V tomto článku je použita zastaralá šablona „Lokomotiva hlavička“. Náhradou za ni má být šablona „Infobox - železniční hnací vozidlo“, tou by se měla nahradit.

Lokomotiva 749

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Motorová lokomotiva řady 749
(dle označení UIC)
Lokomotiva 749 006-3 v Tanvaldě.
Tovární označení
Základní údaje
Výrobce ČKD Praha
reko: ČD
Rok rekonstrukce 19921996
Počet vyrobených kusů 60
Provozovatel ČD
Období provozu 1992–dosud
Výkon prvotního motoru 1103 kW
Maximální tažná síla 180 kN
Maximální rychlost 100 km/h
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 75 t
Délka přes nárazníky 16 500 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
100 m
Rozchod kolejí 1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu Bo´ Bo´
Přenos výkonu elektrický stejnosměrný
Typ spalovacího motoru K 6 S 310 DR
Seznam českých a slovenských lokomotiv

Lokomotiva 749 je dieselová lokomotivaelektrickým přenosem výkonu, která vznikla rekonstrukcí původních lokomotiv řady 751 a 752 (označení T478.1 a .2). Rekonstrukce probíhaly v letech 1992–1996, vzešlo z nich celkem 60 lokomotiv.

Vznik a rekonstrukce prvních lokomotiv[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení přechodu z parní na motorovou trakci na počátku 80. let minulého století se ČSD rozhodlo ukončit, do té doby běžné, vytápění osobních vozů parním topením. Vlaky, tažené motorovou lokomotivou, tak měly být vytápěny už pouze elektricky. Systém parního topení na železnici byl (na tehdejší dobu) již technicky náročný, především po stránce údržby. Nevyhovující byla také i spotřeba nafty, všudypřítomná unikající pára a potřeba dobírat vodu. Podstatou rekonstrukce u lokomotiv řady 751 (T478.1) byla náhrada parního generátoru PG 500 topným alternátorem TA415, aby bylo možné tyto lokomotivy i nadále používat v osobní dopravě. Stroje řady 752 (T478.2), určené pro nákladní dopravu, měly místo generátoru dosazen balast. Ten byl i u nich nahrazen moderním elektrickým topným agregátem. Podobným způsobem byly již dříve (od roku 1991) přestavováni také mladší „brejlovci“ původní řady 753 (T478.3) na řadu 750.

K prototypové přestavbě byly vybrány stroje 751.039 z depa Jihlava a 751.051 ze služebny Šumperk. Na první zmíněné lokomotivě byla rekonstrukce provedena přímo v domovském depu, ještě před koncem roku 1992. Úprava druhého stroje byla provedena zjara 1993 (už po rozdělení ČSD) taktéž v zázemí domovské služebny. Rekonstrukce byla spojena i s vyvazovací opravou a obnovou laku. Obě lokomotivy byly přeznačeny na novou řadu 749 se zachováním původních inventárních čísel. Stroj 749.051 byl (ještě v rozpracovaném stavu) předán do Jihlavy, kde byla jeho přestavba dokončena a spolu se 749.039 se podrobil provozním zkouškám. Po jejich úspěšném vykonání se ČD rozhodly zorganizovat tyto přestavby sériově a zapojit do nich i další depa. Do roku 1996 tak bylo upraveno na elektrické vytápění vlakových souprav celkem 60 strojů v depech Jihlava, Šumperk (Olomouc), České Budějovice, Praha-Vršovice a Veselí nad Moravou. Poslední přestavěná lokomotiva 749.265 (původní 752.055), ze Šumperka, byla navíc osazena i mikroprocesorovým řídícím systémem Intelo, elektrickým rychloměrem a přídavným motorem Zetor s funkcí automatické regulace rychlosti.

Přestavba lokomotiv řad 751 a 752 na elektrické vytápění vlakových souprav byla realizována pouze u ČD. Na Slovensku k přestavbám u těchto řad přistoupeno nebylo, jelikož pro osobní dopravu postačovaly mladší a výkonnější stroje 750 a 754.

