Velké Bílovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Velké Bílovice
Kostel Narození Panny Marie

Kostel Narození Panny Marie

znak obce Velké Bílovicevlajka obce Velké Bíloviceznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0644 584983
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (LAU 1): Břeclav (CZ0644)
obec s rozšířenou působností: Břeclav
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální území: Velké Bílovice
katastrální výměra: 25,73 km²
počet obyvatel: 3 899 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 176 m n. m.
PSČ: 691 02
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Městský úřad Velké Bílovice
nám. Osvoboditelů 570
691 02 Velké Bílovice
starosta / starostka: Marie Vlková
Oficiální web: www.velkebilovice.cz
E-mail: podatelna@velkebilovice.cz

Velké Bílovice
Red pog.svg
Velké Bílovice
Zdroje k infoboxu a částem obce
Kaplička na kopci Hradištěk

Velké Bílovice jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 10 km severně od Břeclavi. Žije zde více než 3 800 obyvatel.

Město náleží k mikroregionu Lednicko-valtický areál. První osídlení této lokality je doloženo již z neolitu, první písemná zmínka pochází z roku 1306, na město byly Velké Bílovice povýšeny v roce 2001. Velké Bílovice jsou tradiční vinařskou obcí, což také dokládají vinařské atributy na znaku a praporu. V současné době jsou se svými více než 800 ha plochy registrovaných vinic[2] vůbec největší vinařskou obcí v České republice.

Příroda a okolí[editovat | editovat zdroj]

Především severně a západně od města se rozkládá velké množství vinic a přes 650 vinných sklepů[3] ve 40 pojmenovaných sklepních uličkách [4]. Dominantou Velkých Bílovic je kopec Hradištěk s kapličkou, nacházející se severně od města mezi vinicemi. Kaplička na vrcholu kopce je zasvěcena čtyřem svatým: sv. Urbanovi (patron vinařů), sv. Cyrilu a Metodějovi (patroni křesťanství v českých zemích) a sv. Václavu (patron české země).

V blízkosti Velkých Bílovic se nachází rybníky Šísary a Velký Bílovec vhodné zejména k rybaření.

Na jihozápad od města, za Podivínem, se nachází Přírodní park Niva Dyje a Lednicko-valtický areál, dále na západ pak CHKO Pálava a Vodní dílo Nové Mlýny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1306, když po smrti Siegfrieda Sirotka přešla obec na Tobiáše z Bechyně. Poté se zde vystřídalo mnoho majitelů, mezi nimi i Páni z Kunštátu a Poděbrad. V letech 1416-1524 byla obec poprvé ve vlastnictví Lichtenštejnů.

Od roku 1532 až do Bitvy na Bílé hoře v roce 1620 patřila obec Žerotínům. V této době se v Bílovicích usadili Habáni a členové Jednoty bratrské. Habáni zde svou kolonii založili v roce 1545 [5]. Žerotínové dali místní středověkou tvrz přestavět na renesanční zámeček a v roce 1564 postavili kostel pro Jednotu bratrskou. Protože zdejší Žerotínové patřili k jedněm z vůdců českého stavovského povstání proti Habsburkům, museli po Bitvě na Bílé hoře emigrovat a jejich majetek byl zkonfiskován. Habáni a členové Jednoty bratrské byli poté z Moravy vyhnáni na Slovensko.

Od roku 1638 až do roku 1925 jsou Bílovice opět součástí panství Lichtenštejnů. Ti také dali v letech 1764-1765 na místě původního bratrského kostela postavit kostel katolický - nynější Kostel Narození Panny Marie.

Začátkem 20. století odchází mnoho místních obyvatel do Spojených států, Kanady a Argentiny. V Argentině v provincii Chaco přistěhovalci z Velkých Bílovic založili tradici pěstování bavlny.

V době socializmu zde vzniká jedno z největších a nejznámějších družstev v Československu - JZD Mír Velké Bílovice, které sloužilo představitelům státu i jako ukázka fungujícího družstevnictví v ČSSR. Z tohoto důvodu sem také zajížděly významné státní návštěvy. Po Sametové revoluci se družstvo rozpadlo, z toho je vidět, že zde myšlenka družstevnictví hluboké kořeny nezapustila. Vše se vrátilo zpět k soukromému zemědělství [6].

