RegioPanter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Elektrická jednotka RegioPanter
RegioPanter na lince S2 míří do Rájce-Jestřebí
RegioPanter na lince S2 míří do Rájce-Jestřebí
Tovární označení Škoda 7Ev
Řada dle UIC (ČR) 440, 640, 650
Řada dle UIC (SR) 660, 661
Obchodní název RegioPanter
Základní údaje
Výrobce Škoda Transportation
Výroba v letech 2011–dosud
Počet vyrobených kusů 49 (+167 ve výrobě)
Provozovatel České dráhy
Jihomoravský kraj
Železničná spoločnosť Slovensko
Pasažieru vilciens
Elron
Období provozu 2012–dosud
Míst k sezení 650 ČD: 147
440 ČD, 640 ČD: 241
661 ZSSK: 247
660 ZSSK: 343
Míst k stání 650 ČD: 170
440 ČD, 640 ČD: 256
661 ZSSK: 212
660 ZSSK: 285
Počet vozů jednotky 650 ČD: 2
440 ČD, 640 ČD, 661 ZSSK: 3
660 ZSSK: 4
Typ spřáhla Scharfenberg
Hmotnost a rozměry
Prázdná hmotnost 650 ČD: 102 800 kg
440 ČD: 144 000 kg
640 ČD: 152 500 kg
Hmotnost ve službě 650 ČD: 106 500 kg
440 ČD: 150 000 kg
640 ČD: 159 500 kg
Délka přes spřáhla 650 ČD: 52 900 mm
440 ČD, 640 ČD: 79 400 mm
661 ZSSK: 79 700 mm
660 ZSSK: 106 200 mm
Výška skříně od TK 4 260 mm
Šířka 2 820 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků		 150 m
Rozchod 1 435 mm, 1 520 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu 650 ČD: Bo'2 + 2'Bo
440 ČD, 640 ČD, 661 ZSSK: Bo'2 + Bo'2 + 2'Bo
660 ZSSK: Bo'2 + Bo'2 + 2'2' + 2'Bo
Trvalý výkon 650 ČD: 1 360 kW
440 ČD, 640 ČD, 661 ZSSK, 660 ZSSK: 2 040 kW
Konstrukční rychlost 160 km/h
Maximální povolená rychlost 160 km/h
Napájecí soustava 440 ČD: 3 kV ss
640 ČD, 650 ČD, 660 ZSSK, 661 ZSSK: 3 kV ss; 25 kV, 50 Hz
Typ trakčního motoru Škoda ML 3942 K/4
asynchronní
Počet a výkon trakčních motorů 650 ČD: 4 x 340 kW
440 ČD, 640 ČD, 661 ZSSK, 660 ZSSK: 6 x 340 kW
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:

RegioPanter (typové označení Škoda 7Ev) je částečně nízkopodlažní elektrická jednotka vyráběná společností Škoda Vagonka (součást Škody Transportation), kterou si jako první objednaly České dráhy v roce 2011. V době objednávky ještě nebyl tento typ vyvinut.[1] Jednotky tří různých modifikací pro České dráhy nesou označení řad 440, 640 a 650[2][3], jednotky pro ZSSK jsou označeny řadami 660 a 661[4][5]. Na konci roku 2020 je v provozu, ve výrobě a objednáno dohromady 216 RegioPanterů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednotky jsou vyráběny jako dvouvozové, třívozové nebo čtyřvozové[6], a to z pěti typů vozů.[1] Je možné spojit až čtyři jednotky do jedné soupravy.[6] Mezivozové přechody jsou opatřeny měchy a nejsou odděleny dveřmi,[1] interiéry vozů jsou bez příček a bez dveří.[1] Ke spojování jednotek slouží samočinná spřáhla typu Scharfenberg.

Skříně vozů jsou zhotoveny z hliníkových velkoplošných protlačovaných profilů, kabinové moduly na čelech vlaků jsou ocelové. Vozidla splňují požadavky normy EN 15227 – odolnost proti nárazu.[7]

Maximální rychlost je 160 km/h, výška podlahy v úrovni nástupu 550 mm nad temenem kolejnice, šířka dveří 1500 mm.[6] Hmotnost dvousystémové třívozové jednotky je 160 tun, dvouvozové jednotky 106 tun.[8] Většina elektrické a pneumatické výzbroje je umístěna na střeše vozidel, společně se vzduchotechnikou a kabeláží ve výšce do 0,7 m nad stropem interiéru, nikoliv v klasické strojovně.[9] Jednotlivé agregáty na střeše mají vlastní skříně, které nejsou nijak aerodynamicky tvarovány. Výrobce udává, že je vlak z 65 % nízkopodlažní.[9]