Jednotlivé lokomotivy nebyly k rekonstrukcím vybírány systematicky, pocházejí ze všech výrobních sérií (vyjma prototypů) a bylo jim ponecháno původní pořadové číslo; jejich označení proto netvoří souvislou číselnou řadu. Nejstarší stroj, který byl podroben rekonstrukci, je 749.006 z roku 1966.[1]

Provoz po rekonstrukci (1996–2005)[editovat | editovat zdroj]

Většina rekonstruovaných strojů zůstala, po přestavbě, ve svých původních služebnách. Od konce 90. let se, ale dostávaly i do nových lokalit (Liberec, Letohrad, Meziměstí, Chomutov, Ostrava, Krnov, Prostějov, České Budějovice, Veselí nad Moravou, Zdice) s cílem nahradit, sice mladší, ale provozně náročnější „brejlovce“ řad 750 a 753. V depech Prostějov, Krnov, Veselí nad Moravou a Zdice bylo jejich nasazení poměrně krátkodobé, v ostatních zmíněných služebnách vydržel jejich provoz neměnný až do roku 2005, kdy nastala první vlna rušení a s ní spojené i přesuny mnohých lokomotiv. Jako první byla zrušena lokomotiva 749.234 (původní T478.2005) z depa Chomutov, která byla zničena při nehodě v květnu 2002. [2]

Postupný ústup ze služby, vyvrcholení provozu a ukončení nasazování (2005–2013)[editovat | editovat zdroj]

Lokomotivy řady 749 začaly z českých kolejí postupně mizet od roku 2005. Důvodů bylo několik. Zejména to byla postupná elektrifikace tratí, kde tyto stroje sloužily. Jejich nasazování do provozu také citelně oslabily tendence národního dopravce omezit vlaky v klasické sestavě (lokomotiva+vagony) na úkor rentabilnějších motorových vozů. Ty je postupně nahradily v mnoha, provozně důležitých, lokalitách. Zároveň bylo také ukončeno jejich přistavování k hlavním opravám, což se také výrazně projevilo na počtu provozních kusů. Svůj podíl na jejich ústupu z kolejí neslo také množství nehod, kdy byly rušeny i snadno opravitelné lokomotivy. Do klíčového roku 2007, kdy došlo k rozdělení nákladní a osobní dopravy, bylo už tak odstaveno nebo přímo sešrotováno více než dvacet lokomotiv. Do divize nákladní dopravy ČD Cargo, které náležely všechny sesterské stroje řady 751 (kromě muzejních), bylo převedeno i 5 lokomotiv řady 749 (018, 019, 187, 247 a 251).

Praha - Klasickými působišti řady 749 depa Praha byly zejména tratě tzv. Posázavského pacifiku do Čerčan, Dobříše a Světlé nad Sázavou, kde byly nasazovány s patrovými vozy Bmto. Dále pak vozily víkendové rychlíky do Tanvaldu a krátkodobě i spěšné vlaky z Kolína do Rumburku. K dispozici bylo tehdy 8 lokomotiv (749.006, 146, 162, 180, 181, 182, 218, 224). Koncem roku 2005 byly zbylé provozní stroje z depa Chomutov (749.039, 081, 102, 130, 140) předány právě do Prahy. Liberecké lokomotivy (749.008, 244, 258) přešly tamtéž (2008), stejně jako poslední letohradské (749.011, 240, 260) a v roce 2009 také část olomouckých (749.107, 121, 253, 264). Příchod strojů z jiných dep, tak učinil ze služebny Vršovice novodobou baštu těchto vozidel. Zároveň to také umožnilo postupné zrušení domácích lokomotiv a jejich náhradu nově příchozími. Některé tak byly do Prahy předány doslova "na dožití". V roce 2008 zavedly ČD přímé taktové rychlíky z Prahy přes Příbram do Českých Budějovic (tzv. „Švejky“) a protože v té době ještě neexistovala jiná vhodná vozidla, byly na tyto výkony turnusovány právě pražské 749, což ve vztahu k počtu nasazovaných lokomotiv a kilometrických proběhů znamenalo vrchol jejich provozu. Počátkem roku 2011 přišly do depa Praha nové lokomotivy řady 750.7, které stárnoucí řadu 749 v rychlíkové dopravě zcela nahradily. Její nasazení do čela osobních vlaků na Posázavském pacifiku pokračovalo turnusově až do 14. prosince 2013, kdy bylo, s velkou slávou, ukončeno.[1]

