Motorový vůz 831

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Motorový vůz řady 831
(dříve M 262.1)
831 183 Sumperk.JPG
Řada dle Kryšpína (ČSD) M 262.1
Řada dle UIC (ČR) 831
Vznik rekonstrukcí z řady 830
Přezdívka kredenc,[1] loďák, kraksna,
ponorka, žhavé trubky, dunihlav
Základní údaje
Výrobce Vagónka Tatra
Studénka-Butovice
Výroba v letech 19491960
Modernizováno kým ŽOS Šumperk
Modernizace v letech 19811991
Počet vyrobených kusů 41
Období provozu 1981–2010
Míst k sezení 56
Míst k stání 24
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 43 100/46 700 kg
Délka přes nárazníky 21 196/21 236 mm
Rozchod 1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu 2’ Bo’
Trvalý výkon 309 kW
Maximální povolená rychlost 90 km/h
Typ spalovacího motoru ČKD 6 S 150 PV 2A
Přenos výkonu elektrický
Typ trakčního motoru stejnosměrný tlapový
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Motorové vozy řady 831 (do roku 1988 řada M 262.1) vznikly remotorizací starších motorových vozů řady 830. Rekonstrukci mezi lety 1981 a 1991 prováděly ŽOS Šumperk (nyní Pars nova). Důvodem pro instalaci nového hnacího agregátu bylo to, že součástky pro původní agregát se již nevyráběly.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Vozy řady 831 (stejně jako řady 830) jsou čtyřnápravové s elektrickým přenosem výkonu. Vozová skříň, která je svařena z ocelových profilů, je usazena na dvou dvounápravových podvozcích, z nichž jeden je hnací. Vozidlo je poháněno naftovým motorem, jenž je usazen v jednom (běžném) podvozku. Ten je pružně spojen s trakčním dynamem, které pohání dva tlapově uložené trakční motory umístěné ve druhém, hnacím podvozku. Interiér motorového vozu je rozdělen na přední stanoviště strojvedoucího, strojovnu, zavazadlový prostor, nástupní prostor s WC, dva velkoprostorové oddíly pro cestující a zadní stanoviště strojvedoucího (obě jsou konstruována jako průchozí, ale již po řadu let se toho nevyužívá).

Vývoj, výroba a provoz[editovat | editovat zdroj]

Motorový vůz 831.167 odjíždí z pražského hlavního nádraží

Vzhledem ke skutečnosti, že původní motory použité ve vozech řady 830 již nebyly od roku 1972 vyráběny a v souvislosti s tím se zhoršila dostupnost náhradních dílů, bylo rozhodnuto některé vozy řady 830 remotorizovat jinými agregáty. Jako vhodný se ukázal motor od ČKD Hořovice určený do říčních remorkérů, který bylo možné bez větších úprav osadit i do vozidel řady 830. Takto byl v roce 1981 upraven vůz M 262.0199 a označen jako M 262.1001. Sériová modernizace vozidel začala v roce 1983 a skončila o osm let později. K 1. lednu 1988 byla řada M 262.1 přeznačena na současné označení – řadu 831, zároveň všechny do té doby upravené vozy obdržely v rámci přečíslování své původní inventární číslo (vůz M 262.1001 tedy obdržel číslo 831.199). Ačkoliv byla výměna motorů poměrně úspěšná (došlo k poklesu spotřeby nafty), nebyly na řadu 831 rekonstruovány všechny vozy řady 830, neboť se počítalo s jejich vyřazením v důsledku pořízení nových motorových vozů.

Všechny vozy řady 831 sloužily v depech v českých zemích a po rozdělení Československa zůstaly v majetku Českých drah, které je provozovaly v pravidelném provozu do prosince 2010.[2] V současnosti jsou dislokovány v DKV Olomouc PP Šumperk a DKV Plzeň PP Klatovy, kde slouží jako záloha za novější vozy.[3] Velká část vozů je již vyřazena, několik jich slouží jako historická vozidla.

Historické vozy[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOLMAČKA, Rostislav; RUBEŠ, Václav. Domácí a silný motorák: po 20 letech omlazujeme Kvatra [online]. Železničář, 2013-05-06 [cit. 2020-03-15]. Dostupné online. 
  2. ZLINSKÝ, Zbyněk. Adieu, šumperské motoráky!. [s.l.]: vlaky.net, 2010. Dostupné online. 
  3. Dislokace hnacích vozidel a řídicích vozů ČD. [s.l.]: Spz.logout.cz, 2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-11. 
  4. bse. Z vlaku v pražských Jinonicích šlehaly plameny, cestující vystoupili včas [online]. iDNES.cz, 2019-06-08, rev. 2019-06-09 [cit. 2020-03-15]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BITTNER, Jaromír, a kol. Malý atlas lokomotiv 2007. Praha: Gradis Bohemia, 2006. ISBN 80-86925-02-1. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]