Velké Bílovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Velké Bílovice
Kostel Narození Panny Marie
Znak obce Velké BíloviceVlajka obce Velké Bílovice
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0644 584983
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Břeclav (CZ0644)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Břeclav
Historická země Morava
Katastrální území Velké Bílovice
Katastrální výměra 25,73 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 914 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 176 m n. m.
PSČ 691 02
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa městského úřadu Městský úřad Velké Bílovice
nám. Osvoboditelů 570
691 02 Velké Bílovice
Starosta Marie Vlková
Oficiální web: www.velkebilovice.cz
Email: podatelna@velkebilovice.cz
Velké Bílovice
Velké Bílovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kaplička na kopci Hradištěk

Velké Bílovice jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 10 km severně od Břeclavi. Žije zde přibližně 3 900[1] obyvatel.

Město náleží k mikroregionu Lednicko-valtický areál.[2][3]První osídlení této lokality je doloženo již z neolitu, první písemná zmínka pochází z roku 1306,[4] na město byly Velké Bílovice povýšeny v roce 2001.[5] Velké Bílovice jsou tradiční vinařskou obcí, což také dokládají vinařské atributy na znaku a vlajce. V současné době jsou se svými více než 740 ha plochy registrovaných vinic vůbec největší vinařskou obcí v České republice.[6]

Příroda a okolí[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Velké Bílovice od severu z kopce Hradištěk. V dáli je vidět 10 km vzdálenou Břeclav.
Související informace naleznete také v článku Seznam sklepních uliček ve Velkých Bílovicích.

Především severně a východně od města se rozkládá velké množství vinic a kolem 650 vinných sklepů[7] ve 40 pojmenovaných sklepních uličkách[8] tvořících samostatné vinařské "městečko".[9] Dominantou Velkých Bílovic je kopec Hradištěk s kapličkou, nacházející se severně od města mezi vinicemi. Kaplička na vrcholu kopce je zasvěcena čtyřem svatým: sv. Urbanovi (patron vinařů), sv. Cyrilu a Metodějovi (patroni křesťanství v českých zemích) a sv. Václavu (patron českých zemí).[10][11]

V blízkosti Velkých Bílovic se nachází rybníky Šísary a Velký Bílovec vhodné zejména k rybaření. Na jihozápad od města, za Podivínem, se nachází Přírodní park Niva Dyje a Lednicko-valtický areál, dále na západ pak CHKO Pálava a Vodní dílo Nové Mlýny.

Název[editovat | editovat zdroj]

Velké Bílovice (historicky v němčině Groß Billowitz) jsou velké z toho důvodu, že patřily k největším osadám na bývalém břeclavském panství Lichtenštejnů.[12] Sám název Bílovice pochází buď od jména mýtického zakladatele Biela (Bíla) a znamená ves lidí Bielových[13] anebo název vznikl ze jména prvního písemně doloženého vlastníka obce Siegfrieda Sirotka nesprávným přeložením z němčiny slova Waise - sirotek jako weisse - bílý.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1306, když po smrti Siegfrieda Sirotka přešla obec na Tobiáše z Bechyně. Poté se zde vystřídalo mnoho majitelů, mezi nimi i Páni z Kunštátu a Poděbrad. V letech 1416–1524 byla obec poprvé ve vlastnictví Lichtenštejnů.

Od roku 1532 až do Bitvy na Bílé hoře v roce 1620 patřila obec Žerotínům. V této době se v Bílovicích usadili Habáni a členové Jednoty bratrské. Habáni zde svou kolonii založili v roce 1545.[14] Žerotínové dali místní středověkou tvrz přestavět na renesanční zámeček a v roce 1564 postavili kostel pro Jednotu bratrskou. Protože zdejší Žerotínové patřili k jedněm z vůdců českého stavovského povstání proti Habsburkům, museli po Bitvě na Bílé hoře emigrovat a jejich majetek byl zkonfiskován. Habáni a členové Jednoty bratrské byli poté z Moravy vyhnáni na Slovensko.

Od roku 1638 až do roku 1848 byly Bílovice opět součástí panství Lichtenštejnů. Ti také dali v letech 1764–1765 na místě původního bratrského kostela postavit kostel katolický – nynější kostel Narození Panny Marie. Začátkem 20. století odešlo mnoho místních obyvatel do Spojených států, Kanady a Argentiny. V Argentině v provincii Chaco přistěhovalci z Velkých Bílovic založili tradici pěstování bavlny.

