Velké Bílovice

	Velké Bílovice
	Kostel Narození Panny Marie
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
LAU (obec)	CZ0644 584983
Kraj (NUTS 3)	Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1)	Břeclav (CZ0644)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec	Břeclav
Historická země	Morava
Katastrální území	Velké Bílovice
Katastrální výměra	25,73 km²
Zeměpisné souřadnice	48°50′58″ s. š., 16°53′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 914 (2018) (e)
Nadmořská výška	176 m n. m.
PSČ	691 02
Zákl. sídelní jednotky	1
Části obce	1
Katastrální území	1
Adresa městského úřadu	Městský úřad Velké Bílovice; nám. Osvoboditelů 570; 691 02 Velké Bílovice
Starosta	Marie Vlková
	Oficiální web: www.velkebilovice.cz
	Email: podatelna@velkebilovice.cz
	Velké Bílovice
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a částem obce; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaplička na kopci Hradištěk

Velké Bílovice jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 10 km severně od Břeclavi. Žije zde přibližně 3 900^[1] obyvatel.

Město náleží k mikroregionu Lednicko-valtický areál.^[2]^[3]První osídlení této lokality je doloženo již z neolitu, první písemná zmínka pochází z roku 1306,^[4] na město byly Velké Bílovice povýšeny v roce 2001.^[5] Velké Bílovice jsou tradiční vinařskou obcí, což také dokládají vinařské atributy na znaku a vlajce. V současné době jsou se svými více než 740 ha plochy registrovaných vinic vůbec největší vinařskou obcí v České republice.^[6]

Příroda a okolí[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Velké Bílovice od severu z kopce Hradištěk. V dáli je vidět 10 km vzdálenou Břeclav.

Související informace naleznete také v článku Seznam sklepních uliček ve Velkých Bílovicích.

Především severně a východně od města se rozkládá velké množství vinic a kolem 650 vinných sklepů^[7] ve 40 pojmenovaných sklepních uličkách^[8] tvořících samostatné vinařské "městečko".^[9] Dominantou Velkých Bílovic je kopec Hradištěk s kapličkou, nacházející se severně od města mezi vinicemi. Kaplička na vrcholu kopce je zasvěcena čtyřem svatým: sv. Urbanovi (patron vinařů), sv. Cyrilu a Metodějovi (patroni křesťanství v českých zemích) a sv. Václavu (patron českých zemí).^[10]^[11]

V blízkosti Velkých Bílovic se nachází rybníky Šísary a Velký Bílovec vhodné zejména k rybaření. Na jihozápad od města, za Podivínem, se nachází Přírodní park Niva Dyje a Lednicko-valtický areál, dále na západ pak CHKO Pálava a Vodní dílo Nové Mlýny.

Název[editovat | editovat zdroj]

Velké Bílovice (historicky v němčině Groß Billowitz) jsou velké z toho důvodu, že patřily k největším osadám na bývalém břeclavském panství Lichtenštejnů.^[12] Sám název Bílovice pochází buď od jména mýtického zakladatele Biela (Bíla) a znamená ves lidí Bielových^[13] anebo název vznikl ze jména prvního písemně doloženého vlastníka obce Siegfrieda Sirotka nesprávným přeložením z němčiny slova Waise - sirotek jako weisse - bílý.^[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1306, když po smrti Siegfrieda Sirotka přešla obec na Tobiáše z Bechyně. Poté se zde vystřídalo mnoho majitelů, mezi nimi i Páni z Kunštátu a Poděbrad. V letech 1416–1524 byla obec poprvé ve vlastnictví Lichtenštejnů.

Od roku 1532 až do Bitvy na Bílé hoře v roce 1620 patřila obec Žerotínům. V této době se v Bílovicích usadili Habáni a členové Jednoty bratrské. Habáni zde svou kolonii založili v roce 1545.^[14] Žerotínové dali místní středověkou tvrz přestavět na renesanční zámeček a v roce 1564 postavili kostel pro Jednotu bratrskou. Protože zdejší Žerotínové patřili k jedněm z vůdců českého stavovského povstání proti Habsburkům, museli po Bitvě na Bílé hoře emigrovat a jejich majetek byl zkonfiskován. Habáni a členové Jednoty bratrské byli poté z Moravy vyhnáni na Slovensko.

