Lokomotiva 110

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Elektrická lokomotiva řady 110
(dle označení UIC)
Lok Bügeleisen.jpg
Staré označení ČSD E 458.0
Tovární označení 33 E0 (prototypy)
33 E1 (série)
Základní údaje
Výrobce Škoda Plzeň
Rok výroby 19711973
Počet vyrobených kusů 52
Provozovatel (ČSD, ŽSR), ČD, ČDC,
ZSCS
Období provozu 1972–dosud
Trvalý výkon 800 kW
Maximální tažná síla 160 kN
Trvalá tažná síla 87 kN
Maximální rychlost 80 km/h
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 72 t
Délka přes nárazníky 14 400 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
120 m
Rozchod kolejí 1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu Bo´ Bo´
Regulace pohonu odporová
Napájecí soustava 3 kV
Seznam českých a slovenských lokomotiv

Lokomotiva 110 (dříve E 458.0) je elektrická posunovací lokomotiva pro stejnosměrnou napájecí soustavu 3 kV vyráběná v letech 19711973 firmou Škoda Plzeň (tovární označení Škoda 33E). Na výrobu lokomotiv E 458.0 navázala v roce 1973 výroba odvozené lokomotivy E 426.0 pro stejnosměrnou napájecí soustavu 1,5 kV. Dnes jsou tyto stroje označeny řadou 113. Podle tvaru skříně s vyvýšenou střední kabinou strojvedoucího se lokomotivám přezdívá žehlička.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V první generaci elektrických lokomotiv Škody nebyla zahrnuta posunovací lokomotiva a k posunování byly používány dieselové lokomotivy. Proto bylo rozhodnuto o konstrukci zcela nového typu elektrické posunovací lokomotivy; projekt lokomotivy řady 110 zahájil tzv. druhou generaci lokomotiv Škoda. První dva prototypy byly vyrobeny v roce 1971 a podrobeny zkušebnímu provozu. Po úspěšném testování byly v roce 1972 zahájeny sériové dodávky těchto lokomotiv. Celkem bylo vyrobeno 52 kusů.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Lokomotiva má vyvýšené stanoviště strojvedoucího s velkým rozhledem a ovládacím panelem na každé straně. Dveře do kabiny jsou umístěny na obou stranách. Pro zlepšení výhledu jsou boční části kapot zešikmeny. Lokomotiva je vybavena elektrickým vytápěním vlaku, samočinnou tlakovou, přímočinnou a ruční brzdou. Jde také o první sériově vyráběné lokomotivy v Československu, vybavené polopantografy. Pohon obstarává čtveřice trakčních motorů, umístěných v podvozcích. Přestože jsou tyto lokomotivy řazeny do II. generace lokomotiv (díky použití fechralových odporníků a dalších moderních řešení), regulace výkonu je odporová.

Z koncepce lokomotivy 110 vychází kromě řady 113 i pozdější lokomotiva řady 210 na střídavý proud a řady 112, 111 a 114.

Provoz[editovat | editovat zdroj]

E 458.0017 asi roku 1992 na pražském hlavním nádraží

Lokomotivy řady 110 jsou určeny k staničnímu posunu, práci na svážných pahrbcích ve které nahradily dieselové lokomotivy řad 720, 721, 770 a 771, přetahům mezi stanicemi a k předtápění souprav. V omezené míře byla tato řada nasazována i k vozbě vlaků na kratší vzdálenosti (lehké osobní vlaky, manipulační nákladní vlaky). S těmito vlaky byla k vidění např. na tratích Nezamyslice – Olomouc, Ostrava – Havířov – Český Těšín, ŽilinaVrútkyMartin a jinde. Díky výrobě odvozených modernějších a hospodárnějších lokomotiv řady 111 a úbytku práce pro tyto lokomotivy začala být řada 110 po roce 2000 odstavována a rušena. U Českých drah již v podstatě zanikla, ČD Cargo používá posledních několik lokomotiv na Valašsku a v okolí Olomouce a i na Slovensku došlo k vyřazení části lokomotiv.

V roce 1995 byly v železničních opravnách a strojírnách Česká Třebová rekonstruovány dvě lokomotivy na provoz pod stejnosměrným napětím 1,5 kV a používány k vozbě nákladních vlaků na trati Rybník - Lipno nad Vltavou, která byla do roku 2003 elektrifikována touto soustavou. O rok později byly obě lokomotivy zpět upraveny k provozu pod napětím 3 kV a předány do DKV Praha. Po čase však byly odstaveny a dnes již neexistují.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DVOŘÁČEK, Václav; PALÍK, František. Stejnosměrné posunovací lokomotivy E 458.0 a E 426.0. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1974. 308 s. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]