Metrostav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Metrostav
Právní forma akciová společnost
Založeno 1990
Sídlo Praha
Oblast činnosti construction industry
Obrat 31 093 059 000  (2015)[1]
29 989 526 000  (2014)[1]
Výsledek hospodaření 590 288 000  (2015)[1]
538 782 000  (2014)[1]
Celková aktiva 25 945 561 000  (2015)[1]
26 514 587 000  (2014)[1]
Zaměstnanci 5 068 (2015)
Majitelé DDM Group (51,34 %)
DOAS SK (23,18 %)
DOAS CZ (17,04 %)
Dceřiné společnosti Subterra
Oficiální web www.metrostav.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Palmovka Park II, Sídlo společnosti

Metrostav a. s. je česká stavební firma. Vznikla 31. prosince 1990 jako právní nástupce stejnojmenného národního podniku, který na trhu působil již od roku 1971. Původně byl Metrostav specializovanou společností založenou hlavně pro výstavbu pražského metra. Po roce 1990 se proměnil v univerzální stavební společnost, realizuje zakázky ve všech segmentech stavebnictví. Je vedoucí firmou Koncernu Metrostav.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Metrostav byl založen k budování pražského metra (spolu s Vodními stavbami), jednalo se o společnost úzce specializovanou právě k tomuto účelu. Po roce 1990 však byla konfrontována s novými podmínkami; výstavba metra přestala být politickou prioritou a výdaje na ní se zkrátily. Firma tak musela hledat nové možnosti uplatnění; během 90. let a prvního desetiletí 21. století se tak z Metrostavu stala firma stavební, byť se specializací v podzemním stavitelství, provádějící však i rekonstrukce historických objektů a bytů. Právě v oblasti výstavby tunelů drží až padesátiprocentní podíl na trhu, jak sama uvádí.[2]

Patří mezi největší české firmy podle tržeb (20. největší firma podle CZECH TOP 100), mezi stavebními firmami je pak aktuálně největší firmou v ČR[3] a druhou největší v regionu střední a jihovýchodní Evropy[4].

V červenci 2013 firma koupila rakouskou stavební společnost Beton und Monierbau Tunnelling GmbH (BeMo Tunnelling), která se specializuje na ražení tunelů a byla dceřinou společností zkrachovalé Alpine Bau. Společnost bude nadále působit pod původním jménem. Do skupiny Metrostav patří také společnost Subterra.[5]

Slavnostní křest štítu TBM

Výrobní program[editovat | editovat zdroj]

Doménou jeho výrobního programu jsou zejména dopravní stavby v ČR, například Tunel Blanka, Železniční tunely Ejpovice, Dálnice D3, Dálnice D8, Městský okruh v Praze. Dále dopravní stavby v zahraničí: S8 - průtah Varšavou[6], S7 Výstavba 20 km rychlostní silnice u Gdaňsku[7], Tunely na Islandu[8], Část metra v Helsinkách[9], tunely v Norsku[10]. Metrostav je ale univerzální stavební společnost a věnuje se tak i průmyslové (například velkokapacitní zásobníky v Loukově pro ČEPRO[11]), občanské výstavbě (například Národní technická knihovna[12] nebo obchodní centrum Galerie Šantovka v Olomouci[13]) a bytové výstavbě (Garden Towers - Praha Žižkov[14]), výstavbě pražského metra a dalších podzemních objektů, do jeho referencí patří i inženýrské a energetické stavby (rekonstrukce Elektrárny Počerady a Prunéřov nebo malé vodní elektrárny), vodohospodářské projekty a rekonstrukce památkových objektů (Hudební divadlo Karlín).

Metrostav je stále jednou z mála firem, které jsou schopny stavět tunely, metro, kolektory, štoly i další specifické projekty klasickým hornickým způsobem i moderními technologiemi. Na ražbě tunelů trasy metra V.A nasadil nejmodernější techniku – dva razicí štíty TBM. Jejich předností je především rychlost ražby a šetrnost k okolí a povrchové zástavbě. Stejnou technologii využívá firma i při výstavbě nejdelšího železničního tunelu v Česku (tunel Ejpovice, délka přes 4 kilometry) mezi Plzní a Rokycany. Jeho raziči také budují dva dálniční tunely na Slovensku, a další silniční v Norsku[zdroj?] a na Islandu[15], který bude nejdelším podzemním dílem v této zemi.

