Spojná čočka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Schématická značka spojky

Spojná čočka (též spojka nebo konvexní čočka) je optická čočka, která mění rovnoběžný svazek paprsků ve svazek sbíhavý. Spojka se od rozptylky odlišuje tím, že je ve svém středu tlustší než na okraji. Používá se například v brýlích pro korekci dalekozrakosti. Lupa je spojka s ohniskovou vzdáleností menší než 25 cm.

Druhy spojek[editovat | editovat zdroj]

Spojné čočky lze označit podle poloměrů obou lámavých ploch.

Základní druhy čoček:
Spojky:
 1 — dvojvypuklá (bikonvexní)
 2 — ploskovypuklá (plankonvexní)
 3 — dutovypuklé (konkávkonvexní)

Zobrazení předmětu spojkou[editovat | editovat zdroj]

Označme si f jako ohniskovou vzdálenost. Pak pro různé pozice předmětu a čočky mohou nastat tyto případy:

  • Pokud je předmět ve vzdálenosti větší než 2f, obraz je na opačné straně spojky mezi f a 2f. Je skutečný, zmenšený, převrácený.
  • Je-li předmět ve vzdálenosti 2f, je obraz na opačné straně, ve vzdálenosti 2f. Je skutečný, stejně velký, převrácený.
  • Pokud je předmět ve vzdálenosti mezi f a 2f, obraz vzniká na opačné straně spojky, ve vzdálenosti větší než 2f. Obraz je skutečný, zvětšený, převrácený.
  • Pokud je předmět ve vzdálenosti f, obraz nevzniká.
  • Pokud je předmět ve vzdálenosti menší než f, obraz vznikne na stejné straně jako předmět. Je zdánlivý, zvětšený, přímý.