesení v západních Čechách (4,1 r.s.), nejsilnější za posledních 23 let.[59] Po této události došlo k dalším opatřením na stavbě. Celkem opatření po obou mimořádných událostech zdražila stavbu v kritickém úseku (179 m) o cca 100 mil. Kč. Kdyby se však aplikovala na celý úsek pod Stromovkou, byly by vícenáklady větší o dalších 300 mil. Kč.[55]

Červenec 2010[editovat | editovat zdroj]

Rozšířená severní tunelová trouba u vyústění tunelu v Troji (2010)

Třetí propad půdy se udál 5. července 2010 přibližně půl hodiny před půlnocí,[60] – některá média dokonce uváděla, že na dvou místech zároveň.

V tunelu pod křížením Patočkovy a Myslbekovy ulice byl zavalen bagrista i se svým strojem. Vyproštěn byl následujícího dne, tj. 6. července, po šesté hodině ranní bez viditelných zranění, přesto byl odvezen do nemocnice a posléze propuštěn do domácího léčení.[61]

V areálu Ministerstva kultury v ulici Milady Horákové se propadla část parkoviště a zahrady. Vzniklý kráter měl průměr asi 15 metrů. Museli být evakuováni pracovníci ostrahy ministerstva a byla též omezena rychlost tramvají na blízké trati. Policie slíbila, že celý případ prošetří.[62]

Škody způsobené propadem jsou odhadovány na desítky milionů Kč, 12. října 2010 se psalo o celkových hmotných i nehmotných škodách 6,5 milionu,[63] 15. října 2010 byly zatím vyčísleny na výši minimálně 14 milionů Kč.[64]

