Štípa
| Štípa | |
|---|---|
 Poutní kostel Narození Panny Marie a klášter Kongregace sester karmelitánek | |
| Lokalita | |
| Charakter | velká vesnice |
| Obec | Zlín |
| Okres | Zlín |
| Kraj | Zlínský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°15′45″ s. š., 17°42′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 798 (2021)[1] |
| Katastrální území | Štípa (6,9 km²) |
| Nadmořská výška | 240–360 m n. m. |
| PSČ | 557 14 763 14 |
| Počet domů | 568 (2011)[2] |
  Štípa | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 70149 |
| Kód k. ú. | 670146 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štípa (moravsky Ščípa) je místní část města Zlína, původně vesnice, ležící 7 kilometrů severovýchodně od Zlína ve směru na Fryšták s odbočkou na Kostelec. Na západě sousedí k. ú. Štípa s k. ú. Kostelec, na jihu s k. ú. Zlín, na východě s k. ú. Hvozdná a Velíková a na severu s k. ú. Lukov. Štípa je tvořena starší Hrubou Štípou (s Horním a Dolním koncem a Výpustou).[3]
Štípa je pohorská vesnice, která leží v severovýchodní části Vizovických vrchů.
Název[editovat | editovat zdroj]
Na vesnici bylo přeneseno (mužské) osobní jméno Ščípa (utvořené od slovesa ščípati – "štípat"). Jde o jeden ze vzácných případů pojmenování osady jménem osoby bez jakéhokoli odvození a úpravy (z Moravy lze jmenovat ještě Šach, Myslík, Moravec, a Šišmu).[4]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Štípou protéká Štípský potok, který je levostranným přítokem Fryštáckého potoka, jenž se vlévá do řeky Dřevnice. Zhruba čtvrtinová část území je zalesněná a prochází jím mimo jiné Cyrilometodějská stezka, Via Czechia - centrální. V katastru se také nachází zejména 2 vodní plochy, z nichž jedné se lokálně říká Štěpánka.
Severní částí katastrálního území protéká také Lukovský potok.
Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 240–360 m. Nejvyšším pojmenovaným bodem území je vrchol Úlehle ve výšce 352,5 m n. m.[5]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Štípou prochází silnice:
- II/491- Fryšták - Slušovice - Lípa
- III/4911- Kostelec - Lešná
- III/4912- Štípa - Velíková
- III/ 49015 - Kostelec - Lešná - Lukov[3]
Tato místní část je také v obslužnosti městské hromadné dopravy DSZO.
Nachází se zde také neveřejné Letiště Zlín Štípa (LKSTIP) na uměle upravené plošině bývalé zemědělské práškařské plochy 0,5 km jižně od silnice Štípa - Velíková.[6]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 805 | 869 | 986 | 967 | 1 051 | 1 075 | 1 111 | 1 196 | 1 322 | 1 401 | 1 530 | 1 523 | 1 685 | 1 810 | 1 798 |
| Počet domů | 119 | 133 | 141 | 145 | 171 | 170 | 209 | 265 | - | 328 | 386 | 444 | 500 | 568 | - |
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vesnice Štípa se poprvé připomíná k roku 1391 jako součást panství s hradem Lukov. Zbožná tradice řadí milostnou sošku Panny Marie do trojice nejstarších mariánských soch na Moravě, další jsou uctívány v Tuřanech a v Žarošicích.[8] Podle zbožné tradice, zaznamenané například v České kronice Pavla Skály ze Zhoře nebo Bohuslavem Balbínem zde byla v raném středověku nalezena zázračná (tj. milost poskytující, tedy milostná) soška Panny Marie, umístěná v kapličce, postupně přestavované do současné podoby hřbitovní kaple ve Štípě. Legenda nález spojovala s hájem, ve kterém ji nálezce z podle svého příjmení Štípský pojmenovat Panna Marie Štípská. Nadační písemné zprávy se ke kapli a chrámu vztahují již v letech 1389, 1394, k monstranci s její figurkou roku 1464 a k farnímu kostelu roku 1516.[9]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Poutní kostel[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Poutní chrám Narození Panny Marie s bývalým kartuziánským klášterem na Mariánském náměstí, u hranic Kostelce, je mariánským poutním místem. Římskokatolická farnost Štípa je začleněna do Děkanátu Vizovice, který náleží do Arcidiecéze olomoucké.
