Elektrárna Počerady
| Elektrárna Počerady | |
|---|---|
 Elektrárna Počerady od Výškova | |
| Stát |  Česko |
| Umístění | Volevčice |
| Začátek výstavby | 1964 |
| Dokončení | 1977 |
| Vlastník | Vršanská uhelná |
| Tepelná elektrárna | |
| Palivo | hnědé uhlí |
| Generátory | |
| Generátory v provozu | 5 |
| Odstavené generátory | 1 |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 5x 200 MW |
| Výkon po dokončení | 6x 200 MW |
| Roční výroba | 6000 GWh |
| Souřadnice | 50°25′44,44″ s. š., 13°40′37,58″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Elektrárna Počerady je uhelná elektrárna společnosti Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače,[1][2] která se nachází v katastru obce Volevčice na Mostecku v Ústeckém kraji. Název nese podle sousední vesnice Počerady.
Celkový výkon elektrárny je 5x 200 MW, roční výroba cca 6000 GWh. Zdrojem uhlí pro elektrárnu je nedaleký lom Vršany. Elektrárna byla uváděna do provozu od roku 1970, později prošla odsířením a sérií modernizací.
V areálu elektrárny se nachází také paroplynová elektrárna vlastněná společností ČEZ o výkonu celkem 838 MW.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Výstavba elektrárny probíhala ve dvou fázích. V letech 1970 a 1971 byly uvedeny do provozu 4 bloky – Počerady I. V souvislosti s budováním elektrárny byla vysídlena a zlikvidována vesnice Třískolupy a statek Mastný Dvůr. V roce 1977 byly uvedeny další 2 bloky – Počerady II. V roce 1994 byl ukončen provoz 1. bloku a ostatních 5 bloků prošlo modernizačním programem.
V roce 1994 došlo k odsíření dvou bloků a v roce 1996 byly dány do provozu zbývající tři odsířené bloky. Od roku 1997 se začalo postupně přecházet z hydraulického odpopílkování a odstruskování na suchý odběr popílku a jeho následné zpracování na stabilizát (směs popílku, energosádrovce, strusky, vody a 1–3 % vzdušného nehašeného vápna).
Celkový instalovaný výkon činí 1000 MW.
K roku 2018 se jednalo o největší centralizovaný zdroj znečištění v Česku. V roce 2018 elektrárna vypustila do atmosféry přes 5,5 milionu tun oxidu uhličitého.[3]
Elektrárna bude po proběhlých rekonstrukcích splňovat většinu aktualizovaných emisních limitů, nicméně nebude splňovat požadované limity na emise rtuti.[4] Provoz elektrárny by tak měl skončit již v srpnu 2021,[5] nicméně provozovatel má možnost pokusit se požádat o částečnou a časově omezenou výjimku.[4]
Základní údaje[editovat | editovat zdroj]
| Instalovaný výkon | Rok uvedení do provozu | Modernizováno a odsířeno | Poznámka | |
|---|---|---|---|---|
| Počerady I. | 4 x 200 MW | 1970–1971 | 1994–2000 | Blok č. 1 zbourán 1994 |
| Počerady II. | 2 x 200 MW | 1977 | 1994–2000 | |
| Paroplynový cyklus Počerady | 2 x plynová turbina 284 MW a 1 x parní 270 MW, tj. celkem 838 MW | cca 2013 | – | Nová paroplynová elektrárna |
Zdroj uhlí[editovat | editovat zdroj]
Hlavním zdrojem uhlí pro elektrárnu je nedaleký lom Vršany, který je stejně jako elektrárna ve vlastnictví společnosti Vršanská uhelná.[5] K dopravě hnědého uhlí se využívá železnice z povrchových dolů mostecké pánve. Řeka Ohře zásobuje elektrárnu vodou. Roční spotřeba uhlí je asi 6,2 milionů tun (rok 2007).
Odprodej do rukou Pavla Tykače[editovat | editovat zdroj]
V roce 2017 se vedl spor o to, zdá má energetická společnost ČEZ elektrárnu odprodat firmě, kterou kontroluje kontroverzní podnikatel Pavel Tykač. Dozorčí rada ČEZ v dubnu 2017 odložila své rozhodnutí[6] a v květnu 2017 pak odmítla prodej Počerad firmě Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal. Vršanská uhelná nabídla za Počerady 10 miliard korun a plánovaný prodej podle agentury Reuters podpořilo představenstvo ČEZ.[7]
Společnost ČEZ se v roce 2019 rozhodla pokračovat v procesu odprodeje elektrárny do rukou Pavla Tykače (již po reorganizaci skupiny Czech Coal na Sev.En Energy AG). Společnost neodstoupila od opční smlouvy z roku 2013 do konce roku 2019, čímž bylo potvrzeno, že elektrárna zůstane v rukou ČEZu pouze do konce roku 2023 a následně bude za 2 miliardy korun odprodána společnosti Sev.En.[8] Vzhledem ke zvyšujícím se cenám výroby elektřiny z uhlí a současně probíhajícím jednáním vládní uhelné komise ale není zřejmé, zda bude reálné i v tomto horizontu elektrárnu provozovat. Současná elektrárna je nicméně technicky ideální pro výstavbu další paroplynové elektrárny s přímým napojením na stávající plynovod Net4Gas. Spekuluje se tedy o možném využití elektrárny pro tento účel. Zásadním kritikem poukazujícím na tento možný scénář nevýhodný pro ČEZ je energetický analytik a minoritní investor ČEZu Michal Šnobr.[9] Stávající plynová elektrárna v areálu nicméně zůstává i po odprodeji zbytku areálu v rukou společnosti ČEZ.[5]
V říjnu 2020 došlo k rozhodnutí o urychlení převodu do rukou společnosti Sev.en Energy výměnou za navýšení prodejní ceny ze 2 na 2,5 mld Kč. K počátku roku 2021 tak elektrárna přešla do vlastnictví nového majitele.[4]
