Velké Bílovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velké Bílovice
Kostel Narození Panny Marie
Kostel Narození Panny Marie
Znak města Velké BíloviceVlajka města Velké Bílovice
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0644 584983
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Břeclav
Okres (LAU 1) Břeclav (CZ0644)
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 889 (2020)[1]
Rozloha 25,73 km²
Katastrální území Velké Bílovice
Nadmořská výška 176 m n. m.
PSČ 691 02
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa městského úřadu Městský úřad Velké Bílovice
nám. Osvoboditelů 570
691 02 Velké Bílovice
podatelna@velkebilovice.cz
Starostka Lenka Grofová (STAN)
Oficiální web: www.velkebilovice.cz
Velké Bílovice
Velké Bílovice
Další údaje
Kód části obce 178675
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velké Bílovice jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 10 km severně od Břeclavi. Žije zde přibližně 3 900[1] obyvatel.

Kaplička na kopci Hradištěk

Město náleží k mikroregionu Lednicko-valtický areál.[2][3]První osídlení této lokality je doloženo již z neolitu, první písemná zmínka pochází z roku 1306,[4] na město byly Velké Bílovice povýšeny v roce 2001.[5] Velké Bílovice jsou tradiční vinařskou obcí, což také dokládají vinařské atributy na znaku a vlajce. V současné době jsou se svými více než 760 ha plochy registrovaných vinic vůbec největší vinařskou obcí v České republice.[6]

Příroda a okolí[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Velké Bílovice od severu z kopce Hradištěk. V dáli je vidět 10 km vzdálenou Břeclav.
Související informace naleznete také v článku Seznam sklepních uliček ve Velkých Bílovicích.

Především severně a východně od města se rozkládá velké množství vinic a kolem 650 vinných sklepů[7] ve 40 pojmenovaných sklepních uličkách[8] tvořících samostatné vinařské "městečko".[9] Dominantou Velkých Bílovic je kopec Hradištěk s kapličkou, nacházející se severně od města mezi vinicemi. Kaplička na vrcholu kopce je zasvěcena čtyřem svatým: sv. Urbanovi (patron vinařů), sv. Cyrilu a Metodějovi (patroni křesťanství v českých zemích) a sv. Václavu (patron českých zemí).[10][11]

V blízkosti Velkých Bílovic se nachází rybníky Šísary a Velký Bílovec vhodné zejména k rybaření. Na jihozápad od města, za Podivínem, se nachází Přírodní park Niva Dyje a Lednicko-valtický areál, dále na západ pak CHKO Pálava a Vodní dílo Nové Mlýny.

Název[editovat | editovat zdroj]

Velké Bílovice (historicky v němčině Groß Billowitz) jsou velké z toho důvodu, že patřily k největším osadám na bývalém břeclavském panství Lichtenštejnů.[12] Sám název Bílovice pochází buď od jména mýtického zakladatele Biela (Bíla) a znamená ves lidí Bielových[13] anebo název vznikl ze jména prvního písemně doloženého vlastníka obce Siegfrieda Sirotka nesprávným přeložením z němčiny slova Waise - sirotek jako weisse - bílý.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Fara

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1306, když po smrti Siegfrieda Sirotka přešla obec na Tobiáše z Bechyně. Poté se zde vystřídalo mnoho majitelů, mezi nimi i Páni z Kunštátu a Poděbrad. V letech 1416–1524 byla obec poprvé ve vlastnictví Lichtenštejnů.

Od roku 1532 až do Bitvy na Bílé hoře v roce 1620 patřila obec Žerotínům. V této době se v Bílovicích usadili Habáni a členové Jednoty bratrské. Habáni zde svou kolonii založili v roce 1545.[14] Žerotínové dali místní středověkou tvrz přestavět na renesanční zámeček a v roce 1564 postavili kostel pro Jednotu bratrskou. Protože zdejší Žerotínové patřili k jedněm z vůdců českého stavovského povstání proti Habsburkům, museli po Bitvě na Bílé hoře emigrovat a jejich majetek byl zkonfiskován. Habáni a členové Jednoty bratrské byli poté z Moravy vyhnáni na Slovensko.

Od roku 1638 až do roku 1848 byly Bílovice opět součástí panství Lichtenštejnů. Ti také dali v letech 1764–1765 na místě původního bratrského kostela postavit kostel katolický – nynější kostel Narození Panny Marie. Začátkem 20. století odešlo mnoho místních obyvatel do Spojených států, Kanady a Argentiny. V Argentině v provincii Chaco přistěhovalci z Velkých Bílovic založili tradici pěstování bavlny.

