Velké Bílovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velké Bílovice
náměstí Osvoboditelů
náměstí Osvoboditelů
Znak města Velké BíloviceVlajka města Velké Bílovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0644 584983
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBřeclav
Okres (LAU 1)Břeclav (CZ0644)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 818 (2022)[1]
Rozloha25,73 km²
Katastrální územíVelké Bílovice
Nadmořská výška176 m n. m.
PSČ691 02
Počet domů1 304 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Velké Bílovice
nám. Osvoboditelů 570
691 02 Velké Bílovice
podatelna@velkebilovice.cz
StarostkaLenka Grofová (STAN)
Oficiální web: www.velkebilovice.cz
Velké Bílovice
Velké Bílovice
Další údaje
Kód obce584983
Kód části obce178675
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velké Bílovice (německy Groß Billowitz) jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 10 km severně od Břeclavi. Žije zde přibližně 3 800[1] obyvatel.

Město náleží k mikroregionu Lednicko-valtický areál.[3][4] První osídlení této lokality je doloženo již z neolitu, první písemná zmínka pochází z roku 1306,[5] na město byly Velké Bílovice povýšeny v roce 2001.[6] Velké Bílovice jsou tradiční vinařskou obcí, což také dokládají vinařské atributy na znaku a vlajce. V současné době jsou se svými více než 780 ha plochy registrovaných vinic vůbec největší vinařskou obcí v České republice.[7]

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Biel ("bílý"). Původně šlo o pojmenování obyvatel vsi, výchozí tvar Bielovici znamenal "Bielovi lidé". Přívlastek Velké (z toho důvodu, že patřily k největším osadám na bývalém břeclavském panství Lichtenštejnů[8]) byl dán roku 1924.[9] Název vsi snad vznikl ze jména prvního písemně doloženého vlastníka obce Siegfrieda Sirotka nesprávným přeložením jeho německého příjmení Waise – "sirotek" jako weisse – "bílý".[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1306, když po smrti Siegfrieda Sirotka přešla obec na Tobiáše z Bechyně. Poté se zde vystřídalo mnoho majitelů, mezi nimi i Páni z Kunštátu a Poděbrad. V letech 1416–1524 byla obec poprvé ve vlastnictví Lichtenštejnů.

Od roku 1532 až do Bitvy na Bílé hoře v roce 1620 patřila obec Žerotínům. V této době se v Bílovicích usadili Habáni a členové Jednoty bratrské. Habáni zde svou kolonii založili v roce 1545.[10] Žerotínové dali místní středověkou tvrz přestavět na renesanční zámeček a v roce 1564 postavili kostel pro Jednotu bratrskou. Protože zdejší Žerotínové patřili k jedněm z vůdců českého stavovského povstání proti Habsburkům, museli po Bitvě na Bílé hoře emigrovat a jejich majetek byl zkonfiskován. Habáni a členové Jednoty bratrské byli poté z Moravy vyhnáni na Slovensko.

Od roku 1638 až do roku 1848 byly Bílovice opět součástí panství Lichtenštejnů. Ti také dali v letech 1764–1765 na místě původního bratrského kostela postavit kostel katolický – nynější kostel Narození Panny Marie. Začátkem 20. století odešlo mnoho místních obyvatel do Spojených států, Kanady a Argentiny. V Argentině v provincii Chaco přistěhovalci z Velkých Bílovic založili tradici pěstování bavlny.

V době socializmu zde vzniká jedno z největších a nejznámějších družstev v Československu – JZD Mír Velké Bílovice, které sloužilo představitelům státu i jako ukázka fungujícího družstevnictví v ČSSR. Z tohoto důvodu sem také zajížděly významné státní návštěvy. Po Sametové revoluci se družstvo rozpadlo, z toho je vidět, že zde myšlenka družstevnictví hluboké kořeny nezapustila. Vše se vrátilo zpět k soukromému zemědělství.[5]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam sklepních uliček ve Velkých Bílovicích.

