Růžena Šlemrová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Růžena Šlemrová
Rodné jméno Růžena Machová
Narození 10. listopadu 1886
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 24. srpna 1962 (ve věku 75 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Růžena Šlemrová, rodným jménem Růžena Machová (10. listopadu 1886 v Plzni[1]24. srpna 1962 v Praze) byla česká herečka. Jednalo se o velmi nadanou a komediální herečku, která se stala hvězdou českého stříbrného plátna a divadla na více než 40 let.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v rodině profesora reálného gymnazia a historika Bedřicha Macha (1853–1925) a matky Terezie, rozené Hájkové (1862–1918).[1] Starší bratr Ladislav se též narodil v Plzni. V roce 1908 byl otec Bedřich Mach přeložen do Prahy; rodina bydlela na Královských Vinohradech, v Korunní ulici.[2][3] Po maturitě na střední škole studovala Růžena Machová-Šlemrová soukromě herectví u Otylie Sklenářové-Malé[4]

Provdala se za Roberta Šlemra, filmového producenta a spoluzakladatele filmových ateliérů Hostivař (členem správní rady filmové společnosti A-B).[5][p 1]

Je pohřbena na pražském Vinohradském hřbitově (odd. 36, hrob 15hr.)[6]

Umělecká kariéra[editovat | editovat zdroj]

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

Již v roce 1909 se stala členkou tehdy zbrusu nového pražského Divadla na Vinohradech, kde setrvala (s výjimkou období 19441947 [7]) až do roku 1948, kdy odešla do důchodu.

Ve třicátých a čtyřicátých letech 20. stol. hrála též v pražském Komorním divadle, které bylo s Divadlem na Vinohradech od roku 1929 součástí tzv. Městských divadel pražských.[8]

Film[editovat | editovat zdroj]

U filmu začínala velmi brzy již v roce 1914 hluboko v éře němého filmu.[9] Od doby zavedení zvukového filmu v roce 1930, až do konce druhé světové války v roce 1945, natočila zhruba 60 filmů, kdy většinou hrála energické, hovorné a temperamentní dámy z vyšší společnosti. V převážné míře se ale jednalo pouze o vedlejší role. Jedinou velkou hereckou úlohu ztvárnila v roli paní Štépánkové v komediálním snímku Paní Morálka kráčí městem z roku 1940. Mezi její nezapomenutelné role patří bezesporu paní Rézi ve filmu Anton Špelec, ostrostřelec z roku 1932, kde si zahrála po boku Vlasty Buriana. Tak jako mnoha jiným hvězdám stříbrného plátna z předválečných let jí však budovatelské prostředí znárodněného filmu příliš nepřálo a ve filmu se po roce 1945 objevovala již jen sporadicky v epizodních rolích.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Němý film[editovat | editovat zdroj]

  • 1914 Noční děs (Fialová)
  • 1920 Dvě matky
  • 1921 Manželé paní mileny (Milena)
  • 1921 Mnichovo srdce (dcera Holých Marta)
  • 1921 Nad propastí (Nelly Brunnerová)
  • 1921 Trny a květy (choť továrníka Truhy)
  • 1922 Mrtví žijí (doňa Therezita, Beerova milenka)
  • 1922 Poslední polibek (operní pěvkyně Cleo Pucelli)
  • 1926 Mořská panna (Melanie)
  • 1928 Aféra v grandhotelu

Zvukový film[editovat | editovat zdroj]

