ADHD

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
ADHD na PET

ADHD (zkratka anglického „Attention Deficit Hyperactivity Disorder“) – hyperkinetická porucha (HKP), porucha pozornosti s hyperaktivitou, patří mezi neurovývojové poruchy. Tato porucha se projevuje již od raného dětství, nejvíce však ve školním věku, kdy postihuje 3–7 % dětí. Ve 40–50 % případů symptomy přetrvávají do dospělosti. Spíše než hyperaktivita se v tomto období objevují pocity vnitřního neklidu, převládá impulzivita a poruchy pozornosti.[1]

Pro ADHD se dříve používaly diagnózy LDE (lehká dětská encefalopatie) či LMD (lehká mozková dysfunkce), které se snažily vystihnout etiologii. Aktuálně používané označení syndromu vychází z popisu projevů této poruchy.[2]

Na vzniku ADHD se přibližně ze 75 % podílí dědičnost.[3] Je přibližně třikrát častěji diagnostikována u chlapců než u dívek. U dívek jsou symptomy často přehlíženy, jelikož se mohou lišit od těch, které vykazují chlapci, a nebyly dostatečně prozkoumány. [4] Prozatím bylo objeveno již několik genů spojených s poruchou. V ostatních případech při vzniku poruchy přispívá různou měrou problémové těhotenství, prenatální vystavení alkoholu a tabákovému kouři,[5] předčasný porod s výrazně nižší vahou novorozence, expozice olovu[5] a poranění prefrontální kůry v mozku po porodu. Podle některých názorů má na vznik a rozvoj hyperaktivity vliv nadměrné užívání přídatných látek, zejména brilantních barviv, jako je např. tartrazin (E 102) nebo chinolinová žluť (E 104) (od 20. července 2010 mají výrobci v ČR povinnost uvádět v případě, že výrobek obsahuje tato barviva, na obalu upozornění „může nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“[6][7]). Nadměrné sledování televize nebo špatné zvládání dítěte rodiči nejsou výzkumem potvrzeny jako příčiny.[8] Symptomy ADHD se mohou prohloubit u dětí užívajících léky na epilepsii v důsledku vedlejších účinků, které jsou však napravitelné.[9] ADHD je porucha typická neurovývojovým opožděním s odchylkami ve vývoji centrální nervové soustavy a porušenou regulací na úrovni neurotransmiterových systémů (noradrenergního a dopaminergního). Tím jsou pak ovlivněny všechny kognitivní funkce. Vyšetření MRI (magnetickou rezonancí) prokazuje zmenšený objem mozku, mozečku, bazálních ganglií vpravo a corpus callosum vpravo. ADHD jsou také vysoce rizikovým faktorem pro vznik dalších psychiatrických poruch.[10]

ADHD patří mezi nejprobádanější duševní a emocionální poruchy.[11] Existuje pro ni více léčebných postupů účinnějších pro větší počet lidí než v kterékoliv jiné oblasti psychiatrie.[12]A vždy je nutné řešit skutečné příčiny jako jsou raná traumata, přetrvávající primární reflexy, unilaterální fungování mozku.[13]

Výskyt a projevy[editovat | editovat zdroj]

Projevy[editovat | editovat zdroj]

Jako základní vlastnosti typické pro lidi s ADHD je možné uvést:

  • Deficit pozornosti – krátké intervaly zaměření na jednu věc, chybí reflexe času (Russell Barkley uvedl: „Čas je nepřítelem každého s ADHD!“), problém s opakovanými nebo nudnými (nutnými) úkony, poruchy motoriky (často se mluví o narušení „harmoničnosti“ pohybů – jemná i hrubá motorika).
  • Impulzivita– rychlé, neadekvátní reakce, špatné porozumění vlastním pocitům (často i neschopnost je verbalizovat), často také nižší sebehodnocení, vztahovačnost.
  • Hyperaktivita – neúčelné, nadbytečné pohyby (často si hrají s věcmi a pohybují se bez ohledu na okolí a situaci), zvýšený řečový projev (jak hlasitost, tak množství, své činnosti často doprovázejí zvuky a komentují je).

Často pak může být ADHD doprovázena jevy, jako jsou noční děsy, deprese a úzkost, neuznávání autorit atd.