Především severně a východně od města se rozkládá velké množství vinic a kolem 650 vinných sklepů[11] ve 40 pojmenovaných sklepních uličkách[12] tvořících samostatné vinařské "městečko".[13] Dominantou Velkých Bílovic je kopec Hradištěk s kapličkou, nacházející se severně od města mezi vinicemi. Kaplička na vrcholu kopce je zasvěcena čtyřem svatým: sv. Urbanovi (patron vinařů), sv. Cyrilu a Metodějovi (patroni křesťanství v českých zemích) a sv. Václavu (patron českých zemí).[14][15]

V blízkosti Velkých Bílovic se nachází rybníky Šísary a Velký Bílovec vhodné zejména k rybaření. Na jihozápad od města, za Podivínem, se nachází Přírodní park Niva Dyje a Lednicko-valtický areál, dále na západ pak CHKO Pálava a Vodní dílo Nové Mlýny.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2018 je starostkou Lenka Grofová (Nezávislí kandidáti).[16] Zastupitelstvo města má 15 členů (8 za Nezávislí kandidáti, 4 za Sdružení nestraníků pro město a 3 za koalici stran KDU-ČSL a TOP 09).[17]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Jihozápadně od města probíhá trasa dálnice D2 s výjezdem na 41. kilometru na Velké Bílovice a Podivín.

Městem prochází dvě silnice II. třídy: II/422 a II/423.

Nejbližší železniční stanice se nachází ve 3 km vzdáleném Podivíně.

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Události a tradice[editovat | editovat zdroj]

  • Tradiční krojované hody – největší lidová slavnost ve Velkých Bílovicích. Hody začínají vždy první neděli po svátku Narození Panny Marie (8. září), patronky místního kostela, a pokračují až do úterý. V sobotu před hody se ručně staví hodová mája.[18] Úterní večer má maškarní pojetí. Hlavní slavnost probíhá v hodovou neděli, kdy mnoho návštěvníků i z daleka přijíždí obdivovat zejména krojovaný průvod, kterého se každoročně účastní více než 70 krojovaných párů (přes 150 svobodných domácích krojovaných). V pondělí se koná slavnostní tanec zaváďka. Na hodovém sóle v centru města hraje každý hodový den až do noci dechová hudba k tanci i poslechu. Součástí hodové slavnosti je také spousta kolotočů, stánků a atrakcí.[19]
  • Hodky – jinde také "dohrávky", nebo "dohrávání hodů", se konají druhou neděli po skončení hodů. Dříve se konaly hned první neděli po hodech, ale termín byl z důvodu krytí s hody v Moravském Žižkově přesunut. Po znovuvysvěcení žižkovského kostela a tudíž i přesunutí jejich hodů, zůstal termín hodek ve Velkých Bílovicích již nezměněn.
  • Zahrávání hodů – známé též pod názvem "zahrávky", se konají měsíc před hody.
  • Fašank – v roce 2020 se tato tradice ve Velých Bílovicích za pomoci chasy a starostky obnovila
  • Ze sklepa do sklepa – Tradiční putování za vínem, kdy více než 50 místních vinařů otevře v jeden den své sklepy pro návštěvníky. Je zajištěna autobusová doprava mezi sklepy a doprovodný program s dechovou a cimbálovou muzikou. Koná se v sobotu na přelomu března a dubna.[20]
  • Za vinařem do Velkých Bílovic – Další putování za vínem, ale tentokrát trvající celých 19 týdnů. Začíná koncem dubna a trvá až do začátku září. Od čtvrtka do středy mají otevřeno 3 různá vinařství prvních 9 týdnů konání akce (vedlejší sezóna) a potom 5 vinařství dalších 10 týdnů (hlavní sezóna). Postupně tak otevře své sklepy návštěvníkům až 50 různých místních vinařství.[21][22][23]
  • Výstava vín – Ochutnávka vín nejen místních vinařů, ale také vinařů z blízkého i vzdáleného okolí Velkých Bílovic. Koná se v místním Kulturním domě v sobotu na přelomu dubna a května.[24][25][26]
  • Letní slavnost autentických vín – Ochutnávka vín místních vinařů vyrobených netradičními autentickými postupy. Obvykle se koná poslední týden v červenci.[27][28]
  • Svatomartinská slavnost – Slavnost spojená s příjezdem sv. Martina na koni a následnou ochutnávkou mladých a Svatomartinských vín letošního ročníku. V rámci kulturního programu zahraje dechová i cimbálová muzika a zazpívají mužácké sbory. Obvykle se koná nejbližší sobotu po 11. listopadu (svátek sv. Martina).[26][29]
  • Soutěž ve vaření zelňačky – Více než 30 soutěžních družstev, místních i přespolních, soutěží o to, kdo uvaří nejlepší zelňačku. Zároveň se soutěží se koná také adventní jarmark. Soutěž se koná v sobotu, 1 nebo 2 týdny po Svatomartinské slavnosti.[30] První ročník se konal již roku 2009.
  • Vinařský maraton – Běžecký závod pro všechny pořádaný spolkem Báječné ženy v běhu. Běží se maraton i půlmaraton. Trasa vede mezi vinnými sklepy a vinicemi, převážně po cyklostezkách, mezi obcemi Velké Bílovice, Čejkovice a Vrbice. Dále se běží nesoutěžní rodinný běh s 1,5 km dlouhou trasou. Závod se koná poslední sobotu v říjnu.[31][32][33]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

