Přeskočit na obsah

Lokomotiva 754

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Motorová lokomotiva řady 754
(dříve T 478.4)
Lokomotiva 754.043
Lokomotiva 754.043
Tovární označeníT 478.4
Řada dle Kryšpína (ČSD)T 478.4
Řada dle UIC (ČR/SR)754
Základní údaje
VýrobceČKD
Výroba v letech1975, 1979–1980
Počet vyrobených kusů86
Provozovatel(ČSD, ŽSR), ČD, ZSSK
Období provozu1979–dosud
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě74 400 kg
Délka přes nárazníky16 500 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků		100 m
Rozchod1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezduBo´ Bo´
Trvalý výkon1 460 kW
Maximální tažná síla215 kN
Maximální povolená rychlost100 km/h
Typ spalovacího motoruK 12 V 230 DR
Přenos výkonuelektrický stejnosměrný
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:

Lokomotiva řady 754 je dieselová lokomotiva s elektrickým přenosem výkonu, vyrobená pro Československé státní dráhy (ČSD) v pražské lokomotivce ČKD v letech 1975–1980 pod označením T 478.4 jako vylepšená verze předchozí lokomotivy T 478.3, určená především pro osobní a rychlíkovou dopravu. Lokomotiv mělo být původně vyrobeno mnohem víc, ale v důsledku úmyslně založeného požáru závodu ČKD Naftové motory v Praze-Smíchově v létě 1980 byla výroba zastavena po vyrobení pouhých 86 kusů.[1] Po obnovení výroby už ČSD o výrobu více lokomotiv ztratily zájem a objednávka dalších sérií byla stornována. První dva prototypy vyrobené roku 1975 byly později pro svou značnou odlišnost od sériových strojů přeznačeny na řadu 750 (inv. čísla 409 a 410) a v letech 2011–12 rekonstruovány na řadu 750.7 (dnešní 750.711 a 712).

Vznik

[editovat | editovat zdroj]

Počátkem 70. let byla v ČKD zahájena hromadná výroba řady T 478.3 (753) a tento typ se rychle rozšířil do mnoha dep po celém Československu. Lokomotivy se osvědčily, disponovaly však pouze parním vytápěním souprav, zatímco začalo být po vzoru ostatních zemí především v dálkové dopravě preferováno topení elektrické. ČSD proto požadovaly novou dieselelektrickou lokomotivu pro použití v osobní dopravě, vybavenou topným alternátorem pro elektrické vytápění. Zadání řešil podnik ČKD, který pracoval se dvěma variantami – vývoje zcela nového typu rychlíkové lokomotivy, nebo jednodušší úpravy již vyráběné řady T 478.3.[2] V roce 1974 byly vyrobeny prototypy nové řady T 499.0 a podrobeny zkouškám. Nabídly sice vysoký výkon a rychlost, EDB a další novinky, byly však příliš těžké a nespolehlivé.[2] Jelikož začínala být situace neudržitelná, bylo rozhodnuto o urychlené přípravě řady T 478.4 s elektrickým topením, odvozené ze staršího typu.[3] Prototypy byly dokončeny a předány na sklonku roku 1975 do lokomotivního depa Nymburk[4] k otestování. Přestože stroje v mechanické části vycházely z řady T 478.3 prakticky beze změn, bylo na nich uplatněno mnoho nových prvků, původně určených pro typ T 499.0. Bylo na nich ověřováno zařízení ARR (Automatická regulace rychlosti), elektricky ovládané brzdiče a další novinky. Původně nízká spolehlivost, daná těmito dosud nepříliš vyzkoušenými řešeními, si však vyžádala pro sériovou výrobu mnoho úprav. Zahájena tak byla až v roce 1978.[4]

