Monokl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Podlitina kolem oka.
Joseph Chamberlain s nasazeným monoklem
Nasazování monoklu (časopis Paleček, 1885)

Monokl (z francouzského monocle) je typ brýlí. Skládá se z jediné čočky vkládané mezi horní část lícní kosti a obočí. Ta je často pro jednodušší manipulaci zasazena do tenkého rámu, který je připojen provázkem či řetízkem k oblečení.[pozn. 1]

Vývoj monoklu[editovat | editovat zdroj]

Monokl s „galerií“, počátek 20. století
Monokl s rukojetí

První monokly se nosily v Anglii od 30. let 19. století. Sestávaly z jednoduché obroučky obepínající čočku.

Druhý typ, vyvinutý v 90. letech 19. století, byl nejpropracovanější; byl složen z rámu opatřeného obrubou zvanou galerie. Galerie byla navržena tak, aby pomohla udržet monokl ve větší vzdálenosti od oka, aby se ho řasy nemohly dotknout. Jednalo se o nejdražší typ, který mohl být přizpůsoben na míru nositeli.

Třetí druh monoklu byl bezrámový. Skládal se z čočky opatřené vroubkovaným okrajem, aby se lépe držel. Někdy měl z vyvrtaný otvor, kterým se protáhla šňůra, častěji se ale nosil volně, bez šňůrky. Tento model byl na počátku 20. století úspěšný díky přizpůsobitelnému tvaru a přijatelné ceně.

Předsudek, že je nošení monoklů nepříjemné, je mylný. Pokud jsou vhodné, lze je nosit bez jakékoli námahy, i když jejich pravidelná úprava je součástí života nositelů, jak je vidět ve filmech s Erichem von Stroheim.

Výhodou monoklu bylo, že umožňoval současné vidění s korekcí i bez korekce, čímž do jisté míry nahrazoval funkci brýlí bifokálních. Nevýhodou byla horší stabilita než u klasických brýlí se stranicemi.

Monokly dosáhly obliby v 19. století, především ve vyšších vrstvách společnosti. Již před první světovou válkou (1912) ale konstatoval fejetonista Lidových novin, že nedávné široké užívání monoklu bylo módní záležitostí a že před i po této módní vlně naznačoval monokl spíše příslušnost k feudální vrstvě. Fejetonista konstatoval, že nošení monoklu je již řídké.[1] Ve 21. století jsou monokly považovány za archaické.

Uživatelé monoklu (příklady)[editovat | editovat zdroj]

Známými uživateli monoklu byli Fritz Lang, Erich von Stroheim, Richard Tauber, Walter Model, Wilhelm Keitel nebo také někteří čeští herci a herečky, např. Růžena Šlemrová[2].

V českém filmu byl monokl rekvizitou častého představitele aristokratů Čeňka Šlégla.[3]

Jiný význam[editovat | editovat zdroj]

Slovo monokl také díky vnější podobnosti hovorově označuje podlitinu kolem oka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Za předchůdce monoklu je považován smaragd, kterým císař Nero údajně pozoroval hry, případně se uvádí zmínka o diplomatovi, který v roce 1740 používal v Itálii skleněnou čočku.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Monocle na francouzské Wikipedii.

  1. a b Zápisník/Monokl. S. 1. Lidové noviny [online]. 1912-05-30. S. 1. Dostupné online. 
  2. https://www.fdb.cz/lidi/22058-ruzena-slemrova.html
  3. Databáze osobností: Čeněk Šlégl [online]. Národní filmový archiv. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]