Lokomotiva 111

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Elektrická lokomotiva řady 111
(dle označení UIC)
Cd111-033-7a.jpg
Staré označení ČSD E 458.1
Tovární označení 78E
Základní údaje
Výrobce Škoda Plzeň
Rok výroby 1981, 1982
Počet vyrobených kusů 35
Provozovatel (ČSD), ČD, ČDC
Období provozu 1981–dosud
Trvalý výkon 872 kW
Maximální tažná síla 186 kN
Trvalá tažná síla 101 kN
Maximální rychlost 80 km/h
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 70,4 t
Délka přes nárazníky 14 400 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
120 m
Rozchod kolejí 1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu Bo´ Bo´
Regulace pohonu tyristorová pulzní
Napájecí soustava 3 kV
Seznam českých a slovenských lokomotiv

Lokomotiva řady 111 je elektrická lokomotiva s na stejnosměrný proud určená pro posun. Vyráběla ji v letech 19811982 plzeňská firma Škoda (tovární typ Škoda 78E). Od výchozí řady 110 se liší především použitím tyristorové regulace výkonu.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Po úspěchu s provozem starších posunovacích lokomotiv řady 110 byla objednána nová obdobná lokomotiva, jejíž technická úroveň by však zohledňovala rychlý pokrok v oblasti polovodičů. Koncepce nové lokomotivy byla nejprve v roce 1979 vyzkoušena rekonstrukcí jednoho stroje řady 110, který byl předtím poškozen požárem. Tyristorová regulace umožňuje plynulou, bezkontaktní a hospodárný typ regulace a celkově mnohem efektivnější využití výkonu lokomotivy. Po přestavbě byla zkušební lokomotiva ověřována na posunu v ostravském uzlu a vykazovala úsporu elektřiny až 50 % oproti lokomotivám s odporovou regulací výkonu. Tato lokomotiva byla později označena jako řada 112. Zrušena byla v roce 1996 a později sešrotována. Na základě provedených zkoušek byly navrženy drobné úpravy a po jejich zapracování byla zahájena výroba sériových strojů řady 111.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

V mechanické části je lokomotiva téměř shodná s řadou 110 - rozdíly jsou patrné pouze v designu světel a dalších detailech. Lokomotiva je kapotová se středovým věžovitým stanovištěm strojvedoucího. Okolo snížených představků je ochoz pro údržbu a posunovače. Nápravy na dvou dvounápravových podvozcích jsou poháněny čtyřmi trakčními motory. Elektřinu lokomotiva odebírá pomocí polopantografu na střeše stanoviště strojvedoucího. Hlavním rozdílem je již zmíněná regulace výkonu, jenž je tyristorová pulzní a samotná regulace probíhá pomocí výkonových diod a tyristorů.

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Lokomotivy byly od počátku dislokovány v depech pouze v České republice (Ústí nad Labem, Praha, Česká Třebová a Ostrava). Kromě svého hlavního určení k posunu se uplatňují i v traťové službě. Slouží tak k vozbě manipulačních nákladních vlaků - příkladem jsou přetahy prázdných souprav od uhlí mezi Mostem a Bílinou či na Ostravsku. V osobní dopravě je jejich použití omezené a spíš sporadické - až do roku 2011 jezdily s některými osobními vlaky např. na trati Ústí nad Orlicí – Lichkov.

111.019 při dni železnice v České Třebové

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]