Elektrárny Prunéřov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Elektrárna Prunéřov I a Elektrárna Prunéřov II
Elektrárna Prunéřov II s chladícími věžemi v popředí
Elektrárna Prunéřov II s chladícími věžemi v popředí
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Umístění Prunéřov
Dokončení 1967 / 1982
Vlastník ČEZ
Tepelná elektrárna
Palivo hnědé uhlí
Generátory
Generátory v provozu 4 + 3
Odstavené generátory 2 + 2
Elektrická energie
Celkový výkon 4 x 110 MW + 3 x 250 MW
Roční výroba 2 877 GWh + 6 363 GWh
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elektrárny Prunéřov, zkráceně EPRU I a EPRU II, jsou společně největší tepelné elektrárny v ČR. Elektrárenský komplex je situován v katastrálním území Prunéřova (Prunéřov), který je místní částí města Kadaň. Jedná se o uhelné elektrárny využívající hnědé uhlí z blízké hnědouhelné pánve. Název elektrárny získaly po obci Prunéřov, která prakticky celá padla těžbě uhlí v 70. letech 20. století. Vlastníkem a provozovatelem elektráren je společnost ČEZ. Elektrárny Prunéřov patří k největším znečišťovatelům ovzduší v České republice i celé Evropě.

Historie elektrárny[editovat | editovat zdroj]

Elektrárna Prunéřov I (EPRU I) byla vystavěna na konci 60. let minulého století s instalovaným výkonem 660 MW. V devadesátých letech v rámci útlumového programu byl výkon snížen o třetinu. O 15 let později byla dostavěna EPRU II s celkovým výkonem 1050 MW. V polovině 90. let byly obě elektrárny vybaveny odsiřováním zařízení poté, kdy v důsledku nekontrolovatelného vypouštění oxidů síry do ovzduší a následných kyselých dešťů docházelo k rozsáhlé likvidaci lesního porostu přilehlých Krušných hor. Následky této devastace přírody jsou patrné dodnes a návrat k normálu bude ještě dlouhý proces. V evropském žebříčku sledujícím nejvyšší emise oxidu uhličitého elektráren ve vztahu k vyrobenému množství elektrické energie skončily elektrárny na dvanáctém místě (co do absolutního objemu emisí CO2 je Prunéřov až na dvacátém místě v Evropě). [1] V rámci České republiky jsou elektrárny největším zdrojem emisí oxidu uhličitého, v roce 2007 emitovaly 10,1 mil. tun.[2] V rámci první vlny ekologizace provozu uhelných zdrojů byly v letech 1996–99 kompletně odsířeny veškeré elektrárny Skupiny ČEZ v severních Čechách. Došlo k snížení emisí (SOx o 92 %, NOx o 50 %, TZL o 93 %, CO o 77 %) a skokovému zlepšení kvality ovzduší v severních Čechách, které je dnes většinou svých parametrů lepší než např. situace v ostravské nebo pražské aglomeraci.

Zdroj uhlí[editovat | editovat zdroj]

Komín elektárny Prunéřov II

Hnědé uhlí, které do elektrárny vozí vlaky společnosti SD - Kolejová doprava po vlečce Tušimice – Prunéřov, dodávají Severočeské doly z lomu Nástup - Tušimice. Jedná se o nepříliš kvalitní uhlí z hnědouhelné pánve severozápadních Čech mezi Chomutovem, Kadaní, Nechranickou nádrží a Březnem u Chomutova. Pro vylepšení spalované směsi je také v menším množství nakupováno uhlí z lomu ČSA nebo Vršany, které je s tušimickým před spálením smícháno.

Produkty[editovat | editovat zdroj]

Primárním produktem elektráren je elektrická energie. Druhotným produktem je teplo, které se využívá v Klášterci nad Ohří, Chomutově a Jirkově především k vytápění bytového fondu. V posledním desetiletí se také jako jedna ze složek stavebních materiálů využívá energosádrovec (produkt odsíření).

Komplexní obnova (3x-250 MW)[editovat | editovat zdroj]

Plány na modernizaci[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2009 ministerstvo životního prostředí vrátilo společnosti ČEZ k dopracování dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí k projektu modernizace elektrárny Prunéřov II. MŽP odůvodnilo vrácení neoprávněným požadavkem (viz § 7 odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb.[3]) na předložení varianty dosahující účinnosti 42 %, kdy vycházelo z nesprávné aplikace tzv. nejlepších dostupných technik (BAT - best available technique). Společnost ČEZ předložila variantu dosahující účinnosti přes 40 %.[4] Rekonstrukce elektrárny Prunéřov II předpokládá výměnu tří stávajících kotlů a technologického zařízení za kotli. Plánována i výměna turbosoustrojí včetně napájecího zařízení, generátorů a dalších komponentů strojovny.[5] Připravovaná modernizace elektrárny Prunéřov bude znamenat podle ČEZu další podstatné snížení emisí škodlivin: SOx (- 57 %), NOx (- 59 %), TZL (- 39 %), CO2 (- 31 %). v případě tuhých znečišťujících látek, se kterými má Česká republika obrovské problémy v oblasti kvality ovzduší, by parametry obnovené elektrárny byly 3x přísnější, než ty zákonem běžně stanovené pro nové zdroje.