Podle prvotního vyšetřování bylo zjištěno, že se pod parkovištěm, kterému chybělo odvodnění a které nikdy nebylo zkolaudováno, nacházely zbytky středověkého bastionu. V tomto místě nebyla povolena průzkumná sonda. Spodní voda v kombinaci se sutí způsobila nestabilní prostředí, ve kterém došlo k propadu.[65] Obvodní báňský úřad v Kladně na začátku října 2010 uložil společnosti Metrostav pokutu milion korun za pochybení spočívající v tom, že bylo příliš rychlé odstraňováno ostění v tunelu, což společně s nestabilním nadložím způsobilo prolomení primární výztuže a následně propad tunelu.[64] Běžně se ražba provádí v maximálním záběru 2 až 2,5 metru, zde se prováděla po 5 metrech.[64] Další příčinou byl dutý prostor mezi provizorní a definitivní výztuží, příčinou bylo nedostatečné dostříkání míst spojů.[64] Metrostav se vzdal odvolání proti rozhodnutí a pokutě, i když mluvčí Metrostavu zdůraznil, že pochybení nebylo samotnou příčinou závalu; v případě odvolání a dalších průtahů by také Metrostavu hrozilo od města penále blížící se k 1 miliardě Kč.[64] Hlavnímu městu zaplatil Metrostav 6,5 milionu Kč za nezávislé posudky propadu, které si město vyžádalo.[66] Město požadovalo též 3 miliony Kč za poškození dobré pověsti města, tuto částku však Metrostav uhradit odmítl a Národohospodářská fakulta VŠE ve svém posudku vyčíslila, že poškození pověsti města se pohybuje jen v řádu statisíců Kč.[67] Policie ČR v listopadu 2010 případ odložila s tím, že nebyla naplněna skutková podstata trestného činu.[66]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OTTO, Pavel. Ani úspory nezabrání prodražení Blanky nejméně o osm miliard. E15 [online]. 2011-10-18 [cit. 2014-03-29]. Dostupné online.  
  2. a b Účet za Blanku bude 43 miliard korun
  3. Oficiální web tunelového komplexu Blanka [online]. .  
  4. Tunelový komplex Blanka, oficiální stránka projektu
  5. Radio Prague, Massive Blanka tunnel completed after years of delays
  6. a b Už se to vážně stane. Po letech odkladů bude tunel Blanka otevřen. O den dříve
  7. a b Brusnice, Dejvice a Bubeneč daly jména tunelům v komplexu Blanka, IDnes.cz, 2. 4. 2013
  8. Městský okruh Myslbekova – Pelc Tyrolka, Ing. A. Merta, PUDIS
  9. Mapka variant, PUDIS a.s. (stránka již nedostupná)
  10. Marek Pokorný: Tunel Blanka nabere zpoždění třináct měsíců, iHNed.cz, 12. 11. 2009
  11. Pražský tunel Blanka se dostaví až v roce 2014, míní primátor, Mediafax.cz, 07. 02. 2011
  12. Blanka se prodraží "pouze" o osm miliard, ceskatelevize.cz, 18. 10. 2011
  13. Jaroslav Kmenta: Tunel Blanka: skvělý příklad propojení politiky a byznysu, IDnes, 08. 09. 2011
  14. Jaroslav Kmenta: Vytunelováno, MFDnes 08. 09. 2011 strana A10
  15. olb: Vytunelovaný tunel Blanka: Magistrát si podle auditorů počínal ležérně, Parlamentní listy, 08.09.2011
  16. Den otevřených dveří 28. září 2010 od 9 do 15 hodin, tisková zpráva – leták
  17. Obrovský zájem návštěvníků o Den otevřených dveří v Tunelovém komplexu Blanka v úterý 28. září, Metrostav, 28. 9. 2010
  18. Téměř 20.000 návštěvníků si prohlédlo část tunelu Blanka, Metrostav, 15. 10. 2011
  19. Tunel Blanka - den otevřených dveří, PUDIS, 2012
  20. Smlouva na stavbu Blanky je nejspíš neplatná, potvrdili Praze právníci. iHNed.cz [online]. 2013-11-22 [cit. 2013-11-22]. Dostupné online.  
  21. a b Metrostav přeruší stavbu tunelu Blanka. Smlouva je neplatná, kontruje Praha, iHNed.cz, 20. 11. 2013, poslední aktualizace: 21. 11. 2013 09:55, PAV, ČTK
  22. a b Protikorupční policie vyšetřuje zastavení prací na tunelu Blanka, Český rozhlas, 25. 2. 2014
  23. a b Michal Pavec: ČKD smí v tunelu Blanka stavět dál. Pro Metrostav však stále platí "embargo", iHNed.cz, 16. 12. 2013
  24. Rozběhla se arbitráž o Blanku, trvat by měla čtyři měsíce. Novinky.cz [online]. 2014-01-10 [cit. 2014-01-10]. Dostupné online.  
  25. Petr Janiš: Smlouva na Blanku předběžně platí, Metrostav má obnovit práce, Novinky.cz, 24. 1. 2014
  26. Arbitráž o Blanku by mohla skončit na apríla, Novinky.cz, 10. 3. 2014, trj, Právo
  27. Do září bude Blanka hotova, nařídil soud. Praha zaplatí čtyři miliardy, iDnes.cz, 18. 4. 2014, ČTK (19:35, aktualizace 22:40)
  28. Praha chce kvůli Blance zahájit další arbitráž o 145 milionů korun, iDnes.cz, 24. 4. 2014, ČTK, bur (Vítězslav Bureš), av (Adam Váchal)
  29. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1063883-hudecek-smlouva-na-blanku-je-neplatna-metrostav-prerusi-prace