Olomouc - Odlišný vývoj pak probíhal na Moravě, kde měl jejich provoz velmi bohatou tradici. Tamější depo Olomouc, společně s podřízenými služebnami Šumperk a Krnov, bylo také druhým největším domovem této řady lokomotiv v českých zemích. Přímo v Olomouci bylo do prosince 2007 však umístěno jen několik málo strojů, které pravidelně vozily osobní vlaky do Šumperka a Uničova nebo tamtéž rychlík "Bradlo" z Brna. Nejvíce jich bylo přiděleno v depu Šumperk odkud vyjížděly na horskou trať do Jeseníku v čele spěšných vlaků a rychlíku "Praděd". Krnovské stroje, během svého působení v tamním depu (1997-2001), našly uplatnění na tratích mezi Krnovem, Olomoucí, Opavou a Ostravou a to jak v osobní, tak i v nákladní dopravě. Je třeba také zmínit krátkodobé nasazení řady 749 v depu Prostějov, kde byly v letech 1997-1999 umístěny 3 stroje (749.240, 254, 261) pro provoz regionálních osobních vlaků na trati Prostějov-Chornice. V prosinci 2007 došlo k redukci provozních pracovišť a šumperské lokomotivy byly předány do Olomouce. Některé byly zrušeny už dříve nebo po nehodách (749.178, 214, 222, 242) a v provozu tak zbylo dvanáct lokomotiv (749.107, 121, 246, 248, 250, 253, 257, 259, 261, 264, 265). Už od dva roky později, v rámci ukončení jejich turnusové služby, byla část z nich předána do Prahy (749.107, 121, 253, 264), zbytek vydržel v občasném nasazení, zejména jako náhrada mladších řad 750.7 a 754 nebo motorových vozů až do jara 2013, kdy byly odstaveny poslední čtyři stroje (749. 246, 250, 257, 259).

České Budějovice - Tamějšímu depu náleželo po roce 2007 ještě deset strojů (749.051, 100, 134, 241, 252, 254, 255, 256, 262, 263). Nasazovány byly především na vozbu sezónních osobních vlaků na trati z Českých Budějovic do Nového Údolí. Tam zajížděly také s přímým rychlíkem „Šumava“ z Prahy. Koncem roku 2007 pak došlo k reorganizaci a rozsáhlé objekty tamějšího depa připadly společnosti ČD Cargo, stroje osobního dopravce tak byly přemístěny na pracoviště v Táboře. Do roku 2009 byly v jejich režii také zastávkové osobní vlaky z Českých Budějovic do Veselí nad Lužnicí nebo rakouské rychlíky "Silva Nortica" do pohraniční stanice Gmünd. Zatímco z osobních vlaků je vytlačily motorové vozy, rychlíkové rameno do Gmündu bylo elektrifikováno. Na Šumavu vyjížděly do odstavení posledních dvou (749.100 a 252) koncem července 2013.[3]

Současnost (České dráhy)[editovat | editovat zdroj]

V roce 2022 je v majetku státního dopravce ČD celkem osm lokomotiv. Dva provozní stroje (121, 264) a jeden neprovozní (107) jsou umístěny v depu Praha-Vršovice. Tam jsou vzorně udržovány správkárenskými zaměstnanci a kolektivem železničních příznivců. Všechny prošly opravami a obnovou laku. Pravidelně je jeden z nich, zejména v letní sezóně, nasazován na tradiční výkony víkendových osobních vlaků do Čerčan. Jsou také připraveny nahradit mladší stroje při nejrůznějších mimořádnostech. Jedna lokomotiva (749.252), původně z Českých Budějovic) stojí odstavena ve vršovickém depu a slouží jako zdroj náhradních dílů.

Poslední provozní zástupce řady 749 depa Olomouc (749.265) je trvale umístěna na podřízeném pracovišti Šumperk odkud letmo vyjíždí na horskou trať do Jeseníku, zejména jako náhrada mladších lokomotiv v čele spěšných vlaků.

