V tomto článku je použita zastaralá šablona „Lokomotiva hlavička“. Náhradou za ni má být šablona „Infobox - železniční hnací vozidlo“, tou by se měla nahradit.

Lokomotiva 749

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Motorová lokomotiva řady 749
(dle označení UIC)
Lokomotiva 749 006-3 v Tanvaldě.
Tovární označení
Základní údaje
Výrobce ČKD Praha
reko: ČD
Rok rekonstrukce 19921996
Počet vyrobených kusů 60
Provozovatel ČD
Období provozu 1992–dosud
Výkon prvotního motoru 1103 kW
Maximální tažná síla 180 kN
Maximální rychlost 100 km/h
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 75 t
Délka přes nárazníky 16 500 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
100 m
Rozchod kolejí 1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu Bo´ Bo´
Přenos výkonu elektrický stejnosměrný
Typ spalovacího motoru K 6 S 310 DR
Seznam českých a slovenských lokomotiv

Lokomotiva 749 je dieselová lokomotivaelektrickým přenosem výkonu, která vznikla rekonstrukcí původních lokomotiv řady 751 a 752 (označení T478.1 a .2). Rekonstrukce probíhaly v letech 1992–1996, vzešlo z nich celkem 60 lokomotiv.

Vznik a rekonstrukce prvních lokomotiv[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení přechodu z parní na motorovou trakci na počátku 80. let minulého století se ČSD rozhodlo ukončit, do té doby běžné, vytápění osobních vozů parním topením. Vlaky tažené motorovou lokomotivou tak měly být vytápěny už pouze elektricky. Systém parního vytápění vlaků byl (na tehdejší dobu) již technicky náročný, především po stránce údržby. Nevyhovující byla také i spotřeba nafty, všudypřítomná unikající pára a potřeba dobírat vodu. Podstatou rekonstrukce u lokomotiv řady 751 (T478.1) byla náhrada parního generátoru PG 500 topným alternátorem TA 415, aby bylo možné tyto lokomotivy i nadále používat v osobní dopravě. Stroje řady 752 (T478.2), určené pro nákladní dopravu, měly místo generátoru PG 500 dosazen balast. Ten byl i u nich nahrazen moderním elektrickým topným alternátorem. Podobným způsobem byly již dříve přestavováni také populární "brejlovci" původní řady 753 (T478.3) na řadu 750.

K prototypové přestavbě byly vybrány stroje 751.039 z depa Jihlava a 751.051 ze služebny Šumperk. Na první zmíněné lokomotivě byla rekonstrukce provedena přímo v domovském depu, ještě před koncem roku 1992. Úprava druhého stroje byla dokončena zjara 1993 (už po rozdělení ČSD) taktéž v zázemí domovské služebny. Rekonstrukce byla spojena i s vyvazovací opravou a obnovou laku. Obě lokomotivy byly přeznačeny na novou řadu 749 se zachováním původních inventárních čísel. Stroj 749.051 byl (ještě v rozpracovaném stavu) předán do Jihlavy, kde byla jeho přestavba dokončena a spolu se 749.039 se podrobil provozním zkouškám. Po jejich úspěšném vykonání se ČD rozhodly rozjet tyto přestavby sériově a zapojit do nich i další depa. Do roku 1996 tak bylo upraveno na elektrické vytápění vlakových souprav celkem 60 strojů v depech Jihlava, Šumperk (Olomouc), České Budějovice, Praha-Vršovice a Veselí nad Moravou. Poslední lokomotiva 749.265 (původní 752.055) ze Šumperka byla navíc osazena i mikroprocesorovým řídícím systémem Intelo, elektrickým rychloměrem a přídavným motorem s funkcí automatické regulace rychlosti. Tento typ rekonstrukce byl u řad 751 a 752 prováděn pouze u ČD. Na Slovensku k přestavbám přistoupeno nebylo, jelikož pro osobní dopravu postačovaly stroje řad 750 a 754. Jednotlivé stroje nebyly k rekonstrukcím vybírány systematicky, pocházejí ze všech výrobních sérií (vyjma prototypů) a bylo jim ponecháno původní pořadové číslo; jejich označení proto netvoří souvislou číselnou řadu. Nejstarší stroj, který byl podroben rekonstrukci je 749.006 z roku 1966.[1]

Provoz po rekonstrukci (1996–2005)[editovat | editovat zdroj]

Většina rekonstruovaných strojů zůstala i po přestavbě ve svých původních služebnách (Jihlava, Praha-Vršovice, Šumperk). Dostávaly se však i do nových lokalit (Liberec, Letohrad, Meziměstí, Hradec Králové, Chomutov, Ostrava, Krnov, Prostějov, České Budějovice, Veselí nad Moravou) s cílem nahradit, sice mladší, ale více provozně náročné „brejlovce“ řad 750 a 753. Nejpozději (2001) se pak objevily v ostravském depu, kde vystřídaly (tehdy už houfně rušené) „čmeláky“ řad 770 a 771. Jako první byla zrušena lokomotiva 749.234 (původní T478.2005) z depa Chomutov, která byla zničena při nehodě v květnu 2002. V depech Prostějov, Krnov, Veselí nad Moravou a Chomutov bylo jejich nasazení poměrně krátkodobé, v ostatních zmíněných služebnách vydržel jejich provoz neměnný až do roku 2005, kdy nastala první vlna rušení.