V době socializmu zde vzniká jedno z největších a nejznámějších družstev v Československu – JZD Mír Velké Bílovice, které sloužilo představitelům státu i jako ukázka fungujícího družstevnictví v ČSSR. Z tohoto důvodu sem také zajížděly významné státní návštěvy. Po Sametové revoluci se družstvo rozpadlo, z toho je vidět, že zde myšlenka družstevnictví hluboké kořeny nezapustila. Vše se vrátilo zpět k soukromému zemědělství.[4]

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Habánské sklepy – Největší z nich, který byl postaven kolem roku 1614 Habány, najdeme směrem na Čejkovice v blízkosti rybníku Velký Bílovec. V současné době je ve vlastnictví společnosti Habánské sklepy s.r.o., zabývající se výrobou vína.[15]
  • Tvrz – Poprvé se uvádí až v roce 1417, ale jako již válkami poničená. Později byla obnovena a v polovině 16. století renesančně přestavěna Žerotíny. V 18. století byla tvrz upravena pro hospodářské účely. V současné době je veřejnosti nepřístupná.[16][17]
  • Kostel Narození Panny Marie – Postaven v letech 1764–1765 v barokním stylu.[18]
  • Městské vlastivědné muzeum – Zde je možné prohlédnout si místní archeologické nálezy, místní kroje, staré zemědělské nástroje a další zajímavosti spojené s historií města.[19]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

O Velkých Bílovicích je známo těchto šest pověstí, uvedených v knize Kde modrý plamének hoří:[20][21]

  • Polednice (společně s Moravským Žižkovem)
  • Pidimužík
  • Žerotínova deska
  • Toufarské strašidlo
  • Akáty u kříže
  • Šafránová paní (více Podivín, než Velké Bílovice)

Kultura a slavnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Tradiční krojované hody – Vůbec největší lidová slavnost ve Velkých Bílovicích. Hody začínají vždy první neděli po svátku Narození Panny Marie (8. září), patronky místního kostela, a pokračují až do úterý. V sobotu před hody se ručně staví hodová mája.[22] Úterní večer má maškarní pojetí. Hlavní slavnost probíhá v hodovou neděli, kdy mnoho návštěvníků i z daleka přijíždí obdivovat zejména krojovaný průvod, kterého se každoročně účastní více než 70 krojovaných párů (přes 150 svobodných domácích krojovaných). Na hodovém sóle v centru města hraje každý hodový den až do noci dechová hudba k tanci i poslechu. Součástí hodové slavnosti je také spousta kolotočů, stánků a atrakcí.[23]
  • Hodky - jinde také "dohrávky", nebo "dohrávání hodů", se konají druhou neděli po skončení hodů. Dříve se konaly hned první neděli po hodech, ale termín byl z důvodu krytí s hody v Moravském Žižkově přesunut. Po znovuvysvěcení žižkovského kostela a tudíž i přesunutí jejich hodů, zůstal termín hodek ve Velkých Bílovicích již nezměněn.
  • Zahrávání hodů - známé též pod názvem "zahrávky", se konají měsíc před hody.
  • Fašank - v roce 2020 se tato tradice ve Velých Bílovicích za pomoci chasy a starostky obnovila
  • Ze sklepa do sklepa – Tradiční putování za vínem, kdy více než 50 místních vinařů otevře v jeden den své sklepy pro návštěvníky. Je zajištěna autobusová doprava mezi sklepy a doprovodný program s dechovou a cimbálovou muzikou. Koná se v sobotu na přelomu března a dubna.[24]
  • Za vinařem do Velkých Bílovic – Další putování za vínem, ale tentokrát trvající celých 19 týdnů. Začíná koncem dubna a trvá až do začátku září. Od čtvrtka do středy mají otevřeno 3 různá vinařství prvních 9 týdnů konání akce (vedlejší sezóna) a potom 5 vinařství dalších 10 týdnů (hlavní sezóna). Postupně tak otevře své sklepy návštěvníkům až 50 různých místních vinařství.[25][26][27]
  • Výstava vín – Ochutnávka vín nejen místních vinařů, ale také vinařů z blízkého i vzdáleného okolí Velkých Bílovic. Koná se v místním Kulturním domě v sobotu na přelomu dubna a května.[28][29][30]
  • Letní slavnost autentických vín – Ochutnávka vín místních vinařů vyrobených netradičními autentickými postupy. Obvykle se koná poslední týden v červenci.[31][32]
  • Svatomartinská slavnost – Slavnost spojená s příjezdem sv. Martina na koni a následnou ochutnávkou mladých a Svatomartinských vín letošního ročníku. V rámci kulturního programu zahraje dechová i cimbálová muzika a zazpívají mužácké sbory. Obvykle se koná nejbližší sobotu po 11. listopadu (svátek sv. Martina).[33][34]
  • Soutěž ve vaření zelňačky – Více než 30 soutěžních družstev, místních i přespolních, soutěží o to, kdo uvaří nejlepší zelňačku. Zároveň se soutěží se koná také adventní jarmark. Soutěž se koná v sobotu, 1 nebo 2 týdny po Svatomartinské slavnosti.[35] První ročník se konal již roku 2009.

