V tomto článku je použita zastaralá šablona "Lokomotiva hlavička". Náhradou za ni má být šablona "Infobox - železniční hnací vozidlo", tou by se měla nahradit.

RegioPanter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

RegioPanter
Brněnský RegioPanter na lince S2 míří do Rájce-Jestřebí
Obchodní název RegioPanter
Tovární označení 7Ev
Základní údaje
Výrobce Škoda Vagonka
Rok výroby 2011–dosud
Počet vyrobených kusů 37 (+125 ve výrobě)
Provozovatel České dráhy
Jihomoravský kraj
Železničná spoločnosť Slovensko
Pasažieru vilciens
Období provozu 2012–dosud
Míst k sezení 147–400
Nízkopodlažnost 65 %
Hmotnost a rozměry
Hmotnost prázdná ř. 440: 144,0 t
ř. 640: 152,5 t
ř. 650: 102,8 t
Hmotnost ve službě ř. 440: 150,0 t
ř. 640: 159,5 t
ř. 650: 106,5 t
Výška 4 260 mm
Šířka 2 820 mm
Délka přes spřáhla 52 900 mm (2vozová)
79 400 mm (3vozová)
106 200 mm (4vozová)
Šířka nástupních otvorů 1 500 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků		 150 m
Rozchod koleje 1 435 mm
Parametry pohonu
Výkon 1360 kW (2vozová)
2040 kW (3vozová)
2040 kW (4vozová)
Maximální rychlost 160 km/h
Napájecí soustava 3 kV DC
25 kV 50 Hz AC
Typ motoru Škoda ML 3942 K/4
asynchronní, 340 kW
Uspořádání pojezdu Bo'2'+2'Bo'
Bo'2'+Bo'2'+2'Bo'
Bo'2'+Bo'2'+2'2'+2'Bo'
Seznam českých a slovenských lokomotiv

RegioPanter (typové označení Škoda 7Ev) je částečně nízkopodlažní elektrická jednotka vyráběná společností Škoda Vagonka (součást Škody Transportation), kterou si jako první objednaly České dráhy v roce 2011. V době objednávky ještě nebyl tento typ vyvinut.[1] Jednotky tří různých modifikací pro České dráhy nesou označení řad 440, 640 a 650[2][3], jednotky pro ZSSK jsou označeny řadami 660 a 661[4][5]. V polovině roku 2020 je v provozu a ve výrobě dohromady 162 RegioPanterů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednotky jsou vyráběny jako dvouvozové, třívozové nebo čtyřvozové[6], a to z pěti typů vozů.[1] Je možné spojit až čtyři jednotky do jedné soupravy.[6] Dvouvozová jednotka má kapacitu 147 sedících cestujících, třívozová 241 sedících cestujících,[1] čtyřvozová kolem 340 cestujících.[6] Mezivozové přechody jsou opatřeny měchy a nejsou odděleny dveřmi,[1] interiéry vozů jsou bez příček a bez dveří.[1] Ke spojování jednotek slouží samočinná spřáhla typu Scharfenberg.

Skříně vozů jsou zhotoveny z hliníkových velkoplošných protlačovaných profilů, kabinové moduly na čelech vlaků jsou ocelové. Vozidla splňují požadavky normy EN 15227 – odolnost proti nárazu.[1][7]

Maximální rychlost je 160 km/h, výška podlahy v úrovni nástupu 550 mm nad temenem kolejnice, šířka dveří 1500 mm.[6] Délka dvouvozové jednotky je 52,9 m, délka třívozové jednotky 79,4 m.[8] Maximální šířka je 2,82 m, maximální výška 4,26 metru. Hmotnost dvousystémové třívozové jednotky je 160 tun, dvouvozové jednotky 106 tun.[9] Většina elektrické a pneumatické výzbroje je umístěna na střeše vozidel, společně se vzduchotechnikou a kabeláží ve výšce do 0,7 m nad stropem interiéru, nikoliv v klasické strojovně.[10] Jednotlivé agregáty na střeše mají vlastní skříně, které nejsou nijak aerodynamicky tvarovány. Výrobce udává, že je vlak z 65 % nízkopodlažní.[10]