Postupný ústup ze služby, vyvrcholení provozu a ukončení nasazování (2005–2016)[editovat | editovat zdroj]

Lokomotivy řady 749 začaly z českých kolejí postupně mizet od roku 2005. Důvodů bylo několik. Zejména postupná elektrifikace tratí, kde tyto stroje sloužily. To se týkalo třeba dvoukolejné trati v podhůří Krušných hor z Kadaně do Karlových Varů, kde jezdily v osobní i nákladní dopravě a postrkové službě. Dále to pak byla i trať z Letohradu do pohraniční stanice Lichkov, kam zajížděly v čele rychlíků do Polska. Jejich nasazování do provozu také citelně oslabily tendence národního dopravce omezit vlaky v klasické sestavě na úkor rentabilnějších motorových vozů. Ty je postupně nahradily především v depech České Budějovice a Olomouc. Zároveň bylo také ukončeno jejich přistavování k hlavním opravám. Do klíčového roku 2007, kdy došlo k rozdělení nákladní a osobní dopravy, bylo už vyřazeno nebo přímo sešrotováno více než dvacet lokomotiv. Do divize nákladní dopravy ČD Cargo, které náležely všechny sesterské stroje řady 751 (kromě muzejních), bylo převedeno i 5 lokomotiv řady 749 (018, 019, 187, 247 a 251).

Po roce 2007 byly zbylé provozní stroje z depa Chomutov (749.039, 081, 102, 130, 140) předány do Prahy, kde společně s domácími (749.006, 146, 162, 180, 181, 182, 218, 224) jezdily turnusově v čele osobních vlaků na trati tzv. Posázavského pacifiku do Čerčan. Liberecké lokomotivy (749.008, 244, 258) přešly tamtéž, stejně jako poslední letohradské (749.011, 240, 260) a v roce 2009 také část olomouckých (749.107, 121, 253, 264). Příchod strojů z jiných dep, tak učinil z vršovické služebny novodobou baštu těchto vozidel. Zároveň to také umožnilo postupné zrušení původních vršovických a jejich náhradu nově příchozími. Dodnes se mezi strojvůdci říká, že lokomotivy byly do Prahy předávány doslova „na dožití“. V roce 2008 zavedly ČD přímé taktové rychlíky z Prahy přes Příbram do Českých Budějovic (tzv. „Švejky“) a protože v té době ještě neexistovala jiná vhodná vozidla, byly na tyto výkony zaturnusovány právě pražské 749. K tomu jim ještě náležela (od roku 1997) i tradiční vozba víkendových dálkových rychlíků do Tanvaldu, což ve vztahu k počtu nasazovaných lokomotiv a kilometrických proběhů znamenalo vrchol jejich provozu. Z tohoto výkonu je postupně vytlačily až dodávky nových strojů řady 750.7, které je, z velké části, nahradily na všech dosavadních výkonech.

Odlišný vývoj pak probíhal v depu Olomouc, kde měl jejich provoz velmi bohatou tradici. Tamější depo bylo také druhým největším domovem této řady lokomotiv v českých zemích. Ještě v roce 2007 bylo turnusováno dvanáct lokomotiv (749.107, 121, 253, 246, 248, 250, 253, 257, 259, 261, 264, 265). Do roku 2009 vozily pravidelně spěšné vlaky a rychlíky ze Zábřehu na Moravě do Jeseníku. V rámci ukončení jejich turnusové služby byla část z nich předána do Prahy (749.107, 121, 253, 264), zbytek lokomotiv vydržel v občasném provozu, zejména jako náhrada mladších řad 750.7 a 754 nebo motorových vozů až do jara 2013, kdy byly odstaveny poslední čtyři stroje (749. 246, 250, 257, 259).