Vozy jsou vybaveny wi-fi připojením, klimatizací[1], uzavřeným systémem WC[10] a umožňují umístění prodejních automatů na občerstvení, noviny atd.[10] Jednotky mají jeden bezbariérový záchod a třívozové provedení ještě další běžný záchod.[10] Na nástupní plošině u konce vozu s bezbariérovým záchodem se nachází při obou dveřích pomocná sklopná nakládací rampa pro cestující na vozíku. Od této plošiny směrem ke stanovišti strojvedoucího je v jednotkách Českých drah umístěn oddíl první třídy s devíti polohovatelnými sedadly a elektrickými zásuvkami.[9] Pro informační systém uvnitř vozidel jsou použity LCD monitory.[10]

Ve dvou a třívozovém provedení má každý vůz bez ohledu na typ jeden hnací a jeden běžný podvozek. Protože na hnací podvozek připadá vždy vyšší tíha než na podvozek běžný (přinejmenším o tíhu trakčních elektromotorů a kromě toho je nad něj soustředěna i trakční výzbroj), je touto koncepcí zaručeno, že podíl adhezní hmotnosti bude vyšší než 50 %. V každém hnacím podvozku jsou osazeny dva asynchronní trakční motory Škoda ML 3942 K/4 o trvalém výkonu 340 kW.[1] Jednotky jsou schopny rekuperace energie při brzdění.[1]

Jednotky jsou vyráběny ve variantách buď pro napěťové systémy 25 kV 50 Hz i 3 kV ss nebo jen pro 3 kV ss.[6] Sběračem a hlavním vypínačem je vybaven jen jeden čelní vůz (ř. 440, 640, 650). Druhý vůz je napájen napětím 3 kVss z čelního vozu, u třívozové jednotky je na druhý čelní vůz přivedeno napětí z trakčního vedení (3 nebo 25 kV) kabelem z prvního čelního vozu.

Vnější i vnitřní vzhled navrhlo studio Design Descent akademického sochaře Jiřího Španihela.[1]

Výroba a dodávky[editovat | editovat zdroj]

Interiér jednotky RegioPanter řady 650
Jednotka řady 440 v Děčíně

Skříně pro jednotky vznikají v závodě Škody Transportation v Plzni. Kompletaci jednotek prováděla zpočátku prováděla pouze Škoda Vagonka a.s. v Ostravě, od léta 2020 probíhá kvůli narůstajícím počtům objednaných kusů kompletace také v Plzni.[11] Jednotky pro ZSSK a Jihomoravský kraj jsou kompletovány na Slovensku ve firmě ŽOS Trnava.[12][13] Začátkem roku 2011 výrobce oznámil, že na projektu pracuje již zhruba tři roky.[10]

Jednotky pro České dráhy[editovat | editovat zdroj]

Soutěž na nové jednotky[editovat | editovat zdroj]

České dráhy objednaly tyto jednotky nejprve pro regionální dopravu v Jihočeském, Olomouckém, Ústeckém, Pardubickém a Královéhradeckém kraji.[14] (Technet.cz místo Olomouckého kraje uvedl Moravskoslezský.[1]) Dopravce původně předpokládal, že jím objednané typové řady dostanou od Drážního úřadu řadová označení 445, 644 a 645,[10] označeny však byly jako řady 440, 640 a 650. Dne 14. února 2011 podepsaly České dráhy kontrakt na nákup 15 třívozových a 4 dvouvozových jednotek[15] za 2,511 miliardy korun.[10] Regionální operační programy EU se na financování dodávky podílejí ve výši až 40 procent.[9]

  • 12 nízkopodlažních třívozových jednotek řady 440 (původně předpokládané řady 445), reálně vozy řad 440+442+441 (napájení 3 kV ss) pro tratě Litvínov – Ústí nad Labem, Děčín – Ústí nad Labem – Most – Kadaň a Jaroměř – Hradec Králové – Pardubice, cena 137,5 milionu za soupravu[10] 7 jednotek je určeno pro Ústecký kraj, 3 pro Pardubický a 2 pro Královéhradecký.[8]
  • 3 nízkopodlažní dvousystémové třívozové jednotky řady 640 (původně předpokládané řady 645), reálně vozy řad 640+642+641 (3 kV ss a 25 kV/50 Hz) pro tratě Kouty nad Desnou – Zábřeh na Moravě a Olomouc – Prostějov – Nezamyslice, cena 137,5 milionu za soupravu[10]
  • 4 nízkopodlažní dvousystémové dvouvozové jednotky řady 650 (původně předpokládané řady 644)[10], reálně vozy řad 650+651[8] (3 kV ss a 25 kV/50 Hz) pro trať Strakonice – České Budějovice – České Velenice, cena 113 milionů za soupravu[10]