V době socializmu zde vzniká jedno z největších a nejznámějších družstev v Československu – JZD Mír Velké Bílovice, které sloužilo představitelům státu i jako ukázka fungujícího družstevnictví v ČSSR. Z tohoto důvodu sem také zajížděly významné státní návštěvy. Po Sametové revoluci se družstvo rozpadlo, z toho je vidět, že zde myšlenka družstevnictví hluboké kořeny nezapustila. Vše se vrátilo zpět k soukromému zemědělství.[4]

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Habánské sklepy – Největší z nich, který byl postaven kolem roku 1614 Habány, najdeme směrem na Čejkovice v blízkosti rybníku Velký Bílovec. V současné době je ve vlastnictví společnosti Habánské sklepy s.r.o., zabývající se výrobou vína.[15]
  • Tvrz – Poprvé se uvádí až v roce 1417, ale jako již válkami poničená. Později byla obnovena a v polovině 16. století renesančně přestavěna Žerotíny. V 18. století byla tvrz upravena pro hospodářské účely. V současné době je veřejnosti nepřístupná.[16][17]
  • Kostel Narození Panny Marie – Postaven v letech 1764–1765 v barokním stylu.[18]
  • Městské vlastivědné muzeum – Zde je možné prohlédnout si místní archeologické nálezy, místní kroje, staré zemědělské nástroje a další zajímavosti spojené s historií města.[19]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

O Velkých Bílovicích je známo těchto šest pověstí, uvedených v knize Kde modrý plamének hoří:[20][21]

  • Polednice (společně s Moravským Žižkovem)
  • Pidimužík
  • Žerotínova deska
  • Toufarské strašidlo
  • Akáty u kříže
  • Šafránová paní (více Podivín, než Velké Bílovice)

Kultura a slavnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Tradiční krojované hody – Vůbec největší lidová slavnost ve Velkých Bílovicích. Hody začínají vždy první neděli po svátku Narození Panny Marie (8. září), patronky místního kostela, a pokračují až do úterý. V sobotu před hody se ručně staví hodová mája.[22] Úterní večer má maškarní pojetí. Hlavní slavnost probíhá v hodovou neděli, kdy mnoho návštěvníků i z daleka přijíždí obdivovat zejména krojovaný průvod, kterého se každoročně účastní více než 70 krojovaných párů (přes 150 krojovaných). Na hodovém sóle v centru města hraje každý hodový den až do noci dechová hudba k tanci i poslechu. Součástí hodové slavnosti je také spousta kolotočů, stánků a atrakcí. V roce 2018 se hody konají od 9. září do 11. září.[23][24]
  • Hodky - jinde také "dohrávky", nebo "dohrávání hodů", se konají druhou neděli po skončení hodů. Dříve se konaly hned první neděli po hodech, ale termín byl z důvodu krytí s hody v Moravském Žižkově přesunut. Po znovuvysvěcení žižkovského kostela a tudíž i přesunutí jejich hodů, zůstal termín hodek ve Velkých Bílovicích již nezměněn. V roce 2018 se hodky konají 23. září.
  • Zahrávání hodů - známé též pod názvem "zahrávky", se konají měsíc před hody. V roce 2018 se zahrávky konají 12. srpna.
  • Ze sklepa do sklepa – Tradiční putování za vínem, kdy více než 50 místních vinařů otevře v jeden den své sklepy pro návštěvníky. Je zajištěna autobusová doprava mezi sklepy a doprovodný program s dechovou a cimbálovou muzikou. Koná se v sobotu na přelomu března a dubna. V roce 2018 se akce koná 7. dubna.[25][26][27]
  • Za vinařem do Velkých Bílovic – Další putování za vínem, ale tentokrát trvající celých 19 týdnů. Začíná koncem dubna a trvá až do začátku září (v roce 2018 od 26. dubna do 5. září[23]). Od čtvrtka do středy mají otevřeno 3 různá vinařství prvních 9 týdnů konání akce (vedlejší sezóna) a potom 5 vinařství dalších 10 týdnů (hlavní sezóna). Postupně tak otevře své sklepy návštěvníkům až 50 různých místních vinařství.[28][29]
  • Výstava vín – Ochutnávka vín nejen místních vinařů, ale také vinařů z blízkého i vzdáleného okolí Velkých Bílovic. Koná se v místním Kulturním domě v sobotu na přelomu dubna a května. V roce 2018 se koná 5. května.[23][30][31]
  • Svatomartinská slavnost – Slavnost spojená s příjezdem sv. Martina na koni a následnou ochutnávkou mladých a Svatomartinských vín letošního ročníku. V rámci kulturního programu zahraje dechová i cimbálová muzika a zazpívají mužácké sbory. Obvykle se koná nejbližší sobotu po 11. listopadu (svátek sv. Martina). V roce 2018 se koná 17. listopadu.[23][32]
  • Soutěž ve vaření zelňačky – Více než 30 soutěžních družstev, místních i přespolních, soutěží o to, kdo uvaří nejlepší zelňačku. Zároveň se soutěží se koná také adventní jarmark. Soutěž se koná v sobotu, 1 nebo 2 týdny po Svatomartinské slavnosti. V roce 2018 se koná 24. listopadu.[23][33]

Sportovní akce[editovat | editovat zdroj]

Vinařský maraton – Běžecký závod pro všechny pořádaný spolkem Báječné ženy v běhu. Běží se maraton i půlmaraton. Trasa vede mezi vinnými sklepy a vinicemi, převážně po cyklostezkách, mezi obcemi Velké Bílovice, Čejkovice a Vrbice. Dále se běží nesoutěžní rodinný běh s 1,5 km dlouhou trasou. Závod se koná poslední sobotu v říjnu. V roce 2018 se koná 27. října.[34][35]

Kalendář akcí na rok 2018[editovat | editovat zdroj]

Kalendář akcí

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Jihozápadně od města probíhá trasa dálnice D2 s výjezdem na 41. kilometru na Velké Bílovice a Podivín.