Účast Mikronésie při posuzování vlivu na životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 2009 požádala Mikronésie dopisem ministerstvo životního prostředí o účast na řízení posuzující dopady za životní prostředí. Tichomořský stát je ohrožený stoupající hladinou oceánů, přičemž elektrárna vypouští 10 milionů tun oxidu uhličitého ročně, což je zhruba 40x více než roční emise celé Mikronésie a představuje tak podíl asi 2 desetitisícin na globálních emisích CO2.[6] 6. ledna 2010 byly na ministerstvo doručeny připomínky Mikronésie k dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí předloženou elektrárenskou firmou ČEZ.[7]

Zadání mezinárodního posouzení[editovat | editovat zdroj]

Ministr životního prostředí Jan Dusík ohlásil 26. ledna 2010, že zadá posouzení vlivů přestavby elektrárny zahraniční konzultační firmě. Posouzena má být jak varianta firmy ČEZ, tak i návrh s vyšší účinností. Pro tento nezvyklý krok se Dusík podle svých slov rozhodl kvůli tomu, že je v této věci vystaven politickým a ekonomickým tlakům.[8] V únoru 2010 ministr oznámil, že posouzení zadal norské konzultační společnosti DNV (Det Norske Veritas) Posudek bude stát necelé 3,5 milionu korun. Společnost DNV již několikrát v minulosti zpracovávala audity nebo certifikace pro firmu ČEZ a její elektrárny, které byly vždy pozitivní.[9].

Vydání souhlasného stanoviska[editovat | editovat zdroj]

Na post ministryně životního prostředí byla ze strany ODS nominována Rut Bízková, mj. bývalá mluvčí ČEZ.[10]. Dva týdny po jejím nástupu do funkce - 29. dubna 2010 vydalo MŽP pro modernizaci Prunéřova souhlasné stanovisko.[11]

Další vývoj[editovat | editovat zdroj]

V současné době probíhá odvolací řízení proti územnímu rozhodnutí a proti rozhodnutí o změně integrovaného povolení pro komplexní obnovu. V těchto řízeních EPS ([12]) argumentuje mimo jiné nedostatkem uhlí pro provoz elektrárny.

Komplexní obnova[editovat | editovat zdroj]

V září 2012 započala komplexní obnova Elektrárny Prunéřov II. Obnova spočívá v demontáži stávajících technologií a jejich nahrazení novými. Na místě původních kotlů vyrostou 3 nové, každý o výkonu 250 MW. Okolní technologie jako odsíření apod. projdou rovněž rekonstrukcí. Spaliny budou zaústěny do chladicích věží, které projdou rekonstrukcí a úpravou.[13][14][15] [16] Po rekonstrukci byla elektrárna poprvé spuštěna na podzim roku 2015. Následně během roku 2016 byly definitivně odstaveny první 2 bloky, které rekonstrukcí neprošly (blok 21 byl odstaven na konci března 2016 a blok 22 na konci července 2016).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WWF: Dirty Thirty - Ranking of the most polluting power stations in Europe
  2. Integrovaný registr znečišťovatelů
  3. Zákon o posuzování vlivů na ŽP
  4. Posudek EIA k záměru modernizace Prunéřova
  5. Bursíkův úřad trvá na zvýšení účinnosti Prunéřova II
  6. Do české energetiky chce mluvit i Mikronésie, ČT24, 15. 12. 2009
  7. MŽP obdrželo připomínky Mikronésie k modernizaci Prunéřova
  8. Dusík nechá posoudit vlivy Prunéřova v zahraničí
  9. Prunéřov posoudí firma blízká ČEZ
  10. Pracovala pro ČEZ. Teď ve vládě rozhodne o Prunéřovu za 25 miliard
  11. Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko ke komplexní obnově elektrárny Prunéřov II
  12. Ekologický právní servis
  13. Reko a.s. Komplexní obnova elektrárny Prunéřov II zahájena
  14. EIA - Komplexní obnova elektrárny Prunéřov II 3 x 250MWe
  15. Vítkovice Power - Česká republika - Prunéřov - Komplexní obnova Elektrárny Prunéřov II
  16. SMP CZ - OB 18 – SPOLEČNÉ ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]