Přeskočit na obsah

Elektrická jednotka 425.95

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elektrická jednotka řady 425.95
Dvojice jednotek řady 425.95
Dvojice jednotek řady 425.95
Řada dle UIC (SR)425.95
Základní údaje
VýrobceŽOS Vrútky, Stadler
Výroba v letech20002006
Počet vyrobených kusů15
ProvozovatelZSSK
Období provozu2000–dosud
Míst k sezení108
Míst k stání92
Typ spřáhlapoloautomatické +GF+
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě38 000 kg
Délka přes nárazníky32 984 mm
Rozchod1 000 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu2'Bo'2'
Trvalý výkon320 kW
Maximální tažná síla65 kN
Maximální povolená rychlost80 km/h
Napájecí soustava1,5 kV ss
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elektrická jednotka 425.95 je elektrická jednotka používaná pro dopravu v síti Tatranských elektrických železnic od roku 2000. Tyto jednotky vycházejí z koncepce Stadler GTW 2/6.

Elektrická jednotka řady 425.95 odjíždí z Popradu

Jednotky řady 425.95 měly nahradit dosluhující řadu 420.95 (ex EMU 89.0), které zajišťovaly dopravu v celé síti tatranských elektrických železnic od roku 1968 (prototyp již od roku 1962). Výběrové řízení na dodání 14 kusů[1] vyhrálo konzorcium GTW Vysoké Tatry, tvořené firmami ŽOS Vrútky a.s., Stadler Fahrzeuge AG a Daimler-Chrysler Rail Systems Ltd. (ADtranz).[2]

Vůz je postaven na bázi jednotky Stadler GTW 2/6 provozované v Alpách. První vůz byl do vlakového depa Poprad, kde byl podroben zkouškám, dodán v říjnu 2000. Vůz byl po sérii testů úspěšně schválen a uveden do pravidelného provozu. V letech 2001 a 2002 bylo dodáno ještě 13 souprav a jeden motorový článek (prostřední) pro použití na náhradní díly. Tento článek byl v roce 2006 zkompletován na 15. jednotku.[1]

Souprava se skládá ze tří článků: prostředního ocelového, ve kterém je po stranách spojovací uličky osazen motor a dvou krajních, vyrobených z hliníku, se stanovištěm strojvedoucího na obou koncích. Vozidlo je šestinápravové, pod každou částí jsou umístěny dvě nápravy. Vozidla jsou vybaveny vícejazyčným vizuálním i hlasovým informačním systémem a jsou vyvedeny v červenobílém barevném provedení.

Vzhledem k nedostatečné kapacitě bývají na frekventovaných spojích jednotky spřahány do dvojic.[1]

  1. a b c Motorové jednotky Stadler GTW 2/6 [online]. imhd.sk [cit. 2009-01-31]. Dostupné online. 
  2. ŽELEZNIČNÁ SPOLOČNOSŤ SLOVENSKO. Aktuality : Nový vietor vo Vysokých Tatrách [online]. 25. 01. 2001 [cit. 2009-01-31]. Dostupné z <[1] Archivováno 19. 10. 2008 na Wayback Machine.>

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]