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Habánské sklepy - Největší z nich, který byl postaven kolem roku 1614 Habány, najdeme směrem na Čejkovice v blízkosti rybníku Velký Bílovec. V současné době je ve vlastnictví společnosti Habánské sklepy s.r.o., zabývající se výrobou vína [7].
  • Tvrz - Poprvé se uvádí až v roce 1417, ale jako již válkami poničená. Později byla obnovena a v polovině 16. století renesančně přestavěna Žerotíny. V 18. století byla tvrz upravena pro hospodářské účely. V současné době je veřejnosti nepřístupná [8][9].
  • Kostel Narození Panny Marie - Postaven v letech 1764–1765 v barokním stylu.
  • Městské vlastivědné muzeum - Zde je možné prohlédnout si místní archeologické nálezy, místní kroje, staré zemědělské nástroje a další zajímavosti spojené s historií města [10].

Kultura a slavnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Tradiční krojované hody - Vůbec největší lidová slavnost ve Velkých Bílovicích. Hody začínají vždy první neděli po svátku Narození Panny Marie (8. září), patronky místního kostela, a pokračují až do úterý. V sobotu před hody se ručně staví hodová mája [11]. Úterní večer má maškarní pojetí. Hlavní slavnost probíhá v hodovou neděli, kdy mnoho návštěvníků i z daleka přijíždí obdivovat zejména krojovaný průvod, kterého se každoročně účastní více než 50 krojovaných párů. Na hodovém sóle v centru města hraje každý hodový den až do noci dechová hudba k tanci i poslechu. Součástí hodové slavnosti je také spousta kolotočů, stánků a atrakcí.
  • Ze sklepa do sklepa - Již tradiční putování za vínem, kdy nyní již přes 50 místních vinařů otevře v jeden den své sklepy pro návštěvníky. Je zajištěna doprava mezi sklepy a doprovodný program, při kterém nemůže chybět cimbálová muzika. Koná se v sobotu na přelomu března a dubna.
  • Za vinařem do Velkých Bílovic - Další putování za vínem, ale trvající celkem 19 týdnů. Začíná poslední týden v dubnu a trvá až do začátku září. Od čtvrtka do středy mají otevřeno 3 různá vinařství prvních 9 týdnů (vedlejší sezóna) a potom 5 vinařství dalších 10 týdnů (hlavní sezóna). Postupně tak otevře své sklepy až 50 různých místních vinařství.
  • Místní výstava vín - Ochutnávka vín nejen místních vinařů, ale také vinařů z blízkého i vzdáleného okolí Velkých Bílovic. Koná se v místním Kulturním domě v sobotu na přelomu dubna a května.
  • Svatomartinská slavnost - Slavnost spojená s příjezdem sv. Martina na koni a následnou ochutnávkou mladých a Svatomartinských vín letošního ročníku. V rámci kulturního programu hraje dechová i cimbálová muzika. Koná se v sobotu kolem poloviny listopadu.
  • Soutěž ve vaření zelňačky - Přes 30 soutěžících družstev, místních i přespolních, soutěží o to, kdo uvaří nejlepší zelňačku. Zároveň se soutěží probíhá adventní jarmark a kácení hodové máje. Soutěž se koná v sobotu, 1 až 2 týdny po Svatomartinské slavnosti.

Sportovní akce[editovat | editovat zdroj]

Vinařský maraton - Běžecký závod pořádaný spolkem Báječné ženy v běhu. Běží se mezi vinicemi, převážně po cyklostezkách mezi obcemi Velké Bílovice, Čejkovice a Vrbice. První ročník se běžel v roce 2015 poslední den v říjnu [12].

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Jihozápadně od města probíhá dálnice D2 s výjezdem na 41. kilometru na Velké Bílovice a Podivín.

Nejbližší železniční stanice se nachází ve 3 km vzdáleném Podivíně.

Místní samospráva[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2006 je starostkou Marie Vlková (Sdružení nestraníků).[13]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. O víně - Velké Bílovice
  3. Oficiální stránky města Velké Bílovice - Město - Obecné údaje
  4. Spolek Velkobílovičtí vinaři - Sklepní uličky
  5. Billowitz Hutterite Colony (Moravia) (anglicky)
  6. Oficiální stránky města - Dějiny Velkých Bílovic
  7. Oficiální stránky města - Habánské sklepy
  8. Hrady.cz - tvrz Velké Bílovice
  9. Soupis památek - tvrz Velké Bílovice
  10. Městské vlastivědné muzeum
  11. Novinky.cz - Známou vinařskou obec ozdobila třicetimetrová májka
  12. Vinařský maraton
  13. IVÁNEK, Lukáš. Vlková i Machovský zůstali. Jistotu má Průdek. Břeclavský deník [online]. 2014-11-11 [cit. 2014-11-11]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]