ADHD je soubor symptomů projevujících se ve škole i v domácím prostředí či při volnočasových aktivitách. Mezi příčiny řadíme přetrvávající primární reflexy, unilaterální fungování mozku, oslabení v prefrontálním kortexu, deficity v seriálním vnímání a zrakovém a sluchovém vnímání. Mezi hlavní příčiny patří emoční bloky (raná traumata z období vývoje v prenatálním stavu, během porodu, po porodu nebo v prvních letech života) a fyzické bloky (blokace páteře, které vyústí v blokaci krčních obratlů), důsledkem toho může být narušen spánkový režim, kdy nedostatečně vyplavovaný melatonin může působit horší regeneraci organismu. Tyto blokace působí narušení motorického vývoje (primární reflexy nevymizí ale přetrvávají delší dobu a naruší další reflexní vývoj, mozkové hemisféry nedostatečně komunikují, smyslové vnímání je narušeno (tzv. senzorická integrace). Další souvislostmi jsou pak nedostatečně vyšetřená oční vada (porucha binokulárního vidění, vizuální stres) nebo sluchová vada, špatná výživa, ale i nadanost, nebo jiná nevyšetřená psychická onemocnění, V zásadě jde tedy o nezralost nervové soustavy a neznalost okolí, jak k těmto dětem přistupovat. Ukazuje se, že přístup zaměřený na krátké pokyny, umožnění zapojení více smyslů ve výuce včetně většího pohybu, důraz na pozitivní aspekty chování, pohyb na čerstvém vzduchu a zároveň nastavení pevných hranic, vede ke zlepšení situace.

ADHD nemá žádnou souvislost s inteligencí jedince (i když v důsledku snížené pozornosti bývají školní výsledky horší). To dokládají například přetrvávající primární reflexy, které brzdí rozvoj vyšších kognitivních funkcí dítěte a při stejném IQ má dítě s přetrvávajícími primárními reflexy horší školní výkonnost.

Přítomnost specifických poruch učení[editovat | editovat zdroj]

ADHD se většinou nevyskytuje osamoceně. Uvádí se, že 44 % dětí s ADHD trpí další psychickou poruchou (například nějakým typem specifické poruchy učení, jako je například dyslexie (porucha čtení), dysgrafie (porucha psaní), dysortografie (porucha pravopisu), dyskalkulie (porucha matematických schopností) atd.) a 32 % až dvěma poruchami.[14] Podstatné na ADHD je, že není specificky zaměřena, ale ovlivňuje celkově veškeré chování a hraje zásadní roli v rozhodovacím procesu.

Možné příčiny ADHD[editovat | editovat zdroj]

ADHD je typickým příkladem tzv. multifaktorově podmíněné poruchy. Mezi možné příčiny vzniku se řadí biologické/fyziologické příčiny (mezi nimi např. zdravotní komplikace v těhotenství matky nebo při porodu, užívání psychofarmak, drog, kofeinu a nikotinu v průběhu těhotenství, vliv se přisuzuje také stravě, znečištěnému životnímu prostředí) a dědičnost. Molekulární biologie prokázala řadu kandidátních genů podílejících se na vzniku hyperkinetické poruchy, které jsou v současné době podrobně studovány. Zvažovány jsou i některé další možné příčiny.[15] Mezi další příčiny řadíme emoční bloky (raná traumata ovlivňující podvědomé vzorce v limbickém systému)[16] a fyzické bloky (oblast krční páteře). V důsledku těchto problémů pak může dojít k tomu, že správně nejsou inhibovány primární reflexy[17] a nedostatečně komunikují mozkové hemisféry přes corpus callosum, dále pak dochází k oslabení dílčích funkcí, jako je serialita, intermodální kódování, zrakové a sluchové vnímání.[18]

Vhodné přístupy[editovat | editovat zdroj]

Shrnutí ve vztahu ke školní praxi by pak bylo, že dítě s ADHD bývá často inteligentnější, než by odpovídalo jeho studijním výsledkům. Ohledně přístupu je třeba volit strategie, které pomohou eliminovat nedostatky pozornosti a impulzivitu. Důležité je nekonfliktní prostředí, podněty pro zapamatovaní, síťovaní poznatků, motivace, spíše kratší úkoly, možnost vybití atd. Další zásady jsou:

  • zadávat jednotlivé úkoly (úkoly specifikovat) a důsledně sledovat splnění – motivuje k další snaze, upevňuje sebevědomí, vede k sebekázni a uznání autority-vzoru;
  • pravidelnost a režim dne – při úpravě poruch učení je obzvláště nutné dodržet čas určené činnosti, protože vytváříme podmíněný reflex v rámci připravenosti mozku na práci; pomáhá vyššímu soustředění;
  • střídat činnosti – po námaze mozku je nutno odreagovat hyperaktivitu organizmu, jinak si dotyčný najde jinou cestu (rušení ostatních ve třídě, komíhání tělem nebo končetinami);
  • při poruchách a nižší schopnosti soustředit se na čtení nabízíme komiksy podle věkové úrovně nebo krátké příběhy tištěné velkým písmem (jsou vydávány i knihy pro dospělé);
  • spolupracovat s odborníkem – pomůže rozeznat překonané a skryté problémy, doporučí nejvhodnější postupy a je informován o nových metodách, například s využitím počítače.
  • řešit příčiny - Metoda PES ® - pohyb, emoce a smysly. Pohyb - cvičení neuro-vývojové stimulace v případě přetrvávajících primárních reflexů, cvičení podle vývojové kineziologie dítěte v prvním roce života, cvičení na správné propojení mozkových hemisfér a reagovat tak na unilaterální fungování mozku, emoce - odblokování raných traumat dítěte, dosycení bazálních jistot, cvičení vědomé pozornosti, zajištění bezpečného prostředí při výuce a doma, smysly - trénink rovnováhy na podporu rozvoje rovnovážného (vestibulárního) ústrojí, trénink vnímání vlastního těla (propriorecepce), cvičení seriality (posloupnosti krok za krokem), intermodální kódování, trénink oslabeného zrakového vnímání (rozlišení zrakové figury na pozadí) a oslabeného sluchového vnímání (rozlišení sluchové figury na pozadí) metodou Dílčí oslabení výkonu a další.

Jak postupuje vývoj (jedince) v morální oblasti, kognitivní oblasti a jak se vžívají jednotlivé vzorce chovaní, obvykle se projevy ADHD dostávají pod kontrolu. Nemusí to být ovšem podmínkou.
Martha Lomeland se ve studii ADHD – Substance Misuse and Treatment (2005) zabývá výskytem ADHD mezi zločinci s recidivou a narkomany.

Farmakoterapie

MKN-10[editovat | editovat zdroj]

Podle mezinárodní klasifikace nemocí, verze 10 se porucha ADHD řadí mezi hyperkinetické poruchy (F90). Zde je charakteristika této skupiny obecně, poté konkrétně:

  • časný začátek (obvykle v prvních pěti letech života),
  • nedostatečná vytrvalost v činnostech vyžadujících poznávací schopnosti,
  • tendence přebíhat od jedné činnosti ke druhé‚ aniž by byla jedna dokončena,
  • dezorganizovaná‚ špatně regulovaná a nadměrná aktivita.[24]

F90.0 Porucha aktivity a pozornosti

  • Nedostatek pozornosti s hyperaktivitou
  • Syndrom poruchy pozornosti s hyperaktivitou
  • Nepatří sem: hyperkinetická porucha s poruchou chování (F90.1)

F90.1 Hyperkinetická porucha chování

  • Hyperkinetická porucha sdružená s poruchou chování

F90.8 Jiné hyperkinetické poruchy

F90.9 Hyperkinetická porucha NS [NS = nervový systém]