První z těchto jednotek byla Českým drahám předána v druhé polovině roku 2012, poslední začátkem roku 2014.[10] Podle informace z listopadu 2011 má v roce 2012 být dodáno prvních 5 souprav.[9]

První dvě zakázky byly Českými drahami podány 9. a 10. září 2010, v obou případech se do soutěže přihlásil jen jediný zájemce a ten uspěl. Dne 16. února 2011 pak České dráhy oznámily, že kromě smlouvy na dodávku 15 třívozových jednotek z prvních dvou zakázek uzavřely na základě otevřeného zadávacího řízení ještě smlouvu na dodávku dalších 4 jednotek, dvouvozových.[8] Jiní potenciální zájemci jako Bombardier, Siemens či Stadler údajně nebyli schopni dostát některým technickým požadavkům, jako možnost manipulace s jednotlivými vozidly po rozpojení jednotky bez pomocných zařízení či minimální světlost vstupních dveří 1,5 m.[8] Zadávací dokumentaci pro druhou zakázku si vyzvedlo 6 výrobců. Protože si však České dráhy méně obvykle nakombinovaly různé požadavky (rozpojitelné soupravy na standardních podvozcích místo Jakobsových a nadstandardně široké dveře), do soutěže se přihlásil jen jediný zájemce, Škoda Transportation. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahájil s ČD správní řízení ve věci jedné zakázky z roku 2011 na čtyři dvouvozové jednotky, tedy menší ze dvou zakázek na tato vozidla. České dráhy požadavek na široké dveře vysvětlovaly potřebou rychlejšího výstupu a nástupu cestujících.[16] ÚOHS řízení uzavřel s tím, že České dráhy neporušily zákon o veřejných zakázkách,[17] protože při šetření mj. zjistil 15 drážních vozidel s obdobným využitím a se šířkou dveří kolem 1500 mm a drážní vozidla s takovou šířkou se provozují od výrobců Stadler, Alstom, Bombardier, CAF, Siemens a dalších.[18]

Začátkem roku 2013 MF Dnes napsala, že se koná třetí soutěž.[17] V září 2012 uvedla, že v podobné soutěži pro Jihomoravský kraj České dráhy ustoupily kritice požadavku na širší dveře a akceptují i nabídky od výrobců s užšími dveřmi.[16]

Propagace a název[editovat | editovat zdroj]

Jednotky řady 650 v železniční stanici Ostrava Svinov a Bohumín
Jednotka řady 650 pohledem ze stanoviště strojvedoucího a to mezi stanicemi Ostrava hlavní nádraží – Bohumín
Jednotka řady 640 a její interiér, převoz na vyvaz a opravu do PARS Šumperk

30. dubna 2011 spustily České dráhy a Škoda Transportation nový web věnovaný této jednotce.[14] Zároveň vyhlásily soutěž „Pojmenujte nový vlak“, v níž sbíraly návrhy na pojmenování jednotky. Deset nejúspěšnějších návrhů získalo věcné ceny, přičemž účastí v soutěži se každý předem zřekl autorských a finančních nároků. Výsledky měly být vyhlášeny do 30. června 2011.[19] 22. července 2011 byla na webu zveřejněna zpráva, že z 10 518 návrhů zvítězil název RegioPanter, který do soutěže poslalo celkem 7 soutěžících. Slovo Panter má odkazovat nejen na zvíře, ale i na zažitý název Panťák. Dále byly oceněny návrhy RegioStar, Modrý šíp, Albatros, RegioLine, RegioFly, Delfín, RegioMouse, For Regio a RegioCat.[20] 3. listopadu 2011 byla v areálu plzeňské Škody novinářům a pozvaným hostům nová dvouvozová dvousystémová jednotka řady 650/651 (vozy označené 650.001 a 651.001 a nápisem RegioPanter), dosud ještě neschválená pro provoz, předvedena na slavnostním křtu.[8]

Nasazení do provozu[editovat | editovat zdroj]

Koncem září 2012 začaly ČD v rámci zkušebního provozu s cestujícími nasazovat prvních pět jednotek.[7][21]

