Elektrárny Prunéřov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Elektrárna Prunéřov I a Elektrárna Prunéřov II
Elektrárna Prunéřov II
Elektrárna Prunéřov II
StátČeskoČesko Česko
UmístěníPrunéřov
Dokončení1967 / 1982
VlastníkČEZ
Tepelná elektrárna
Palivohnědé uhlí
Generátory
Generátory v provozu4 + 3
Odstavené generátory2 + 2
Elektrická energie
Celkový výkon4 × 110 MW + 3 × 250 MW
Roční výroba2 877 GWh + 6 363 GWh
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elektrárny Prunéřov, zkráceně EPRU I a EPRU II, jsou společně největší tepelné elektrárny v Česku. Elektrárenský komplex stojí v katastrálním území Prunéřova, který je částí města Kadaň a po němž byly pojmenovány. Elektrárny spalují hnědé uhlí ze sousedního Lomu Nástup Tušimice. Vlastníkem a provozovatelem elektráren je společnost ČEZ. Elektrárny Prunéřov patří k největším znečišťovatelům ovzduší v České republice. Provoz elektrárny Prunéřov I byl ukončen 30. června 2020. S provozováním modernizované části elektrárny Prunéřov II se počítá přibližně do roku 2037.[1]

Historie elektrárny[editovat | editovat zdroj]

Elektrárna Prunéřov I (EPRU I) byla vystavěna na konci 60. let minulého století s instalovaným výkonem 660 MW. O 15 let později byla dostavěna EPRU II s celkovým výkonem 1050 MW. V devadesátých letech byl výkon EPRU I v rámci útlumového programu snížen o třetinu. V letech 1995 a 1996 byly obě elektrárny vybaveny odsiřovacím zařízením poté, kdy v důsledku nekontrolovatelného vypouštění oxidů síry do ovzduší a následných kyselých dešťů docházelo k rozsáhlé likvidaci lesního porostu přilehlých Krušných hor. Následky této devastace přírody jsou patrné dodnes a návrat k normálu bude ještě dlouhý proces. V evropském žebříčku sledujícím nejvyšší emise oxidu uhličitého elektráren ve vztahu k vyrobenému množství elektrické energie skončily elektrárny na dvanáctém místě (co do absolutního objemu emisí CO2 je Prunéřov až na dvacátém místě v Evropě). [2] V rámci České republiky jsou elektrárny největším zdrojem emisí oxidu uhličitého, v roce 2007 emitovaly 10,1 milionů tun.[3] V rámci první vlny ekologizace provozu uhelných zdrojů byly v letech 1996–99 kompletně odsířeny veškeré elektrárny Skupiny ČEZ v severních Čechách. Došlo k snížení emisí (SOx o 92 %, NOx o 50 %, TZL o 93 %, CO o 77 %) a skokovému zlepšení kvality ovzduší v severních Čechách, které je dnes většinou svých parametrů lepší než např. situace v ostravské nebo pražské aglomeraci.[zdroj?]

Zdroj uhlí[editovat | editovat zdroj]

Hnědé uhlí, které do elektrárny vozí vlaky společnosti SD – Kolejová doprava po vlečce Tušimice – Prunéřov, dodávají Severočeské doly z lomu Nástup – Tušimice. Jedná se o nepříliš kvalitní uhlí z hnědouhelné pánve severozápadních Čech mezi Chomutovem, Kadaní, Nechranickou nádrží a Březnem u Chomutova. Pro vylepšení spalované směsi je také v menším množství nakupováno uhlí z lomu ČSA nebo Vršany, které je s tušimickým před spálením smícháno.

Produkty[editovat | editovat zdroj]

Primárním produktem elektráren je elektrická energie. Druhotným produktem je teplo, které se využívá v Klášterci nad Ohří, Chomutově a Jirkově především k vytápění bytového fondu. V posledním desetiletí se také jako jedna ze složek stavebních materiálů využívá energosádrovec (produkt odsíření).

Modernizace a ukončování provozu[editovat | editovat zdroj]

Chladicí věže

Plány a kontroverze[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2009 ministerstvo životního prostředí vrátilo společnosti ČEZ k dopracování dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí k projektu modernizace elektrárny Prunéřov II. MŽP odůvodnilo vrácení neoprávněným požadavkem na předložení varianty dosahující účinnosti 42 %, kdy vycházelo z nesprávné aplikace tzv. nejlepších dostupných technik. Společnost ČEZ předložila variantu dosahující účinnosti přes 40 %.[4] Rekonstrukce elektrárny Prunéřov II předpokládá výměnu tří stávajících kotlů a technologického zařízení za kotli. Plánována i výměna turbosoustrojí včetně napájecího zařízení, generátorů a dalších komponentů strojovny.[5] Připravovaná modernizace elektrárny Prunéřov bude znamenat podle ČEZu další podstatné snížení emisí škodlivin: SOx (−57 %), NOx (−59 %), TZL (−39 %), CO2 (−31 %). V případě tuhých znečišťujících látek, se kterými má Česká republika problémy v oblasti kvality ovzduší, by parametry obnovené elektrárny byly třikrát přísnější, než ty zákonem běžně stanovené pro nové zdroje.[zdroj?]

