Elektrárny Prunéřov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Elektrárna Prunéřov I a Elektrárna Prunéřov II
Elektrárna Prunéřov II
Elektrárna Prunéřov II
StátČeskoČesko Česko
UmístěníPrunéřov
StavEPRU 1: zbourána; EPRU 2: v provozu
Začátek výstavby1968
Dokončení1967 EPRU 1/1982 EPRU 2
VlastníkČEZ
Tepelná elektrárna
Palivohnědé uhlí
Elektrická energie
Celkový výkon5 × 210 MW
Roční výroba6 363 GWh
Souřadnice50°25′4,8″ s. š., 13°15′32,4″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elektrárny Prunéřov, zkráceně EPRU I a EPRU II, jsou společně největší tepelné elektrárny v Česku. Elektrárenský komplex stojí v katastrálním území Prunéřova, který je částí města Kadaň a po němž byly pojmenovány. Elektrárny spalují hnědé uhlí ze sousedního Lomu Nástup Tušimice. Vlastníkem a provozovatelem elektráren je společnost ČEZ. Elektrárny Prunéřov patří k největším znečišťovatelům ovzduší v České republice. Provoz elektrárny Prunéřov I byl ukončen 30. června 2020. S provozováním modernizované části elektrárny Prunéřov II se počítá přibližně do roku 2037.[1]

Historie elektrárny[editovat | editovat zdroj]

Elektrárna Prunéřov I (EPRU I) byla vystavěna na konci 60. let minulého století s instalovaným výkonem 660 MW. O 15 let později byla dostavěna EPRU II s celkovým výkonem 1050 MW. V devadesátých letech byl výkon EPRU I v rámci útlumového programu snížen o třetinu. V letech 1995 a 1996 byly obě elektrárny vybaveny odsiřovacím zařízením poté, kdy v důsledku nekontrolovatelného vypouštění oxidů síry do ovzduší a následných kyselých dešťů docházelo k rozsáhlé likvidaci lesního porostu přilehlých Krušných hor. Následky této devastace přírody jsou patrné dodnes a návrat k normálu bude ještě dlouhý proces. V evropském žebříčku sledujícím nejvyšší emise oxidu uhličitého elektráren ve vztahu k vyrobenému množství elektrické energie skončily elektrárny na dvanáctém místě (co do absolutního objemu emisí CO2 je Prunéřov až na dvacátém místě v Evropě).[2] V rámci České republiky jsou elektrárny největším zdrojem emisí oxidu uhličitého, v roce 2007 emitovaly 10,1 milionů tun.[3] V rámci první vlny ekologizace provozu uhelných zdrojů[4] byly v letech 1996–1999 kompletně odsířeny veškeré elektrárny Skupiny ČEZ v severních Čechách. Došlo k snížení emisí (SOx o 92 %, NOx o 50 %, TZL o 93 %, CO o 77 %) a skokovému zlepšení kvality ovzduší v severních Čechách, které je dnes většinou svých parametrů lepší než např. situace v ostravské nebo pražské aglomeraci.[zdroj?]

Zdroj uhlí[editovat | editovat zdroj]

Hnědé uhlí, které do elektrárny vozí vlaky společnosti SD – Kolejová doprava po vlečce Tušimice – Prunéřov, dodávají Severočeské doly z lomu Nástup – Tušimice. Jedná se o nepříliš kvalitní uhlí z hnědouhelné pánve severozápadních Čech mezi Chomutovem, Kadaní, Nechranickou nádrží a Březnem u Chomutova. Pro vylepšení spalované směsi je také v menším množství nakupováno uhlí z lomu ČSA nebo Vršany, které je s tušimickým před spálením smícháno.

Produkty[editovat | editovat zdroj]

Primárním produktem elektráren je elektrická energie. Druhotným produktem je teplo, které se využívá v Klášterci nad Ohří, Chomutově a Jirkově především k vytápění bytového fondu. V posledním desetiletí se také jako jedna ze složek stavebních materiálů využívá energosádrovec (produkt odsíření).

Modernizace a ukončování provozu[editovat | editovat zdroj]

ikona
Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Chladicí věže
EPRU 1 a EPRU 2 v pozadí

Plány a kontroverze[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2009 ministerstvo životního prostředí vrátilo společnosti ČEZ k dopracování dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí k projektu modernizace elektrárny Prunéřov II. MŽP odůvodnilo vrácení neoprávněným požadavkem na předložení varianty dosahující účinnosti 42 %, kdy vycházelo z nesprávné aplikace tzv. nejlepších dostupných technik. Společnost ČEZ předložila variantu dosahující účinnosti přes 40 %.[5] Rekonstrukce elektrárny Prunéřov II předpokládá výměnu tří stávajících kotlů a technologického zařízení za kotli. Plánována i výměna turbosoustrojí včetně napájecího zařízení, generátorů a dalších komponentů strojovny.[6] Připravovaná modernizace elektrárny Prunéřov bude znamenat podle ČEZu další podstatné snížení emisí škodlivin: SOx (−57 %), NOx (−59 %), TZL (−39 %), CO2 (−31 %). V případě tuhých znečišťujících látek, se kterými má Česká republika problémy v oblasti kvality ovzduší, by parametry obnovené elektrárny byly třikrát přísnější, než ty zákonem běžně stanovené pro nové zdroje.[zdroj?]