  • 1930 Fidlovačka (Markyta)
  • 1931 Muži v offsidu (Šmalfusová)
  • 1932 Anton špelec, ostrostřelec (Rézi)
  • 1932 Funebrák (Plicová)
  • 1932 Sňatková kancelář (žena továrníka Koška)
  • 1932 Tisíc za jednu noc (Nožičkova žena Matylda)
  • 1933 Jindra, hraběnka Ostrovínová (Jarýnová)
  • 1933 Na sluneční straně (hospodyně)
  • 1934 Polská krev (Kwasiňská)
  • 1934 Z bláta do louže (Hilda)
  • 1934 Žena, která ví co chce (Babetta)
  • 1934 Zlatá Kateřina (Kateřina Kremličková)
  • 1935 Pan otec Karafiát (Vaňková)
  • 1935 Pozdní láska (starostova žena)
  • 1935 Vdavky Nanynky Kulichovy (Knedlhansová)
  • 1936 Na tý louce zelený (Lola Paličková)
  • 1936 Světlo jeho očí (Davidová)
  • 1936 Uličnice (vychovatelka)
  • 1936 Velbloud uchem jehly (továrnice Štěpánová)
  • 1937 Švadlenka (majitelka salonu Yvette)
  • 1937 Advokátla Věra (Donátová)
  • 1937 Lidé na kře (teta Mali)
  • 1937 Lízin let do nebe (Sýkorová)
  • 1937 Otec Kondelík a ženich Vejvara (Muknšnáblová)
  • 1937 Rozkošný příběh (Neradová)
  • 1938 Andula vyhrála (matka Pavla Hakena)
  • 1938 Bílá vrána (Boučková)
  • 1938 Co se šeptá (klepna)
  • 1938 Druhé mládí (teta Helena)
  • 1938 Holka nebo kluk? (Jindřiška Lenská)
  • 1938 Jarka a Věra (žena rady Pšeničky)
  • 1938 Krok do tmy (Filipova žena)
  • 1938 Svatební cesta (Helenina matka)
  • 1939 Dívka v modrém (Smrčínská)
  • 1939 Dvojí život (Remešová)
  • 1939 Lízino štěstí (Sýkorová)
  • 1939 Mořská panna (Witkoňská)
  • 1939 Paní Morálka kráčí městem (Štěpánková – hlavní role)
  • 1939 Nevinná (Klečínská)
  • 1939 Ženy u benzinu
  • 1939 Svátek věřitelů (žena bankéře Hegnera)
  • 1940 Adama Eva (Helena Trojanová)
  • 1940 Pacientka doktora Hegla (Křížová)
  • 1940 Život je krásný (teta Hermína)
  • 1941 Přednosta stanice (Olga)
  • 1941 Rukavička (Klanicová)
  • 1941 Tetička (Dusbabová)
  • 1941 Za tichých nocí (Rajská)
  • 1942 Přijdu hned (majitelka domu)
  • 1942 Valentin Dobrotivý (ředitelova žena)
  • 1942 Zlaté dno (žena dr. Karviše)
  • 1943 Čtrnáctý u stolu (Bersecká)
  • 1944 Děvčica z Beskyd (Rozárka)
  • 1944 Jarní píseň (Franciho matka)
  • 1944 Sobota (Richardova matka)
  • 1945 Prstýnek (baronka)
  • 1945 Řeka čaruje (Koháková)
  • 1948 Hostinec u kamenného stolu (paní Dynderová)
  • 1952 Haškovy povídky ze starého mocnářství (kněžna)
  • 1952 Dovolená s Andělem (Pichlová)
  • 1954 Stříbrný vítr (bytná)
  • 1955 Muž v povětří (Janurová)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Provdala se v roce 1921 nebo dříve (od roku 1921 je v tisku uváděna jako Růžena Machová-Šlemrová). Přesné datum a místo svatby se nepodařilo dohledat.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. Soupis pražských příslušníků, Mach Bedřich 1853
  3. Policejní přihlášky, Praha, rodina Bedřicha Macha
  4. Český film : herci a herečky III, s. 358-361
  5. Česká televize, Kalendárium:Růžena Šlemrová
  6. Správa praž. hřbitovů, vyhledávání:Šlemrová Růžena, 1962)
  7. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 194, ISBN 978-80-239-9604-3.
  8. Viz např. Pestrý týden, 5.8.1944, s.3
  9. Filmová databáze FDb.cz:obsazení filmu Noční děs (1914)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]