Vozy jsou vybaveny wi-fi sítí, klimatizací[1] a uzavřeným systémem WC[8] a umožňují umístění prodejních automatů na občerstvení, noviny atd.[8] Jednotky mají jeden bezbariérový záchod a třívozové provedení ještě další běžný záchod.[8] Na nástupní plošině u konce vozu s bezbariérovým záchodem se nachází při obou dveřích pomocná sklopná nakládací rampa pro cestující na vozíku. Od této plošiny směrem ke stanovišti strojvedoucího je oddíl první třídy s devíti polohovatelnými sedadly s větším prostorem[1][8][10] a elektrickými zásuvkami.[10] Pro informační systém uvnitř vozidel jsou použity LCD monitory.[8]

Každý vůz bez ohledu na typ má jeden hnací a jeden běžný podvozek.[1] Protože na hnací podvozek připadá vždy vyšší tíha než na podvozek běžný (přinejmenším o tíhu trakčních elektromotorů a kromě toho je nad něj soustředěna i trakční výzbroj), je touto koncepcí zaručeno, že podíl adhezní hmotnosti bude vyšší než 50 % při jakémkoliv uspořádání jednotky.[pozn. 1] V každém hnacím podvozku jsou osazeny dva asynchronní trakční motory Škoda ML 3942 K/4 o trvalém výkonu 340 kW.[1] Výkon dvouvozové jednotky je 1360 kW, výkon třívozové jednotky 2040 kW.[8] Soupravy jsou schopny rekuperace energie při brzdění.[1]

Jednotky jsou vyráběny ve variantách buď pro napěťové systémy 25 kV 50 Hz i 3 kV ss nebo jen pro 3 kV ss.[6] Sběračem a hlavním vypínačem je vybaven jen jeden čelní vůz (ř. 440, 640, 650). Druhý vůz je napájen napětím 3 kVss z čelního vozu, u třívozové jednotky je na druhý čelní vůz přivedeno napětí z trakčního vedení (3 nebo 25 kV) kabelem z prvního čelního vozu.

Vnější i vnitřní vzhled navrhlo studio Design Descent akademického sochaře Jiřího Španihela.[1]

Výroba a dodávky[editovat | editovat zdroj]

Interiér jednotky RegioPanter řady 650
Jednotka řady 440 v Děčíně

První díly vznikají v závodě Škoda v Plzni, výrobcem je Škoda Vagonka a. s. a výroba probíhá v Ostravě.[1] Začátkem roku 2011 výrobce oznámil, že na projektu pracuje již zhruba tři roky.[8]

Jednotky pro České dráhy[editovat | editovat zdroj]

Soutěž na nové jednotky[editovat | editovat zdroj]

České dráhy objednaly tyto jednotky nejprve pro regionální dopravu v Jihočeském, Olomouckém, Ústeckém, Pardubickém a Královéhradeckém kraji.[11] (Technet.cz místo Olomouckého kraje uvedl Moravskoslezský.[1]) Dopravce původně předpokládal, že jím objednané typové řady dostanou od Drážního úřadu řadová označení 445, 644 a 645,[8] označeny však byly jako řady 440, 640 a 650. Dne 14. února 2011 podepsaly České dráhy kontrakt na nákup 15 třívozových a 4 dvouvozových jednotek[12] za 2,511 miliardy korun.[8] Regionální operační programy EU se na financování dodávky podílejí ve výši až 40 procent.[10]

  • 12 nízkopodlažních třívozových jednotek řady 440 (původně předpokládané řady 445), reálně vozy řad 440+442+441 (napájení 3 kV ss) pro tratě Litvínov – Ústí nad Labem, Děčín – Ústí nad Labem – Most – Kadaň a Jaroměř – Hradec Králové – Pardubice, cena 137,5 milionu za soupravu[8] 7 jednotek je určeno pro Ústecký kraj, 3 pro Pardubický a 2 pro Královéhradecký.[9]
  • 3 nízkopodlažní dvousystémové třívozové jednotky řady 640 (původně předpokládané řady 645), reálně vozy řad 640+642+641 (3 kV ss a 25 kV/50 Hz) pro tratě Kouty nad Desnou – Zábřeh na Moravě a Olomouc – Prostějov – Nezamyslice, cena 137,5 milionu za soupravu[8]
  • 4 nízkopodlažní dvousystémové dvouvozové jednotky řady 650 (původně předpokládané řady 644)[8], reálně vozy řad 650+651[9] (3 kV ss a 25 kV/50 Hz) pro trať Strakonice – České Budějovice – České Velenice, cena 113 milionů za soupravu[8]

