Vůz Bdtx766 ČD

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání


Velkoprostorový přípojný vůz lehké stavby s oddíly 2. třídy
Řada vozu Bdtx766
Číselné označení 50 54 84-29
Kód řady KOV 766
Typové označení KOV Bdtx 766
Výrobce KOS
Rok výroby 19601965
Rok modernizace 19951997
20072008, 2011
Počet vyrobených 7
Provozovatel České dráhy
Dosud provozováno 7
Domovská země Česko
Domovské stanice České Budějovice, Znojmo
Seznam českých osobních železničních vozů
Seznam českých a slovenských přípojných vozů

Vozy Bdtx766, číslované v intervalu 50 54 84-29, jsou řadou čtyřnápravových přípojných velkoprostorových osobních vozů druhé třídy s rozšířeným prostorem pro přepravu jízdních kol z vozového parku Českých drah. Všechny tyto vozy (001–007) vznikly v letech 20072011 úpravou vozů Btx763Krnovských opravnách a strojírnách.

Vznik řady[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem ke špatnému stavu vozů BDdtx764 bylo rozhodnuto o zvětšení prostoru pro přepravu jízdních kol ve vozech Btx763. Úprava prvních pěti vozů byla provedena letech 2007–2008 v KOS Krnov.

Kvůli zákazu provozu vozů s rozvorem delším než 17 500 mm na trati Rybník – Lipno nad Vltavou byly v roce 2011 v KOS Krnov stejným způsobem upraveny další dva vozy Btx763.

Technické informace[editovat | editovat zdroj]

Jsou to neklimatizované vozy lehké stavby o délce 18 500 mm. Mají podvozky Tatra 1-740.[1] Nejvyšší povolená rychlost těchto vozů je 80 km/h.[2]

Nástupní prostory jsou umístěny zhruba v 1/32/3 vozu a dělí vůz na tři velkoprostorové oddíly.

Nástupní dveře jsou předsuvné, ovládané tlačítky, případně strojvedoucím. Dveře jsou za jízdy blokovány. Vozy mají v horní třetině výklopná okna s dvojitými determálními skly. Vozech mají čelní panoramatická okna.

Ve vozech jsou použity tramvajové sedačky od španělské firmy Fainsa. Při úpravě byl počet míst k sezení snížen na 54 ve prospěch zvětšeného prostoru pro přepravu jízdních kol, dětských kočárků, nebo rozměrných zavazadel.[2][3]

Větrání je realizováno pomocí oken a střešní odsávače. Vytápění je teplovzdušné, vzduch je ohříván pomocí naftového agregátu. Zásobování elektrickou energií probíhá výhradně z hnacího vozidla. Pro případ, že není připojen hnací vůz jsou vozy vybaveny akumulátorovou baterií. Provozní osvětlení je realizováno pomocí zářivek s individuálními střídači, nouzové pak pomocí žárovek.

Vozy jsou vybaveny průběžným 13žilovým kabelem dálkového řízení s dvěma páry zásuvek MZ 264 na čelech vozů. Jsou připraveny na montáž vlakového rozhlasu a tlačítka „Zastávka na znamení“.

Vozy mají červený polyuretanový nátěr se širokým žlutým pruhem okolo celého vozu vyjma nástupních dveří.

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Od své úpravy jsou vozy nejčastěji nasazovány s motorovými vozy 842 nebo lokomotivami 714 na tratích Břeclav – Znojmo a Rybník – Lipno nad Vltavou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ZÍTKO, Martin. Podvozek Tatra 1-740 [online]. vagony.cz [cit. 2013-08-27]. Dostupné online. 
  2. a b BUTSCHEK, Alan. Vozy přípojné, vložené a řídicí [online]. Rev. 2013-03-03 [cit. 2013-08-26]. Dostupné online. 
  3. NASTOUPIL, Vít. (Balm) Bdtx 766 [online]. Rev. 2011-11-21 [cit. 2013-08-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]