V únoru 2013 byly tyto vlaky definitivně schváleny Drážním úřadem pro provoz v ČR jako podmínka koupě Českými drahami.[7]

Další objednávky[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2013 objednaly ČD další jednotky za 943 mil. Kč, a to jako náhradu starších vozidel pro linku S2 Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje z Křenovic do Březové nad Svitavou. Konkrétně se jedná o pět třívozových jednotek řady 640 a dvě dvouvozové jednotky řady 650.[22] První kus z dodávky pro Jihomoravský kraj byl slavnostně uveden do provozu v červnu 2014.[23]

Další jednotky objednaly České dráhy u Škody Transportation v únoru 2015. Šlo o rámcovou dohodu na dodávku až 11 jednotek řady 650 za 1,2 miliardy Kč.[24] První dvě jednotky začaly jezdit od prosince 2015 na trase Bohumín – Mošnov, Ostrava airport. Zbylých devět jednotek jezdí od prosince 2018 na lince P1 Integrované dopravy Plzeňska z Plzně do stanice Horažďovice-předměstí.[25]

Škoda Transportation vyhrála v roce 2019 další rámcový kontrakt Českých drah, tentokrát na dodávku až 50 dvouvozových RegioPanterů. Jednotky budou označeny řadou 650.2 a oproti svým předchůdcům budou vybaveny ETCS L2, optimalizovanými podvozky, upravenou elektrickou výzbrojí a přepracovaným interiérem.[26] Při podpisu smlouvy bylo objednáno 31 kusů, které budou od roku 2021 nasazeny v Jihočeském, Karlovarském a Plzeňském kraji a taky na Vysočině.[27][28] Smlouva na zbylých 19 jednotek pro Jihočeský, Moravskoslezský a Olomoucký kraj byla podepsána na konci roku 2020.[29]

V listopadu 2020 zvítězila Škoda Transportation v soutěži Českých drah na dodávku až 60 třívozových jednotek pro 240 cestujících.[30] První dvě jednotky budou dodány v roce 2022 do Moravskoslezského kraje, kde budou zajišťovat dopravu na lince S1 mezi Ostravou a Opavou. Dalších 27 jednotek zamíří v letech 2023–2024 do Olomouckého kraje.[31]

Úprava jednosystémových jednotek řady 440 na dvousystémové[editovat | editovat zdroj]

Brno, hlavní nádraží, Den železnice 2012, jednotka 650.001 (02).jpg

Vzhledem k plánovanému přechodu na střídavou trakční soustavu bude v letech 2021–2022 všech dvanáct jednotek řady 440 upraveno na dvousystémovou řadu 640. Zakázku získalo v polovině roku 2020 sdružení Škoda Transportation a Pars nova.[32] První příležitost pro využití druhého systému se upraveným jednotkám naskytne na trati Kadaň-Prunéřov – Kadaň, která bude elektrizována střídavým napětím 25 kV 50 Hz.[33]

Interpanter[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku InterPanter.

Úpravou konstrukce jednotek typu RegioPanter vznikly v roce 2015 jednotky řady 660.0 a 660.1 pro dálkovou dopravu s označením InterPanter.[34] Liší se především počtem vozů, menším počtem nástupních dveří (jedny v každé bočnici každého vozu) a uspořádáním interiéru. Tyto jednotky byly dodány jako tří- a pětivozové, prostřední vůz pětivozových jednotek nemá pohon.

Zrušená zakázka pro National Express[editovat | editovat zdroj]

Společnost Škoda Transportation se svým typem RegioPanter zvítězila v tendru na dodávku elektrických jednotek pro britského operátora National Express. Ten se ucházel o zakázku vyhlášenou bavorskou železniční společností Bayerische Eisenbahngesellschaft (BEG) na zajištění příměstské dopravy (S-Bahn) v okolí města Norimberk pro léta 2018–2030. Tu původně zajišťovalo DB Regio se soupravami Bombardier Talent 2.[35] Dne 2. února 2015 byla vítězem výběrového řízení vyhlášena společnost National Express Rail GmbH. Škoda Transportation pro ni měla dodat 38 pětivozových[36] jednotek RegioPanter v hodnotě přes 10 miliard Kč. Podle tiskové zprávy Škoda Transportation mělo jít o největší českou strojírenskou zakázku v Německu.[35] National Express Rail však od zakázky na provoz vlaků odstoupil a tím padl i kontrakt Škody na výrobu souprav pro tuto společnost.[37]