  30. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1037926-dokoncete-blanku-naridil-soud-metrostavu-praha-musi-zaplatit-4-mld
  31. Praha: Tunel Blanka je černá stavba
  32. V září bude Blanka hotova, nařídil soud. Praha zaplatí čtyři miliardy
  33. Tunel Blanka se otevře 20. září, řekl radní. Mokré kabely jsou vyměněny
  34. Tunel Blanka se otevře příští sobotu ve 14 hodin
  35. Tunelem Blanka by mohl jezdit autobus, zkrátil by tak cestování mnoha Pražanům, Praha.cz, 3. 11. 2013, rez
  36. Tunel Blanka, nanedapsaný a nedatovaný text, dle URL adresy z 2. 7. 2014, informace poskytnutá organizací ROPID na žádost
  37. Blankou zatím autobus MHD jezdit nebude. Čeká se, jak se budou chovat řidiči aut, Blesk.cz, 17. 9. 2015, ČTK
  38. Informace k provozu autobusových linek pražskými tunely, ROPID, 27. 4. 2016, na web.archive.org
  39. Autobusy MHD zatím Blankou jezdit nebudou. Byly by oblíbené, a tedy drahé, iDnes.cz, 27. 4. 2016, Jakub Heller
  40. MHD Blankou zatím jezdit nebude. Linka by byla oblíbená a drahá, vysvětluje Ropid, Lidovky.cz, 27. 4. 2016, ph (Petra Holinková)
  41. Autobusy tunelem Blanka nepojedou. Brání tomu stav silnic a odmítavý postoj Prahy 6, Hospodářské noviny, 12. 12. 2016, Marek Pokorný
  42. S autobusy v Blance se rozlučte. Praha 6 odmítá konečnou u Kulaťáku, další křižovatka nevyhovuje, Aktuálně.cz, 12. 12. 2016, Marek Pokorný
  43. Autobusy MHD pražskými tunely nepojedou. Kvůli bezpečnosti i efektivitě, iDnes.cz, 17. 1. 2017, ČTK, rsr
  44. a b c Pavel Baroch: Za první kráter ve Stromovce padlo trestní oznámení, Aktuálně.cz, 30. 5. 2008
  45. Michaela Poláková: Metrostav stavěl načerno, Lidovky.cz, 23. 5. 2008
  46. Pavel Baroch: Autostráda centrem Prahy zvýší riziko dýchacích potíží, Aktuálně.cz, 12. 11. 2008
  47. Podle soudu nemá část tunelu Blanka stavební povolení, ČT24, 9. 3. 2010
  48. Marek Pokorný: Tunel Blanka nemá stavební povolení. Nic nevíme, říká Metrostav a staví dál, iHNed.cz, 9. 3. 2010, poslední aktualizace 10. 3. 2010
  49. Šéf Metrostavu: Blanka je Bentley mezi tunely. Není předražená, jen zbytečně drahá
  50. Praha po Blance: Plány za 123 miliard, ale skoro všechny peníze spolkne metro D
  51. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1006805-blanka-se-prodrazila-jen-o-6-miliard-mostem-i-zvelebenim-ctvrti-kolem
  52. http://zastupitelstvo.praha.eu/ina2014/tedusndetail.aspx?id=140639
  53. Michal Pavec: Utajovaný posudek: některé kabely se pro Blanku vůbec nehodily, Lidovky.cz, 10. 6. 2015
  54. Magistrát nekontroluje stavbu tunelu Blanka, tvrdí supervizor, ČT24, 22. 2. 2010
  55. a b c Rizika při návrhu a provádění podzemního díla, Časopis Stavebnictví 02/2010, Ing. Alexandr Butovič
  56. Pavel Baroch: Při ražbě tunelu se v pražské Stromovce propadla zem, Aktuálně.cz, 20. 5. 2008
  57. Za první kráter v pražské Stromovce nikdo nemůže, tvrdí úřady, idnes.cz, 18. 11. 2008, Jan Wirnitzer
  58. Petr Švec: Stromovka se opět propadla, MF Dnes, 13. 10. 2008, příloha Praha, str. D1, Petr Švec: „Vypadá to jako sopečný kráter“, str. D3, Bém podal trestní oznámení za obecné ohrožení, peš, vef, str. D3
  59. Západ Čech zasáhlo nejsilnější zemětřesení poslední doby
  60. dom. Zem se sesouvala a záchranáři nechtěli "tancovat" nad zavaleným bagristou. iHNed.cz [online]. 2010-07-07 [cit. 2010-07-07]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.  
  61. dom, čtk. Pražský tunel Blanka se v noci propadl. Zavalený bagrista přežil. iHNed.cz [online]. 2010-07-06 [cit. 2010-07-06]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.  
  62. ŠLAJCHRTOVÁ, Leona. V Praze se propadl tunel Blanka, zavaleného bagristu vyprostili živého. iDNES.cz [online]. 2010-07-06 [cit. 2010-07-06]. Dostupné online.  
  63. Praha chce po Metrostavu miliony za studie propadu tunelu Blanka, iDnes.cz, 12. 10. 2010, ab (Aleš Berný)
  64. a b c d e Za propad tunelu Blanka mohou rychlí dělníci, Metrostav dostal pokutu milion, iDnes.cz, 15. 10. 2010, ab (Aleš Berný)
  65. Časopis Stavebnictví, 08/10, Editorial, str.3
  66. a b Za propad pražského tunelu Blanka nikdo nemůže. Policie případ odložila, iDnes.cz, 22. 11. 2010, ab (Aleš Berný)
  67. Metrostav zaplatil Praze za propad tunelu Blanka 6,5 milionu, město chce víc, iDnes.cz, 26. 10. 2010, ab (Aleš Berný)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]