O Velkých Bílovicích je známo těchto šest pověstí, uvedených v knize Kde modrý plamének hoří:[34][35]

  • Polednice (společně s Moravským Žižkovem)
  • Pidimužík
  • Žerotínova deska
  • Toufarské strašidlo
  • Akáty u kříže
  • Šafránová paní (více Podivín, než Velké Bílovice)

Velké Bílovice ve filmu[editovat | editovat zdroj]

Velké Bílovice jsou již dlouho oblíbeným místem filmařů k natáčení filmů s tematikou víno. Natáčela se zde velká část trilogie „Víno“: Bouřlivé víno (1976),[36] Zralé víno (1981)[37] a Mladé víno (1986).[38] Natáčelo se zde také mnoho scének filmu Bobule (2008).[39]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Velkých Bílovicích.
  • Kostel Narození Panny Marie – postaven v letech 1764–1765 v gotizujícím barokním stylu.[40]
  • barokní sochy sv. Floriána, sv. Vendelína a sv. Jana Nepomuckého ze 40. let 18. století
  • Habánské sklepy – největší z nich, který byl postaven kolem roku 1614 Habány, najdeme směrem na Čejkovice v blízkosti rybníku Velký Bílovec. V současné době je ve vlastnictví společnosti Habánské sklepy s.r.o., zabývající se výrobou vína.[41]
  • tvrz – poprvé se uvádí až v roce 1417, ale jako již válkami poničená. Později byla obnovena a v polovině 16. století renesančně přestavěna Žerotíny. V 18. století byla tvrz upravena pro hospodářské účely. V současné době je veřejnosti nepřístupná.[42][43]
  • Městské vlastivědné muzeum – Zde je možné prohlédnout si místní archeologické nálezy, místní kroje, staré zemědělské nástroje a další zajímavosti spojené s historií města.[44]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Mikroregion Lednicko-valtický areál - Velké Bílovice. www.lva.cz [online]. [cit. 2016-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-12. 
  4. Mikroregiony. www.velkebilovice.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-06. 
  5. a b c Dějiny Velkých Bílovic. www.velkebilovice.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-08. 
  6. ŠUPÁLEK, Michal. Patnáct let jsou vinařské Velké Bílovice městem. Vesnický ráz ale zůstává. Deník.cz. 2016-06-20. Dostupné online [cit. 2021-09-23]. 
  7. Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno 2020
  8. KORDIOVSKÝ, Emil; DANIHELKA, Jiří. Brána do kraje : Průvodce obcemi okresu Břeclav. 1. vyd. Mikulov: Regionální muzeum Mikulov, 1999. 255 s. ISBN 80-85088-08-8. 
  9. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 69, 70.
  10. Billowitz Hutterite Colony (Moravia) (anglicky)
  11. Obecné údaje. www.velkebilovice.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-08. 
  12. Velkobílovičtí vinaři - vinařská obec Velké Bílovice - Sklepní uličky. www.velkobilovictivinari.cz [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  13. VÝLETY NA KOLE. www.velkebilovice.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-11. 
  14. Kudyznudy.cz - Kaplička na Hradišťku ve Velkých Bílovicích
  15. Kaplička na Hradišťku. www.velkebilovice.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-06. 
  16. SPĚVÁK, Přemysl. Velké Bílovice povede opět žena. Končící starostka Vlková zůstane v radě. Břeclavský deník. 2018-10-19. Dostupné online [cit. 2021-09-23]. 