Do léta 1980 bylo kromě dvou prototypů dokončeno 24 strojů ověřovací série a 60 strojů první série, celkem 86 strojů. Výrobu další série zhatil rozsáhlý požár závodu Naftové motory dne 19. července téhož roku.[3][5] Zničeny byly obráběcí stroje i právě vyráběné díly do lokomotiv a výroba byla přerušena.[3] Některé lokomotivy byly dodatečně zkompletovány až po dalších několika měsících a teprve poté zařazeny do provozu.[6] V důsledku přerušení výroby také ČSD stornovaly objednávku na další lokomotivy a tento počet tak již zůstal konečný.[3]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Rozdíly oproti předchozí verzi spočívaly především ve zvýšení výkonu spalovacího motoru K 12 V 230 DR na 1 460 kW. Zvýšení je možné využít jen pro elektrické vytápění vlakové soupravy, kdy připadá nejvýše 260 kW pro elektrické topení vlaku, zbytek pro trakci. Netopí-li se, činí výkon pro trakci 1325 kW shodně jako u řady 753 (T 478.3). Byl dosazen topný alternátor ČKD A403 (400 kW, 133 A / 3000 V) pro vytápění vlakových souprav namísto parního vytápěcího zařízení, s ním odpadla i potřeba prostoru pro zásobu vody pro vytápění a celá nádrž je využita pro naftu. Lokomotiva řady 754 je dále vybavena elektrickým brzdičem DAKO, díky kterému bylo možné instalovat i systém ARR, proto byl nahrazen dosud používaný systém regulace otáček spalovacího motoru pomocí vačkového spínače spojitým řízením tzv. aripoty. Lokomotivy tím přišly o klasický kontrolér v podobě volantu, který umožňoval pouze skokovou regulaci v osmi výkonových stupních. Místo něj jsou osazeny dvě ovládací páky: směrová a regulační. Regulační páka umožňuje v režimu jízdy Manuální regulovat počet otáček motoru a v režimu jízdy ARR zadávat požadovanou rychlost jízdy vlaku.[7]

Lokomotiva si pro svůj charakteristický vzhled čela, které se podobá brýlím, vysloužila přezdívku Brejlovec.[6][8]

Provoz

[editovat | editovat zdroj]
Snímek z provozu řady 754 na expresu Pannonia

Stroje byly z výroby dodány do následujících dep:[4]

Bratislava – 003–006, 011–014, 032–036, 071–073, 082–086

Plzeň – 007–010, 015–020, 027–030, 057–060

Brno dolní – 021–026, 041–046, 061–063, 074–076

Děčín – 031, 037–040, 047–051, 064–067

Zvolen – 052–056, 069, 070

Hradec Králové – 068, 077–081

Lokomotiva 754.047 v Chomutově

Nové lokomotivy byly nasazeny do vozby nejdůležitějších rychlíků a expresů na neelektrifikovaných tratích, pod v děčínském depu vozily expresy Hungaria, Pannonia nebo Vindobona v trase Děčín – Praha (ve dvojicích, spřažené na kabel dálkového řízení), v Brně rychlíky a osobní vlaky na trati Brno – Česká Třebová, ve Zvolenu to byl rychlík „Horehronec“ do Košic a jiné.[9][10]

Výrobní štítek stroje 754.042

Postupem času, díky elektrizaci hlavních tahů a později kvůli citelnému úbytku výkonů v 90. letech, docházelo k přesunům lokomotiv mezi depy a nasazování na nové tratě, v letech 1987–2000 byly vybrané lokomotivy dislokovány v chomutovském depu, odkud vyjížděly na tehdy ještě neelektrizovanou trať do Karlových Varů a Chebu (expres „Thermal“). Z královéhradeckého depa úplně odešly a koncem 80. let bylo několik strojů předáno i do nejvýchodnějšího působiště této řady, depa Prešov (v roce 2008 byly po zrušení prešovského depa předány do depa Humenné, kde jezdí nyní).[kdy?] V letech 2000–2004 byly lokomotivy také dislokovány v depu Valašské Meziříčí, odkud byly přesunuty v závěru roku do DKV Ostrava (od roku 2007 PJ Bohumín). Zde jezdily na osobních a spěšných vlacích na trati 323 Ostrava – Frenštát pod Radhoštěm až do roku 2019, kdy začaly být přesouvány do jiných dep a nahrazovány řadou 750.7 (např. do Brna a Trutnova), které jezdí od prosince 2021 se soupravami push-pull Škoda 13Ev. V Bohumíně zůstávají zatím k dubnu 2022 4 stroje ř. 754.[zdroj?]