Depu České Budějovice náleželo po roce 2007 ještě deset strojů (749.051, 100, 134, 241, 252, 254, 255, 256, 262, 263). Nasazovány byly především na vozbu sezónních osobních vlaků na trati z Českých Budějovic do Nového Údolí. Tam zajížděly také s přímým rychlíkem „Šumava“ z Prahy. Koncem roku 2007 pak došlo k reorganizaci a rozsáhlé objekty tamnějšího depa připadly společnosti ČD Cargo, stroje osobního dopravce byly přemístěny do depa v Táboře. Do roku 2009 byly v jejich režii také zastávkové osobní vlaky z Českých Budějovic do Veselí nad Lužnicí nebo rakouské rychlíky do pohraniční stanice Gmünd. Zatímco z osobních vlaků je vytlačily motorové vozy, rychlíkové rameno do Českých Velenic a Gmündu bylo elektrifikováno. Na Šumavu vyjížděly ještě poměrně nedávno, do odstavení posledních dvou (749.100 a 252) koncem července 2013.[2]

Současnost (České dráhy)[editovat | editovat zdroj]

V roce 2020 je v majetku státního dopravce ČD celkem patnáct lokomotiv. Tři provozní stroje (749.107, 121, 264) jsou umístěny v depu Praha-Libeň. Tam jsou vzorně udržovány správkárenskými zaměstnanci a kolektivem železničních příznivců. Všechny prošly opravami a obnovou laku. Nepravidelně je jeden z nich, zejména v letní sezóně, nasazován na tradiční výkony víkendových osobních vlaků do Čerčan. Jedna lokomotiva (749.252, původně z Českých Budějovic) stojí odstavena v prostoru stanice Praha-Libeň a slouží jako zdroj náhradních dílů.

Poslední provozní lokomotiva depa Olomouc (749.265) je trvale umístěna na pracovišti Šumperk odkud letmo vyjíždí na horskou trať do Jeseníku nebo při různých mimořádnostech.

Další provozní lokomotivy Českých drah 749.008 (používá se výrobní označení T478.1008) a 749.250 jsou už muzejními exponáty. Lze je vidět v depu historických vozidel v Lužné u Rakovníka nebo při nejrůznějších příležitostech v rámci muzeálního provozu. Obě prošly rozsáhlými vyvazovacími opravami a každá z nich demonstruje jinou životní etapu této řady lokomotiv. Zatímco T478.1008 (749.008) má připomínat podobu těchto strojů po vyrobení, 749.250 už zobrazuje podobu čerstvě rekonstruovaných lokomotiv z první poloviny 90. let.

Další stroje této řady, v majetku Českých drah, jsou již odstavené z provozu. Čtyři kusy (749.051, 102, 241, 256) se nacházejí na lokomotivním hřbitově v depu Česká Třebová, kde (v různém stádiu rozebranosti) čekají na sešrotování. Mezi lety 2002–2019 bylo, v různých depech a kovošrotech, rozloženo na 30 lokomotiv.

Současnost (ČD Cargo)[editovat | editovat zdroj]

Dceřiná společnost ČD Cargo vlastní v říjnu 2020 ještě tři stroje. Nejstarší (749.018) prošel v roce 2012 náročnou vyvazovací opravou, částečnou modernizací a obnovou nátěru. V lednu 2013 potom ukončoval turnusové nasazení své řady na pošumavských tratích v nákladní dopravě. Od roku 2018 však stojí odstaven pro závažnou havárii motoru. Podobně je na tom i 749.187, který byl od roku 2017 dlouhodobě odstaven. Zjara 2019 byl z důvodu zvýšené provozní potřeby opět zprovozněn. Při jednom z výkonů však u něj došlo k zadření spalovacího motoru. Lokomotiva byla definitivně odstavena a v lednu 2020 nabídnuta k odprodeji. Poslední provozní stroj (749.019) je od června 2020 umístěn na pracovišti v Ostravě, kde je letmo využíván k obsluze vleček v tamnější průmyslové aglomeraci.

Historické a soukromé lokomotivy[editovat | editovat zdroj]

Lokomotiva řady 749.257 v čele osobního vlaku (a 749.250 na jeho konci) odjíždějícího ze železniční stanice Olomouc hlavní nádraží
749.250 pohledem ze stanoviště strojvedoucí na trati Olomouc–Krnov (– Opava)
Lokomotiva 749.039 společnosti AŽD Praha

Od roku 2011 byly některé vyřazené lokomotivy řady 749 odprodány soukromým dopravcům. U drtivé většiny z nich prošly rozsáhlými hlavními opravami a slouží buď jako historická vozidla nebo k dopravě nejrůznějších (zejména nákladních) vlaků na celém území ČR.

Přezdívky[editovat | editovat zdroj]

Lokomotivy jsou nazývány stejně jako nerekonstruované původní lokomotivy, s mnoha regionálními zvláštnostmi.

Podrobnější informace naleznete v článku Lokomotiva 751.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. lajos. Čtvrtstoletí řady 749 [online]. railtrans.sk, 2018-02-05 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. 
  2. lajos. Olomoucké „berty" - řada 749.... [online]. railtrans.sk, 2013-10-21 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. 
  3. a b c Motorové lokomotivy [online]. kzc.cz [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. 
  4. a b SŮRA, Jan. Místo šrotu zpátky na koleje. Východočeská dráha vzkřísila dvě padesátileté bardotky. Zdopravy.cz [online]. 2020-06-11 [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. 
  5. 749.254-9 ,,Berta,, [online]. kpkv.net [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]