Jednotky pro ZSSK[editovat | editovat zdroj]

V roce 2018 Škoda Transportation v konsorciu s ŽOS Trnava vyhrála v tendru pro ZSSK. Do tří let má dodat 8 třívozových a 2 čtyřvozové jednotky, obě varianty mají být dvousystémové (3 kV ss a 25 kV 50 Hz). Kontrakt zahrnuje též opci na dalších 5 třívozových a 10 čtyřvozových jednotek.[38][13] V roce 2019 bylo objednáno 25 jednotek – třináct třívozových (řada 661) pro 247 sedících cestujících a dvanáct čtyřvozových (řada 660) pro 343 sedících cestujících.[4] První jednotka zasáhla do provozu 1. prosince 2020, a to na trati ze Žiliny do polské pohraniční stanice Zwardoń.[39]

Jednotky pro Lotyšsko[editovat | editovat zdroj]

Lotyšský státní dopravce Pasažieru vilciens objednal v roce 2019 u Škody Transportation celkem 32 elektrických jednotek s obsaditelností 400 až 450 sedících cestujících. Dodávky budou probíhat v letech 2022 a 2023 a půjde o první jednotky typového označení 7Ev uzpůsobené pro provoz na rozchodu 1520 mm. Jednotky budou nasazeny především na tratích v okolí Rigy.[40]

Jednotky Moravia pro Jihomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]

Na konci roku 2019 podepsala Škoda Transportation s Jihomoravským krajem smlouvu na dodávku 37 elektrických jednotek, které budou od roku 2022 nasazeny především na linkách S2 a S3 IDS JMK.[41] Půjde o 31 čtyřvozových (333 míst k sezení) a 6 dvouvozových jednotek (146 míst k sezení) v jednosystémovém provedení (25 kV, 50 Hz) s ETCS. Jednotky budou vybaveny sedadly 2. třídy, klimatizací, kamerovým systémem, zásuvkami, USB porty, Wi-Fi, audiovizuálním informačním systémem, automaty na jízdenky, validátory elektronických i označovači papírových jízdenek a systémem počítání cestujících. Design exteriéru i interiéru byl představen v září 2020.[42][43] První jednotka bude dokončena v polovině roku 2021.[12]

Jednotky pro Estonsko[editovat | editovat zdroj]

Škoda Transportation vyhrála v roce 2020 výběrové řízení estonského státního dopravce Elron na dodávku až šestnácti elektrických jednotek s délkou do 85 metrů. Jednotky budou třívozové a dvousystémové. V každé jednotce bude 270 míst k sezení, z toho 222 v druhé třídě s uspořádáním 3+2 a 48 v první třídě s uspořádáním 2+2. Část sedaček bude vyjímatelných, což v letní sezóně umožní přepravovat větší množství jízdních kol. Prvních šest jednotek bude od roku 2025 nasazeno na trať z Tallinu do Tartu.[44]

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Stát Vlastník Řada Počet
vozů 		Místa
k sezení 		Trakce Počet jednotek Roky dodávek Nasazení Zdroje
ČeskoČesko Česko České dráhy 440
3
241
 3 kV DC 12 2012–2014 Královéhradecký (2), Pardubický (3) a Ústecký kraj (7) [2]
640
3
241
 3 kV DC, 25 kV AC 8 2012–2014 Jihomoravský (5) a Olomoucký kraj (3) [2]
640.2
3
240
 3 kV DC, 25 kV AC (29 ve výrobě) 2022–2024 Moravskoslezský (2) a Olomoucký kraj (27) [45]
650
2
147
 3 kV DC, 25 kV AC 17 2012–2018 Jihočeský (4), Jihomoravský (2), Moravskoslezský (2) a Plzeňský kraj (9) [2]
650.2
2
140
 3 kV DC, 25 kV AC 2 (48 ve výrobě) 2020–2024 Jihočeský (10), Karlovarský (2), Plzeňský kraj (13) a Vysočina (6) [27][28]
Jihomoravský kraj
2
146
 25 kV AC (6 ve výrobě) 2021–2022 Letovice – Brno hl.n. – Křenovice horní nádraží,
Křižanov – Brno hl.n. – Židlochovice / Hustopeče u Brna, Šakvice – Břeclav 		[41][43]
4
333
 25 kV AC (31 ve výrobě) 2021–2022
SlovenskoSlovensko Slovensko Železničná spoločnosť Slovensko 660
4
343
 3 kV DC, 25 kV AC 1 (11 ve výrobě) 2020–2021 Žilina – Trenčín, Žilina – Čadca – Zwardoń (PL), Žilina – Liptovský Mikuláš,
Púchov – Horní Lideč (CZ) 		[38][13][4][5]
661
3
247
 3 kV DC, 25 kV AC 9 (4 ve výrobě) 2020–2021
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko Pasažieru vilciens 3 kV DC, 25 kV AC (32 ve výrobě) 2022–2023 okolí Rigy [40]
EstonskoEstonsko Estonsko Elron
3
270
 3 kV DC, 25 kV AC (6 ve výrobě) 2025 Tallin–Tartu [44]
Celkový počet: 49 (+ 167 ve výrobě)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Jednotka řady 440 na osobním vlaku 6241 do Pardubic

