Dopravní cyklistika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cyklisté v Londýně během dopravní špičky

Dopravní cyklistika, též cyklodoprava, je druh cyklistiky, kdy jízdní kolo plní dopravní funkci. Používání jízdního kola tedy nemá za hlavní cíl ani sport, ani zlepšování fyzické kondice, ani rekreaci ve formě cykloturistiky, ale přepravu z místa A do místa B. Celosvětově se jedná o nejobvyklejší formu cyklistiky,[1] a o jednu z nejběžnějších forem dopravy lidskou silou, a tedy udržitelné dopravy. Podíl cyklodopravy na celkové přepravní práci se vyjadřuje dělbou přepravní práce. Jde-li o dopravu v rámci města, kde je alternativou k MHD nebo jízdě autem, nazývá se městská cyklistika. Ta je běžnou záležitostí v severní a západní Evropě, v České republice zvolna nabírá dech, ale čím dál více lidí si uvědomuje její prospěšnost pro zdravější města a jejich obyvatele. Městskou cyklistikou a její podporou se zabývají různé organizace a iniciativy.

Způsoby využití[editovat | editovat zdroj]

Například jen v čínském Pekingu se používají čtyři milióny kol (a v celé Číně bylo podle odhadů na začátku osmdesátých let 500 milionů cyklistů),[2][3] v Japonsku je 80 miliónů jízdních kol a cyklistika se podílí na dojíždění ze 17 %.[4] V Nizozemsku je 27 % přesunů realizováno s pomocí kola,[5] v Česku je národní průměr 4 %,[6] v některých městech je však podíl cyklistky na přepravní práci podstatně vyšší (21 % v Uherském Hradišti).[7]

Jízdní kolo je obvykle používáno na kratší trasy (3-15 kilometrů jedním směrem), například pro dojíždění do práce, do školy, rozvážení poštovních zásilek a nebo výrobků (například noviny, pečivo). V řadě měst jsou běžní cyklističtí kurýři a nákladní jízdní kola mohou zastat práci malých dodávek při rozvážení zboží na malém území s obtížnou dopravní prostupností. Dalším formou, ovšem v evropských městech méně běžnou, je velotaxi pro přepravu osob.

Zastánci dopravní cyklistiky poukazují na její sociální a ekonomické výhody, například kladný vliv pohybu na veřejné zdraví, snížení dopravních zácp a znečištění ovzduší a zábor veřejného prostoru způsobených automobily.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HERLIHY, David. Bicycle: the History. [s.l.] : Yale University Press, 2004. ISBN 0-300-10418-9. S. 2.  
  2. China ends 'bicycle kingdom' as embracing cars. China Daily [online]. Rev. 2004-11-11 [cit. 2010-5-4]. Dostupné online.  
  3. Chinese look to bicycle to cure car headache. Irish Times [online]. 2006-6-17 [cit. 2010-5-4].  
  4. HIROTAKA, Koike; AKINORI, Morimoto; KAORU, Itoh. A Study on Measures to Promote Bicycle Usage in Japan. Amsterdam : [s.n.], 2000.  
  5. Cycling in the Netherlands [online]. [cit. 2010-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Jaroslav Martinek, René Bartoš, Jiří Čarský: Studie o skutečném podílu cyklistické dopravy na celkové dělbě přepravní práce - Závěrečná výzkumná zpráva za dílčí cíl 2, projekt VAV Analýza potřeb budování cyklistické infrastruktury v ČR „Cycle21“, leden 2007
  7. TIMUR: Výsledky ECI/TIMUR Indikátor A3-2 způsob cestování, citováno 25. března 2011

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]