V prosinci 2009 požádala Mikronésie dopisem ministerstvo životního prostředí o účast na řízení posuzující dopady za životní prostředí. Tichomořský stát je ohrožený stoupající hladinou oceánů, přičemž elektrárna vypouští 10 milionů tun oxidu uhličitého ročně, což je zhruba 40× více než roční emise celé Mikronésie a představuje tak podíl asi 2 desetitisícin na globálních emisích CO2.[6] Dne 6. ledna 2010 byly na ministerstvo doručeny připomínky Mikronésie k dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí předloženou elektrárenskou firmou ČEZ.[7]

Ministr životního prostředí Jan Dusík ohlásil 26. ledna 2010, že zadá posouzení vlivů přestavby elektrárny zahraniční konzultační firmě. Posouzena má být jak varianta firmy ČEZ, tak i návrh s vyšší účinností. Pro tento nezvyklý krok se Dusík podle svých slov rozhodl kvůli tomu, že je v této věci vystaven politickým a ekonomickým tlakům.[8] V únoru 2010 ministr oznámil, že posouzení zadal norské konzultační společnosti DNV (Det Norske Veritas) Společnost DNV již několikrát v minulosti zpracovávala audity nebo certifikace pro firmu ČEZ a její elektrárny, které byly vždy pozitivní.[9] Na post ministryně životního prostředí nastoupila 29. dubna 2010 za ODS Rut Bízková, mj. bývalá mluvčí ČEZ.[10] Dva týdny po jejím nástupu do funkce vydalo ministerstvo pro modernizaci Prunéřova souhlasné stanovisko.[11] Následně probíhalo odvolací řízení proti územnímu rozhodnutí a proti rozhodnutí o změně integrovaného povolení pro komplexní obnovu. V těchto řízeních Ekologický právní servis argumentoval mimo jiné nedostatkem uhlí pro provoz elektrárny.

Obnova EPRU II[editovat | editovat zdroj]

V září 2012 započala komplexní obnova Elektrárny Prunéřov II. Obnova spočívá v demontáži stávajících technologií a jejich nahrazení novými. Na místě původních kotlů vyrostou 3 nové, každý o výkonu 250 MW. Okolní technologie jako odsíření apod. projdou rovněž rekonstrukcí. Spaliny budou zaústěny do chladicích věží, které projdou rekonstrukcí a úpravou.[12][13][14][15] Po rekonstrukci byla elektrárna poprvé spuštěna na podzim roku 2015. Následně během roku 2016 byly definitivně odstaveny první dva bloky, které rekonstrukcí neprošly (blok 21 byl odstaven na konci března 2016 a blok 22 na konci července 2016).

Ukončení provozu EPRU I[editovat | editovat zdroj]

Provoz Elektrárny Prunéřov I byl ukončen 30. června 2020. Firma ČEZ hodlá následně využít areál k výstavbě paroplynového cyklu, plynové kotelny, solárního parku, bateriového úložiště či jiným způsobem.[16]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Elektrárna Prunéřov I končí, uhelnou komisi přivítaly boty aktivistů. iDNES.cz [online]. 2020-06-05 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 
  2. WWF: Dirty Thirty - Ranking of the most polluting power stations in Europe
  3. Integrovaný registr znečišťovatelů[nedostupný zdroj]
  4. Posudek EIA k záměru modernizace Prunéřova. tomcat.cenia.cz [online]. [cit. 2010-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-15. 
  5. Bursíkův úřad trvá na zvýšení účinnosti Prunéřova II[nedostupný zdroj]
  6. Do české energetiky chce mluvit i Mikronésie Archivováno 24. 2. 2011 na Wayback Machine, ČT24, 15. 12. 2009
  7. MŽP obdrželo připomínky Mikronésie k modernizaci Prunéřova
  8. Dusík nechá posoudit vlivy Prunéřova v zahraničí
  9. SOTONOVÁ, Jana. Prunéřov posoudí firma blízká ČEZ. IHNED.cz [online]. Economia, 2010-02-10 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  10. KOPECKÝ, Josef; PROCHÁZKOVÁ, Martina. Pracovala pro ČEZ. Teď ve vládě rozhodne o Prunéřovu za 25 miliard. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2010-04-07 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. 
  11. Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko ke komplexní obnově elektrárny Prunéřov II
  12. Reko a.s. Komplexní obnova elektrárny Prunéřov II zahájena. reko-praha.cz [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  13. EIA - Komplexní obnova elektrárny Prunéřov II 3 x 250MWe
  14. Vítkovice Power - Česká republika - Prunéřov - Komplexní obnova Elektrárny Prunéřov II. www.vitkovicepower.cz [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-12. 
  15. SMP CZ - OB 18 – SPOLEČNÉ ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ[nedostupný zdroj]
  16. Elektrárna Prunéřov I. v červnu končí, komise zvažuje další útlum uhlí v ČR. oEnergetice.cz [online]. [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]