  17. Velké Bílovice - Výsledky pro Komunální volby 2018, kandidátky. iDNES.cz [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  18. Novinky.cz - Známou vinařskou obec ozdobila třicetimetrová májka
  19. TRADIČNÍ KROJOVANÉ HODY. www.velkebilovice.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-22. 
  20. Velkobílovičtí vinaři - vinařská obec Velké Bílovice - Ze sklepa do sklepa. www.velkobilovictivinari.cz [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  21. Velkobílovičtí vinaři - vinařská obec Velké Bílovice - Za vinařem do Velkých Bílovic. www.velkobilovictivinari.cz [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  22. Za vinařem do Velkých Bílovic. Vína z Moravy a vína z Čech [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  23. ZA VINAŘEM DO VELKÝCH BÍLOVIC. www.velkebilovice.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-16. 
  24. Velkobílovičtí vinaři - vinařská obec Velké Bílovice - Výstava vín. www.velkobilovictivinari.cz [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  25. VÝSTAVA VÍN. www.velkebilovice.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-17. 
  26. a b Vína z Moravy a vína z Čech. Vína z Moravy a vína z Čech [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  27. Letní slavnost autentických vín. Vína z Moravy a vína z Čech [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  28. Přihlásit se – účty Google. accounts.google.com [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  29. SVATOMARTINSKÁ SLAVNOST. www.velkebilovice.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-17. 
  30. SOUTĚŽ VE VAŘENÍ ZELŇAČKY. www.velkebilovice.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-17. 
  31. Home. Vinařský maraton [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  32. VINAŘSKÝ MARATON. www.velkebilovice.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-17. 
  33. Vinařský maraton. Vína z Moravy a vína z Čech [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  34. Kde modrý plamének hoří: Pověsti z kraje pod Lopeníkem, Buchlovem a Pálavou | ČTEnářův SYmpatický RÁDce. www.ctesyrad.cz [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  35. BARTOŠÍKOVÁ, Alena et al. Kde modrý plamének hoří: Pověsti z kraje pod Lopeníkem, Buchlovem a Pálavou. Břeclav: Moraviapress, 1998. ISBN 80-86181-12-X. S. 182. 
  36. Bouřlivé víno | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  37. Zralé víno | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  38. Mladé víno | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  39. Bobule | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  40. Farní kostel. www.velkebilovice.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-08. 
  41. Habánské sklepy. www.velkebilovice.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-08. 
  42. CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Tvrz Velké Bílovice, Velké Bílovice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  43. WWW.COSMOTRON.CZ, IPAC: Cosmotron Bohemia, s r o-; SÍDEL, Soupis památek-encyklopedický přehled. Tvrz : Velké Bílovice. Soupis památek ČR [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  44. Městské vlastivědné muzeum (archivovaný stav ze 29. července 2017)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]