Po rozdělení majetku původních ČSD mezi nástupnické České dráhy (ČD) a Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) v roce 1993 zůstalo v České republice 58 strojů (a oba prototypy) a na Slovensku 26. Lokomotivy byly konstruovány a vyráběny především pro použití v osobní dopravě, ale nasazení na nákladních vlacích nebylo občas výjimkou – do konce jejich nasazování v chomutovském depu v květnu roku 2000 vozily po „Podkrušnohorské magistrále“ (dnešní trať 140) uhelné vlaky. Po roce 2000 vozily i těžké kontejnerové[11] či manipulační[12] nákladní vlaky na trati 331 Otrokovice – Vizovice, a to až do vzniku společnosti ČD Cargo v prosinci 2007, jelikož všechny lokomotivy zůstaly ve stavu ČD. Po roce 2000 byly brněnské lokomotivy kvůli uzavření depa na dolním nádraží přesunuty do Maloměřic.

Stroj 754.085, depo Humenné

V jízdním řádu 2023/24 české lokomotivy denně vozily osobní a spěšné vlaky Brno – Jihlava, Brno – Veselí nad Moravou – Bylnice, Plzeň – Domažlice, rychlíky Klatovy – Železná Ruda, Hradec Králové – Trutnov a Veselí nad Lužnicí – České Velenice, o víkendech se objevují na „Posázavském Pacifiku“ v čele rekreačních osobních vlaků. V případě potřeby zaskakovaly i v čele rychlíků na tratích Brno – Jihlava, spěšných vlaků Zábřeh na Moravě – Jeseník a také na osobních vlacích na trati Ostrava – Frenštát pod Radhoštěm (místo lokomotiv 750.7).[13] Díky modernizaci vozového parku ČD (zejména díky dodávkám nových moderních motorových jednotek ř. 847), různým přesunům uvolněných starších motorových vozů (zejména ř. 843)[14], elektrizací vybraných tratí (zejména vybraných úseků tratě 240)[15] a vítězství jiných dopravců v soutěžích na provoz vlaků, které v současnosti vozí i ř. 754 (např. osobní vlaky Plzeň–Domažlice)[16] však jejich turnusová potřeba rok od roku klesá a bude klesat. Některé nemodernizované (analogové) lokomotivy už slouží jen jako zdroj náhradních dílů.[17][18]

Lokomotiva 754 v Praze

Na Slovensku bylo do začátku 20. let 21. století jejich nasazení stabilnější, zvolenské lokomotivy zajišťovaly vozbu osobních vlaků do Fiľakova a Banské Bystrice, rychlíků Zvolen – Košice, vlaků kategorie REx do Žiliny a Margecan a zároveň slouží jako záloha za rekonstruované lokomotivy řady 757 na ostatních výkonech. Depo Prievidza denně nasazovaly své stroje na osobní vlaky do Horné Štubně a Nových Zámků a na rychlíky do Leopoldova, odkud tyto vlaky do cílové Bratislavy vozily elektrické lokomotivy. Posledním provozovatelem těchto lokomotiv na Slovensku bylo depo Humenné, odkud lokomotivy vyjížděly na rychlících do Trebišova a Košic a osobních vlacích do Prešova a Stakčína. V místním depu však během roku 2014 počet strojů řady 754 poklesl díky předání čtveřice přebytečných strojů do dep Zvolen a Prievidza a příchodu stejného počtu nových lokomotiv řady 757 ze Zvolena, které většinu výkonů převzaly; i zde řada 754 sloužila už jen jako záložní.[zdroj?] Díky dodávkám nových motorových jednotek ř. 861.1[19] v letech 2019–2021 a elektrizací vybraných tratí (zejména tratě 191 v úseku Bánovce nad Ondavou – Humenné v letech 2023–2025)[20] však jejich turnusová potřeba nadále klesá. V jízdním řádu pro rok 2026 slouží už jen jako náhrada za modernější lokomotivy ř. 757 na rychlících Zvolen–Košice a Zvolen–Žilina[21] a za motorové jednotky ř. 861 na osobních vlacích Nové Zámky – Topoľčany[22] a Humenné–Prešov[23]. Část ze slovenských lokomotiv této řady už slouží jen jako zdroj náhradních dílů či byly již sešrotovány.[24]


