Elektrárna Počerady

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Elektrárna Počerady
Elektrárna Počerady od Výškova
Elektrárna Počerady od Výškova
Stát ČeskoČesko Česko
Umístění Volevčice
Začátek výstavby 1964
Dokončení 1977
Vlastník ČEZ
Tepelná elektrárna
Palivo hnědé uhlí
Generátory
Generátory v provozu 5
Odstavené generátory 1
Elektrická energie
Celkový výkon 5x 200 MW
Výkon po dokončení 6x 200 MW
Roční výroba 6000 GWh
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elektrárna Počerady je uhelnou elektrárnou společnosti ČEZ a nachází se v katastru obce Volevčice na MosteckuÚsteckém kraji. Název nese podle sousední vesnice Počerady.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Výstavba elektrárny probíhala ve dvou fázích. V letech 1970 a 1971 byly uvedeny do provozu 4 bloky – Počerady I. V souvislosti s budováním elektrárny byla vysídlena a zlikvidována vesnice Třískolupy a statek Mastný Dvůr. V roce 1977 byly uvedeny další 2 bloky – Počerady II. V roce 1994 byl ukončen provoz 1. bloku a ostatních 5 bloků prošlo modernizačním programem.

V roce 1994 došlo k odsíření dvou bloků a v roce 1996 byly dány do provozu zbývající tři odsířené bloky. Od roku 1997 se začalo postupně přecházet z hydraulického odpopílkování a odstruskování na suchý odběr popílku a jeho následné zpracování na stabilizát (směs popílku, energosádrovce, strusky, vody a 1–3 % vzdušného nehašeného vápna).

Celkový instalovaný výkon činí 1000 MW.

V současnosti se jedná o největší centralizovaný zdroj znečištění v Česku. V roce 2018 vypustila do atmosféry přes 5,5 milionu tun CO2.[1]

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

Instalovaný výkon Rok uvedení do provozu Modernizováno a odsířeno Poznámka
Počerady I. 4 x 200 MW 1970–1971 1994–2000 Blok č. 1 zbourán 1994
Počerady II. 2 x 200 MW 1977 1994–2000
Paroplynový cyklus Počerady 2 x plynová turbina 284 MW a 1 x parní 270 MW, tj. celkem 838 MW cca 2013 Nová paroplynová elektrárna

Zdroj uhlí[editovat | editovat zdroj]

K dopravě hnědého uhlí se využívá železnice z povrchových dolů mostecké pánve. Řeka Ohře zásobuje elektrárnu vodou (po 40 letech provozu opraven v rámci výstavby paroplynové elektrárny). Roční spotřeba uhlí je asi 6,2 milionů tun (rok 2007).

Spor o odprodej firmě Pavla Tykače[editovat | editovat zdroj]

V roce 2017 se vedl spor o to, zdá má energetická společnost ČEZ elektrárnu odprodat firmě, kterou kontroluje kontroverzní podnikatel Pavel Tykač. Dozorčí rada ČEZ v dubnu 2017 odložila své rozhodnutí[2] a v květnu 2017 pak odmítla prodej Počerad firmě Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal. Vršanská uhelná nabídla za Počerady 10 miliard korun a plánovaný prodej podle agentury Reuters podpořilo představenstvo ČEZ.[3]

Kritika provozu elektrárny[editovat | editovat zdroj]

Elektrárna je dlouhodobě kritizována kvůli svým dopadům na lidské zdraví v regionu a kvůli vlivu vypouštěných emisí na změnu klimatu. Zpráva ekologických organizací Greenpeace a Hnutí Duha ze října 2019 upozorňuje na její zastaralost, neefektivitu a nepotřebnost a především na její dopady na zdraví lidí. Vedle dalších zdravotních dopadů poukazuje studie modelování znečištění ovzduší organizace Greenpeace především na odhadovaných 111 předčasných úmrtí způsobených provozem elektrárny.[4][5] Na tento fakt také poukazoval happening, který organizace Greenpeace, Hnutí Duha a Limity jsme my pořádaly v listopadu 2019 před sídlem společnosti ČEZ v souvislosti s plánovaným prodejem této elektrárny.[6]

Paroplynová elektrárna[editovat | editovat zdroj]

Na konci března 2010 oznámil ČEZ výstavbu paroplynové elektrárny v areálu Počerady. Stavba oficiálně začala 25. března 2011. Předpokládaný výkon je 880 MW. Jedná se o zdroj čistější než uhelná elektrárna. Emise CO2 jsou nižší až o 70 %. ČEZ investoval do počeradského projektu 20 miliard korun. První dodávky do sítě měly započít v dubnu 2013.[7] V areálu elektrárny vznikla nová 128 m vysoká chladicí věž.[8] Elektrárna má dvě plynové turbíny a generátor. Generální dodavatel je stejně jako v případě výstavby nového zdroje v Ledvicích Škoda Praha Invest. Plynové turbíny dodala firma Siemens, spalinový kotel a související technologie SES Tlmače. Účinnost spalování by měla být vyšší než u nejmodernějším uhelných elektráren (42 % – Ledvice), odhaduje se na 57 %. Uvedení paroplynové elektrárny do provozu proběhlo v 2. polovině roku 2013.[9] [10] [11] Po ukončení zkušebního provozu v prosinci 2013 nebyla kvůli nízkým výkupním cenám elektřiny uvedena do trvalého provozu a byla ponechána jako záložní zdroj.[12] Od poloviny roku 2016 došlo k zintenzivnění jejího provozování, kdy v rámci dispečerského řízení reaguje na aktuální situaci na trhu s elektřinou a je provozována zpravidla na plný výkon, s výjimkou víkendů.[13]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Největším znečišťovatelem ovzduší v Česku je elektrárna Počerady. E15.cz [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné online. 
  2. Rozhodnutí o prodeji elektrárny Počerady se odkládá
  3. Uhelná elektrárna Počerady se prodávat Tykačovi nebude, dozorčí rada ČEZ to neschválila
  4. Elektrárna Počerady předčasně zabije 111 lidí ročně a 1000 zasáhne nadlimitním spadem rtuti. Greenpeace Česká republika [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné online. (česky) 
  5. VOKURKA, Martin. Astma i úmrtí. Aktivisté chtějí kvůli znečištění zavřít Elektrárnu Počerady. www.denik.cz. 2019-10-04. Dostupné online [cit. 2019-11-11]. (česky) 
  6. Ekologická hnutí žádají uzavření uhelné elektrárny Počerady. Deník N [online]. 2019-11-11 [cit. 2019-11-11]. Dostupné online. (česky) 
  7. MAŠKOVÁ, Martina. ČEZ začíná na severu Čech stavět ekologickou elektrárnu na plyn. www.irozhlas.cz. 2011-03-25. Dostupné online [cit. 2019-11-12]. (česky) 
  8. Paroplynová elektrárna Počerady – Chladicí věž
  9. V Počeradech bude nová paroplynová elektrárna
  10. Stavba první paroplynové elektrárny ČEZ je v polovině
  11. Obsáhlý dokument Škoda Praha Invest k výstavbě. www.spinvest.cz [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-17. 
  12. ČEZ musí vypnout elektrárnu Počerady, provoz se nevyplácí.
  13. ČEZ zatopil pod kotlem v nové elektrárně. A spotřeba plynu skokově vzrostla.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]