  • Jednotka řady 440

  • Jednotka řady 650

  • Stanoviště strojvedoucího jednotky řady 650

  • První vozová třída jednotky 650

  • Dva spojené RegioPantery ve Vranovicích

  • RegioPanter v nátěru Plzeňského kraje ve stanici Horažďovice předměstí.

  • Druhá třída jednotky 650 Českých drah v barvách Plzeňského kraje

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h i JANČAR, Rosťa. Staré pantografy končí. Podívejte se, jak v Plzni staví nové. Technet.cz [online]. iDNES.cz, 2011-03-22 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Elektrická jednotka RegioPanter [online]. skoda.cz [cit. 2020-06-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ RegioPanter se rozeběhl po zkušebním okruhu jako dravec [online]. České dráhy [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c SŮRA, Jan. Obrazem: První regiopantery pro Slovensko jsou hotové, testují je ve Velimi. Zdopravy.cz [online]. 2019-07-25 [cit. 2019-09-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Elektrická jednotka RegioPanter pro Slovensko [online]. skoda.cz [cit. 2020-06-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d Železniční magazín (ŽM) 9/2010
  7. ↑ a b c Vlaky RegioPanter jsou schválené pro provoz na českých tratích, ČTK, 20. února 2013
  8. ↑ a b c d e f ZLINSKÝ, Zbyněk. Škodovácký RegioPanter se předvedl před skokem do schvalovací džungle [online]. Vlaky.net, 2011-11-04 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e ČD budou lovit cestující v regionech na vlaky RegioPanter. Zaplatí za ně 2,5 miliardy. iHNed.cz [online]. Hospodářské noviny, 2011-11-03 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d e f g h i j k l JiříK. Nové elektrické jednotky Českým drahám dodá opět Škoda [online]. Zelpage.cz, 2011-02-17 [cit. 2011-02-22]. Zdroj: České dráhy, Škoda Transportation. Dostupné online. 
  11. ↑ Desítky odborníků staví v Plzni nové vlaky pro západní Čechy. iDNES.cz [online]. 2020-03-04 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b SŮRA, Jan. Výroba nových vlaků pro jižní Moravu začala, kraj má již jistou půjčku od EIB [online]. 2020-12-11 [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c ČTK. Škoda Transportation získala miliardovou zakázku. Dodá vlaky na Slovensko. iDNES.cz [online]. 2018-03-06 [cit. 2018-06-02]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Vlaková souprava Archivováno 3. 4. 2011 na Wayback Machine, České dráhy a Škoda Transportation
  15. ↑ Nové elektrické jednotky pro ČD, Železniční magazín 2/2011 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine
  16. ↑ a b SŮRA, Jan. Nákup „panterů“ v hledáčku antimonopolního úřadu. Drahám hrozí pokuta. iDNES.cz [online]. 2012-09-26 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b ČTK. ÚOHS: ČD při nákupu RegioPanterů požadavkem na šířku dveří neporušily zákon. E15.cz [online]. 2013-01-05 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  18. ↑ ÚOHS: Rozhodnutí S473/2012/VZ-23304/2012/531/RNi, 10. prosince 2012
  19. ↑ České dráhy hledají jméno pro vlak od Škodovky, České dráhy, 30. 3. 2011, tisková zpráva
  20. ↑ Na koleje zamíří RegioPanter Archivováno 2. 5. 2017 na Wayback Machine, web Vlaková souprava, 22. 7. 2011
  21. ↑ ČD představily na Dni železnice dva zcela nové vlaky, ČTK, 29. 9. 2012
  22. ↑ ČD koupí pro jižní Moravu sedm jednotek za téměř miliardu korun [online]. financninoviny.cz, 2013-05-15 [cit. 2013-05-15]. Dostupné online. 
  23. ↑ Na jižní Moravu zamířil první RegioPanter, tisková zpráva Českých drah z 20. 6. 2014