Dlouhé roky zůstal počet již sešrotovaných lokomotiv z původně vyrobených 84 sériových strojů na dvou. Lokomotiva 754.017 byla těžce poškozena při nehodě v Jesenském dne 28. 6. 2002 a následně sešrotována,[25][26] lokomotiva 754.038 byla po dlouholetém odstavení po nehodě v Klatovech v roce 1998[27] sešrotována v roce 2011.[28] Během července 2014 byly po rozsáhlých požárech odstaveny lokomotivy 754.020 a 078 z depa České Budějovice; zatímco druhá jmenovaná byla po dvou letech chátrání přistavena roku 2016 do opravy, lokomotiva čísla 020 byla v letech 2021 a 2025 postupně sešrotována. Dále byly k roku 2026 již sešrotovány slovenské lokomotivy čísel 052, 056 a 069.[29] Oba prototypy byly pro svou značnou odlišnost od sériových strojů velmi neoblíbené a většinu svého života sloužily v depu Děčín.[30] Ke konci provozu byly přičleněny k řadě 750 (inv. čísla 409 a 410) a definitivně byly odstaveny v roce 2011, jelikož byly vybrány k rekonstrukci na řadu 750.7.[30] Lokomotiva 750.711 slouží pod DKV Brno a stroj 750.712 pod DKV Olomouc, PJ Bohumín.[zdroj?]

Pronájem na Slovensko

[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s politikou vlády Roberta Fica bylo na Slovensku zavedeno od 17. listopadu 2014 bezplatné cestování vlaky pro děti, studenty a důchodce. Kvůli plánovanému posílení souprav na většině vytížených spojů proto ZSSK s Českými drahami dojednaly pronájem pěti lokomotiv řady 754 a 40 starších ojetých osobních vozů.[31][32] Na pronájem byly vybrány stroje 754.019, 029, 058, 059 a 060 (vše DKV Plzeň). Tyto lokomotivy pak spolu s pronajatými vozy po prohlídce odcestovaly dne 13. listopadu 2014 na Slovensko, kde začaly v depech Zvolen a Prievidza vozit vlaky po boku místních strojů řady 754. Koncem prosince však pronájem skončil a v noci z 30. na 31. prosince 2014 byly všechny lokomotivy převezeny zpět do ČR, kde byly poté přiděleny jednotlivým depům podle jejich potřeb.[33]

Polsko

[editovat | editovat zdroj]
Lokomotiva 754.026 během provozu v Polsku

Vzhledem k dlouhodobému poklesu výkonů v osobní dopravě začaly kolem roku 2012 uvažovat České dráhy o dalším využití nadbytečných strojů řady 754. Díky tomu, že byla část strojů krátce po opravách vyšších stupňů a bylo by tak neekonomické tyto stroje odstavit nebo sešrotovat, bylo rozhodnuto je nabídnout k pronájmu ostatním železničním společnostem. Polská společnost PKP Intercity, součást státní Grupy PKP, provozující dálkovou vnitrostátní a mezinárodní osobní dopravu, se dlouhodobě potýkala s nedostatkem vhodných traťových motorových lokomotiv k dopravě rychlíků především na severovýchodě Polska, a tak na tuto nabídku zareagovala. V létě 2013 byla pro provoz v Polsku upravena první lokomotiva 754.025 (DKV Plzeň) a v září 2013 byla po příslušných úpravách odeslána na homologační zkoušky na zkušební okruh Institutu kolejnictwa u Żmigródu.[34] Hlavní změny spočívaly v dosazení polského zabezpečovače, úpravě světel podle tamních norem aj. V červnu 2014 po úspěšném schválení polským drážním úřadem UTK a provedení dodatečných úprav definitivně odjela do Polska, aby jako první začala od 28.6. vozit pod depem Gdyně tři páry vlaků kategorie TLK z Gdyně do Helu.[35] Následovaly ji další tři stroje čísel 026, 037 a 046 – první dvě odešly do depa Białystok, a 046 nahradila v Gdyni 025, která byla poté přesunuta taktéž do Białystoku.[36] Pod tamním depem lokomotivy vozily rychlík "Hańcza" do Suwałek a dva páry vlaků na trati Ełk – Korsze. Po skončení letní sezóny a ukončení provozu rekreačních vlaků do Helu k nim v září přibyla i lokomotiva 046, která mezitím byla v bohumínském depu na opravě po vážné závadě. Později se k nim přidal i pátý stroj čísla 028.

