Termoplast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Termoplast je plast, který je od určité vyšší teploty plastický – tvárný – až kapalný a po ochlazení se stane pevným, přičemž tyto teplotou dané změny tvárnosti mohou nastávat opakovaně. Opakem termoplastů jsou reaktoplasty (termosety) (např. bakelit, vulkanizovaný kaučukpryž, guma), které po (obvykle) tepelném vytvrzení již nelze například novým ohřátím uvést znovu do tvárného stavu.

Termoplasty jsou polymery složené z lineárních makromolekul s dlouhým řetězcem. Řetězce jsou drženy u sebe pouze mezimolekulárními interakcemi (van der Waalsovým silami, vodíkovými můstky, interakcemi dipól-dipól). Při zahřívání termoplastu tyto interakce slábnou a polymer měkne, při dalším zvyšování jeho teploty může znovu zkapalnět. Termoplasty jsou v širokém rozsahu teplot viskózní kapaliny. Přesnou teplotu tání nelze určit, protože se polymer skládá z makromolekul různé délky, které přecházejí do kapalné fáze při různých teplotách. Teplotní rozsah tání běžných termoplastů se pohybuje mezi 100 °C a 130 °C. Díky tomu patří termoplasty k dobře zpracovatelným materiálům, protože je lze při těchto teplotách snadno odlévat nebo lisovat. Příklady běžných termoplastů jsou polyethylen, polyester, polystyren, polymethylmethakrylát (plexisklo), polyvinylchlorid (PVC) nebo polyamidy (např. nylon, silon).

Související články[editovat | editovat zdroj]