První z těchto jednotek byla Českým drahám předána v druhé polovině roku 2012, poslední začátkem roku 2014.[8] Podle informace z listopadu 2011 má v roce 2012 být dodáno prvních 5 souprav.[10]

První dvě zakázky byly Českými drahami podány 9. a 10. září 2010, v obou případech se do soutěže přihlásil jen jediný zájemce a ten uspěl. Dne 16. února 2011 pak České dráhy oznámily, že kromě smlouvy na dodávku 15 třívozových jednotek z prvních dvou zakázek uzavřely na základě otevřeného zadávacího řízení ještě smlouvu na dodávku dalších 4 jednotek, dvouvozových.[9] Jiní potenciální zájemci jako Bombardier, Siemens či Stadler údajně nebyli schopni dostát některým technickým požadavkům, jako možnost manipulace s jednotlivými vozidly po rozpojení jednotky bez pomocných zařízení či minimální světlost vstupních dveří 1,5 m.[9] Zadávací dokumentaci pro druhou zakázku si vyzvedlo 6 výrobců. Protože si však České dráhy méně obvykle nakombinovaly různé požadavky (rozpojitelné soupravy na standardních podvozcích místo Jakobsových a nadstandardně široké dveře), do soutěže se přihlásil jen jediný zájemce, Škoda Transportation. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahájil s ČD správní řízení ve věci jedné zakázky z roku 2011 na čtyři dvouvozové jednotky, tedy menší ze dvou zakázek na tato vozidla. České dráhy požadavek na široké dveře vysvětlovaly potřebou rychlejšího výstupu a nástupu cestujících.[13] ÚOHS řízení uzavřel s tím, že České dráhy neporušily zákon o veřejných zakázkách,[14] protože při šetření mj. zjistil 15 drážních vozidel s obdobným využitím a se šířkou dveří kolem 1500 mm a drážní vozidla s takovou šířkou se provozují od výrobců Stadler, Alstom, Bombardier, CAF, Siemens a dalších.[15]

Začátkem roku 2013 MF Dnes napsala, že se koná třetí soutěž.[14] V září 2012 uvedla, že v podobné soutěži pro Jihomoravský kraj České dráhy ustoupily kritice požadavku na širší dveře a akceptují i nabídky od výrobců s užšími dveřmi.[13]

RegioPanter

Propagace a název[editovat | editovat zdroj]

Jednotky řady 650 v železniční stanici Ostrava Svinov a Bohumín
Jednotka řady 650 pohledem ze stanoviště strojvedoucího a to mezi stanicemi Ostrava hlavní nádraží – Bohumín
Jednotka řady 640 a její interiér, převoz na vyvaz a opravu do PARS Šumperk

30. dubna 2011 spustily České dráhy a Škoda Transportation nový web věnovaný této jednotce.[11] Zároveň vyhlásily soutěž „Pojmenujte nový vlak“, v níž sbíraly návrhy na pojmenování jednotky. Deset nejúspěšnějších návrhů získalo věcné ceny, přičemž účastí v soutěži se každý předem zřekl autorských a finančních nároků. Výsledky měly být vyhlášeny do 30. června 2011.[16] 22. července 2011 byla na webu zveřejněna zpráva, že z 10 518 návrhů zvítězil název RegioPanter, který do soutěže poslalo celkem 7 soutěžících. Slovo Panter má odkazovat nejen na zvíře, ale i na zažitý název Panťák. Dále byly oceněny návrhy RegioStar, Modrý šíp, Albatros, RegioLine, RegioFly, Delfín, RegioMouse, For Regio a RegioCat.[17] 3. listopadu 2011 byla v areálu plzeňské Škody novinářům a pozvaným hostům nová dvouvozová dvousystémová jednotka řady 650/651 (vozy označené 650.001 a 651.001 a nápisem RegioPanter), dosud ještě neschválená pro provoz, předvedena na slavnostním křtu.[9]