Další provozní lokomotivy ČD 749.008 (používá se výrobní označení T478.1008) a 749.250 jsou už muzejními exponáty. Lze je vidět v depu historických vozidel v Lužné u Rakovníka nebo při nejrůznějších příležitostech v rámci muzeálního provozu. Obě prošly rozsáhlými vyvazovacími opravami a každá z nich demonstruje jinou životní etapu této řady lokomotiv. Zatímco T478.1008 má připomínat podobu těchto strojů po vyrobení , 749.250 připomíná čerstvě rekonstruované lokomotiv z druhé poloviny 90. let.

Další stroje této řady, v majetku ČD, jsou již definitivně odstavené z provozu. Dva (749.102, 241) se nacházejí na lokomotivním hřbitově v depu Česká Třebová, kde (v různém stádiu rozebranosti) čekají na sešrotování. Dne 7.3. 2021 ještě oba vraky částečně vyhořely,[4] takže jejich naděje na možné zprovoznění je už skutečně mizivá.

Současnost (ČD Cargo)[editovat | editovat zdroj]

Dceřiná společnost ČD Cargo vlastní v roce 2022 už pouze dva, z původních pěti strojů. Nejstarší (749.018) prošel, v roce 2012, náročnou vyvazovací opravou, částečnou modernizací a obnovou nátěru. V lednu 2013 potom ukončoval nasazení své řady na pošumavských tratích v nákladní dopravě. Od roku 2018 stojí odstaven pro závažnou havárii motoru a v lednu 2021 by nabídnut k odprodeji. Druhý stroj 749.187 byl od roku 2017 dlouhodobě neprovozní. Zjara 2019 byl z důvodu zvýšené potřeby opět oživen, ale při jednom z výkonů u něj došlo k zadření spalovacího motoru. Lokomotiva byla definitivně odstavena a v lednu 2020 nabídnuta k odprodeji. Novým majitelem je společnost Junior Market s.r.o. Poslední provozní stroj (749.019) je od června 2020 umístěn na pracovišti v Ostravě, kde je letmo využíván k obsluze vleček v tamější průmyslové aglomeraci [5]

Historické a soukromé lokomotivy[editovat | editovat zdroj]

Lokomotiva řady 749.257 v čele osobního vlaku (a 749.250 na jeho konci) odjíždějícího ze železniční stanice Olomouc hlavní nádraží
749.250 pohledem ze stanoviště strojvedoucí na trati Olomouc–Krnov (– Opava)
Lokomotiva 749.039 společnosti AŽD Praha

Od roku 2011 byly některé vyřazené lokomotivy řady 749 odprodány soukromým dopravcům. U drtivé většiny z nich prošly rozsáhlými hlavními opravami a slouží buď jako historická vozidla nebo k dopravě nejrůznějších (zejména nákladních) vlaků na celém území ČR.

Přezdívky[editovat | editovat zdroj]

Lokomotivy jsou nazývány stejně jako nerekonstruované původní lokomotivy, s mnoha regionálními zvláštnostmi.

Podrobnější informace naleznete v článku Lokomotiva 751.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. lajos. Čtvrtstoletí řady 749 [online]. railtrans.sk, 2018-02-05 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. 
  2. Plzeňští strojvůdci : popisy, rady, návody, pomůcky, zajímavosti. www.strojvedouciplzen.cz [online]. [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. 
  3. lajos. Olomoucké „berty“ - řada 749.... [online]. railtrans.sk, 2013-10-21 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. 
  4. SŮRA, Jan. V České Třebové hořely dvě odstavené „bardotky“. Zdopravy.cz [online]. 2021-03-07 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. 
  5. 749.019, Frýdek-Místek, 25.11.2020, Jan Šantrůček (https://www.lokomotivy.net). lokomotivy.net [online]. [cit. 2021-09-26]. Dostupné online. 
  6. a b c Motorové lokomotivy [online]. kzc.cz [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. 
  7. a b SŮRA, Jan. Místo šrotu zpátky na koleje. Východočeská dráha vzkřísila dvě padesátileté bardotky. Zdopravy.cz [online]. 2020-06-11 [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. 
  8. 749.254-9 „Berta“ [online]. kpkv.net [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]