  24. ↑ čtk. ČD si objednaly dalších až 11 RegioPanterů za 1,2 miliardy korun. Dopravní noviny [online]. 2015-02-21 [cit. 2020-07-14]. Dostupné online. 
  25. ↑ SŮRA, Jan. České dráhy převzaly první pantery pro Plzeňský kraj, vyjedou až za dva týdny. Zdopravy.cz [online]. 2018-11-16 [cit. 2018-11-17]. Dostupné online. 
  26. ↑ ŠRÁMEK, Milan. Pantery pro Bechyňku? Podle Škody nepotřebují žádné zásadní úpravy. Zdopravy.cz [online]. 2020-08-01 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b Skupina Škoda Transportation podepsala kontrakt na dodávku až padesáti elektrických jednotek [online]. Skoda.cz, 2019-03-29 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b SŮRA, Jan. Zakázky za 7 miliard. Kellnerova Škoda dodá Českým drahám RegioPantery i patrové vozy. Zdopravy.cz [online]. 2019-03-29 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  29. ↑ SŮRA, Jan. České dráhy objednaly u Škody RegioPantery za téměř sedm miliard korun, nejvíce pro Olomoucký kraj. Zdopravy.cz [online]. 2020-12-11 [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  30. ↑ WWW.BENES-MICHL.CZ, Beneš & Michl. SKUPINA ŠKODA TRANSPORTATION PODEPSALA KONTRAKT NA DODÁVKU AŽ ŠEDESÁTI MODERNÍCH ELEKTRICKÝCH JEDNOTEK | Škoda Transportation a.s.. www.skoda.cz [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  31. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Olomoucký kraj podepsal desetiletou smlouvu s Českými drahami na elektrický provoz. Zdopravy.cz [online]. 2021-01-06 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  32. ↑ SŮRA, Jan. Proměnu RegioPanterů na dvousystémové provede Škoda Transportation, úprava 12 jednotek přijde na 287 milionů. Zdopravy.cz [online]. 2020-07-08 [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. 
  33. ↑ SŮRA, Jan. Pět kilometrů tratě do Kadaně elektrizuje Skanska, vznikne nová zastávka. Zdopravy.cz [online]. 2018-11-08 [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. 
  34. ↑ ZLINSKÝ, Zbyněk. Čerstvě pokřtěný „InterPanter“ svezl první cestující [online]. Vlaky.net, 2015-06-28 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  35. ↑ a b Škodovka získala největší českou strojírenskou zakázku v Německu [online]. Škoda Transportation a.s., 2015-02-03 [cit. 2015-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-08. 
  36. ↑ National Express selected for Nürnberg S-Bahn operating contract. Railway Gazette [online]. 2015-02-03 [cit. 2015-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Škoda Transportation přišla v Německu o vlakovou zakázku za deset miliard. Lidovky.cz [online]. Lidové noviny, 2016-10-25 [cit. 2018-03-06]. Dostupné online. 
  38. ↑ a b RegioPantery na Slovensko. K-REPORT český dopravní server [online]. [cit. 2018-06-02]. Dostupné online. 
  39. ↑ SŮRA, Jan. Na Slovensku začaly jezdit nové Pantery, poprvé se vydaly do Polska [online]. 2020-12-01 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. 
  40. ↑ a b Škoda Vagonka získala miliardovou zakázku na dodávku elektrických jednotek do Lotyšska [online]. Skoda.cz, 2019-07-30 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  41. ↑ a b Skupina Škoda Transportation dodá moderní vlaky Jihomoravskému kraji [online]. Skoda.cz, 2019-12-20 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  42. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Obrazem: Jihomoravský kraj doladil interiér svých nových elektrických jednotek. Zdopravy.cz [online]. 2020-09-21 [cit. 2020-09-23]. Dostupné online. 