Během zimy 2014/2015 byly všechny lokomotivy přesunuty do depa Rzeszów na jihovýchodě Polska, kde jsou nasazovány na trati do Zagórze. Přes léto se čísla 037 a 046 vrátila opět do Gdyně, aby tam vozila stejné rekreační vlaky jako předchozí rok.

V únoru roku 2018 byla zahájena úprava dalších 2 lokomotiv pro provoz v Polsku, a to čísel 015[37] a 041 z tehdejšího DKV Plzeň. V Polsku pak začaly jezdit od konce května roku 2018 v depu Gdyně a počet pronajímaných lokomotiv tím tak stoupl na 7.[38][39]

V červnu roku 2022 byla na polském území lokomotiva č. 037 postižena požárem jednoho stanoviště strojvedoucího.[40] Po dokončení opravy v dílnách ŽOS Zvolen v létě 2023 a krátkém zkušebním provozu v depu Bohumín se vrátila zpět na území Polska na přelomu let 2023/2024.[41][42]

Vzhledem k postupujícím dodávkám nových lokomotiv SU160 pro PKP Intercity bylo počítáno s ukončením pronájmu v prosinci 2015 (s koncem platnosti starého GVD). Pronájem je však nadále prodlužován, poslední smlouva počítá s pronajímáním do roku 2028.[43]

Modernizace a úpravy

[editovat | editovat zdroj]
Řada 754 po modernizaci v korporátním nátěru Najbrt

V průběhu let byly lokomotivy předmětem nejrůznějších drobných úprav a modernizací. Zpočátku šlo spíše o úpravy, které si vyžádala původně nízká spolehlivost, daná zčásti malým zájmem výrobce a laxností odstraňování závad. S přibývajícím stářím lokomotiv však začaly být prováděny i větší změny ve snaze lokomotivy v rámci možností zmodernizovat, zvýšit ekonomičnost jejich provozu a prodloužit životnost o další roky. Už v devadesátých letech tak bylo v rámci hlavních oprav u většiny strojů přistupováno k náhradě původního uložení skříně na závěskách za uložení na pryžokovových sloupcích, které vykazuje nižší moment odporu proti natáčení podvozku.

Později však bylo přistoupeno i k modernizacím většího rozsahu, spojeným s úpravami na motoru a jeho regulaci. Jako první byly v letech 2000–2001 vybaveny lokomotivy 754.013 a 086 modernizovanými motory typu K 12 VZ 230 T, a to ve spolupráci s tehdy ještě fungující ČKD.[44] Tato modernizace spočívala ve zdokonalení konstrukce motoru a dosazení některých součástí z kvalitnějších materiálů, díky kterým došlo ke zhospodárnění chodu motoru a prodloužení životnosti. Na lokomotivu 754.013 byl navíc dosazen elektronický řídící systém Lokel (v roce 2005 v rámci „druhé etapy“ modernizace této lokomotivy ještě upraven a vylepšen).[44] Další v pořadí se stala brněnská lokomotiva 754.012, na kterou byl již roku 2000 dosazen elektronický regulátor výkonu, který byl o šest let později doplněn podobným řídícím systémem jako na lokomotivě 754.013, ale od firmy MSV elektronika.

