Elektrárna Počerady
| Elektrárna Počerady | |
|---|---|
 Elektrárna Počerady od Výškova | |
| Stát |  Česko |
| Umístění | Volevčice |
| Začátek výstavby | 1964 |
| Dokončení | 1977 |
| Vlastník | Vršanská uhelná |
| Tepelná elektrárna | |
| Palivo | hnědé uhlí |
| Generátory | |
| Generátory v provozu | 5 |
| Odstavené generátory | 1 |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 5× 200 MW |
| Výkon po dokončení | 6× 200 MW |
| Roční výroba | 6000 GWh |
| Souřadnice | 50°25′44,4″ s. š., 13°40′37,56″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Elektrárna Počerady (EPC1 a EPC2) je uhelná elektrárna společnosti Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Pavla Tykače,[1][2] která se nachází v katastru obce Volevčice na Mostecku v Ústeckém kraji. Název nese podle sousední vesnice Počerady.
Celkový výkon elektrárny je 5× 200 MW, roční výroba cca 6000 GWh. Zdrojem uhlí pro elektrárnu je nedaleký lom Vršany. Elektrárna byla uváděna do provozu od roku 1970, prošla odsířením a sérií modernizací. Skupina Sev.en provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně údajně ukončí v prosinci 2026 až v březnu 2027.[3]
V areálu elektrárny se nachází také paroplynová elektrárna vlastněná společností ČEZ o výkonu celkem 844,9 MW.[4] ČEZ plánuje výstavu dalších dvou bloků o výkonu 250 MW a 750 MW.[5][6]
Základní údaje
[editovat | editovat zdroj]| Instalovaný výkon | Rok uvedení do provozu | Modernizováno a odsířeno | Poznámka | |
|---|---|---|---|---|
| Počerady I. | 4×200 MW | 1970–1971 | 1994–2000 | Blok č. 1 odstaven 1994 |
| Počerady II. | 2×200 MW | 1977 | 1994–2000 | |
| Paroplynový cyklus Počerady 1 | 2× plynová turbina 284,75 MW a 1× parní 275,4 MW, tj. celkem 844,9 MW | 2013 | – | Nová paroplynová elektrárna |
| Paroplynový cyklus Počerady 2 | 250 MW | v přípravě | ||
| Paroplynový cyklus Počerady 3 | 750 MW | v přípravě |
Uhelná elektrárna
[editovat | editovat zdroj]Historie
[editovat | editovat zdroj]
Výstavba elektrárny probíhala ve dvou fázích. V letech 1970 a 1971 byly uvedeny do provozu 4 bloky – Počerady I. V souvislosti s budováním elektrárny byla vysídlena a zlikvidována vesnice Třískolupy a statek Mastný Dvůr. V roce 1977 byly uvedeny další 2 bloky – Počerady II. V roce 1994 byl ukončen provoz 1. bloku a ostatních 5 bloků prošlo modernizačním programem.
V roce 1994 došlo k odsíření dvou bloků a v roce 1996 byly dány do provozu zbývající tři odsířené bloky. Od roku 1997 se začalo postupně přecházet z hydraulického odpopílkování a odstruskování na suchý odběr popílku a jeho následné zpracování na stabilizát (směs popílku, energosádrovce, strusky, vody a 1–3 % vzdušného nehašeného vápna).
Celkový instalovaný výkon činí 1000 MW.
K roku 2018 se jednalo o největší centralizovaný zdroj znečištění v Česku. V roce 2018 elektrárna vypustila do atmosféry přes 5,5 milionu tun oxidu uhličitého.[7]
Elektrárna bude po proběhlých rekonstrukcích splňovat většinu aktualizovaných emisních limitů, nicméně nebude splňovat požadované limity na emise rtuti.[8] Provoz elektrárny by tak měl skončit již v srpnu 2021,[9] nicméně provozovatel má možnost pokusit se požádat o částečnou a časově omezenou výjimku.[8]
Zdroj uhlí
[editovat | editovat zdroj]Hlavním zdrojem uhlí pro elektrárnu je nedaleký lom Vršany, který je stejně jako elektrárna ve vlastnictví společnosti Vršanská uhelná.[9] K dopravě hnědého uhlí se využívá železnice z povrchových dolů mostecké pánve. Řeka Ohře zásobuje elektrárnu vodou. Roční spotřeba uhlí je asi 6,2 milionů tun (rok 2007).