Nasazení do provozu[editovat | editovat zdroj]

Koncem září 2012 začaly ČD v rámci zkušebního provozu s cestujícími nasazovat prvních pět jednotek.[7][18]

V únoru 2013 byly tyto vlaky definitivně schváleny Drážním úřadem pro provoz v ČR jako podmínka koupě Českými drahami.[7]

Další objednávky[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2013 objednaly ČD další jednotky za 943 mil. Kč, a to jako náhradu starších vozidel pro linku S2 Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje z Křenovic do Březové nad Svitavou. Konkrétně se jedná o pět třívozových jednotek řady 640 a dvě dvouvozové jednotky řady 650.[19] První kus z dodávky pro Jihomoravský kraj byl slavnostně uveden do provozu v červnu 2014.[20]

Další jednotky objednaly České dráhy u Škody Transportation v únoru 2015. Šlo o rámcovou dohodu na dodávku až 11 jednotek řady 650 za 1,2 miliardy Kč.[21] První dvě jednotky začaly jezdit od prosince 2015 na trase Bohumín – Mošnov, Ostrava airport. Zbylých devět jednotek jezdí od prosince 2018 na lince P1 Integrované dopravy Plzeňska z Plzně do stanice Horažďovice-předměstí.[22]

Škoda Transportation vyhrála v roce 2019 další rámcový kontrakt Českých drah, tentokrát na dodávku až 50 dvouvozových RegioPanterů. Jednotky budou označeny řadou 650.2 a oproti svým předchůdcům budou vybaveny ETCS L2, optimalizovanými podvozky, upravenou elektrickou výzbrojí a přepracovaným interiérem.[23] Při podpisu smlouvy bylo objednáno 31 kusů, které budou od roku 2021 nasazeny v Jihočeském, Karlovarském a Plzeňském kraji a taky na Vysočině.[24][25]

Úprava jednosystémových jednotek řady 440 na dvousystémové[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k plánovanému přechodu na střídavou trakční soustavu bude v letech 2021–2022 všech dvanáct jednotek řady 440 upraveno na dvousystémovou řadu 640. Zakázku získalo v polovině roku 2020 sdružení Škoda Transportation a Pars nova.[26] První příležitost pro využití druhého systému se upraveným jednotkám naskytne na trati Kadaň-Prunéřov – Kadaň, která bude elektrizována střídavým napětím 25 kV 50 Hz.[27]

Interpanter[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku InterPanter.

Úpravou konstrukce jednotek typu RegioPanter vznikly v roce 2015 jednotky řady 660.0 a 660.1 pro dálkovou dopravu s označením InterPanter.[28] Liší se především počtem vozů, menším počtem nástupních dveří (jedny v každé bočnici každého vozu) a uspořádáním interiéru. Tyto jednotky byly dodány jako tří- a pětivozové, prostřední vůz pětivozových jednotek nemá pohon.

Zrušená zakázka pro National Express[editovat | editovat zdroj]

Společnost Škoda Transportation se svým typem RegioPanter zvítězila v tendru na dodávku elektrických jednotek pro britského operátora National Express. Ten se ucházel o zakázku vyhlášenou bavorskou železniční společností Bayerische Eisenbahngesellschaft (BEG) na zajištění příměstské dopravy (S-Bahn) v okolí města Norimberk pro léta 2018–2030. Tu původně zajišťovalo DB Regio se soupravami Bombardier Talent 2.[29] Dne 2. února 2015 byla vítězem výběrového řízení vyhlášena společnost National Express Rail GmbH. Škoda Transportation pro ni měla dodat 38 pětivozových[30] jednotek RegioPanter v hodnotě přes 10 miliard Kč. Podle tiskové zprávy Škoda Transportation mělo jít o největší českou strojírenskou zakázku v Německu.[29] National Express Rail však od zakázky na provoz vlaků odstoupil a tím padl i kontrakt Škody na výrobu souprav pro tuto společnost.[31]

