Elektrárna Počerady
| Elektrárna Počerady | |
 Elektrárna Počerady od Výškova | |
| Stát |
 Česko |
|---|---|
| Umístění | Volevčice |
| Začátek výstavby | 1964 |
| Dokončení | 1977 |
| Vlastník | ČEZ |
| Tepelná elektrárna | |
| Palivo | hnědé uhlí |
| Generátory | |
| Generátory v provozu | 5 |
| Odstavené generátory | 1 |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 5x 200 MW |
| Výkon po dokončení | 6x 200 MW |
| Roční výroba | 6000 GWh |
| Souřadnice | 50°25′44,44″ s. š., 13°40′37,58″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Elektrárna Počerady je uhelná elektrárna společnosti ČEZ a nachází se v katastru obce Volevčice na Mostecku v Ústeckém kraji. Název nese podle sousední vesnice Počerady.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Výstavba elektrárny probíhala ve dvou fázích. V letech 1970 a 1971 byly uvedeny do provozu 4 bloky – Počerady I. V souvislosti s budováním elektrárny byla vysídlena a zlikvidována vesnice Třískolupy a statek Mastný Dvůr. V roce 1977 byly uvedeny další 2 bloky – Počerady II. V roce 1994 byl ukončen provoz 1. bloku a ostatních 5 bloků prošlo modernizačním programem.
V roce 1994 došlo k odsíření dvou bloků a v roce 1996 byly dány do provozu zbývající tři odsířené bloky. Od roku 1997 se začalo postupně přecházet z hydraulického odpopílkování a odstruskování na suchý odběr popílku a jeho následné zpracování na stabilizát (směs popílku, energosádrovce, strusky, vody a 1–3 % vzdušného nehašeného vápna).
Celkový instalovaný výkon činí 1000 MW.
V současnosti se jedná o největší centralizovaný zdroj znečištění v Česku. V roce 2018 vypustila do atmosféry přes 5,5 milionu tun CO2.[1]
Základní údaje[editovat | editovat zdroj]
| Instalovaný výkon | Rok uvedení do provozu | Modernizováno a odsířeno | Poznámka | |
|---|---|---|---|---|
| Počerady I. | 4 x 200 MW | 1970–1971 | 1994–2000 | Blok č. 1 zbourán 1994 |
| Počerady II. | 2 x 200 MW | 1977 | 1994–2000 | |
| Paroplynový cyklus Počerady | 2 x plynová turbina 284 MW a 1 x parní 270 MW, tj. celkem 838 MW | cca 2013 | – | Nová paroplynová elektrárna |
Zdroj uhlí[editovat | editovat zdroj]
K dopravě hnědého uhlí se využívá železnice z povrchových dolů mostecké pánve. Řeka Ohře zásobuje elektrárnu vodou (po 40 letech provozu opraven v rámci výstavby paroplynové elektrárny). Roční spotřeba uhlí je asi 6,2 milionů tun (rok 2007).
Spor o odprodej firmě Pavla Tykače[editovat | editovat zdroj]
V roce 2017 se vedl spor o to, zdá má energetická společnost ČEZ elektrárnu odprodat firmě, kterou kontroluje kontroverzní podnikatel Pavel Tykač. Dozorčí rada ČEZ v dubnu 2017 odložila své rozhodnutí[2] a v květnu 2017 pak odmítla prodej Počerad firmě Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal. Vršanská uhelná nabídla za Počerady 10 miliard korun a plánovaný prodej podle agentury Reuters podpořilo představenstvo ČEZ.[3]
Společnost ČEZ se v roce 2019 rozhodla pokračovat v procesu odprodeje elektrárny do rukou Pavla Tykače. Vzhledem k tomu, že neodstoupila od opční smlouvy z roku 2013 do konce roku 2019, elektrárna zůstane v rukou ČEZu pouze do konce roku 2023 a následně bude za 2 miliardy korun odprodána společnosti SevEn.[4] Vzhledem ke zvyšujícím se cenám výroby elektřiny z uhlí a současně probíhajícím jednáním vládní uhelné komise není zřejmé, zda bude reálné i v tomto horizontu elektrárnu provozovat. Současná elektrárna je nicméně technicky ideální pro výstavbu další paroplynové elektrárny s přímým napojením na stávající plynovod Net4Gas. Spekuluje se tedy o možném využití elektrárny pro tento účel. Zásadním kritikem poukazujícím na tento možný scénář nevýhodný pro ČEZ je energetický analytik a minoritní investor ČEZu Michal Šnobr.[5] Stávající plynová elektrárna v areálu nicméně zůstane i po odprodeji zbytku areálu v rukou společnosti ČEZ.
