PET láhev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PET láhev

PET láhev (slangově petka) je láhev, která je vyrobená z polyethylentereftalátu (PET).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prefabrikát, z kterého se vstřikovacím vyfukováním vyrábí lahve

PET láhve se poprvé objevily v roce 1978, kdy do nich začala být plněna Coca-Cola. Narušily tak dosavadní hegemonii skleněných obalů pro nápoje. V Československu se první PET lahve objevily až po roce 1989 z dovozu a vyrábět se v Česku začaly až v letech 1993 až 1994.[1] V současné době je jedním z nejpoužívanějším obalů nápojů – zatímco dříve se PET láhve uplatňovaly zejména na balené vody a jiné nealkoholické nápoje, postupně se rozšiřují i na obalování piva či vína.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 se celosvětově prodalo 480 miliard plastových lahví z nichž většina se vyrábí právě z polyethylentereftalátu.[2] Výroba probíhá vstřikovacím vyfukováním a láhve lze vyrábět v rozličných tvarech a objemech (od 0,01 až do 5 litrů).[3]

Recyklace[editovat | editovat zdroj]

Sběr tříděného plastového odpadu včetně PET lahví, které lze snadno recyklovat

PET lahve se daří třídit a recyklovat, v ČR se poslalo v roce 2018 57,5 % těchto obalů. V ČR existují iniciativy, které mají za cíl tento podíl ještě dál zvýšit až na 90 %. Jednou z možností je například zavést zálohový systém.[4] Spotřeba i recyklace PET lahví je masovou záležitostí, kdy každoročně dojde ve světě k recyklaci přibližně 750 milionů tun polyethylentereftalátu.[5]

Recyklace začíná vytříděním PET lahví podle barev kvůli získání jednobarevné suroviny. Lahve se rozdrtí na tzv. vločky, které jsou několikrát propírány a následně vysušeny. Drť se následně tepelně zpracovává a vzniká tzv. regranulát. Ten lze následně opět zpracovávat jako původní granulát, z kterého byly vyrobeny původní lahve. Z regranulátu lze vyrobit opět PET lahve nebo vlákna pro textiní i technické využití.[5]

Recyklaci komplikují u některých lahví tzv. „rukávky“, tj. fólie nanesené na lahev ze smršťovacího PVC, které tím degradují PET materiál cizorodou příměsí a ten už dál nelze použít k recyklaci, protože etikety neumí třídící linky oddělit. Pro výrobce je fólie atraktivní, protože dokáže dobře obepnout různé tvary lahve a například na dětských nápojích vyobrazit veselé motivy zvířátek a podobně. Stejné fólie používá i drogistické zboží. Z takových lahví je potřeba před tříděním fólii sundat, jinak mohou být využity už jen ke skládkování nebo ve spalovně. Výrobci se snaží přijít s ekologičtějším řešením, například vyměnit fólii za PET fólii. Řešení může napomoci také tzv. ekomodulace, kdy se ekonomicky zvýhodní ty způsoby balení, které jsou šetrnější k životnímu prostředí.[6]

Zdraví[editovat | editovat zdroj]

Materiál PET obsahuje zdraví škodlivá změkčovadla a bisfenol A ze skupiny ftalátů.[7] Balená voda obsahuje mikroplasty, jejichž dopad na zdraví ještě nebyl dostatečně zdokumentován.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

V PET láhvích můžou tekutiny chuťově degradovat.[7] Doba rozkladu PET lahve je 50-80 let.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MILOSLAV, Vítek. Bioplasty v obalové technice II.: Nápojové lahve. ihned.cz [online]. 2016-09-30 [cit. 2019-02-19]. Dostupné online. 
  2. MONIOVÁ, Eva. PŘEHLEDNĚ: Vše o plastu. Jak vzniká, kde se používá a jak končí. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-08-17 [cit. 2018-08-17]. Dostupné online. 
  3. KREBS, Stefan. Technologie zpracování plastů a kompozitů: Přednáška Č. 8 - Další technologie zpracování plastů: vyfukování, vakuové tvarování a recyklace. , 37 s. přednášková prezentační. Fakulta strojní ČVUT, Ústav strojírenské technologie. . s. 12. Dostupné online.
  4. ČTK. V ČR se recykluje jen 58 procent PET lahví, problém by vyřešilo zálohový systém. Eurozprávy.cz [online]. 2019-01-22 [cit. 2019-02-19]. Dostupné online. 
  5. a b Život PET lahve. caoh.cz [online]. 2018-08-14 [cit. 2019-02-19]. Dostupné online. 
  6. PATOČKOVÁ, Martina. Češi usilovně třídí, recyklaci PET lahví však bojkotuje „rukávek“. iDNES.cz [online]. 2019-01-11 [cit. 2019-02-19]. Dostupné online. 
  7. a b KRÁLOVÁ, Magda. Věda a technika v pozadí: Jedovaté prvky. edu.techmania.cz [online]. 2019-01-09 [cit. 2019-02-19]. Dostupné online. 
  8. HORÁČEK, Filip; NOVÁK, Jiří. Za vratnou zálohu by PET lahve vracelo devět z deseti Čechů. iDNES.cz [online]. 2019-01-09 [cit. 2019-02-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]