Odprodej do rukou Pavla Tykače
[editovat | editovat zdroj]V roce 2017 se vedl spor o to, zda má energetická společnost ČEZ elektrárnu odprodat firmě, kterou kontroluje kontroverzní podnikatel Pavel Tykač. Dozorčí rada ČEZ v dubnu 2017 odložila své rozhodnutí[10] a v květnu 2017 pak odmítla prodej Počerad firmě Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal. Vršanská uhelná nabídla za Počerady 10 miliard korun a plánovaný prodej podle agentury Reuters podpořilo představenstvo ČEZ.[11]
Společnost ČEZ se v roce 2019 rozhodla pokračovat v procesu odprodeje elektrárny do rukou Pavla Tykače (již po reorganizaci skupiny Czech Coal na Sev.En AG). Společnost ČEZ neodstoupila od opční smlouvy z roku 2013 do konce roku 2019, čímž bylo potvrzeno, že elektrárna bude odprodána společnosti Sev.En.[12] Vzhledem ke zvyšujícím se cenám výroby elektřiny z uhlí a současně probíhajícím jednáním vládní uhelné komise ale není zřejmé, zda bude reálné v dlouhodobějším horizontu elektrárnu provozovat. Současná elektrárna je nicméně technicky ideální pro výstavbu další paroplynové elektrárny s přímým napojením na stávající plynovod Net4Gas. Spekuluje se tedy o možném využití elektrárny pro tento účel. Zásadním kritikem, poukazujícím na tento možný scénář nevýhodný pro ČEZ, byl energetický analytik a minoritní investor ČEZu Michal Šnobr.[13]
V říjnu 2020 došlo k rozhodnutí o urychlení převodu do rukou společnosti Sev.en výměnou za navýšení prodejní ceny ze 2 na 2,5 mld Kč. K počátku roku 2021 tak elektrárna přešla do vlastnictví nového majitele.[8]
Stávající plynová elektrárna v areálu nicméně zůstala i po odprodeji zbytku areálu v rukou společnosti ČEZ.[9]
Kritika provozu elektrárny
[editovat | editovat zdroj]Elektrárna je dlouhodobě kritizována kvůli svým dopadům na lidské zdraví v regionu a kvůli vlivu vypouštěných emisí na změnu klimatu. Zpráva ekologických organizací Greenpeace a Hnutí DUHA ze října 2019 upozorňuje na její zastaralost, neefektivitu a nepotřebnost a především na její dopady na zdraví lidí. Vedle dalších zdravotních dopadů poukazuje studie modelování znečištění ovzduší organizace Greenpeace především na odhadovaných 111 předčasných úmrtí způsobených provozem elektrárny.[14][15] Na tento fakt také poukazoval happening, který organizace Greenpeace, Hnutí Duha a Limity jsme my pořádaly v listopadu 2019 před sídlem společnosti ČEZ v souvislosti s plánovaným prodejem této elektrárny.[16]
V roce 2025 označila ekologická organizace Arnika Elektrárnu Počerady jako jednoho z největších znečišťovatelů v zemi.[17]
Paroplynová elektrárna
[editovat | editovat zdroj]Na konci března 2010 oznámil ČEZ výstavbu paroplynové elektrárny v areálu Počerady. Stavba oficiálně začala 25. března 2011. Předpokládaný výkon je 880 MW. Jedná se o zdroj čistější než uhelná elektrárna. Emise CO2 jsou nižší až o 70 %. ČEZ investoval do počeradského projektu 20 miliard korun. První dodávky do sítě měly započít v dubnu 2013.[18] V areálu elektrárny vznikla nová 128 m vysoká chladicí věž.[19] Elektrárna má dvě plynové turbíny a jednu parní turbínu. Každý stroj má svůj elektrický generátor generující elektrickou energii. Generální dodavatel je stejně jako v případě výstavby nového zdroje v Ledvicích Škoda Praha Invest. Plynové turbíny dodala firma Siemens, spalinový kotel a související technologie SES Tlmače. Účinnost spalování by měla být vyšší než u nejmodernějším uhelných elektráren (42 % – Ledvice), odhaduje se na 57 %. Uvedení paroplynové elektrárny do provozu proběhlo v 2. polovině roku 2013.[20][21][22] Po ukončení zkušebního provozu v prosinci 2013 nebyla kvůli nízkým výkupním cenám elektřiny uvedena do trvalého provozu a byla ponechána jako záložní zdroj.[23] Od poloviny roku 2016 došlo k zintenzivnění jejího provozování, kdy v rámci dispečerského řízení reaguje na aktuální situaci na trhu s elektřinou a je provozována zpravidla na plný výkon, s výjimkou víkendů.[24]