Jednotky pro ZSSK[editovat | editovat zdroj]

V roce 2018 Škoda Transportation v konsorciu s ŽOS Trnava vyhrála v tendru pro ZSSK. Do tří let má dodat 8 třívozových a 2 čtyřvozové jednotky, obě varianty mají být dvousystémové (3 kV ss a 25 kV 50 Hz). Kontrakt zahrnuje též opci na dalších 5 třívozových a 10 čtyřvozových jednotek.[32][33] V roce 2019 bylo objednáno 25 jednotek – třináct třívozových (řada 661) pro 247 sedících cestujících a dvanáct čtyřvozových (řada 660) pro 343 sedících cestujících.[4]

Jednotky pro Lotyšsko[editovat | editovat zdroj]

Lotyšský státní dopravce Pasažieru vilciens objednal v roce 2019 u Škody Transportation celkem 32 elektrických jednotek s obsaditelností 400 až 450 sedících cestujících. Dodávky budou probíhat v letech 2022 a 2023 a půjde o první jednotky typového označení 7Ev uzpůsobené pro provoz na rozchodu 1520 mm. Jednotky budou nasazeny především na tratích v okolí Rigy.[34]

Jednotky Moravia pro Jihomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]

Na konci roku 2019 podepsala Škoda Transportation s Jihomoravským krajem smlouvu na dodávku 37 elektrických jednotek, které budou nasazeny především na linkách S2 a S3 IDS JMK. Půjde o 31 čtyřvozových (333 míst k sezení) a 6 dvouvozových jednotek (146 míst k sezení) v jednosystémovém provedení (25 kV, 50 Hz) s ETCS. Jednotky budou vybaveny sedadly 2. třídy, klimatizací, kamerovým systémem, zásuvkami, USB porty, Wi-Fi, audiovizuálním informačním systémem, automaty na jízdenky, validátory elektronických i označovači papírových jízdenek a systémem počítání cestujících. Dodávky budou probíhat v roce 2022.[35][36]

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Stát Vlastník Řada Počet vozů Míst k sezení Trakce Počet jednotek Roky dodávek Zdroje
ČeskoČesko Česko České dráhy 440 3 241 3 kV DC 12 2012–2014 [2]
640 3 241 3 kV DC, 25 kV AC 8 2012–2014 [2]
650 2 147 3 kV DC, 25 kV AC 17 2012–2018 [2]
650.2 2 140 3 kV DC, 25 kV AC (31 ve výrobě) 2020–dosud [24][25]
Jihomoravský kraj 2 146 25 kV AC (6 ve výrobě) 2022 [35][36]
4 333 25 kV AC (31 ve výrobě) 2022
SlovenskoSlovensko Slovensko Železničná spoločnosť Slovensko 660 4 343 3 kV DC, 25 kV AC (12 ve výrobě) 2020–2021 [32][33][4][5]
661 3 247 3 kV DC, 25 kV AC (13 ve výrobě) 2020–2021
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko Pasažieru vilciens 3 kV DC, 25 kV AC (32 ve výrobě) 2022–2023 [34]
Celkový počet: 37 (+ 125 ve výrobě)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Jednotka řady 440 na osobním vlaku 6241 do Pardubic

  • Jednotka řady 440

  • Jednotka řady 650

  • Stanoviště strojvedoucího jednotky řady 650

  • První vozová třída jednotky 650

  • Dva spojené RegioPantery ve Vranovicích

  • RegioPanter v nátěru Plzeňského kraje ve stanici Horažďovice předměstí.