Klášter[editovat | editovat zdroj]
Budovu kostela s klášterem kartuziánů dal roku 1620 postavit při kostele Albrecht z Valdštejna na památku své zemřelé manželky Lukrécie Nekešové z Landeka, majitelky lukovského panství, která byla ctitelkou milostné sošky. Zakládací listina kláštera byla na Lukové vydána 1. května 1617. Valdštejn vyjednal povolání komunity kartuziánů z Dolan u Olomouce. Po Valdštejnově smrti byla stavba přerušena a pustla, protože mniši byli již roku 1620 uvězněni s Janem Sarkanderem v Olomouci a už se do Štípy nevrátili.[10] Až po 127 letech byla stavba kostela dokončena a roku 1765 vysvěcena klášter přestavěn na faru. V letech 1970–1995 sloužila budova Charitnímu domovu vedenému sestrami sv. Kříže a od roku 1996 dosud sestrám Kongregace řádu karmelitánek s názvem Institut naší Paní z Karmelu.[11]
Větrný mlýn[editovat | editovat zdroj]
U obce se nachází větrný mlýn vybudovaný v letech 1858 až 1860 místním starousedlíkem Kristiánem Kovářem, který mlýn zhotovil sám jen za pomoci svého syna Josefa. Mlýn mlel pro občany sousedních obcí a ještě během druhé světové války byl plně v provozu. V 21. století je chráněn jako kulturní a technická památka.[12]
V roce 2017 se objevily snahy pracovníků místního krajského úřadu, zajistit prohlášení stavby za národní kulturní památku.[13]
Kultura, vzdělávání, sportovní vyžití, volný čas, spolky a organizace, místní zvyky[editovat | editovat zdroj]
- 14. základní škola ve Štípě (odkaz na internetové stránky)
- mateřská škola
- turistický oddíl - TJ Sokol - oddíl turistiky
- pobočka Knihovny Františka Bartoše (odkaz na internetové stránky)
- TJ Sokol (cvičení)
- FK Štípa (fotbalové hřiště) - pořádání turnajů, zábav, dětského dne, aj. i ve spolupráci s ostatními občanskými sdruženími
- Český červený kříž - pořádání zábav, přednášek
- Český svaz včelařů - pořádání výstav, prodej medu, aj.
- Český svaz žen - pořádání zájezdů, výstav ručních prací, vzdělávacích akcí
- Sarkandr - sdružuje katolickou mládež
- Český svaz zahrádkářů - pořádá výstavy
- Český myslivecký svaz - myslivecká společnost Ostřice
- Klub seniorů - pořádání zájezdů, přednášek, rekreací
- Sbor dobrovolných hasičů (pořádání cvičení, soutěží, sběru železného šrotu)
- Centrum pro rodinu Vizovice o.s., pobočka Štípa (kurz efektivního rodičovství, přednášky o manželství a rodičovství pro rodiče, manžele i děti také na školách)
- dětský koutek u ZŠ
- dva dětské koutky (na Staré cestě)
- každoročně 1. týden v září se pořádá tradiční mariánská pouť (odkaz na internetové stránky)[3]
- pobočka ZUŠ Morava (odkaz na internetové stránky)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b c Zlín.eu. www.zlin.eu [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 562.
- ↑ ÚŘAD, Zeměměřický. Analýzy výškopisu. ags.cuzk.cz [online]. [cit. 2024-02-20]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, Turistika cz. Letiště Zlín - Štípa - Letiště | Turistika.cz. www.turistika.cz [online]. [cit. 2024-02-20]. Dostupné online.
- ↑ III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011. III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online.
- ↑ F. Odehnal, 1995, s. 113
- ↑ Placidus Mathon, 1884, s. 469
- ↑ Buben 2004, s. 340–341.
- ↑ Archivovaná kopie. karmel.stipa.cz [online]. [cit. 2020-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-06.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-01-25]. Identifikátor záznamu 149724 : větrný mlýn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ PROCHÁZKOVÁ, Petra. Zlínský kraj navrhuje baziliky na Hostýně a ve Štípě na prestižní seznam. iDNES.cz [online]. 2017-07-21 [cit. 2017-07-22]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Milan B. BUBEN: Encyklopedie řádů a kongregací českých zemí, II. díl/2. svazek: Mnišské řády. Libri Praha 2004, s. 340–341 (Štípa)
- Placidus Jophannes Mathon: Život nejblahoslavenější Bohorodičky Panny Marie a její panického chotě sv. Josefa, patrona, II. díl, Brno 1884, s. 468–472, dostupné online[2]
- František ODEHNAL: Poutní místa na Moravě a ve Slezsku. Deborah Praha 1995, s. 112-114
- Josef PALA: Štípa – mariánské poutní místo, Římskokatolická farnost Štípa 2003, 114 str.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štípa na Wikimedia Commons - Štípa – mariánské poutní místo [3]
- Klášter sester karmelitánek: http://karmel.stipa.cz/o-nas/ Archivováno 6. 5. 2021 na Wayback Machine.
- Poutní místo na kudyznudy.cz