Od roku 1638 až do roku 1848 byly Bílovice opět součástí panství Lichtenštejnů. Ti také dali v letech 1764–1765 na místě původního bratrského kostela postavit kostel katolický – nynější kostel Narození Panny Marie. Začátkem 20. století odešlo mnoho místních obyvatel do Spojených států, Kanady a Argentiny. V Argentině v provincii Chaco přistěhovalci z Velkých Bílovic založili tradici pěstování bavlny.

V době socializmu zde vzniká jedno z největších a nejznámějších družstev v Československu – JZD Mír Velké Bílovice, které sloužilo představitelům státu i jako ukázka fungujícího družstevnictví v ČSSR. Z tohoto důvodu sem také zajížděly významné státní návštěvy. Po Sametové revoluci se družstvo rozpadlo, z toho je vidět, že zde myšlenka družstevnictví hluboké kořeny nezapustila. Vše se vrátilo zpět k soukromému zemědělství.^[4]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Habánské sklepy – Největší z nich, který byl postaven kolem roku 1614 Habány, najdeme směrem na Čejkovice v blízkosti rybníku Velký Bílovec. V současné době je ve vlastnictví společnosti Habánské sklepy s.r.o., zabývající se výrobou vína.^[15]
Tvrz – Poprvé se uvádí až v roce 1417, ale jako již válkami poničená. Později byla obnovena a v polovině 16. století renesančně přestavěna Žerotíny. V 18. století byla tvrz upravena pro hospodářské účely. V současné době je veřejnosti nepřístupná.^[16]^[17]
Kostel Narození Panny Marie – Postaven v letech 1764–1765 v barokním stylu.^[18]
Městské vlastivědné muzeum – Zde je možné prohlédnout si místní archeologické nálezy, místní kroje, staré zemědělské nástroje a další zajímavosti spojené s historií města.^[19]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

O Velkých Bílovicích je známo těchto šest pověstí, uvedených v knize Kde modrý plamének hoří:^[20]^[21]

Polednice (společně s Moravským Žižkovem)
Pidimužík
Žerotínova deska
Toufarské strašidlo
Akáty u kříže
Šafránová paní (více Podivín, než Velké Bílovice)

Kultura a slavnosti[editovat | editovat zdroj]

