Brýle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Moderní brýle.

Brýle jsou pomůcka pro korekci vidění, případně pro ochranu zraku.

Brýle obvykle sestávají z pevné obruby, do které jsou upevněny buď čočky umístěné před očima člověka pro vizuální korekci (dioptrické brýle) nebo průhledné zornice pro oční ochranu. Moderní brýle jsou obvykle posazeny plastovými sedýlky na nosu a stranicemi s obvykle plastovými koncovkami za boltce uší, které by měly kopírovat. Dioptrické brýle slouží ke korekci krátkozrakosti nebo dalekozrakosti, případně v kombinaci s korekcí vad oka jako je například astigmatismus. Míra korekce vidění čočkami se vyjadřuje prostřednictvím optické mohutnosti v dioptriích.

Dioptrické brýle[editovat | editovat zdroj]

V případě dioptrických brýlí se rozlišují čočky:

  • pro korekci krátkozrakosti,
  • pro korekci dalekozrakosti,
  • cylindrické čočky – mají různou úroveň korekce v různých rovinách,
  • bifokální a multifokální – mají různou lámavost v různých místech čoček. Obvykle mají v dolní části skel spojky pro čtení a v horní části slabší spojky nebo rozptylky pro vidění do dálky.
  • pro korekci tupozrakosti → (horší vnímání detailů v dáli).

Ochranné brýle[editovat | editovat zdroj]

Ochranné brýle chrání zrak před poškozením, buď mechanickým (např. před odštěpky odletujícími při obrábění materiálů), nebo zářením (např. před ultrafialovým) nebo i tepelným (např. v hutnictví). Motoristické brýle chrání jezdce na motocyklu před rychlým či prudkým proudem vzduchu, který způsobuje slzení, a před létajícím hmyzem.

Potápěčské brýle a brýle pro sportovní plavání oddělují očí od vodního prostředí a tím je chrání a zajišťují ostré vidění. Lyžařské brýle chrání před proudem studeného vzduchu a před nárazy poletujícího sněhu.

Sluneční brýle[editovat | editovat zdroj]

Jsou to vlastně ochranné brýle, které mají začerněná skla, aby chránily oči před jasným slunečním světlem, proto se často využívají při opalování (v létě nebo na pláži u moře).

Speciální brýle[editovat | editovat zdroj]

Speciální brýle se používají ke sledování 3-D filmů či kreseb, nebo pro vyvolání dojmu virtuální reality. Tyto brýle zajišťují, aby každé oko mohlo sledovat samostatný obraz. Dosahuje se toho buď odlišnými barvami skel (červená a zelená nebo modrá – výsledný obraz je pak zdánlivě černobílý) nebo tím, že skla fungují jako polarizační filtry s kolmými rovinami polarizace (zde není žádné omezení na barevnost). Tento systém používají například 3-D kina Imax.

Čočky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Čočka (optika).

Čočky brýlí, původně vyráběny pouze ze skla, jsou dnes vyráběny i z různých druhů plastů, především CR-39 (nejpoužívanější), dále Trivexu a polykarbonátu. Tyto materiály snižují riziko rozbití, čočky z nich vyrobené mají nižší hmotnost než skleněné čočky, nevýhodou je měkkost materiálu (plastové čočky jsou snáze poškrábatelné). Některé materiály používané při zhotovování korekčních čoček mají větší index lomu, což je užitečné při výrobě čoček se silnějšími dioptriemi (stejné optické mohutnosti brýlové čočky lze dosáhnout použitím menšího množství materiálu - výsledkem je tenčí a tudíž estetičtější korekční pomůcka). Na většinu plastů lze aplikovat tzv. tvrzení, čímž se zajistí větší odolnost čočky vůči mechanickému poškození (nejčastěji je používán tvrdoelastický lak nanesený na obě strany čočky). Pokrytí hydrofobní vrstvou zajišťuje nesmáčivost čočky a díky velmi hladkému povrchu též snazší čištění. Lipofobní úprava zajistí větší odolnost proti zašpinění čoček mastnotou, např. otisky prstů. Antireflexní vrstva snižuje odrazivost čoček ze všech materiálů (včetně minerálního skla), výsledkem je menší odrazivost ploch čočky a tím i její větší propustnost pro viditelné světlo za stejných světelných podmínek (bez úprav mají korekční čočky světelnou propustnost méně než 93 %, s kvalitní antireflexní úpravou lze dosáhnout propustnosti čočky přes 99 %). Výhody pro nositele brýlových čoček s antireflexní úpravou jsou menší únava očí při umělém osvětlení, práci na počítači a sledování televize, lepší vidění při (zejména večerním) řízení motorových vozidel, navíc jde nositeli lépe vidět do očí, což má nezanedbatelný efekt na vzhled a přímou komunikaci.

