Vůz Bdmtee281, 275 ČD

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání


Velkoprostorový osobní vůz 2. třídy


Řada vozu Bdmtee281
Číselné označení 50 54 22-44
Kód řady KOV 281
Typové označení KOV Bdmtee
Výrobce VEB Waggonbau Bautzen
Rok výroby 19891990
Počet vyrobených 320
225–233 připadlo ČD[pozn. 1]
Dosud provozováno 127
Domovské stanice Brno, Česká Třebová, Děčín, Hradec Králové, Pardubice, Plzeň, Praha
Seznam českých osobních železničních vozů
Seznam českých a slovenských přípojných vozů
Velkoprostorový osobní vůz 2. třídy


Řada vozu Bdmtee275
Číselné označení 50 54 22-44
Kód řady KOV 275
Typové označení KOV Bdmtee 275
Výrobce VEB Waggonbau Bautzen
Rok výroby 19891990
Rok modernizace 20042007, 2012
Počet vyrobených 83
Dosud provozováno 83
Domovské stanice Brno, Česká Třebová, Děčín, Hradec Králové, Pardubice, Plzeň, Praha
Seznam českých osobních železničních vozů
Seznam českých a slovenských přípojných vozů

Vozy řad Bdmtee281Bdmtee275 v 90. letech označené Bymee), číslované v intervalu 50 54 22-44, jsou velkoprostorové osobní vozy druhé třídy z vozového parku Českých drah, vyrobené vagónkou VEB Waggonbau Bautzen v letech 19891990.

Vozy Bdmtee281 (001–320) jsou původní řadou, vyrobenou pro tehdejší Československé státní dráhy. Po rozpadu Československa připadla většina těchto vozů Českým drahám. Vozy Bdmtee275 vznikly částečnou modernizací těchto původních vozů.

Technické informace[editovat | editovat zdroj]

Jsou to neklimatizované vozy se samonosnou karosérií typu UIC-X, o celkové délce 26 400 mm, s výškou podlahy 1 250 mm nad temenem kolejnice a s nejvyšší povolenou rychlostí 160 km/h. Vozy mají podvozky GP 200 S vybavené kotoučovou brzdou s dvěma kotouči na každé nápravě.[1]

Vozy mají neobvykle umístěné nástupní prostory – nikoliv na koncích skříní, ale přibližně v 1/43/4 délky. Dvoudílné vstupní dveře s elektropneumaticky ovládanými předsuvnými křídly mají světlost 1 400 mm a za jízdy jsou blokovány. Mezivozové přechodové dveře jsou řešeny jako jednokřídlé otočné s klikou a panty. Vnitřní oddílové dveře jsou řešeny shodně, ale jsou mnohem lehčí. Okna jsou dvoudílná, vodorovně dělená v poměru 1 : 1, dolní polovina oken je zasklená pevně, horní polovina je výklopná dovnitř v úhlu asi 30 °. V každém oddíle je však zároveň vždy jeden pár oken zasklený pevným neděleným sklem. Zasklení oken i vstupních dveří je provedeno determálním dvojsklem.[1]

Každý vůz je nástupními prostory rozdělen na tři velkoprostorové oddíly: prostřední má šest fiktivních oddílů, krajní mají po třech fiktivních oddílech. Každý nástupní prostor je vybaven jednou kabinkou WC a jedním nebo dvěma nouzovými sklopnými sedadly. Všechna pevná místa k sezení jsou řešena pomocí dvoumístných lavic potažených hnědou koženkou v uspořádání 2 + 2. Celkem tyto vozy nabízejí 96 pevných míst k sezení.[2]

Vnitřní síť vozu má jmenovité napětí 24 V. Vozy jsou vybaveny centrálním zdrojem energie (CZE) o výkonu 4,5 kW, ale jsou přizpůsobeny i pro připojení na veřejnou síť 230/400 V 50 Hz. Pro přirozené větrání jsou použity větráky ve stropech vozů a výklopné poloviny oken, nucené větrání zajišťuje ventilátor 24 V / 600 W, vytápění vozu je zajištěno centrálním elektrickým topidlem o výkonu 40 kW, které je napájené trakčním napětím 3 kVss.[1][2] Provozní osvětlení vozů je zářivkové s tranzistorovými střídači, nouzové žárovkové.[3]

Původní nátěr těchto vozů byl tmavě zelený ve stylu Československých státních drah. Později byly vozy lakovány do světle zeleného nátěru přes okna a zbytek vozu byl světle šedý. Nejnověji jsou lakovány do jednotného modro-bílého stylu Českých drah od studia Najbrt.