Sportovní akce[editovat | editovat zdroj]

Vinařský maraton – Běžecký závod pro všechny pořádaný spolkem Báječné ženy v běhu. Běží se maraton i půlmaraton. Trasa vede mezi vinnými sklepy a vinicemi, převážně po cyklostezkách, mezi obcemi Velké Bílovice, Čejkovice a Vrbice. Dále se běží nesoutěžní rodinný běh s 1,5 km dlouhou trasou. Závod se koná poslední sobotu v říjnu.[36][37][38]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Jihozápadně od města probíhá trasa dálnice D2 s výjezdem na 41. kilometru na Velké Bílovice a Podivín.

Městem prochází dvě silnice II. třídy: II/422 a II/423.

Nejbližší železniční stanice se nachází ve 3 km vzdáleném Podivíně.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Místní samospráva[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2018 je starostkou Lenka Grofová (Nezávislí kandidáti).[39] Zastupitelstvo města má 15 členů (8 za Nezávislí kandidáti, 4 za Sdružení nestraníků pro město a 3 za koalici stran KDU-ČSL a TOP 09).[40]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerské obce a města[editovat | editovat zdroj]

Velké Bílovice ve filmu[editovat | editovat zdroj]

Velké Bílovice jsou již dlouho oblíbeným místem filmařů k natáčení filmů s tematikou víno. Natáčela se zde velká část trilogie „Víno“: Bouřlivé víno (1976),[42] Zralé víno (1981)[43] a Mladé víno (1986).[44] Natáčelo se zde také mnoho scének filmu Bobule (2008).[45]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Mikroregion Lednicko-valtický areál - Velké Bílovice
  3. Mikroregiony. www.velkebilovice.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-06. 
  4. a b c Dějiny Velkých Bílovic[nedostupný zdroj]
  5. Denik.cz - Patnáct let jsou vinařské Velké Bílovice městem. Vesnický ráz ale zůstává.
  6. Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno 2019 (strana 83)
  7. Obecné údaje. www.velkebilovice.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-08. 
  8. Seznam sklepních uliček
  9. VÝLETY NA KOLE. www.velkebilovice.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-11. 
  10. Kudyznudy.cz - Kaplička na Hradišťku ve Velkých Bílovicích
  11. Kaplička na Hradišťku[nedostupný zdroj]
  12. KORDIOVSKÝ, Emil; DANIHELKA, Jiří. Brána do kraje : Průvodce obcemi okresu Břeclav. 1. vyd. Mikulov: Regionální muzeum Mikulov, 1999. 255 s. ISBN 80-85088-08-8. 
  13. KOLEKTIV AUTORŮ. O rodné obci dávné i současné: Čejkovice, Velké Bílovice, Kobylí.. 1. vyd. Čejkovice: Obec Čejkovice, 2003. 63 s. ISBN 80-239-2572-5. 
  14. Billowitz Hutterite Colony (Moravia) (anglicky)
  15. Habánské sklepy[nedostupný zdroj]
  16. Hrady.cz - tvrz Velké Bílovice
  17. Soupis památek - tvrz Velké Bílovice
  18. Farní kostel[nedostupný zdroj]
  19. Městské vlastivědné muzeum (archivovaný stav ze 29. července 2017)
  20. Kde modrý plamének hoří: Pověsti z kraje pod Lopeníkem, Buchlovem a Pálavou - O knize
  21. BARTOŠÍKOVÁ, Alena et al. Kde modrý plamének hoří: Pověsti z kraje pod Lopeníkem, Buchlovem a Pálavou. Břeclav: Moraviapress, 1998. ISBN 80-86181-12-X. S. 182. 
  22. Novinky.cz - Známou vinařskou obec ozdobila třicetimetrová májka
  23. TRADIČNÍ KROJOVANÉ HODY. www.velkebilovice.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-22. 
  24. Ze sklepa do sklepa 2020
  25. Za vinařem do Velkých Bílovic 2019
  26. Za vinařem do Velkých Bílovic
  27. ZA VINAŘEM DO VELKÝCH BÍLOVIC. www.velkebilovice.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-16. 
  28. Oblastní výstava vín 2019
  29. VÝSTAVA VÍN. www.velkebilovice.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-17. 
  30. Víno 66,6 a nic navíc / Výstava vín
  31. Letní slavnost autentických vín
  32. LETNÍ SLAVNOST AUTENTICKÝCH VÍN
  33. SVATOMARTINSKÁ SLAVNOST. www.velkebilovice.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-17. 
  34. Svatomartinská slavnost na Púrynkách
  35. SOUTĚŽ VE VAŘENÍ ZELŇAČKY. www.velkebilovice.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-17. 
  36. Vinařský maraton
  37. VINAŘSKÝ MARATON. www.velkebilovice.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-17. 
  38. Vinařský maraton
  39. Velké Bílovice povede opět žena. Končící starostka Vlková zůstane v radě
  40. iDnes.cz - Volby do zastupitelstev obcí 2018
  41. Town Twinning (archivovaný stav ze 27. srpna 2017)
  42. Bouřlivé víno (1976) - Filmová místa
  43. Zralé víno (1981) - Filmová místa
  44. Mladé víno (1986) - Filmová místa
  45. Bobule (2008) - Filmová místa

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]