Městem prochází dvě silnice II. třídy: II/422 a II/423.

Nejbližší železniční stanice se nachází ve 3 km vzdáleném Podivíně.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Místní samospráva[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2006 je starostkou Marie Vlková (Sdružení nestraníků).[36][37] Zastupitelstvo města má 15 členů (10 za Sdružení nestraníků, 3 za KDU-ČSL a 2 za TOP 09).[38]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerské obce a města[editovat | editovat zdroj]

Velké Bílovice ve filmu[editovat | editovat zdroj]

Velké Bílovice jsou již dlouho oblíbeným místem filmařů k natáčení filmů s tematikou víno. Natáčela se zde velká část trilogie „Víno“: Bouřlivé víno (1976),[40] Zralé víno (1981)[41] a Mladé víno (1986).[42] Natáčelo se zde také mnoho scének filmu Bobule (2008).[43]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Mikroregion Lednicko-valtický areál - Velké Bílovice
  3. Mikroregiony
  4. a b c Dějiny Velkých Bílovic
  5. Denik.cz - Patnáct let jsou vinařské Velké Bílovice městem. Vesnický ráz ale zůstává.
  6. Situační a výhledová zpráva - réva vinná a víno - prosinec 2017
  7. Obecné údaje
  8. SEZNAM SKLEPNÍCH ULIČEK
  9. VÝLETY NA KOLE
  10. Kudyznudy.cz - Kaplička na Hradišťku ve Velkých Bílovicích
  11. Kaplička na Hradišťku
  12. KORDIOVSKÝ, Emil; DANIHELKA, Jiří. Brána do kraje : Průvodce obcemi okresu Břeclav. 1. vyd. Mikulov: Regionální muzeum Mikulov, 1999. 255 s. ISBN 80-85088-08-8. 
  13. KOLEKTIV AUTORŮ. O rodné obci dávné i současné: Čejkovice, Velké Bílovice, Kobylí.. 1. vyd. Čejkovice: Obec Čejkovice, 2003. 63 s. ISBN 80-239-2572-5. 
  14. Billowitz Hutterite Colony (Moravia) (anglicky)
  15. Habánské sklepy
  16. Hrady.cz - tvrz Velké Bílovice
  17. Soupis památek - tvrz Velké Bílovice
  18. Farní kostel
  19. Městské vlastivědné muzeum (archivovaný stav ze 29. července 2017)
  20. Kde modrý plamének hoří: Pověsti z kraje pod Lopeníkem, Buchlovem a Pálavou - O knize
  21. BARTOŠÍKOVÁ, Alena et al. Kde modrý plamének hoří: Pověsti z kraje pod Lopeníkem, Buchlovem a Pálavou. Břeclav: Moraviapress, 1998. ISBN 80-86181-12-X. S. 182. 
  22. Novinky.cz - Známou vinařskou obec ozdobila třicetimetrová májka
  23. a b c d e Kalendář akcí
  24. TRADIČNÍ KROJOVANÉ HODY
  25. Kudyznudy.cz - Ze sklepa do sklepa Velké Bílovice
  26. Ze sklepa do sklepa 2018
  27. PUTOVÁNÍ ZA VÍNEM - ZE SKLEPA DO SKLEPA
  28. Za vinařem do Velkých Bílovic 2018
  29. ZA VINAŘEM DO VELKÝCH BÍLOVIC
  30. Výstava vín 2018
  31. VÝSTAVA VÍN
  32. SVATOMARTINSKÁ SLAVNOST
  33. SOUTĚŽ VE VAŘENÍ ZELŇAČKY
  34. Vinařský maraton
  35. VINAŘSKÝ MARATON
  36. Starostové pro jižní Moravu - Marie Vlková (archivovaný stav ze 25. března 2017)
  37. IVÁNEK, Lukáš. Vlková i Machovský zůstali. Jistotu má Průdek. Břeclavský deník [online]. 2014-11-11 [cit. 2014-11-11]. Dostupné online. 
  38. Zastupitelstvo města
  39. Town Twinning (archivovaný stav ze 27. srpna 2017)
  40. Bouřlivé víno (1976) - Filmová místa
  41. Zralé víno (1981) - Filmová místa
  42. Mladé víno (1986) - Filmová místa
  43. Bobule (2008) - Filmová místa

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]