Speciální výbava[editovat | editovat zdroj]

Tyto vozy byly vyvinuty mj. pro rychlou přestavbu na sanitní vozy v případě války: všechna sedadla lze snadno demontovat a vyjmout z vozu po vysklení nedělených oken, čímž vzniknou lůžkové oddíly až s 48 lůžky, operační sály nebo lékařská místnost s ovládacím pultem pro kompletní elektroinstalaci, klimatizaci a vodní hospodářství vozu. V každém oddíle jsou zásuvky 220 V / 16 A, ve svítidlech jsou patice pro modrá skla, nad každým oknem je čtyřhranem odemykatelná schránka se zatemňovací roletou a na podlaze jsou odtokové kanálky. V jednom nástupním prostoru je příprava na montáž dřezu, včetně průtokového ohřívače. Ve voze je navíc instalováno telefonní vedení o 23 párech vodičů.[1][2]

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Úpravy[editovat | editovat zdroj]

V této sekci jsou chronologicky popsány úpravy, při kterých nedošlo k přeznačení vozů nebo k přeznačení došlo, ale přeznačené vozy jsou též popsány v tomto článku.

U vozu Bdmtee281 č. 218 byla okna vyměněna za polostahovací.[2]

V průběhu let 20042007 proběhly úpravy celkem 76 vozů na řadu Bdmtee275, kdy byl v nástupním prostoru bez elektrického rozváděče vybudován služební prostor pro vlakové čety. V roce 2012 bylo takto upraveno dalších sedm vozů.[4]

V roce 2012 byly také některé vozy vybaveny 18žilovým UIC kabelem pro komunikaci řídicího vozulokomotivou.[5]

Přestavby na jiné řady[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 byl vůz č. 216 přímo u výrobce upraven na řadu Bdmpee253. Do vozu byly dosazeny nové samostatné sedačky a byl snížen celkový počet míst k sezení.[4]

Vůz Bdmtee281 č. 309 byl v roce 2000 přestavěn na měřicí vůz železničního svršku. Tento vůz je v majetku Správy železniční dopravní cesty.[2]

V roce 2008 byly vozy vyjmuty ze seznamu Hmotných civilních statků a rezerv Armády ČR. Tento krok umožnil první výraznější modernizace interiéru těchto vozů.[2]. V letech 2008–2009 byly dva vozy (č. 246 a 279) upraveny na řadu Bdmtee263: do vozů byly dosazeny nové sedačky s látkovým potahem, a počet míst k sezení byl snížen na 74. Další čtyři vozy byly stejně zmodernizovány v roce 2011.[4]

Od roku 2013 probíhá v šumperské společnosti Pars nova úprava na řady Bdmtee265 a Bdmtee266. Ve vozech je revitalizován interiér: nové samostatné sedačky, počet míst k sezení snížen (z původních 96 na 80 u vozů Bdmtee265 resp. 82 u vozů Bdmtee266), osazena nová vakuová WC, osazen elektronický informační systém a u vozů Bdmtee265 navíc vybudován prostor pro vlakovou četu.[4]

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Vozy jsou v jízdním řádu 2012/2013 nasazovány zejména na osobní vlaky v okolí BrnaPardubic. Taktéž jsou k vidění na trati Lysá nad Labem – Ústí nad Labem. Vozy jsou často řazeny do vratných souprav s řídicím vozem Bfhpvee295.

Přezdívky[editovat | editovat zdroj]

  • Vozům je mezi příznivci železnice často přezdíváno podle původního označení Bymee „Bymáky“.
  • Cestující tyto vozy kvůli jejich stísněnému interiéru a východoněmeckému původu často označují jako „Honeckerova pomsta“ nebo zkráceně „Honeckery“.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jeden z vozů již měl při rozdělení jiné označení, minimální počet brán dle počtu těchto a modernizovaných vozů u ČD, maximální brán dle počtu těchto a modernizovaných vozů u ZSSK.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d ZÍTKO, Martin. Vozy řady Bdmtee [online]. vagony.cz, rev. 2013-05-18, [cit. 2013-06-16]. Dostupné online.  
  2. a b c d e f NASTOUPIL, Vít. Bdmtee 281 [online]. REV. 2013-09-16, [cit. 2013-09-17]. Dostupné online.  
  3. Bymee [online]. parostroj.net, [cit. 2013-09-17]. Dostupné online.  
  4. a b c d BUTSCHEK, Alan. Vozy k sezení 2. třídy s chodbičkou uprostřed [online]. REV. 2013-09-15, [cit. 2013-09-17]. Dostupné online.  
  5. NASTOUPIL, Vít. Bdmtee275 [online]. REV. 2013-08-23, [cit. 2013-09-17]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]