Bisfenol A

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bisfenol A
Vzore Bisfenolu A
Vzore Bisfenolu A
Obecné
Systematický název 2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan
Anglický název Bisphenol A
Německý název Bisphenol A
Sumární vzorec C15H16O2
Identifikace
Registrační číslo CAS
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 201-245-8
Indexové číslo 604-030-00-0
Vlastnosti
Molární hmotnost 228,29 g/mol
Teplota tání 155–156 °C
Teplota varu 220 °C (500 Pa)
Hustota 1,2 g/cm³
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
H-věty H361f H335 H318 H317
Zdraví škodlivý
Zdraví škodlivý (Xn)
R-věty R37 R41 R43 R62
S-věty (S2) S26 S36/37 S39 S46
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Bisfenol A (BPA) je organická sloučenina chemická sloučenina, která se využívá při výrobě plastů. Systematický název je propan-2,2-diyldifenol. Název 2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan není správný, jelikož hlavní skupina není vyjádřena koncovkou, ale předponou..

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Bisfenol A se připravuje chemickou reakcí fenoluacetonem v kyselém prostředí.

Syntéza Bisfenolu A

Využití[editovat | editovat zdroj]

BPA se používá jako monomer při výrobě polykarbonátů, a ty se využívají při výrobě např. CD a DVD, kojeneckých lahví, barelů na vodu, sportovních pomůcek, plastových příborů, dóz na potraviny, ale také ve stomatologii, stavebnictví, elektronice nebo medicíně.[1]

Jeho celosvětová produkce činí kolem tří milionů tun ročně a roste.[1]

Škodlivost[editovat | editovat zdroj]

Při pokusech na zvířatech se ukázalo, že vystavení bisfenolu A během nitroděložního vývoje ovlivňuje vývoj prsní tkáně plodu a zvyšuje riziko výskytu rakoviny prsu v pozdějším věku, a také způsobuje úbytek spermií u mužů.[2]

Vedou se polemiky, zda BPA způsobuje onemocnění srdce nebo cukrovku,jelikož při těchto nemocech je často prokázána vyšší hladina BPA. [3] Výzkum prováděný u mužských zaměstnanců továren vystavených vysokým koncentracím BPA ukázal, že měli čtyřikrát vyšší frekvenci problémů s erekcí a sedmkrát častěji problémy s ejakulací.[1]

Výsledky studie prováděné v USA v letech 2003-2006 a publikované v listopadu 2010 nasvědčují tomu, že má bisfenol A (a podobně také triclosan) negativní účinky na fungování imunitního systému člověka. Podle závěrů této studie bude žádoucí prozkoumat mechanismy, které se těchto účincích podílejí a také jaké expozice (z hlediska množství a času) mají významný vliv na imunitní systém a na náchylnost k nemocem (a jejich vážnost) v pozdějších obdobích lidského života.[4]

In January 2015 the European Food Safety Authority (EFSA) unequivocally concluded that there is no consumer health risk from BPA in food contact for any age groups, including unborn children, infants and adolescents. EFSA jako autoritativní evropská instituce vydala začátkem roku 2015 prohlášení, že po nových rozsáhlých studiích není BPA zdrojem rizika a to ani pro novorozené děti, pokud jsou dodrženy předepsané migrační limity. Studie nepotvrdily, že jde o endokrinní disruptor. BPA je od 2.sv. války používán jako monomer pro výrobu epoxidových pryskyřic pro konzervový lak. Je tedy chemicky zabudován. Je také jednou z dlouhodobě nejsledovanějších a nejtestovanějších chemických látek.

Francouzský soud 17.6.2015 pak revidoval své původní rozhodnutí o zákazu používání polykarbonátu na bázi BPA pro kojenecké lahve.

[1] DGCCRF: Direction générale de la concurrence, de la consommation et de la répression des fraudes, une direction du ministère de l’Économie, de l'Industrie et du Numérique    [2] Law of December 2012 suspending the manufacture, import, export and placing on the market of any food packaging containing bisphenol A (Act No. 2012-1442).http://legifrance.gouv.fr/affichTexte.do?cidTexte=JORFTEXT000026830015&categorieLien=id    [3] http://www.conseil-etat.fr/Decisions-Avis-Publications/Decisions/Selection-des-decisions-faisant-l-objet-d-une-communication-particuliere/CE-17-juin-2015-Association-Plastics-Europe   

Regulace[editovat | editovat zdroj]

Od 1. června 2011 se v Evropské unii nesmějí prodávat kojenecké láhve s obsahem bisfenolu A. Nicméně podle zjištění organizace Greenpeace byly v obchodní síti v ČR prodávány ještě za účinnosti zákazu.[5] V dubnu 2012 švédská vláda ohlásila zákaz použití bisfenolu A v obalech potravin určených dětem do 3 let věku.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Dokumenty[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Bisfenol A, látka, která nás obklopuje, škodí lidskému zdraví, lidovky, 13. listopadu 2009
  2. Miroslav Šuta: „Proč zrovna já?“ aneb Rakovina prsu, životní styl a prostředí, respekt.cz, 11. listopadu 2009
  3. BPA (Bisfenol A): Nebezpečná látka našeho každodenního života
  4. The Impact of Bisphenol A and Triclosan on Immune Parameters in the US Population, NHANES 2003–2006
  5. V Česku se dál prodávají kojenecké láhve s bisfenolem
  6. Miroslav Šuta: Bisfenol A: Švédsko oznámilo zákaz v obalech potravin pro děti, respekt.cz, 16. 4. 2012