  • Druhá třída jednotky 650 Českých drah v barvách Plzeňského kraje

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ pro pětivozovou variantu odvozené jednotky InterPanter již neplatí, je v ní řazen vložený vůz s oběma podvozky běžnými

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n JANČAR, Rosťa. Staré pantografy končí. Podívejte se, jak v Plzni staví nové. Technet.cz [online]. iDNES.cz, 2011-03-22 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Elektrická jednotka RegioPanter [online]. skoda.cz [cit. 2020-06-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ RegioPanter se rozeběhl po zkušebním okruhu jako dravec [online]. České dráhy [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c SŮRA, Jan. Obrazem: První regiopantery pro Slovensko jsou hotové, testují je ve Velimi. Zdopravy.cz [online]. 2019-07-25 [cit. 2019-09-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Elektrická jednotka RegioPanter pro Slovensko [online]. skoda.cz [cit. 2020-06-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e Železniční magazín (ŽM) 9/2010
  7. ↑ a b c Vlaky RegioPanter jsou schválené pro provoz na českých tratích, ČTK, 20. února 2013
  8. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o JiříK. Nové elektrické jednotky Českým drahám dodá opět Škoda [online]. Zelpage.cz, 2011-02-17 [cit. 2011-02-22]. Zdroj: České dráhy, Škoda Transportation. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e f ZLINSKÝ, Zbyněk. Škodovácký RegioPanter se předvedl před skokem do schvalovací džungle [online]. Vlaky.net, 2011-11-04 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d e f ČD budou lovit cestující v regionech na vlaky RegioPanter. Zaplatí za ně 2,5 miliardy. iHNed.cz [online]. Hospodářské noviny, 2011-11-03 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Vlaková souprava Archivováno 3. 4. 2011 na Wayback Machine, České dráhy a Škoda Transportation
  12. ↑ Nové elektrické jednotky pro ČD, Železniční magazín 2/2011 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine
  13. ↑ a b SŮRA, Jan. Nákup „panterů“ v hledáčku antimonopolního úřadu. Drahám hrozí pokuta. iDNES.cz [online]. 2012-09-26 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b ČTK. ÚOHS: ČD při nákupu RegioPanterů požadavkem na šířku dveří neporušily zákon. E15.cz [online]. 2013-01-05 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ ÚOHS: Rozhodnutí S473/2012/VZ-23304/2012/531/RNi, 10. prosince 2012
  16. ↑ České dráhy hledají jméno pro vlak od Škodovky, České dráhy, 30. 3. 2011, tisková zpráva
  17. ↑ Na koleje zamíří RegioPanter Archivováno 2. 5. 2017 na Wayback Machine, web Vlaková souprava, 22. 7. 2011
  18. ↑ ČD představily na Dni železnice dva zcela nové vlaky, ČTK, 29. 9. 2012
  19. ↑ ČD koupí pro jižní Moravu sedm jednotek za téměř miliardu korun [online]. financninoviny.cz, 2013-05-15 [cit. 2013-05-15]. Dostupné online. 
  20. ↑ Na jižní Moravu zamířil první RegioPanter, tisková zpráva Českých drah z 20. 6. 2014
  21. ↑ čtk. ČD si objednaly dalších až 11 RegioPanterů za 1,2 miliardy korun. Dopravní noviny [online]. 2015-02-21 [cit. 2020-07-14]. Dostupné online. 
  22. ↑ SŮRA, Jan. České dráhy převzaly první pantery pro Plzeňský kraj, vyjedou až za dva týdny. Zdopravy.cz [online]. 2018-11-16 [cit. 2018-11-17]. Dostupné online. 
  23. ↑ Zdopravy.cz [online]. 2020-08-01 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (česky) 
  24. ↑ a b Skupina Škoda Transportation podepsala kontrakt na dodávku až padesáti elektrických jednotek [online]. Skoda.cz, 2019-03-29 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  25. ↑ a b SŮRA, Jan. Zakázky za 7 miliard. Kellnerova Škoda dodá Českým drahám RegioPantery i patrové vozy. Zdopravy.cz [online]. 2019-03-29 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  26. ↑ Proměnu RegioPanterů na dvousystémové provede Škoda Transportation, úprava 12 jednotek přijde na 287 milionů. Zdopravy.cz [online]. 2020-07-08 [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. 
