Štípa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o místní části Zlína a tamějším mariánském poutním místě. O vrcholu (707 m n. m.) nad Malou Bystřicí pojednává článek Štípa (kopec).
Štípa
Poutní kostel Narození Panny Marie a klášter Kongregace sester karmelitánek
Poutní kostel Narození Panny Marie a klášter Kongregace sester karmelitánek
Lokalita
Charaktervelká vesnice
ObecZlín
OkresZlín
KrajZlínský kraj
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 810 (2011)[1]
Katastrální územíŠtípa (6,9 km²)
Nadmořská výška320 - 360 m.n m n. m.
PSČ557 14
763 14
Počet domů568 (2011)[1]
Štípa
Štípa
Další údaje
Kód části obce70149
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štípa je místní část města Zlína, původně vesnice, ležící 6 kilometrů severovýchodně od Zlína ve směru na Fryšták s odbočkou na Kostelec. Štípa je pohorská vesnice, která leží v severovýchodní části Vizovických vrchů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vesnice Štípa se poprvé připomíná k roku 1391 jako součást panství s hradem Lukov. Zbožná tradice řadí milostnou sošku Panny Marie do trojice nejstarších mariánských soch na Moravě, další jsou uctívány v (Tuřanech a v Žarošicích.[2] Podle zbožné tradice, zaznamenané například v České kronice Pavla Skály ze Zhoře nebo Bohuslavem Balbínem zde byla v raném středověku nalezena zázračná (tj. milost poskytující, tedy milostná) soška Panny Marie, umístěná v kapličce, postupně přestavované do současné podoby hřbitovní kaple ve Štípě. Legenda nález spojovala s hájem, ve kterém ji nálezce z podle svého příjmení Štípský pojmenovat Panna Marie Štípská. Nadační písemné zprávy se ke kapli a chrámu vztahují již v letech 1389, 1394, k monstranci s její figurkou roku 1464 a k farnímu kostelu roku 1516. [3]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Zlíně#Štípa.

Poutní kostel[editovat | editovat zdroj]

Mariánský poutní kostel

Poutní chrám Narození Panny Marie s bývalým kartuziánským klášterem na Mariánském náměstí, u hranic Kostelce, je mariánským poutním místem. Římskokatolická farnost Štípa je začleněna do Děkanátu Vizovice, který náleží do Arcidiecéze olomoucké.

Klášter[editovat | editovat zdroj]

Budovu kostela s klášterem kartuziánů dal roku 1620 postavit při kostele Albrecht z Valdštejna na památku své zemřelé manželky Lukrécie Nekešové z Landeka, majitelky lukovského panství, která byla ctitelkou milostné sošky. Zakládací listina kláštera byla na Lukové vydána 1. května 1617. Valdštejn vyjednal povolání komunity kartuziánů z Dolan u Olomouce. Po Valdštejnově smrti byla stavba přerušena a pustla, protože mniši byli již roku 1620 uvězněni s Janem Sarkanderem v Olomouci a už se do Štípy nevrátili.[4] Až po 127 letech byla stavba kostela dokončena a roku 1765 vysvěcena klášter přestavěn na faru. V letech 1970-1995 sloužila budova Charitnímu domovu vedenému sestrami sv. Kříže a od roku 1996 dosud sestrám Kongregace řádu karmelitánek s názvem Institut naší Paní z Karmelu.[5].

Větrný mlýn[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Větrný mlýn (Štípa).
Větrný mlýn u Štípy

U obce se nachází větrný mlýn vybudovaný v letech 18581860 místním starousedlíkem Kristiánem Kovářem, který mlýn zhotovil sám jen za pomoci svého syna Josefa. Mlýn mlel pro občany sousedních obcí a ještě během druhé světové války byl plně v provozu. V 21. století je chráněn jako kulturní a technická památka.[6]

V roce 2017 se objevily snahy pracovníků místního krajského úřadu, zajistit prohlášení stavby za národní kulturní památku.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. F. Odehnal, 1995, s. 113
  3. Placidus Mathon, 1884, s. 469
  4. Buben 2004, s. 340-341.
  5. http://karmel.stipa.cz/o-nas/
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-01-25]. Identifikátor záznamu 149724 : větrný mlýn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  7. PROCHÁZKOVÁ, Petra. Zlínský kraj navrhuje baziliky na Hostýně a ve Štípě na prestižní seznam. iDNES.cz [online]. 2017-07-21 [cit. 2017-07-22]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Milan B. BUBEN: Encyklopedie řádů a kongregací českých zemí, II. díl/2. svazek: Mnišské řády. Libri Praha 2004, s. 340-341 (Štípa)
  • Placidus Jophannes Mathon: Život nejblahoslavenější Bohorodičky Panny Marie a její panického chotě sv. Josefa, patrona, II. díl, Brno 1884, s. 468-472, dostupné online[2]
  • František ODEHNAL: Poutní místa na Moravě a ve Slezsku. Deborah Praha 1995, s. 112-114
  • Josef PALA: Štípa - mariánské poutní místo, Římskokatolická farnost Štípa 2003, 114 str.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]