Apraxie
| Apraxie | |
|---|---|
 Brocova oblast mozku | |
| Klasifikace | |
| MKN-10 | R 48.2 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Apraxie je ztráta schopnosti vykonávat koordinované, účelné a naučené pohyby i přesto, že pacient má fyzickou schopnost takové úkony provést a chce je provádět. To znamená, že existuje rozpor mezi myšlenkou (pacient ví, co by měl udělat) a skutkem (pacient postrádá kontrolu své činnosti). Jde o onemocnění, při kterém pacienti mají výrazné potíže provést určité úkony, když jsou k tomu vyzváni, ale mohou je učinit spontánně bez vyzvání.
Je třeba ji odlišovat od dyspraxie, která patří mezi specifické poruchy učení (jde o vývojovou poruchu motorických funkcí definovanou jako postižení či nezralost v plánování a organizaci pohybů, nikoliv o ztrátu dříve naučených akcí, jako je tomu u apraxie).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Pojem vytvořil německý neurolog H. Steinthal roku 1871. Léta 1900 popsal apraxii mladý německý neurolog H. M. Liepman. Šlo o popis jediného pacienta, osmačtyřicetiletého císařského úředníka R. T.; z tohoto popisu se vychází dodnes.[1]
Projevy
[editovat | editovat zdroj]Apraxie se může projevit např. tak, že pacient není schopen dotknout se levého ušního boltce či špičky nosu; nedokáže si připravit instantní polévku; neumí namalovat obrázek v perspektivě; při kreslení určité věci nenakreslí nezbytné důležité části (např. kola automobilu).[2]
Klasifikace
[editovat | editovat zdroj]Jsou známy různé druhy apraxie:
- koncepční (ideativní) apraxie – projevuje se jako ztráta schopnosti naplánovat a slovně vyjádřit posloupnost různých procesů, nutných k provedení akce (když např. požádáte pacienta, aby popsal jednotlivé sekvence přiložení lžíce k ústům jak jdou správně po sobě, nesplní úspěšně tento úkol),
- konstrukční apraxie – porucha vnímání prostoru, zabraňuje např. správně nakreslit výkres jednoduchého geometrického obrazce,
- ideomotorická apraxie – pacient naplánuje akci, ale provedení není správné, např. kartáček vloží do úst opačně,
- řečová apraxie – porucha schopnosti správně vykonávat volní artikulační pohyby.
Mezi speciální druhy patří např. múzická apraxie, tedy neschopnost vykonávat určité pohyby při hře na hudební nástroj.[3]
Diagnostika
[editovat | editovat zdroj]Pro testování se používají metody jako je přiřazování čísel a písmen, napodobování různých gest, použití imaginárních objektů (hřeben na česání vlasů, kartáček na čištění zubů, nůž na krájení chleba, atd.), různé pohyby ústy (sfouknutí imaginární svíčky, napodobování kašle atd.).
Etiologie
[editovat | editovat zdroj]Ideomotorická apraxie je téměř vždy způsobena lézí dominantní mozkové hemisféry (obvykle levé) a bývá často pozorována u pacientů současně s Brocovou afázií. Také může být způsobena lézí v corpus callosum (nervové spojení hemisfér).
Terapie
[editovat | editovat zdroj]Obecně platí, že léčba u pacientů s apraxií zahrnuje neuropsychologii, fyzioterapii, logopedii a intravenózní imunoglobulin (IVIG). Pokud je apraxie příznakem jiného onemocnění (obvykle neurologického), mělo by toto onemocnění být léčeno jako první.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Apraxia na španělské Wikipedii.
- ↑ Koukolík, František. Kniha o Evě a Adamovi. 1. vyd. Praha: Makropulos, 1997. 309 s. Dostupné online. ISBN 80-86003-14-0. S. 102.
- ↑ Holmerová, Iva a kol. Péče o pacienty s kognitivní poruchou. Praha: Pro Gerontologické centrum vydalo EV public relations, 2007. 299 s. (Vážka). ISBN 978-80-254-0177-4. S. 22
- ↑ Úvod do hudební psychologie: Diagnostika hudebních schopností[nedostupný zdroj]
