Dysgrafie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Dysgrafie (nebo agrafie) je specifická porucha grafického projevu. Slovo dysgrafie je odvozeno z řeckého slova "grafein", které znamená psáti, a předpony "dys-", která je překládána jako špatný či porušený. Postihuje především schopnost napodobit tvar písmen a jejich řazení. Dítě si obtížně zapamatovává tvary písmen a zaměňuje písmena tvarově podobná. Charakteristické je křečovité, těžkopádné a neúhledné písmo. Žákům s touto poruchou činí také problémy týkající se dodržování lineatury (výšky písma). Podstatné je, že tato porucha žádným způsobem neovlivňuje intelekt. Velmi často je spojená s dyslexií.[1]

Druhy dysgrafie[editovat | editovat zdroj]

  • fonologická
  • hluboká
  • povrchová

Projevy[editovat | editovat zdroj]

  • pomalé tempo
  • časté chyby v opisu, přepisu a diktátu
  • časté přestávky
  • chybné držení psacího náčiní
  • čím více se soustřeďují na grafickou stránku, tím méně se soustředí na pravopisné jevy

Základní zásady práce s dysgrafikem[editovat | editovat zdroj]

  • snažit se zmírnit poměr psaného projevu vůči ústnímu
  • poskytnout žákovi více času na tvorbu nejen poznámek, přepisů, ale i testů
  • zadávat veškeré úkoly s dostatečným časovým předstihem
  • umožňovat pracovní listy, do kterých si budou doplňovat detaily z výkladu
  • žák může psát zápis v předem domluvených zkratkách, pokud se v nich sám orientuje
  • žák si zvolí typ písma, který mu vyhovuje - tiskací/psací písmo

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HARDING, Leonora. Assessment in Neuropsychology. New York : Routledge, 1996. S. 132. (angličtina)  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JucOvičová, Drahomíra; Žáčková, Hana: Dysgrafie. 1. vyd. Praha : D + H, 2005. 68 s. ISBN 80-903579-2-X
  • Zelinková, Olga: Poruchy učení : dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspraxie, ADHD. 10., zcela přeprac. a rozš. vyd. Praha : Portál, 2003. 263 s. ISBN 80-7178-800-7
  • Kucharská, Anna:Specifické poruchy učení a chování : sborník 1999. Vyd. 1. Praha : Portál, 1999. 141 s. ISBN 80-7178-294-7