Lokomotiva E 407.0

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Akumulátorová lokomotiva řady E 407.0
Lokomotiva E 407.002
Lokomotiva E 407.002
Řada dle Kryšpína (ČSD) E 407.0
Základní údaje
Výrobce Křižík, Breitfeld & Daňek, ČKD
Výroba v letech 1926, 1929
Počet vyrobených kusů 2
Provozovatel ČSD
Období provozu 1926–1962
Hmotnost a rozměry
Délka přes nárazníky 12 240 mm
Výška skříně od TK 3 790 mm
Šířka 3 140 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
100 m
Rozchod 1 435 mm
Rozvor hnacího podvozku 2 200? mm
Vzdálenost otočných čepů 6 600 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu Bo´ Bo´
Hodinový výkon 180 kW
Trvalý výkon 130 kW
Trvalá tažná síla 26,8 kN
Maximální povolená rychlost 40 km/h
Typ trakčního motoru tlapový
Počet a výkon trakčních motorů 4× 50 kW
Regulace výkonu odporová
Průměr hnacích dvojkolí 1 050 mm
Lokomotivní brzda EDB
Vlaková brzda 01: sací
02: tlaková samočinná
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lokomotiva řady E 407.0 je elektrická akumulátorová lokomotiva určená pro posun v železničních uzlech. Byly vyrobeny 2 stroje této řady, které byly používány pro elektrický provoz na pražském hlavním nádraží. Jednotlivé lokomotivy této řady však mají mezi sebou řadu odlišností.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Lokomotivy byly kapotové s kabinou strojvedoucího umístěnou uprostřed délky vozidla. Konstrukce byla nýtovaná, střechy kapot tvořila svinovací roleta z vlnitého plechu. Baterie byly ukryty v obou kapotách a skládaly se z 238 článků.[1] Vybíjecí napětí bylo 440 V a kapacita 392 Ah při hodinovém vybíjení a 630 Ah při pětihodinovém.[2] Lokomotiva byla poháněna čtyřmi, tlapově uloženými trakčními motory, každém o výkonu 50 kW. Motory byly zapojeny trvale do série a ovládány byly na přímo z jednoho kontroléru na stanovišti strojvedoucího. Obě lokomotivy byly vybaveny elektrodynamickou odporovou brzdou. Pro brzdění vlaku sloužila u lokomotivy 01 brzda sací, u lokomotivy 02 už brzda tlaková samočinná.[1]

Vývoj, výroba a provoz[editovat | editovat zdroj]

V roce 1927 byl pražský železniční uzel elektrizován soustavou 1 500 V ss pro potřebu zmenšit množství kouře z parních lokomotiv (to bylo potřeba zejména pod klenbou Wilsonova nádraží). Zatrolejovány byly především spojky mezi Wilsonovým nádražím a ostatními stanicemi. Některé staniční koleje ale elektrifikovány nebyly. Pro elektrický provoz na těchto kolejích (posun, přetahy souprav) tak byla objednána akumulátorová lokomotiva.[3]

Lokomotiva E 407.001 byla vyrobena firmou Františka Křižíka (elektrická část) a firmou Breitfeld & Daňek ve Slaném (mechanická část) v červnu roku 1926[2] a byl s ní zahájen testovací provoz. Díky dobrým provozním vlastnostem prvního stroje byla v roce 1929 vyrobena druhá lokomotiva, u které byla elektrická výzbroj vyrobena v ČKD a mechanická část opět v továrně Breitfeld & Daňek ve Slaném.[1] V době vyrobení prvního stroje se jenalo o největší akumulátorové lokomotivy na světě.[2]

V roce 1931 byla výroba předána lokomotivce Škoda, která vytvořila nepatrně modifikované vozidlo označené řadou E 417.0.[1]

Vozidla byla provozována v Praze až do roku 1962.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku ČSD-Baureihe E 407.0 na německé Wikipedii.

  1. a b c d e Řada E413.2 [online]. prototypy.cz, rev. 2011-01-31 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  2. a b c simba. E 407.001 – první elektrická lokomotiva ČSD uvedená do provozu (1926) [online]. koridory.cz, 2018-12-24 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  3. ŠIMEK, Luděk. BATERKY NA KOLEJÍCH [online]. Vlaky.net, 2016-05-07 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]