Lanžhot

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lanžhot
Kostel Povýšení sv. Kříže
Znak obce LanžhotVlajka obce Lanžhot
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0644 584622
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Břeclav (CZ0644)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Břeclav
Historická země Morava
(jižní část patřila
do 30. července 1920
k Dolnímu Rakousku)
+ Slovensko
Katastrální území Lanžhot
Katastrální výměra 54,86 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 738 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 164 m n. m.
PSČ 691 51
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa městského úřadu Městský úřad Lanžhot
Náměstí 177
691 51 Lanžhot
Starosta Ladislav Straka
Oficiální web: www.lanzhot.cz
Email: urad@lanzhot.cz
Lanžhot
Lanžhot
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lanžhot (německy Landshut) je město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 7 km jihovýchodně od Břeclavi. Je nejjižněji položeným moravským městem. Žije zde přibližně 3 700[1] obyvatel. Leží na řece Kyjovce na okraji nivy řeky Moravy. Městem se stal 27. června 2001.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Značně velký katastr města je na jihozápadě ohraničen Dyjí, na jihovýchodě a východě řekou Moravou. Obě řeky zde zároveň tvoří státní hranice s Rakouskem a Slovenskem a celý katastr města tvoří klín vybíhající mezi území obou výše zmíněných států. V nejjižnějším cípu katastru se města se nachází turisty navštěvovaný soutok obou řek, tvořící zároveň trojmezí České republiky, Rakouska a Slovenska. Značná část katastru města je pokryta cennými lužními lesy, protkanými několika menšími vodními toky: Čtvrtým járkem, Kladníkem, Kopanicí, Kyjovkou, Svodnicí, Vlčí struhou.

Jižní polovina katastru města mezi řekami Dyjí a Moravou (součást tzv. Dyjského trojúhelníku) však patřila až do 30. července 1920 k Dolnímu Rakousku. Také katastru Lanžhota se dotkla úprava státní hranice se Slovenskem z roku 1997, v jejímž důsledku Lanžhot některé pozemky při řece Moravě ztratil ve prospěch Slovenska, ale jiné (původně slovenské) naopak získal.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jméno sídla je poprvé připomínáno v roce 1384 jako Lanczhut oppido. Vzniklo na hraniční křižovatce obchodních cest, německý název Landshut (zemská stráž) odkazuje k této funkci. Městečko roku 1496 připadlo rodu Lichtenštejnů, v jehož držení zůstalo až do 19. století. Kvůli své poloze na hranicích tří zemí – Moravy, Uher a Rakouska – mnohokrát v historii trpělo přesuny vojsk. Jednou z nejhorších pohrom se stal vpád ozbrojenců Štěpána Bočkaje roku 1605, kdy byl Lanžhot vydrancován a vypálen. Naproti tomu během třicetileté války utrpěl relativně menší škody než okolní panství.[2]

Od počátku 18. století nastal setrvalý růst městečka. V roce 1850 získal Lanžhot obecní samosprávu, žilo zde tehdy téměř 2700 obyvatel. Od roku 1900 měl status městyse. Po Mnichovské dohodě byla většina katastru Lanžhotu připojena k nacistickému Německu, i když samotný intravilán s blízkou částí extravilánu zůstal nadále součástí území tzv. Druhé republiky[3][4][5]. Během následné druhé světové války se do Lanžhota sestěhovala řada obyvatel z Břeclavi, roku 1944 zde žilo asi 5000 lidí.[2]

Na konci druhé světové války, během Bratislavsko-brněnské operace, proběhly o Lanžhot těžké boje. Bitva o město během 5.–11. dubna 1945 si vyžádala životy několika set sovětských vojáků. Německé ztráty byly pravděpodobně obdobné. Během bojů zahynulo 56 místních občanů, stovky dalších utrpěly zranění. Z 924 obytných domů bylo zcela zničeno 230, většina ostatních utrpěla poškození. Lanžhot se dne 11. dubna 1945 stal první osvobozenou obcí na území jižní Moravy.[6]

Po válce mnoho lanžhotských občanů, kteří přišli o své domovy, odešlo do uprázdněných sídel v pohraničí. Tím počet obyvatel obce na počátku 50. let poklesl asi na 3650.[2] Lanžhot byl 27. června 2001 povýšen na město.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Povýšení svatého Kříže – původně raně barokní jednolodní chrám, v letech 1892–1893 radikálně přestavěn v historicko-eklektickém stylu dle návrhu Karla Weinbrennera
  • usedlost čp. 183 – stavba tradičního lidového stylu z roku 1857
  • usedlost čp. 155 – zemědělská usedlost z druhé poloviny 19. století, s dochovaným původním malovaným žudrem. Nyní využívána jako městské muzeum.
  • lovecký zámeček Lichtenštejnů z roku 1890, autor Karel Weinbrenner
  • pomník padlým a socha Tomáše Garrigue Masaryka u školy
  • socha rudoarmějce z roku 1953

Přírodní krásy[editovat | editovat zdroj]

Katastrem města Lanžhota protékají hned tři řeky – Kyjovka, která se pod Lanžhotem vlévá do řeky Dyje, která se dál vlévá do řeky Moravy a ta poté opouští katastr Lanžhota a tím i území České republiky.

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

V letech 2010 až 2014 byl starostou František Hrnčíř (TOP 09 a nezávislí). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2014 byl do této funkce zvolen. Ladislav Straka (Volba pro Lanžhot). [7]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železnice[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází železniční trať 250 (Kúty – Brno – Havlíčkův Brod).

Silnice[editovat | editovat zdroj]

Katastrem města prochází dálnice D2, která zde překračuje státní hranici na Slovensko (Kúty), silnice II/425 v úseku Břeclav - Lanžhot - Brodské a silnice II/424 z Moravské Nové Vsi do Lanžhotu. Dále na území zasahuje silnice III/4245.

Cyklotrasy[editovat | editovat zdroj]

Městem a katastrem probíhá několik desítek km regionálních cyklotras.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. a b c Historie Lanžhota [online]. Městský úřad Lanžhot [cit. 2015-11-09]. Dostupné online. 
  3. Mapa pozemkového katastru
  4. Třetí vojenské mapování 1:75 000: mapový list 4558 Landschut in Mähren / Lanžhot
  5. Karte des Gemeindegrenzen 1:75000 - mapový list 4558 Landshut in Mähren (Lanžhot)
  6. TICHÝ, Petr. Osvobození Podluží I. část [online]. valka.cz, 2005-05-03 [cit. 2015-11-09]. Dostupné online. 
  7. SPĚVÁK, Přemysl. Lanžhot už vede Straka, Valtice zase Trojan. Jako zástupce mají ženy. Břeclavský deník [online]. 2014-11-07 [cit. 2014-11-07]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]