  43. ↑ a b SŮRA, Jan. Jihomoravský kraj vybírá barvy pro nové vlaky, ponesou název Moravia. Zdopravy.cz [online]. 2020-04-08 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  44. ↑ a b SŮRA, Jan. Potvrzeno: Škoda Transportation dodá do Estonska až 16 elektrických jednotek. I s prostory pro catering. Zdopravy.cz [online]. 2021-08-08 [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. 
  45. ↑ SŮRA, Jan. Škoda vyhrála velkou zakázku na elektrické jednotky pro České dráhy, dodá až 60 vlaků. Zdopravy.cz [online]. 2020-11-13 [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Hnací vozidla registrovaná v Česku
El. lokomotivy stejnosměrné
110 • 111 • 113 • 121 • 122 • 123 • 124 • 127 • 130 • 140 • 141 • 150 • 151 • 162 • 163 • 181 • 182 • 184 ♦ Neprovozované řady: 100 • 106 • 112 • 114 • 169 • 180
El. lokomotivy akumulátorové
199 • 704.2 ♦ Neprovozované řady: 103
El. lokomotivy střídavé
210 • 218 • 230 • 240 • 242 • 263 ♦ Neprovozované řady: 209
El. lokomotivy vícesystémové
340 • 362 • 363 • 363.5 • 365 • 371 • 372 • 380 • 383 • 386 • 388
El. jednotky stejnosměrné
440 • 460 • 471 • 480 ♦ Neprovozované řady: 451 • 452 • 470
El. jednotky střídavé
El. jednotky vícesystémové
640 • 650 • 660 • 665 • 680
Motorové lokomotivy
700 • 701 • 702 • 702.9 • 703 • 703.5 • 703.7 • 704 • 704.5 • 705.9 • 706.4 • 706.42 • 706.45 • 706.5 • 706.9 • 708 • 709 (709.4 • 709.5 • 709.6 • 709.7) • 710 • 711 • 711.5 • 711.7 • 712 • 714 • 716 • 717 • 719 • 720 • 721 • 724.6 • 724.7 • 724.8 • 725 • 726 • 729 (729.5 • 729.6) • 730 • 731 • 740 • 740.3 • 741.5 • 741.7 • 742 • 742.7 • 743 • 744 • 744.1 • 744.5 • 744.7 • 745 • 746 • 748.45 • 748.47 • 748.5 • 749 • 750 • 750.7 • 751 • 752.6 • 753 • 753.6 • 753.7 • 754 • 755 • 761 • 770 (770.0 • 770.5 • 770.6) • 771 (771.0 • 771.5 • 771.7) • 774.7 • 783 • 794 • 796 • 797.5 • 797.7 • 797.8 • 798.5 • 799 ♦ Neprovozované řady: 715 • 718 • 735 • 752 • 759 • 781
Motorové vozy a jednotky
805.9 • 809 • 810 • 811 (2020) • 813.1 • 813.2 • 814 • 816 • 817 • 832 • 840 • 841 • 842 • 843 • 844 • 845 • 846 • 854 • 892 (MVTV 2) • 893 (MVTV 3) ♦ Neprovozované řady: 801 • 802 • 811 (1997) • 812 • 815 • 820 • 830 • 831 • 835 • 850 • 851 • 852 • 853 • 860 • 890 • 891 • 894
Parní lokomotivy
Neprovozované řady: 998
Hnací vozidla registrovaná na Slovensku
El. lokomotivy stejnosměrné
110 • 121 • 125.8 • 131 • 140 • 162 • 163 • 183 ♦ Neprovozované řady: 182
El. lokomotivy akumulátorové
El. lokomotivy střídavé
210 • 240 • 241 • 242 • 263
El. lokomotivy vícesystémové
350 • 361 • 362 • 363 • 381 • 390
El. vozy a jednotky stejnosměrné
405.95 • 425.95 • 460 ♦ Neprovozované řady: 411.9 • 420.95 • 495.95
El. jednotky střídavé
Neprovozované řady: 560
El. jednotky vícesystémové
660 • 661 • 671
Motorové lokomotivy
700 • 701 • 702 • 703 • 704.5 • TU 45.0 • 706.4 • 706.5 • 706.6 • 706.95 • 709.5 • 710 • 711 • 712 • 716 • 720 • 721 • 724.6 • 724.7 • 725 • 726 • 729 (729.5 • 729.6) • 730 • 731 • 736 • 740 • 742 • 745 • 746 • 748.45 • 748.47 • 748.5 • 750 • 751 • 752 • 753 • 754 • 756 • 757 • 761.1 • 770 (770.0 • 770.5 • 770.6 • 770.8) • 771 (771.0 • 771.5 • 771.8) • 773 • 774.5 • 797.4 ♦ Neprovozované řady: 735 • 755 • 772 • 775 • 776 • 781
Motorové vozy a jednotky
811 • 812 • 813 • 813.1 • 840 • 861 • 892 (MVTV 02) ♦ Neprovozované řady: 810 • 820 • 830 • 850 • 851 • 893
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=RegioPanter&oldid=19455421“