  27. ↑ Pět kilometrů tratě do Kadaně elektrizuje Skanska, vznikne nová zastávka. Zdopravy.cz [online]. 2018-11-08 [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. 
  28. ↑ ZLINSKÝ, Zbyněk. Čerstvě pokřtěný „InterPanter“ svezl první cestující [online]. Vlaky.net, 2015-06-28 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b Škodovka získala největší českou strojírenskou zakázku v Německu [online]. Škoda Transportation a.s., 2015-02-03 [cit. 2015-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-08. 
  30. ↑ National Express selected for Nürnberg S-Bahn operating contract. Railway Gazette [online]. 2015-02-03 [cit. 2015-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Škoda Transportation přišla v Německu o vlakovou zakázku za deset miliard. Lidovky.cz [online]. Lidové noviny, 2016-10-25 [cit. 2018-03-06]. Dostupné online. 
  32. ↑ a b RegioPantery na Slovensko. K-REPORT český dopravní server [online]. [cit. 2018-06-02]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b ČTK. Škoda Transportation získala miliardovou zakázku. Dodá vlaky na Slovensko. iDNES.cz [online]. 2018-03-06 [cit. 2018-06-02]. Dostupné online. 
  34. ↑ a b Škoda Vagonka získala miliardovou zakázku na dodávku elektrických jednotek do Lotyšska [online]. Skoda.cz, 2019-07-30 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  35. ↑ a b Skupina Škoda Transportation dodá moderní vlaky Jihomoravskému kraji [online]. Skoda.cz, 2019-12-20 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  36. ↑ a b SŮRA, Jan. Jihomoravský kraj vybírá barvy pro nové vlaky, ponesou název Moravia. Zdopravy.cz [online]. 2020-04-08 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Hnací vozidla registrovaná v Česku
El. lokomotivy stejnosměrné
110 • 111 • 113 • 121 • 122 • 123 • 124 • 127 • 130 • 140 • 141 • 150 • 151 • 162 • 163 • 181 • 182 • 184 ♦ Neprovozované řady: 100 • 106 • 112 • 114 • 169 • 180
El. lokomotivy akumulátorové
199 • 704.2 ♦ Neprovozované řady: 103
El. lokomotivy střídavé
210 • 218 • 230 • 240 • 242 • 263 ♦ Neprovozované řady: 209
El. lokomotivy vícesystémové
340 • 362 • 363 • 363.5 • 365 • 371 • 372 • 380 • 383 • 386 • 388
El. jednotky stejnosměrné
440 • 460 • 471 • 480 ♦ Neprovozované řady: 451 • 452 • 470
El. jednotky střídavé
El. jednotky vícesystémové
640 • 650 • 660 • 665 • 680
Motorové lokomotivy
700 • 701 • 702 • 702.9 • 703 • 703.5 • 703.7 • 704 • 704.5 • 705.9 • 706.4 • 706.42 • 706.45 • 706.5 • 706.9 • 708 • 709 (709.4 • 709.5 • 709.6 • 709.7) • 710 • 711 • 711.5 • 711.7 • 712 • 714 • 716 • 717 • 719 • 720 • 721 • 724.6 • 724.7 • 724.8 • 725 • 726 • 729 (729.5 • 729.6) • 730 • 731 • 740 • 740.3 • 741.5 • 741.7 • 742 • 742.7 • 743 • 744 • 744.5 • 744.7 • 745 • 746 • 748.45 • 748.47 • 748.5 • 749 • 750 • 750.7 • 751 • 752.6 • 753 • 753.6 • 753.7 • 754 • 755 • 761 • 770 (770.0 • 770.5 • 770.6) • 771 (771.0 • 771.5 • 771.7) • 774.7 • 783 • 794 • 796 • 797.5 • 797.7 • 797.8 • 798.5 • 799 ♦ Neprovozované řady: 715 • 718 • 735 • 752 • 759 • 781
Motorové vozy a jednotky
805.9 • 809 • 810 • 811 (2020) • 813.1 • 813.2 • 814 • 816 • 832 • 840 • 841 • 842 • 843 • 844 • 845 • 846 • 854 • 892 (MVTV 2) • 893 (MVTV 3) ♦ Neprovozované řady: 801 • 811 (1997) • 812 • 815 • 820 • 830 • 831 • 835 • 850 • 851 • 852 • 853 • 860 • 890 • 891 • 894
Parní lokomotivy
Neprovozované řady: 998
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=RegioPanter&oldid=18901366“