Polykarbonát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Polykarbonát
Opakující se základní jednotka polykarbonátu vytvořena z bisfenolu A
Opakující se základní jednotka polykarbonátu vytvořena z bisfenolu A
Obecné
Systematický název Polykarbonát
Sumární vzorec (C16O3H14)n
Vlastnosti
Molární hmotnost polymer
Teplota tání 267 °C
Teplota skelného přechodu 150 °C
Hustota 1,20–1,22 g/cm3
Index lomu 1,584
Tvrdost M70
Relativní permitivita εr 2,9 F/m
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Polykarbonáty patří mezi termoplastické polymery čili termoplasty. Snadno se zpracovávají např. vstřikováním nebo lisováním za tepla. Mají dobrou tepelnou odolnost, odolnost proti nárazu a dobré optické vlastnosti. Patří proto mezi komoditní plasty. Jejich identifikační číselný kód je 7.

Název polykarbonátů je odvozený od funkčních karbonátových (uhličitanových) skupin (-O-(C=O)-O-), které v jejich řetězci spojují monomerní jednotky.

Nejběžnější typ polykarbonátu, jehož vlastnosti uvádí i tabulka, se vyrábí polykondenzací 4,4'-dihydroxy-2,2-difenylpropanu (Bisfenolu A) s fosgenem podle zjednodušeného schématu:

Syntéza polykarbonátu

Youngův modul pružnosti v tahu se u takového typu polykarbonátu pohybuje v rozmezí 2–2,4 GPa, přičemž pevnost v tahu se pohybuje v rozmezí 55–75 MPa.

Polykarbonát se používá např. jako materiál pro výrobu domácího i laboratorního nádobí, elektronických přístrojů, displejů, osvětlení apod. Je také základním materiálem pro výrobu kompaktních disků a plastových lahví. Rovněž skla ochranných brýlí, zejména vojenských s balistickou odolností jsou převážně vyrobena z polykarbonátu. Prodává se např. pod obchodními názvy Makrolon, Lexan nebo Calibre.[1][2][3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Makrolon
  2. Lexan
  3. Calibre

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]