Tradiční krojované hody – Vůbec největší lidová slavnost ve Velkých Bílovicích. Hody začínají vždy první neděli po svátku Narození Panny Marie (8. září), patronky místního kostela, a pokračují až do úterý. V sobotu před hody se ručně staví hodová mája.^[22] Úterní večer má maškarní pojetí. Hlavní slavnost probíhá v hodovou neděli, kdy mnoho návštěvníků i z daleka přijíždí obdivovat zejména krojovaný průvod, kterého se každoročně účastní více než 70 krojovaných párů (přes 150 krojovaných). Na hodovém sóle v centru města hraje každý hodový den až do noci dechová hudba k tanci i poslechu. Součástí hodové slavnosti je také spousta kolotočů, stánků a atrakcí. V roce 2018 se hody konají od 9. září do 11. září.^[23]^[24]
Hodky - jinde také "dohrávky", nebo "dohrávání hodů", se konají druhou neděli po skončení hodů. Dříve se konaly hned první neděli po hodech, ale termín byl z důvodu krytí s hody v Moravském Žižkově přesunut. Po znovuvysvěcení žižkovského kostela a tudíž i přesunutí jejich hodů, zůstal termín hodek ve Velkých Bílovicích již nezměněn. V roce 2018 se hodky konají 23. září.
Zahrávání hodů - známé též pod názvem "zahrávky", se konají měsíc před hody. V roce 2018 se zahrávky konají 12. srpna.
Ze sklepa do sklepa – Tradiční putování za vínem, kdy více než 50 místních vinařů otevře v jeden den své sklepy pro návštěvníky. Je zajištěna autobusová doprava mezi sklepy a doprovodný program s dechovou a cimbálovou muzikou. Koná se v sobotu na přelomu března a dubna. V roce 2018 se akce koná 7. dubna.^[25]^[26]^[27]
Za vinařem do Velkých Bílovic – Další putování za vínem, ale tentokrát trvající celých 19 týdnů. Začíná koncem dubna a trvá až do začátku září (v roce 2018 od 26. dubna do 5. září^[23]). Od čtvrtka do středy mají otevřeno 3 různá vinařství prvních 9 týdnů konání akce (vedlejší sezóna) a potom 5 vinařství dalších 10 týdnů (hlavní sezóna). Postupně tak otevře své sklepy návštěvníkům až 50 různých místních vinařství.^[28]^[29]
Výstava vín – Ochutnávka vín nejen místních vinařů, ale také vinařů z blízkého i vzdáleného okolí Velkých Bílovic. Koná se v místním Kulturním domě v sobotu na přelomu dubna a května. V roce 2018 se koná 5. května.^[23]^[30]^[31]
Svatomartinská slavnost – Slavnost spojená s příjezdem sv. Martina na koni a následnou ochutnávkou mladých a Svatomartinských vín letošního ročníku. V rámci kulturního programu zahraje dechová i cimbálová muzika a zazpívají mužácké sbory. Obvykle se koná nejbližší sobotu po 11. listopadu (svátek sv. Martina). V roce 2018 se koná 17. listopadu.^[23]^[32]
Soutěž ve vaření zelňačky – Více než 30 soutěžních družstev, místních i přespolních, soutěží o to, kdo uvaří nejlepší zelňačku. Zároveň se soutěží se koná také adventní jarmark. Soutěž se koná v sobotu, 1 nebo 2 týdny po Svatomartinské slavnosti. V roce 2018 se koná 24. listopadu.^[23]^[33]

Sportovní akce[editovat | editovat zdroj]

Vinařský maraton – Běžecký závod pro všechny pořádaný spolkem Báječné ženy v běhu. Běží se maraton i půlmaraton. Trasa vede mezi vinnými sklepy a vinicemi, převážně po cyklostezkách, mezi obcemi Velké Bílovice, Čejkovice a Vrbice. Dále se běží nesoutěžní rodinný běh s 1,5 km dlouhou trasou. Závod se koná poslední sobotu v říjnu. V roce 2018 se koná 27. října.^[34]^[35]

Kalendář akcí na rok 2018[editovat | editovat zdroj]

Kalendář akcí

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Jihozápadně od města probíhá trasa dálnice D2 s výjezdem na 41. kilometru na Velké Bílovice a Podivín.

Městem prochází dvě silnice II. třídy: II/422 a II/423.

Nejbližší železniční stanice se nachází ve 3 km vzdáleném Podivíně.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Místní samospráva[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2006 je starostkou Marie Vlková (Sdružení nestraníků).^[36]^[37] Zastupitelstvo města má 15 členů (10 za Sdružení nestraníků, 3 za KDU-ČSL a 2 za TOP 09).^[38]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Libor Zapletal (1920–1944), voják a příslušník výsadku Bivouac, popraven v Mauthausenu
Marcela Melková (* 1971), poslankyně Poslanecké sněmovny a zastupitelka Středočeského kraje za hnutí ANO 2011
Martin Hrdina (* 1978), interiérový architekt a grafický designér
Antonín Osička (1888–1949), český anglista, básník a prozaik
Johann Polach (1871–1942), český učitel a politik židovského původu, senátor meziválečného Národního shromáždění
Václav Lebloch (1854–1924), rakouský a český politik, poslanec Říšské rady na přelomu 19. a 20. století
Svatopluk Sem (*1973), operní pěvec v Národním divadle, držitel ceny Thalie za mimořádný jevištní výkon – Opera – muži (2018)

Partnerské obce a města[editovat | editovat zdroj]