Dioda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Typy diod
(poslední dole je sestava diod v jednom pouzdře jako dvoucestný/Grätzův můstek)

Dioda je elektrotechnická součástka se dvěma elektrodami, označovanými jako anoda a katoda, která se vyznačuje velmi odlišným tvarem voltampérové charakteristiky v závislosti na polaritě přiloženého napětí. Po připojení anody na kladnější napětí nežli je na katodě, klade dioda jen malý odpor průchodu elektrického proudu, zatímco při opačném zapojení je dioda téměř nevodivá.

Pro vytvoření diody lze použít více fyzikálních principů, dříve se obvykle používala vakuová dioda (elektronka), nyní je to polovodičová dioda využívající usměrňovací efekt na P-N přechodu nebo styku kov-polovodič (Schottkyho dioda).

Pracovní stavy diody[editovat | editovat zdroj]

Propustný směr – na anodě je kladnější napětí než na katodě – dioda zpočátku, až do určitého prahového napětí (pro běžnou křemíkovou diodu je to asi 0,6V) téměř nevede, pak ale začne proud se zvyšujícím se napětím prudce růst a pokud není omezen dalšími obvodovými prvky, brzy dosáhne maximálního propustného proudu (pro obvyklé usměrňovací diody jsou to jednotky ampér, ale existují i výkonové diody běžně snášející proudy tisíců ampér) a dojde k tepelné destrukci diody.

Závěrný směr – na anodě je zápornější napětí než na katodě – diodou protéká jen minimální proud (pro běžnou křemíkovou usměrňovací diodu jde o proud v řádech mikroampér) prakticky bez ohledu na napětí až do dosažení závěrného napětí (což můžou být řádově volty pro LED nebo tisíce voltů pro speciální diody) při kterém začne proud opět prudce růst a pokud není omezen ostatními prvky obvodu dojde k destrukci diody (pokud je ovšem proud omezen na přípustnou hodnotu, je tento proces vratný a dioda v této oblasti může pracovat, toho využívají Zenerovy a lavinové diody).

Schematická značka polovodičové diody

Dělení diod[editovat | editovat zdroj]

Podle konstrukčního principu a účelu to může být dioda:

Na polovodičovém přechodu dochází k mnoha z fyzikálního hlediska zajímavým efektům, které jsou při využití diody pro usměrňování na překážku a proto je vhodnou konstrukcí potlačujeme (např. běžná usměrňovací dioda se chová jako fotodioda, pokud je zbavena neprůsvitného pouzdra) a naopak vyrábíme speciální diody u kterých tyto jevy využíváme a vhodnou konstrukcí podporujeme.

  • Fotodioda – dopadající světelné nebo jiné záření způsobí v oblasti přechodu P-N vytvoření dvojice elektron – kladná díra, a tím podle způsobu zapojení dojde ke zvýšení vodivosti nebo ke zvýšení napětí na přechodu P-N
  • LED – svítivá dioda. Rekombinace v oblasti přechodu P-N při průchodu proudu v propustném směru způsobují vznik světelného záření.
  • Zenerova dioda – je konstruována speciálně pro práci v závěrném směru.
  • Tunelová dioda
  • Inverzní dioda
  • Kapacitní dioda (varikap, varaktor) je speciální dioda konstruovaná pro dosažení vyšší kapacity PN-přechodu v závěrném směru. Využívá se k vytvoření napětím řízené kapacity, např. v ladících obvodech rádiových přijímačů.
  • PIN dioda je speciální dioda, která má uprostřed intrimickou regulaci.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]