Vůz BDdtx764 ČD
| Přípojný vůz lehké stavby | |
|---|---|
 Fotografie vozu BDdtx764 | |
| Základní informace | |
| Řada vozu | BDdtx764 |
| Číselné označení | 50 54 82-29 |
| Kód řady KOV | 764 |
| Typové označení KOV | BDdtx-022 |
| Výrobce | Vagónka Studénka ŽOS České Velenice |
| Rok výroby | 1961 |
| Rok modernizace | 90. léta |
| Počet vyrobených | 30 |
| Provozovatel | České dráhy |
| Dosud provozováno | 1 |
| Domovská země | Česko |
| Domovské stanice | Lužná u Rakovníka |
| Seznam českých osobních železničních vozů Seznam českých a slovenských přípojných vozů | |
Vozy BDdtx764, číslované v intervalu 50 54 82-29, v 60. a 70. letech označené BFalm, v 80. letech BixPost, v 90. letech BDix, do 1. ledna 2009 022, jsou řadou čtyřnápravových přípojných osobních vozů lehké stavby z vozového parku Českých drah. Všech 30 původních vozů bylo vyrobeno ve Vagónce Studénce v roce 1961. V 90. letech prošly tři vozy úpravou v ŽOS České Velenice.
Vznik řady[editovat | editovat zdroj]
Vozy byly vyráběny zároveň s vizuálně podobnými vozy Btx761 jako přípojné vozy za motorové vozy 820.[1]
Technické informace[editovat | editovat zdroj]
Jsou to neklimatizované vozy lehké stavby o délce 18 500 mm. Mají podvozky Tatra 1-740.[2] Nejvyšší povolená rychlost těchto vozů je 90 km/h.[3]
Nástupní prostory jsou umístěny zhruba v 1/3 a 2/3 vozu, jen jeden nástupní prostor byl původně určen pro cestující. Ve voze jsou v jedné polovině dva velkoprostorové oddíly pro cestující a ve druhé polovině poštovní oddíl, který byl později upraven jako prostor pro přepravu jízdních kol. Krajní oddíl má tři fiktivní oddíly, prostřední se skládá ze dvou fiktivních oddílů. Celkem poskytují 32 míst k sezení realizovaných jako dvojmístné lavice v uspořádání 2 + 2 potažené zelenou koženkou z PVC.[4] V čelech loketních opěrek se nacházejí výklopné popelníky.[5] Zbytek vozu, včetně jednoho z nástupních prostorů, původně sloužil jako poštovní oddíl. Ve voze bylo potřené kancelářské vybavení, a dokonce i dvě poštovní schránky pro vhazování dopisů.[1] V krajním oddíle je umístěné jediné WC ve voze, ale přístup do něj je možný jen z nástupního prostoru.[1]
Jednokřídlé nástupní dveře se otvírají směrem dovnitř a mají posuvný rošt, který kryje schůdky. Vozy mají polospouštěcí okna o šířce 1 000 mm[5] zasklené jednoduchým sklem.[6] V krajním oddíle pro cestující jsou ve resp. proti směru jízdy umístěná velká panoramatická pevná okna. Mezivozové přechody jsou řešeny pomocí sklopných můstků se shrnovacím zábradlí.[1]
Větrání je kromě oken řešeno i stropním odsavačem. Vytápění vozů je teplovzdušné, vzduch je ohříván dvěma naftovými agregáty TA 10 vyrobených v Juranových závodech v Brně. Na nápravách se nachází dynamo, které zásobuje vůz elektrickou energií. Osvětlení je napájeno ze dvou měničů 48 V / 220 V, 50 Hz. Provozní osvětlení je realizováno zářivkami, nouzové žárovkami.[5][1]
Vozy jsou vybaveny 19žilovým průběžným kabelem pro řízení více motorových vozů řady 820 jedním strojvedoucím.[5][1]
Původní nátěr těchto vozů byl přes okna krémový, pod okny červený. Mezi příznivci železnice je tento nátěr nazývaný polomáčený. Později byly vozy lakovány do červeného nátěru s žlutým pruhem pod okny podél celého vozu vyjma dveří.
Modernizace[editovat | editovat zdroj]
V 90. letech byly tři vozy upraveny pro provoz s motorovými vozy 842. Do vozů bylo dosazeno průběžné žluté potrubí pro dálkové ovládání dveří na vozech Btx763.[4]
Provoz[editovat | editovat zdroj]
V letech 1994–1995 došlo, vzhledem ke změně intervalu značení těchto vozů, k přidělení nových inventárních čísel. Ta jsou přidělena v pořadí přečíslování, čili neodpovídají původním číslům. K dalšímu přečíslování došlo k 1. lednu 2009. Ani při tomto přečíslování nebyla respektována původní inventární čísla.[4]
Většina vozů byla zrušena a sešrotována. V roce 2008 byly poslední dva neupravené provozní vozy zařazeny v kartotéce osobních vozů pod kódem 762. O rok později byly oba vozy opět zařazeny pod kód 764. Poslední dva vozy v původním provedení byly převedeny do Železničního muzea v Lužné u Rakovníka. Jeden z nich byl sešrotován v roce 2010, druhý je od roku 2012 navržen na zrušení.[4]
Z upravených vozů existovaly v roce 2013 všechny tři. Poslední vůz (č. 002), který pravidelně zasahoval do provozu, byl nasazován na letní historické vlaky na trase Brno – Lednice. Zbylé vozy se nacházejí v depozitáři Národního technického muzea a v Železničním muzeu v Lužné u Rakovníka.[4]
V roce 2020 existuje již jen 1 vůz (č. 002), který je odstaven v Železničním muzeu v Lužné u Rakovníka.[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f ZLINSKÝ, Zbyněk. Přípojné vozy na našich kolejích: řady 020, 021, 022 [online]. vlaky.net, 2007-12-02 [cit. 2013-09-02]. Dostupné online.
- ↑ ZÍTKO, Martin. Podvozek Tatra 1-740 [online]. vagony.cz [cit. 2013-09-02]. Dostupné online.
- ↑ BFalm [online]. parostroj.net [cit. 2013-09-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e BUTSCHEK, Alan. Vozy přípojné, vložené a řídicí [online]. Rev. 2013-03-03 [cit. 2013-09-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d PÁREČEK, Peter. Prípojné vozne (1.) – prípojné vozne radu Balm/Bix/020, radu BFalm/Bix-Post/BDix/022, radu Balm/Bmx/050 a radu Baim/Bmnp/Bnp/053 [online]. Železničné.info – Magazín o železniciach na Slovensku, 2009-08-04 [cit. 2013-09-02]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ NASTOUPIL, Vít. (BFalm) BDdtx 764 (ex 022) [online]. Rev. 2013-07-14 [cit. 2013-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Popis řady ČD BDdtx764 • Atlas vozů. Atlas vozů.cz [online]. [cit. 2020-10-02]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vůz BDdtx764 ČD na Wikimedia Commons - Fotogalerie vozů