Od roku 2007 byly lokomotivy Českých drah v rámci hlavních oprav osazovány řídícím a diagnostickým systémem MSV elektronika s možností řízení z řídicího vozu, dosazena jsou světla s LED, deformační prvky za nárazníky, úpravy na dvojčlenném řízení aj.[45] Tyto modernizace byly prováděny v Dílnách pro opravy vozidel (DPOV) Nymburk. První takto modernizovanou lokomotivou je brněnská 754.018 (dokončena červen 2007), do současnosti ji doplnily stroje 754.006, 007, 008, 009, 015, 016, 021, 025, 026, 028, 029, 030, 037, 040, 041, 045, 046, 048, 049, 050, 062, 063, 064, 066, 067, 068, 074, 075, 076, 078 a 086.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ KOLEKTIV, autorů. ŽM - atlas vozidel. Motorové lokomotivy v ČR a na Slovensku. 1. vyd. Praha: M-Presse, 2009. 254 s. ISBN 978-80-260-0536-0. S. 176. [Dále jen ŽM].
  2. 1 2 ŽM, s. 184
  3. 1 2 3 4 ŽM, s. 176
  4. 1 2 3 http://www.skd.cz/lokomotivy/vcT478.htm Archivováno 7. 9. 2015 na Wayback Machine. Přehled lokomotiv řad 753 a 754
  5. ↑ 1980: Podnik Naftové motory byl v době příjezdu prvních jednotek zasažen plameny z více než 50 procent [online]. Požáry.cz, 2013-07-20 [cit. 2016-07-13]. Dostupné online.
  6. 1 2 ŽM, s. 177
  7. ↑ BOLO, Michael; VĚTŘÍŠEK, Pavel. LOKOMOTIVY ŘADY 754 (T 478.4) [online]. Stránky přátel železnic, 2001 [cit. 2016-07-13]. Dostupné online.
  8. ↑ BITTNER, Jaromír; KŘENEK, Jaroslav; SKÁLA, Bohumil; ŠRÁMEK, Milan. Malý atlas lokomotiv 2011. 1. vyd. Praha: Gradis Bohemia, 2011. 392 s. ISBN 978-80-86925-08-0. S. 178.
  9. ↑ BOLO, Michael; VĚTŘÍŠEK, Pavel. PROVOZ LOKOMOTIV T 478.4 (754) [online]. Stránky přátel železnic, 2001 [cit. 2016-07-13]. Dostupné online.
  10. ↑ ŽM, s. 178
  11. ↑ 754.025, Lípa nad Dřevnicí – Želechovice nad Dřevnicí, 15.07.2007, Martin Šarman (https://www.lokomotivy.net). www.lokomotivy.net [online]. [cit. 2026-07-21]. Dostupné online.
  12. ↑ 754.050, Zlín-Příluky – Želechovice nad Dřevnicí, 24.01.2004, Tomáš Paška (https://www.lokomotivy.net). www.lokomotivy.net [online]. [cit. 2026-07-21]. Dostupné online.
  13. ↑ vagonWEB » Řazení vlaků » 2024 » 754. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online.
  14. ↑ SŮRA, Jan. RegioFoxy začaly vozit cestující v Královéhradeckém kraji, „rakve“ čeká přesun do jiných krajů [online]. 2024-08-28 [cit. 2026-07-21]. Dostupné online.
  15. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Obrazem: Aglomerační dráha do Zastávky u Brna je hotová, nástupiště dostala i důlní drážka [online]. 2024-12-14 [cit. 2026-07-21]. Dostupné online.
  16. ↑ SŮRA, Jan. Podepsáno. Arriva má smlouvu na provoz vlaků z Plzně do Domažlic, nahradí České dráhy [online]. 2025-04-14 [cit. 2026-07-21]. Dostupné online.
  17. ↑ Motorové lokomotivy ř. 750 a 754. alanbutschek.cz [online]. [cit. 2026-07-21]. Dostupné online.
  18. ↑ Soupravy ČD, ZSSK, RJ, ÖBB, .... Google Docs [online]. [cit. 2026-07-21]. Dostupné online.
  19. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Obrazem: ZSSK představila nový motorák pro střední Slovensko a vůz 1. třídy [online]. 2020-06-25 [cit. 2026-07-21]. Dostupné online.
  20. ↑ OČADLÝ, Vojtěch. Do Humenného se vrací všechny přímé vlaky z Košic, na zmodernizovanou trať se vrátí i noční spoj z Prahy [online]. 2025-12-13 [cit. 2026-07-21]. Dostupné online.
  21. ↑ TS 751 - 753, 776 - 777, 725 a 726: 754 a 757 OSD Zvolen, Košice a Prievidza [Gemeran, Fatran, Ponitran]. www.55p.cz [online]. [cit. 2026-07-21]. Dostupné online.