Kritika provozu elektrárny[editovat | editovat zdroj]
Elektrárna je dlouhodobě kritizována kvůli svým dopadům na lidské zdraví v regionu a kvůli vlivu vypouštěných emisí na změnu klimatu. Zpráva ekologických organizací Greenpeace a Hnutí DUHA ze října 2019 upozorňuje na její zastaralost, neefektivitu a nepotřebnost a především na její dopady na zdraví lidí. Vedle dalších zdravotních dopadů poukazuje studie modelování znečištění ovzduší organizace Greenpeace především na odhadovaných 111 předčasných úmrtí způsobených provozem elektrárny.[10][11] Na tento fakt také poukazoval happening, který organizace Greenpeace, Hnutí Duha a Limity jsme my pořádaly v listopadu 2019 před sídlem společnosti ČEZ v souvislosti s plánovaným prodejem této elektrárny.[12]
Paroplynová elektrárna[editovat | editovat zdroj]
Na konci března 2010 oznámil ČEZ výstavbu paroplynové elektrárny v areálu Počerady. Stavba oficiálně začala 25. března 2011. Předpokládaný výkon je 880 MW. Jedná se o zdroj čistější než uhelná elektrárna. Emise CO2 jsou nižší až o 70 %. ČEZ investoval do počeradského projektu 20 miliard korun. První dodávky do sítě měly započít v dubnu 2013.[13] V areálu elektrárny vznikla nová 128 m vysoká chladicí věž.[14] Elektrárna má dvě plynové turbíny a generátor. Generální dodavatel je stejně jako v případě výstavby nového zdroje v Ledvicích Škoda Praha Invest. Plynové turbíny dodala firma Siemens, spalinový kotel a související technologie SES Tlmače. Účinnost spalování by měla být vyšší než u nejmodernějším uhelných elektráren (42 % – Ledvice), odhaduje se na 57 %. Uvedení paroplynové elektrárny do provozu proběhlo v 2. polovině roku 2013.[15] [16] [17] Po ukončení zkušebního provozu v prosinci 2013 nebyla kvůli nízkým výkupním cenám elektřiny uvedena do trvalého provozu a byla ponechána jako záložní zdroj.[18] Od poloviny roku 2016 došlo k zintenzivnění jejího provozování, kdy v rámci dispečerského řízení reaguje na aktuální situaci na trhu s elektřinou a je provozována zpravidla na plný výkon, s výjimkou víkendů.[19]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Výpis z obchodního rejstříku Elektrárna Počerady, a.s., B 2814 vedená u Krajského soudu v Ústí nad Labem [online]. Rev. 2021-04-13 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
- ↑ O tři roky dřív převezme hnědouhelnou elektrárnu Počerady firma Sev.en Energy. Dohodnutá cena se zvýší o 2,5 miliardy. Sever [online]. 2020-10-25 [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Největším znečišťovatelem ovzduší v Česku je elektrárna Počerady. E15.cz [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c Elektrárna Počerady už patří Tykačově skupině Sev.en. Převod od společnosti ČEZ se uskutečnil na Silvestra. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (česky)
- ↑ a b c Jiří Koželouh: Nejasná zpráva o konci Počerad. Deník Referendum [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Rozhodnutí o prodeji elektrárny Počerady se odkládá
- ↑ Uhelná elektrárna Počerady se prodávat Tykačovi nebude, dozorčí rada ČEZ to neschválila
- ↑ NÁDOBA, Jiří. Počerady pro Čendu, Fandu nebo Tykače. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2019-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Poker o Počerady. ČEZ i Tykač blufují ve hře o nejšpinavější elektrárnu - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2019-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Elektrárna Počerady předčasně zabije 111 lidí ročně a 1000 zasáhne nadlimitním spadem rtuti. Greenpeace Česká republika [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné online. (česky)
- ↑ VOKURKA, Martin. Astma i úmrtí. Aktivisté chtějí kvůli znečištění zavřít Elektrárnu Počerady. www.denik.cz. 2019-10-04. Dostupné online [cit. 2019-11-11]. (česky)
- ↑ Ekologická hnutí žádají uzavření uhelné elektrárny Počerady. Deník N [online]. 2019-11-11 [cit. 2019-11-11]. Dostupné online. (česky)
- ↑ MAŠKOVÁ, Martina. ČEZ začíná na severu Čech stavět ekologickou elektrárnu na plyn. www.irozhlas.cz. 2011-03-25. Dostupné online [cit. 2019-11-12]. (česky)
- ↑ Paroplynová elektrárna Počerady – Chladicí věž[nedostupný zdroj]
- ↑ V Počeradech bude nová paroplynová elektrárna
- ↑ Stavba první paroplynové elektrárny ČEZ je v polovině
- ↑ Obsáhlý dokument Škoda Praha Invest k výstavbě. www.spinvest.cz [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-17.
- ↑ ČEZ musí vypnout elektrárnu Počerady, provoz se nevyplácí.
- ↑ TRAMBA, David. ČEZ zatopil pod kotlem v nové elektrárně. A spotřeba plynu skokově vzrostla [online]. Euro.cz, 2016-12-27 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Elektrárna Počerady na Wikimedia Commons - Stránky elektrárny na webu ČEZu
- V Počeradech u Loun se staví naše největší a nejmodernější elektrárna. Československý filmový týdeník [online]. 1969 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online.