Metrostav a.s.
Právní forma akciová společnost
Založeno 1990
Sídlo Praha, Česká republika
Klíčoví lidé Jiří Bělohlav
Oblast činnosti stavebnictví
Služby Stavební činnost, řízení projektů
Obrat cca 20 mld. Kč
Výsledek hospodaření 590 288 000  (2015)[1]
538 782 000  (2014)[1]
Celková aktiva 25 945 561 000  (2015)[1]
26 514 587 000  (2014)[1]
Zaměstnanci 5 068 (2015)
Majitelé DDM Group (51,34 %)
DOAS SK (23,18 %)
DOAS CZ (17,04 %)
Dceřiné společnosti Subterra
Oficiální web www.metrostav.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vedení společnosti[editovat | editovat zdroj]

Předseda představenstva a prezident Skupiny Metrostav Jiří Bělohlav, předseda dozorčí rady Ing. Jindřich Hess, generální ředitel Ing. Pavel Pilát.

Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Metrostav a.s. tvoří 10 divizí. Firma v rámci Koncernu Skupina Metrostav dále ovládá mj. následující společnosti: Subterra a.s., Pragis a.s., Metrostav Development a.s., Metrostav Slovakia a.s., SQZ, s.r.o., BES s.r.o., PK Doprastav, a.s., Doprastav Asfalt a.s., Metrostav Deutschland GmbH a Metrostav Nemovitostní, uzavřený investiční fond, a.s. Podíl má i v řadě dalších společností jako jsou TBG Metrostav s.r.o., Pražské betonpumpy a doprava s.r.o., Terrafin, a.s., a dalších. V červenci 2013 firma koupila rakouskou stavební společnost Beton und Monierbau Tunnelling GmbH (BeMo Tunnelling), která se specializuje na podzemní stavitelství.

Působení v zahraničí[editovat | editovat zdroj]

(prostřednictvím dceřiných společností či organizačních složek): Slovensko, Polsko, Německo, Turecko, Bělorusko, Island, Norsko, Finsko, Chorvatsko

Referenční stavby[editovat | editovat zdroj]

Trojský most v Praze, otevřen v roce 2014

Certifikáty[editovat | editovat zdroj]

  • ČSN EN ISO 9001:2009 pro generální dodávku staveb pozemního a inženýrského stavitelství
  • ČSN EN ISO 14001:2005 pro systém environmentálního managementu
  • Registrace v systému EMAS 18001:2008
  • Certifikát OHSAS 18001 systému managementu rizik při práci 
  • Osvědčení Bezpečný podnik
  • Certifikát sociální odpovědnosti dle standardu SA 8000.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j výroční zpráva.
  2. O historii firmy na jejích stránkách
  3. www.mediaguru.cz [online]. www.mediaguru.cz, [cit. 2016-04-12]. Dostupné online.  
  4. iDNES.cz [online]. iDNES.cz, [cit. 2016-04-12]. Dostupné online.  
  5. http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-evropa/c1-60333120-metrostav-koupil-rakouskou-tunelarskou-firmu-chce-se-diky-ni-lepe-dostat-na-zapadni-trhy
  6. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje [online]. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje, [cit. 2016-04-12]. Dostupné online.  
  7. iDNES.cz [online]. iDNES.cz, [cit. 2016-04-12]. Dostupné online.  
  8. iDNES.cz [online]. iDNES.cz, [cit. 2016-04-12]. Dostupné online.  
  9. www.metrostav.cz [online]. www.metrostav.cz, [cit. 2016-04-12]. Dostupné online.  
  10. E15.cz [online]. E15.cz, [cit. 2016-04-12]. Dostupné online.  
  11. www.konstrukce.cz [online]. www.konstrukce.cz, [cit. 2016-04-12]. Dostupné online.  
  12. WWW.UPNET.CZ, Upnet Multimedia 2006 | info@upnet.cz |. www.casopisstavebnictvi.cz [online]. www.casopisstavebnictvi.cz, [cit. 2016-04-12]. Dostupné online.  
  13. WEB@F13.CZ, Studio F13 - Webdesign & Design Studio [www.f13.cz]; e-mail:. TV stav - Zpravodajský videoserver Stavebních a investorských novin pro oblast stavebnictví a bydlení [online]. TV stav - Zpravodajský videoserver Stavebních a investorských novin pro oblast stavebnictví a bydlení, [cit. 2016-04-12]. Dostupné online.  
  14. www.konstrukce.cz [online]. www.konstrukce.cz, [cit. 2016-04-12]. Dostupné online.  
  15. https://en.wikipedia.org/wiki/Tunnels_in_Iceland

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]