Kritika provozu elektrárny[editovat | editovat zdroj]
Elektrárna je dlouhodobě kritizována kvůli svým dopadům na lidské zdraví v regionu a kvůli vlivu vypouštěných emisí na změnu klimatu. Zpráva ekologických organizací Greenpeace a Hnutí Duha ze října 2019 upozorňuje na její zastaralost, neefektivitu a nepotřebnost a především na její dopady na zdraví lidí. Vedle dalších zdravotních dopadů poukazuje studie modelování znečištění ovzduší organizace Greenpeace především na odhadovaných 111 předčasných úmrtí způsobených provozem elektrárny.[6][7] Na tento fakt také poukazoval happening, který organizace Greenpeace, Hnutí Duha a Limity jsme my pořádaly v listopadu 2019 před sídlem společnosti ČEZ v souvislosti s plánovaným prodejem této elektrárny.[8]
Paroplynová elektrárna[editovat | editovat zdroj]
Na konci března 2010 oznámil ČEZ výstavbu paroplynové elektrárny v areálu Počerady. Stavba oficiálně začala 25. března 2011. Předpokládaný výkon je 880 MW. Jedná se o zdroj čistější než uhelná elektrárna. Emise CO2 jsou nižší až o 70 %. ČEZ investoval do počeradského projektu 20 miliard korun. První dodávky do sítě měly započít v dubnu 2013.[9] V areálu elektrárny vznikla nová 128 m vysoká chladicí věž.[10] Elektrárna má dvě plynové turbíny a generátor. Generální dodavatel je stejně jako v případě výstavby nového zdroje v Ledvicích Škoda Praha Invest. Plynové turbíny dodala firma Siemens, spalinový kotel a související technologie SES Tlmače. Účinnost spalování by měla být vyšší než u nejmodernějším uhelných elektráren (42 % – Ledvice), odhaduje se na 57 %. Uvedení paroplynové elektrárny do provozu proběhlo v 2. polovině roku 2013.[11] [12] [13] Po ukončení zkušebního provozu v prosinci 2013 nebyla kvůli nízkým výkupním cenám elektřiny uvedena do trvalého provozu a byla ponechána jako záložní zdroj.[14] Od poloviny roku 2016 došlo k zintenzivnění jejího provozování, kdy v rámci dispečerského řízení reaguje na aktuální situaci na trhu s elektřinou a je provozována zpravidla na plný výkon, s výjimkou víkendů.[15]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Největším znečišťovatelem ovzduší v Česku je elektrárna Počerady. E15.cz [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí o prodeji elektrárny Počerady se odkládá
- ↑ Uhelná elektrárna Počerady se prodávat Tykačovi nebude, dozorčí rada ČEZ to neschválila
- ↑ NÁDOBA, Jiří. Počerady pro Čendu, Fandu nebo Tykače. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2019-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Poker o Počerady. ČEZ i Tykač blufují ve hře o nejšpinavější elektrárnu - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2019-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Elektrárna Počerady předčasně zabije 111 lidí ročně a 1000 zasáhne nadlimitním spadem rtuti. Greenpeace Česká republika [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné online. (česky)
- ↑ VOKURKA, Martin. Astma i úmrtí. Aktivisté chtějí kvůli znečištění zavřít Elektrárnu Počerady. www.denik.cz. 2019-10-04. Dostupné online [cit. 2019-11-11]. (česky)
- ↑ Ekologická hnutí žádají uzavření uhelné elektrárny Počerady. Deník N [online]. 2019-11-11 [cit. 2019-11-11]. Dostupné online. (česky)
- ↑ MAŠKOVÁ, Martina. ČEZ začíná na severu Čech stavět ekologickou elektrárnu na plyn. www.irozhlas.cz. 2011-03-25. Dostupné online [cit. 2019-11-12]. (česky)
- ↑ Paroplynová elektrárna Počerady – Chladicí věž
- ↑ V Počeradech bude nová paroplynová elektrárna
- ↑ Stavba první paroplynové elektrárny ČEZ je v polovině
- ↑ Obsáhlý dokument Škoda Praha Invest k výstavbě. www.spinvest.cz [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-17.
- ↑ ČEZ musí vypnout elektrárnu Počerady, provoz se nevyplácí.
- ↑ TRAMBA, David. ČEZ zatopil pod kotlem v nové elektrárně. A spotřeba plynu skokově vzrostla [online]. Euro.cz, 2016-12-27 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Elektrárna Počerady ve Wikimedia Commons - Stránky elektrárny na webu ČEZu
- V Počeradech u Loun se staví naše největší a nejmodernější elektrárna. Československý filmový týdeník [online]. 1969 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online.