  22. ↑ TS 815, 817 - 819: 861 OSD Nové Zámky. www.55p.cz [online]. [cit. 2026-07-21]. Dostupné online.
  23. ↑ TS 880 - 882 a 893: 861 OSD Humenné [Humenné - Prešov / Medzilaborce / Stakčín]. www.55p.cz [online]. [cit. 2026-07-21]. Dostupné online.
  24. ↑ Soupravy ČD, ZSSK, RJ, ÖBB, .... Google Docs [online]. [cit. 2026-07-21]. Dostupné online.
  25. ↑ PROKEŠ, Petr. Nehoda v žst. Jesenské na trati Košice - Zvolen. Stránky přátel železnic [online]. Červen 2002 [cit. 2016-07-13]. Dostupné online.
  26. ↑ KUKUČÍK, Pavol. Spomíname na… T 478.4017 / 754.017-2. Railpage.net [online]. Červen 2007 [cit. 2016-07-13]. Dostupné online. (slovenština)
  27. ↑ http://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=1997613
  28. ↑ T 478.4038. mamba754.wz.cz [online]. [cit. 2026-07-21]. Dostupné online.
  29. ↑ Soupravy ČD, ZSSK, RJ, ÖBB, .... Google Docs [online]. [cit. 2026-07-21]. Dostupné online.
  30. 1 2 TOMANČÁK, Leoš. Prototypové „čtyřky“ dosloužily [online]. Railtrains.sk, 2011-07-15 [cit. 2016-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-29.
  31. ↑ VILČEK, Ivan. České dráhy vydělají na vlacích zdarma na Slovensku, pronajmou tam staré vozy. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-11-22 [cit. 2016-07-13]. Dostupné online.
  32. ↑ KOLEKTIV, autorů. Řada 754 ČD na Slovensku. Dráha. Duben 2015, roč. 23, čís. 4. Dostupné online [cit. 2016-07-13].
  33. ↑ HUČKO, Lukáš. Konvoje pronajmutých vozidel se vrací domů. Railpage.net [online]. 2015-01-01 [cit. 2016-07-13]. Dostupné online.
  34. ↑ GÁŠEK, Vojtěch; ŠARMAN, Martin. Zahájení provozu lokomotiv řady 754 v Polsku. S. 19. Magazín Provoz lokomotiv.net [online]. [cit. 2016-07-13]. Roč. 2014, čís. 8, s. 19. [Dále jen Provoz]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-19.
  35. ↑ Czeskie "okularniki" będą jeździć w PKP Intercity. Rynek-kolejowy.pl [online]. 2014-05-29 [cit. 2016-07-13]. Dostupné online. (polština)
  36. ↑ Provoz, s. 23
  37. ↑ FAJKUS, Vojtěch. 754.015-6 DKV Plzeň redislokace a pronájem [online]. 2018-02-24 [cit. 2026-07-21]. Dostupné online. (slovensky)
  38. ↑ Ilostan Pojazdow Trakcyjnych. ilostan.forumkolejowe.pl [online]. [cit. 2026-07-21]. Dostupné online.
  39. ↑ Ilostan Pojazdow Trakcyjnych. ilostan.forumkolejowe.pl [online]. [cit. 2026-07-21]. Dostupné online.
  40. ↑ www.rynek-kolejowy.pl [online]. [cit. 2026-07-21]. Dostupné online.
  41. ↑ T 478.4037. mamba754.wz.cz [online]. [cit. 2026-07-21]. Dostupné online.
  42. ↑ Ilostan Pojazdow Trakcyjnych. ilostan.forumkolejowe.pl [online]. [cit. 2026-07-21]. Dostupné online.
  43. ↑ SŮRA, Jan. V Česku brejlovec, v Polsku potápěč. ČD pronajmou znovu lokomotivy 754 PKP Intercity [online]. 2026-04-14 [cit. 2026-07-21]. Dostupné online.
  44. 1 2 TOMANČÁK, Leoš. Modernizace motorové lokomotivy 754.013. Dráha. Únor 2011, roč. 19, čís. 2. Dostupné online [cit. 2016-07-13].
  45. ↑ http://www.strojvedouciplzen.cz/index.php?page=menu&id=160 Popis lokomotivy řady 754 MSV

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOLEKTIV, autorů. ŽM - atlas vozidel. Motorové lokomotivy v ČR a na Slovensku. Praha: M-Presse, 2009. 254 s. ISBN 978-80-260-0536-0. 
  • BITTNER, Jaromír; KŘENEK, Jaroslav; SKÁLA, Bohumil; ŠRÁMEK, Milan. Malý atlas lokomotiv 2011. Praha: Gradis Bohemia, 2011. 392 s. ISBN 978-80-86925-08-0. 
  • SKÁLA, Bohumil. Pod značkou ČKD (90 let výroby lokomotiv). Praha: NADAS, 1990. 301 s. ISBN 80-7030-058-2. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lokomotiva_754&oldid=26072544“