  • Hyperkinetická reakce v dětství nebo v dospívání NS
  • Hyperkinetický syndrom NS[24]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hyperkinetická porucha/ADHD v dospívání a dospělosti: diagnostika, klinický obraz a komorbidity (Neurologie pro praxi)
  2. Archivovaná kopie. www.pppnj.adslink.cz [online]. [cit. 2009-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-25. 
  3. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2928252/ - Meta-analysis of genome-wide association studies of attention deficit/hyperactivity disorder
  4. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0013700608001000 - Structural and functional neuroanatomy of attention-deficit hyperactivity disorder (ADHD)
  5. a b https://web.archive.org/web/20160414031036/http://www.nimh.nih.gov/health/publications/attention-deficit-hyperactivity-disorder-easy-to-read/index.shtml - Attention Deficit Hyperactivity Disorder (Easy-to-Read)
  6. Archivovaná kopie. www.fzv.cz [online]. [cit. 2012-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-16. 
  7. Srov. http://ekonomika.idnes.cz/horcice-je-svetlejsi-a-svetlejsi-vyrobci-se-boji-hyperaktivity-u-deti-1ep-/ekonomika.aspx?c=A120822_150011_ekonomika_neh Archivováno 5. 9. 2012 na Wayback Machine
  8. https://web.archive.org/web/20160322103310/http://www.cdc.gov/ncbddd/adhd/facts.html - Facts About ADHD
  9. Fact Sheet: Attention Deficit Hyperactivity Disorder (ADHD) Topics (Russell A. Barkley). www.russellbarkley.org [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-16. 
  10. a b MALÁ, Eva. ADHD – hyperkinetické poruchy. Zdravotnické noviny. 2005 (30. 9.). Dostupné také z: http://www.predys.szm.sk/zdrav_noviny.htm
  11. Taking Charge of Adult ADHD (Russell A. Barkley), ukázka z knihy dostupná na http://www.russellbarkley.org/images/Taking_Charge_of_ADHD_chapter_excerpt.pdf Archivováno 31. 1. 2012 na Wayback Machine
  12. Management of ADHD (Russell A. Barkley)
  13. EMMERLINGOVÁ, Stanislava. Vidím to jinak: skutečné přičiny poruch chování a učení. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-270-7666-6. 
  14. http://kmen.uhk.cz/dvpp/clanky/LMD%20nebo%20ADHD.html
  15. PTÁČEK, Radek; KUŽELOVÁ, Hana. ADHD: variability between mind and body. New York: Nova Science Publishers, ©2015. ISBN 978-1-63321-449-1.
  16. EMMERLINGOVÁ, Stanislava. Vidím to jinak - skryté příčiny poruch chování a učení. 2020. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2020. 288 s. ISBN 978-80-270-7666-6. 
  17. VOLEMANOVÁ, Marja. Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor poruch učení a chování.. Praha: [s.n.], 2013. ISBN 978-80-905597-0-7. 
  18. POLÁKOVÁ, Petra. Jak rozvíjet pohyb, emoce a smysly. Praha: Grada, 2019. 176 s. ISBN 978-80-271-0760-5. 
  19. http://www.sukl.cz/modules/medication/download.php?file=SPC74739.pdf&type=spc&as=strattera-10-mg-spc
  20. http://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2010/02/10.pdf
  21. http://mentalhealthdaily.com/2014/03/17/provigil-for-adhd-can-modafinil-help-manage-attention-deficit-hyperactivity-disorder/
  22. http://mentalhealthdaily.com/2014/04/08/wellbutrin-bupropion-for-adhd-and-depression/
  23. Archivovaná kopie. www.dexedrine.com [online]. [cit. 08-02-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 02-02-2011. 
  24. a b Archivovaná kopie. www.uzis.cz [online]. [cit. 2009-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-06. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BUDÍKOVÁ, Jaroslava; KŘAPKOVÁ, Lenka. Kuliferda a jeho svět : pracujeme s předškolákem s ADHD : pracovní sešit [šest pracovních sešitů; sešity 1–6]. Praha: Raabe, 2014.
  • CARTER, Cheryl R. Dítě s ADHD a ADD doma i ve škole. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0621-7.
  • EMMERLINGOVÁ, S.: VIdím to jinak - skryté příčiny poruch chování a učení, Praha, 2020: ISBN 978-80-270-7666-6
  • GOETZ, Michal; UHLÍKOVÁ, Petra. ADHD : porucha pozornosti s hyperaktivitou : příručka pro starostlivé rodiče a zodpovědné učitele. Praha: Galén, ©2013. ISBN 978-80-7262-630-4.
  • HALLOWELL, Edvard M.; RATEY, John J. Poruchy pozornosti v dětství i dospělosti. Praha: Návrat domů, 2007. ISBN 978-80-7255-154-5.
  • JENETT, Wolfdieter. ADHD : 100 tipů pro rodiče a učitele. Brno: Edika, 2013. ISBN 978-80-266-0158-6.
  • JUCOVIČOVÁ, Drahomíra; ŽÁČKOVÁ, Hana. Metody práce s dětmi s ADHD především pro učitele a vychovatele. 3. vyd. Praha: D + H, 2013. ISBN 978-80-87295-11-3.
  • MUNDEN, Alison; ARCELUS, Jon. Poruchy pozornosti a hyperaktivita. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-430-4.
  • PELLETIER, Emanuelle. Porucha pozornosti bez hyperaktivity. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0599-9.
  • POKORNÁ, Věra. Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-817-3.
  • POLÁKOVÁ, Petra. Jak rozvíjet pohyb, emoce a smysly, Praha: Grada, 2019, ISBN 978-80-271-0760-5
  • PTÁČEK, Radek; KUŽELOVÁ, Hana. ADHD : variability between mind and body. New York: Nova Science Publishers, ©2015. ISBN 978-1-63321-449-1. Publikace volně ke stažení [1]
  • RIEFOVÁ, Sandra F. Nesoustředěné a neklidné dítě. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-728-2.
  • TAYLOR, John F. Jak přežít s hyperaktivitou a poruchami pozornosti. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0068-0.
  • THOMPSON, Alison M. Mé dítě má ADHD. Praha: Portál, 2018. ISBN 978-80-262-1316-1.
  • REIMANN-HÖHN, Uta. ADHD a ADD v dospívání. Praha: Portál, 2018. ISBN 978-80-262-1362-8.
  • VOLEMANOVÁ, M. (2013) Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor poruch učení a chování. Praha: Volemanová Marja Annemiek- Red tulip, 2013. ISBN 978-80-905597-0-7

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.