Štípa
| Štípa | |
|---|---|
 Poutní kostel Narození Panny Marie a klášter Kongregace sester karmelitánek | |
| Lokalita | |
| Charakter | velká vesnice |
| Obec | Zlín |
| Okres | Zlín |
| Kraj | Zlínský kraj |
| Zeměpisné souřadnice | 49°15′45″ s. š., 17°42′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 810 (2011)[1] |
| Katastrální území | Štípa (6,9 km²) |
| Nadmořská výška | 320 - 360 m.n m n. m. |
| PSČ | 557 14 763 14 |
| Počet domů | 568 (2011)[1] |
  Štípa | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 70149 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štípa je místní část města Zlína, původně vesnice, ležící 6 kilometrů severovýchodně od Zlína ve směru na Fryšták s odbočkou na Kostelec. Štípa je pohorská vesnice, která leží v severovýchodní části Vizovických vrchů.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vesnice Štípa se poprvé připomíná k roku 1391 jako součást panství s hradem Lukov. Zbožná tradice řadí milostnou sošku Panny Marie do trojice nejstarších mariánských soch na Moravě, další jsou uctívány v (Tuřanech a v Žarošicích.[2] Podle zbožné tradice, zaznamenané například v České kronice Pavla Skály ze Zhoře nebo Bohuslavem Balbínem zde byla v raném středověku nalezena zázračná (tj. milost poskytující, tedy milostná) soška Panny Marie, umístěná v kapličce, postupně přestavované do současné podoby hřbitovní kaple ve Štípě. Legenda nález spojovala s hájem, ve kterém ji nálezce z podle svého příjmení Štípský pojmenovat Panna Marie Štípská. Nadační písemné zprávy se ke kapli a chrámu vztahují již v letech 1389, 1394, k monstranci s její figurkou roku 1464 a k farnímu kostelu roku 1516. [3]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Poutní kostel[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Poutní chrám Narození Panny Marie s bývalým kartuziánským klášterem na Mariánském náměstí, u hranic Kostelce, je mariánským poutním místem. Římskokatolická farnost Štípa je začleněna do Děkanátu Vizovice, který náleží do Arcidiecéze olomoucké.
Klášter[editovat | editovat zdroj]
Budovu kostela s klášterem kartuziánů dal roku 1620 postavit při kostele Albrecht z Valdštejna na památku své zemřelé manželky Lukrécie Nekešové z Landeka, majitelky lukovského panství, která byla ctitelkou milostné sošky. Zakládací listina kláštera byla na Lukové vydána 1. května 1617. Valdštejn vyjednal povolání komunity kartuziánů z Dolan u Olomouce. Po Valdštejnově smrti byla stavba přerušena a pustla, protože mniši byli již roku 1620 uvězněni s Janem Sarkanderem v Olomouci a už se do Štípy nevrátili.[4] Až po 127 letech byla stavba kostela dokončena a roku 1765 vysvěcena klášter přestavěn na faru. V letech 1970-1995 sloužila budova Charitnímu domovu vedenému sestrami sv. Kříže a od roku 1996 dosud sestrám Kongregace řádu karmelitánek s názvem Institut naší Paní z Karmelu.[5].
Větrný mlýn[editovat | editovat zdroj]
U obce se nachází větrný mlýn vybudovaný v letech 1858 až 1860 místním starousedlíkem Kristiánem Kovářem, který mlýn zhotovil sám jen za pomoci svého syna Josefa. Mlýn mlel pro občany sousedních obcí a ještě během druhé světové války byl plně v provozu. V 21. století je chráněn jako kulturní a technická památka.[6]
V roce 2017 se objevily snahy pracovníků místního krajského úřadu, zajistit prohlášení stavby za národní kulturní památku.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ F. Odehnal, 1995, s. 113
- ↑ Placidus Mathon, 1884, s. 469
- ↑ Buben 2004, s. 340-341.
- ↑ http://karmel.stipa.cz/o-nas/
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-01-25]. Identifikátor záznamu 149724 : větrný mlýn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ PROCHÁZKOVÁ, Petra. Zlínský kraj navrhuje baziliky na Hostýně a ve Štípě na prestižní seznam. iDNES.cz [online]. 2017-07-21 [cit. 2017-07-22]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Milan B. BUBEN: Encyklopedie řádů a kongregací českých zemí, II. díl/2. svazek: Mnišské řády. Libri Praha 2004, s. 340-341 (Štípa)
- Placidus Jophannes Mathon: Život nejblahoslavenější Bohorodičky Panny Marie a její panického chotě sv. Josefa, patrona, II. díl, Brno 1884, s. 468-472, dostupné online[2]
- František ODEHNAL: Poutní místa na Moravě a ve Slezsku. Deborah Praha 1995, s. 112-114
- Josef PALA: Štípa - mariánské poutní místo, Římskokatolická farnost Štípa 2003, 114 str.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štípa na Wikimedia Commons - Štípa - mariánské poutní místo [3]
- Klášter sester karmelitánek: http://karmel.stipa.cz/o-nas/
- poutní místo na kudyznudy.cz
