Vůz Bc842, 833 ČD

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání


Oddílový lehátkový vůz 2. třídy
Fotografie vozu Bc842

Fotografie vozu Bc842

Řada vozu Bc842
Číselné označení 51 54 59-41
Kód řady KOV 842
Typové označení KOV Bc 842
Výrobce VEB Waggonbau Bautzen
Rok výroby 19751980
Počet vyrobených 150
Provozovatel České dráhy
Dosud provozováno 5
Domovská země Česko
Domovské stanice Děčín
Seznam českých osobních železničních vozů
Seznam českých a slovenských přípojných vozů
Oddílový lehátkový vůz 2. třídy
Řada vozu Bc833
Číselné označení 51 54 59-41,
51 54 59-80[pozn. 1]
Kód řady KOV 833
Typové označení KOV Bc 84 RIC
Výrobce VEB Waggonbau Bautzen
Rok výroby 1984
Rok modernizace 1989, 1999[pozn. 1]
Počet vyrobených 60
Provozovatel České dráhy
Dosud provozováno 24 + 8[pozn. 1]
Domovská země Česko
Domovské stanice Děčín, Cheb, Olomouc, Praha
Seznam českých osobních železničních vozů
Seznam českých a slovenských přípojných vozů

Vozy Bc842, očíslované v intervalu 51 54 59-41, a vozy Bc833, číslované v intervalech 51 54 59-41 a 51 54 59-80, jsou řadami lehátkových osobních vozů z vozového parku Českých drah. Všechny tyto vozy (001–210) vyrobil VEB Waggonbau Bautzen, a k tehdejším ČSD byly dodány pod označením Bac. Toto jsou jediné vozy Českých drah určené široké veřejnosti, mimo to ještě provozují několik lehátkových vozů pro zájezdovou dopravu.

Technické informace[editovat | editovat zdroj]

Jsou to neklimatizované vozy typu UIC-Y o délce 24 500 mm. Vozy Bc842 mají podvozky Görlitz V, vozy Bc833 Görlitz Va, shodně vybavené špalíkovými brzdami. Vozy z roku 1980 již byly vybaveny elektronickým protismykem, starší pouze mechanickým. Jejich nejvyšší povolená rychlost je 140 km/h. Některým vozům Bc833 byla maximální rychlost zvýšena na 160 km/h.

Vozy mají zalamovací nástupní dveře s centrálním ovládáním. Mezivozové přechodové dveře jsou manuálně posuvné. Vozy mají polospouštěcí okna.

Vozy mají devět oddílů pro cestující (desátý je vyhrazen pro průvodce). Mají 72 míst k sezení, ale v lehátkové úpravě jen 54 lehátek.

Vozy vyrobené roku 1980 byly již z výroby upraveny tak, aby mohly být v případě války rychle upraveny pro ubytování nemocničního personálu sanitních vlaků.

Nátěr je modrý (přes okna) a zbytek je bílý. Nově se vozy lakují do podobného schématu od studia Najbrt.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Roku 1989 byla vozům č. 162 a 169 zvýšena maximální rychlost na 160 km/h. Stejně bylo upraveno dalších šest vozů v roce 1999.

Na počátku 90. let bylo 38 vozů upraveno výhradně k sezení a byly přeznačeny na vozy B255.

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Vozy lze potkat hlavně na nočních rychlících. V případě mimořádností zaskakují na běžných rychlících za vozy řad B.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c V letech 1989 a 1999 došlo k úpravě osmi vozů, při kterých jim byla zvýšena maximální rychlost na 160 km/h.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • VANTING, Adam. Osobní vozy ČD [online]. VagonWEB.cz, rev. 2013-07-04 [cit. 2013-07-17]. Dostupné online. 
  • BUTSCHEK, Alan. Vozy lehátkové [online]. Rev. 2013-04-06 [cit. 2013-07-17]. Dostupné online. 
  • Bac [online]. parostroj.net [cit. 2013-07-17]. Dostupné online. 
  • Bac [online]. parostroj.net [cit. 2013-07-17]. Dostupné online. 
  • B (255) [online]. parostroj.net [cit. 2013-07-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]