ČEZ v roce 2025 plánuje výstavu dalších dvou bloků o výkonu 250 MW a 750 MW. Výstavba menšího bloku má začít v lednu 2028 se zprovozněním v polovině roku 2031, výstavba většího na jaře 2029 se zprovozněním na podzim roku 2032.[5][6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Výpis z obchodního rejstříku Elektrárna Počerady, a.s., B 2814 vedená u Krajského soudu v Ústí nad Labem [online]. Rev. 2021-04-13 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
- ↑ O tři roky dřív převezme hnědouhelnou elektrárnu Počerady firma Sev.en Energy. Dohodnutá cena se zvýší o 2,5 miliardy. Sever [online]. 2020-10-25 [cit. 2021-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Tykačova skupina Sev.en ukončí provoz tří uhelných elektráren v prosinci 2026, 26. 11. 2025
- ↑ Eru - vyhledávač licencí. licence.eru.cz [online]. [cit. 2025-09-26]. Dostupné online.
- ↑ a b TRAMBA, David. ČEZ chce stavět dvě nové paroplynky. Pojistí Čechům dodávky elektřiny?. Ekonomický deník. 2025-09-26. Dostupné online [cit. 2025-09-26].
- ↑ a b ČEZ plánuje postavit v Počeradech na Lounsku další dvě paroplynové elektrárny | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2025-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Největším znečišťovatelem ovzduší v Česku je elektrárna Počerady. E15.cz [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c Elektrárna Počerady už patří Tykačově skupině Sev.en. Převod od společnosti ČEZ se uskutečnil na Silvestra. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-01-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c Jiří Koželouh: Nejasná zpráva o konci Počerad. Deník Referendum [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí o prodeji elektrárny Počerady se odkládá
- ↑ Uhelná elektrárna Počerady se prodávat Tykačovi nebude, dozorčí rada ČEZ to neschválila
- ↑ NÁDOBA, Jiří. Počerady pro Čendu, Fandu nebo Tykače. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2019-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Poker o Počerady. ČEZ i Tykač blufují ve hře o nejšpinavější elektrárnu. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2019-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Elektrárna Počerady předčasně zabije 111 lidí ročně a 1000 zasáhne nadlimitním spadem rtuti. Greenpeace Česká republika [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné online.
- ↑ VOKURKA, Martin. Astma i úmrtí. Aktivisté chtějí kvůli znečištění zavřít Elektrárnu Počerady. www.denik.cz. 2019-10-04. Dostupné online [cit. 2019-11-11].
- ↑ Ekologická hnutí žádají uzavření uhelné elektrárny Počerady. Deník N [online]. 2019-11-11 [cit. 2019-11-11]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Největšími znečišťovateli jsou Spolana a elektrárna Počerady. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-10-21]. Dostupné online.
- ↑ MAŠKOVÁ, Martina. ČEZ začíná na severu Čech stavět ekologickou elektrárnu na plyn. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2011-03-25 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Paroplynová elektrárna Počerady – Chladicí věž. www.chv-praha.cz [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ V Počeradech bude nová paroplynová elektrárna
- ↑ Stavba první paroplynové elektrárny ČEZ je v polovině
- ↑ Obsáhlý dokument Škoda Praha Invest k výstavbě. www.spinvest.cz [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-17.
- ↑ ČEZ musí vypnout elektrárnu Počerady, provoz se nevyplácí.
- ↑ TRAMBA, David. ČEZ zatopil pod kotlem v nové elektrárně. A spotřeba plynu skokově vzrostla [online]. Euro.cz, 2016-12-27 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Elektrárna Počerady na Wikimedia Commons - Stránky elektrárny na webu ČEZu
- V Počeradech u Loun se staví naše největší a nejmodernější elektrárna. Československý filmový týdeník [online]. 1969 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online.
- Přehled výroby elektřiny na ENTSO-E (po registraci sekce Generation, Actual Generation per Generation Unit, název EPC1 a EPC2)