Čočky CR-39 mají vysoké Abbeovo číslo (V=59,3) a jejich index lomu činí 1,5.

Polykarbonátové čočky jsou lehké, velmi tenké a díky svým vlastnostem jsou vhodné k osazení zejména vrtaných obrub (jsou mnohem odolnější proti nárazu než CR-39, jsou ovšem křehčí než trivexové čočky). Díky velmi nízkému Abbeovu číslu (V=31) a indexu lomu o hodnotě n=1,59 mají polykarbonátové čočky citelně horší optické vlastnosti (především vysokou odrazivost a větší barevnou vadu), aplikace antireflexu je téměř nezbytností.

Trivexové čočky díky absenci vnitřního pnutí svou odolností předčí čočky polykarbonátové. Díky vyššímu Abbeovu číslu (V=43-45) má Trivex i výrazně lepší optické vlastnosti, není však tak tenký (index lomu n=1,53).

Multifokální (též progresivní) čočka má v různých místech různou ohniskovou vzdálenost, používá se ke korekci presbyopie (stařecké vetchozrakosti), pomocí těchto brýlí je možné s jedněmi brýlemi vidět jak do blízka tak do dálky. Známy jsou však i případy, kdy multifokální brýle slouží jen jako brýle čtecí ("bez dioptrií na dálku", odpadá poté hledání a neustálé sundavání a nandavání čtecích brýlí) nebo naopak pouze jako brýle na dálku ("bez dioptrií na blízko" - využitelné pro staršího myopa, který má již problémy s přeostřováním na blízko v brýlích na dálku). Předchůdcem multifokálních čoček jsou čočky bifokální (dvouohniskové, dělené - mají vlisovaný nebo vybroušený oddíl na blízko). Jejich vynálezcem byl sir Benjamin Franklin. Podle jejich tvůrce je odvozen název Franklinův bifokál - jde o čočky s oddílem na blízko, tvořícím celou spodní polovinu čočky (tedy ne jen malý vlis).

Asférické čočky jsou takové čočky, jejichž jedna strana nemá kulovou (sférickou) plochu. U silného svazku paprsků dochází při dopadu na větší lámavou plochu sférické čočky k nestejnoměrnému lomu paprsků. Výsledkem je zobrazení nikoliv bodu, ale rozmazané plošky (koma). Tento jev se nazývá sférická aberace. Asférická čočka svou konstrukcí (od středu ke kraji se mění strmost zakřivení jedné z ploch) tuto vadu zčásti nebo úplně eliminuje, zároveň částečně snižuje aberaci chromatickou. Pro uživatele není rozdíl patrný co se kvality visu týče, nicméně asférická čočka je schopna alespoň částečně eliminovat nepříjemné průvodní jevy nošení brýlí: velké či malé oči za silnějšími skly a samotnou tloušťku skla (asféra je plošší než čočka sférická při stejné optické mohutnosti a indexu lomu). I tento typ čoček má však svá úskalí, je zapotřebí preciznějších měření, než je tomu u čoček sférické konstrukce. Velmi záleží na zakřivení a inklinaci očnic brýlí, neboť při špatném zaměření některého z parametrů (pupilární distance, osa otáčení, inklinace...) dochází k diskomfortu vidění, např. deformace obrazu při pohledu stranou, bolesti hlavy atd.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Slovníkové heslo brýle ve Wikislovníku