V prosinci 2009 požádala Mikronésie dopisem ministerstvo životního prostředí o účast na řízení posuzující dopady za životní prostředí. Tichomořský stát je ohrožený stoupající hladinou oceánů, přičemž elektrárna vypouští 10 milionů tun oxidu uhličitého ročně, což je zhruba 40× více než roční emise celé Mikronésie a představuje tak podíl asi 2 desetitisícin na globálních emisích CO2.[7] Dne 6. ledna 2010 byly na ministerstvo doručeny připomínky Mikronésie k dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí předloženou elektrárenskou firmou ČEZ.[8]

Ministr životního prostředí Jan Dusík ohlásil 26. ledna 2010, že zadá posouzení vlivů přestavby elektrárny zahraniční konzultační firmě. Posouzena má být jak varianta firmy ČEZ, tak i návrh s vyšší účinností. Pro tento nezvyklý krok se Dusík podle svých slov rozhodl kvůli tomu, že je v této věci vystaven politickým a ekonomickým tlakům.[9] V únoru 2010 ministr oznámil, že posouzení zadal norské konzultační společnosti DNV (Det Norske Veritas) Společnost DNV již několikrát v minulosti zpracovávala audity nebo certifikace pro firmu ČEZ a její elektrárny, které byly vždy pozitivní.[10] Na post ministryně životního prostředí nastoupila 29. dubna 2010 za ODS Rut Bízková, mj. bývalá mluvčí ČEZ.[11] Dva týdny po jejím nástupu do funkce vydalo ministerstvo pro modernizaci Prunéřova souhlasné stanovisko.[12] Následně probíhalo odvolací řízení proti územnímu rozhodnutí a proti rozhodnutí o změně integrovaného povolení pro komplexní obnovu. V těchto řízeních Ekologický právní servis argumentoval mimo jiné nedostatkem uhlí pro provoz elektrárny.

Obnova EPRU II[editovat | editovat zdroj]

V září 2012 započala komplexní obnova Elektrárny Prunéřov II. Obnova spočívala v demontáži stávajících technologií a jejich nahrazení novými. Na místě původních kotlů měly vyrůst 3 nové, každý o výkonu 250 MW. Okolní technologie jako odsíření apod. měly rovněž projít rekonstrukcí. Spaliny měly být zaústěny do chladicích věží, které měly projít rekonstrukcí a úpravou.[13][14][15][16] Po rekonstrukci byla elektrárna poprvé spuštěna na podzim roku 2015. Následně během roku 2016 byly definitivně odstaveny první dva bloky, které rekonstrukcí neprošly (blok 21 byl odstaven na konci března 2016 a blok 22 na konci července 2016).

Ukončení provozu EPRU I[editovat | editovat zdroj]

Provoz Elektrárny Prunéřov I byl ukončen 30. června 2020. Firma ČEZ hodlala následně využít areál k výstavbě paroplynového cyklu, plynové kotelny, solárního parku, bateriového úložiště či jiným způsobem.[17] 13. května 2023 začala likvidace elektrárny. Do konce roku 2023 má být odstřelen i 200 metrů vysoký komín.[18]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Elektrárna Prunéřov I končí, uhelnou komisi přivítaly boty aktivistů. iDNES.cz [online]. 2020-06-05 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ WWF: Dirty Thirty - Ranking of the most polluting power stations in Europe
  3. ↑ Integrovaný registr znečišťovatelů[nedostupný zdroj]
  4. ↑ https://web.archive.org/web/20100122103529/http://www.cez.cz/cs/odpovedna-firma/zivotni-prostredi/programy-snizovani-zateze-zp/snizovani-znecisteni-ovzdusi/program-ekologizace.html
  5. ↑ Posudek EIA k záměru modernizace Prunéřova. tomcat.cenia.cz [online]. [cit. 2010-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-15. 
  6. ↑ Bursíkův úřad trvá na zvýšení účinnosti Prunéřova II[nedostupný zdroj]
  7. ↑ Do české energetiky chce mluvit i Mikronésie Archivováno 24. 2. 2011 na Wayback Machine., ČT24, 15. 12. 2009
  8. ↑ MŽP obdrželo připomínky Mikronésie k modernizaci Prunéřova
  9. ↑ Dusík nechá posoudit vlivy Prunéřova v zahraničí
  10. ↑ SOTONOVÁ, Jana. Prunéřov posoudí firma blízká ČEZ. IHNED.cz [online]. Economia, 2010-02-10 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  11. ↑ KOPECKÝ, Josef; PROCHÁZKOVÁ, Martina. Pracovala pro ČEZ. Teď ve vládě rozhodne o Prunéřovu za 25 miliard. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2010-04-07 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. 
  12. ↑ Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko ke komplexní obnově elektrárny Prunéřov II
  13. ↑ Reko a.s. Komplexní obnova elektrárny Prunéřov II zahájena. reko-praha.cz [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  14. ↑ EIA - Komplexní obnova elektrárny Prunéřov II 3 x 250MWe
  15. ↑ Vítkovice Power - Česká republika - Prunéřov - Komplexní obnova Elektrárny Prunéřov II. www.vitkovicepower.cz [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-12. 
  16. ↑ SMP CZ - OB 18 – SPOLEČNÉ ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ[nedostupný zdroj]
  17. ↑ Elektrárna Prunéřov I. v červnu končí, komise zvažuje další útlum uhlí v ČR. oEnergetice.cz [online]. [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 
  18. ↑ https://ct24.ceskatelevize.cz/3588597-demolice-elektrarny-prunerov-1-u-kadane-vrcholi

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Elektrárny_Prunéřov&oldid=22868724“