Lazce (Olomouc)
| Lazce | |
|---|---|
,_%C4%8Cernochova_10.JPG) Vila Roberta Schneidera v Černochově ulici, chráněná kulturní památka | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Obec | Olomouc |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°36′9″ s. š., 17°15′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 5 871 (2021)[1] |
| Katastrální území | Lazce (1,06 km²) |
| PSČ | 779 00 |
| Počet domů | 529 (2011)[2] |
 | |
  Lazce | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 110591 |
| Kód k. ú. | 710598 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lazce (německy Laske; místně dříve také Lazka[3]) jsou bývalá obec, nyní městská čtvrť a katastrální území na sever od centra statutárního města Olomouce s cca 6 tisíci obyvateli.
Název[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší doložená podoba jména (1298) zní Lazec, což byla zdrobnělina obecného láz. To bylo označení pozemku na okraji lesa vzniklého vypálením lesního porostu. Další doklady ukazují, že jméno kolísalo: buď se používala podoba Lazce, což je množné číslo od lazec, nebo podoba Lazky, což bylo množné číslo jinak utvořené zdrobněliny od láz. Z posledního byl utvořen (záměnou rodu) i tvar jednotného čísla Lazka (zapisovaný často jako Laska, v němčině Laske). Koncem 19. století se v češtině ustálila dnešní podoba Lazce.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Lazcích pochází z roku 1298, kdy král Václav II. daroval klášteru klarisek na Předhradí území za Rohelskou bránou s vodním mlýnem a malou osadou, v níž žilo osm rolníků a čtyři rybáři. Kvůli výstavbě olomoucké pevnosti byla osada roku 1746 zbořena a osm zde dosud žijících rodin se přesunulo asi jeden kilometr severněji. Zachován byl ale u nově postavené Františkovy brány zdejší starodávný mlýn, jehož majitelé se postupně střídali a který fungoval až do roku 1932, kdy vyhořel (dnes je na jeho místě novostavba finančního úřadu). Po vzniku obecních samospráv roku 1850 byly Lazce nejdříve osadou Černovíra, s nímž je pojil dřevěný most přes řeku Moravu, samostatnou obcí se staly až roku 1884. Ovšem už roku 1919 svou samostatnost ztratily, protože se staly součástí nově vytvořené Velké Olomouce.[3]
Původně velmi malá ves se začala rozvíjet, až když zde byla roku 1876 vybudována Zweigova sladovna nebo roku 1907 Königův závod na rybí konzervy, pozdější konzervárny a mrazírny Andersen a spol., a především když na území u ramene Moravy pod katedrálou zvaném Královská louka začala na počátku 20. století výstavba vilek a rodinných domů. Této nové čtvrti se říkalo Nové Lazce nebo také Letná. Rozvíjel se i sport, bylo zde postaveno první olomoucké fotbalové hřiště (1914), kluziště, na němž se v Olomouci poprvé hrál hokej, také plovárna, dostihové závodiště nebo další fotbalové hřiště pro SK Černovír. V roce 1978 zde byla také otevřena univerzitní sportovní hala nadregionálního významu a území mezi starými a novými Lazci bylo v tu dobu zastavěno panelovým sídlištěm.[3]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatel | 149 | 234 | 273 | 360 | 601 | 822 | 1709[p. 1] |
| Domů | 17 | 23 | 22 | 27 | 43 | 77 | 185 |
| Rok | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
| Obyvatel | 2861 | 3140 | 3185 | 4728 | 7660 | 6899 | 5983 |
| Domů | 334 | ? | 357 | 418 | 503 | 511 | 529 |
Sport a kultura[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Nachází se zde nový baseballový stadion, na kterém se konalo i Mistrovství Evropy v baseballu, Sportovní hala Univerzity Palackého, v níž hraje např. ženský volejbalový klub VK UP Olomouc, a i jiná sportoviště. Za první republiky a kolem roku 1968 zde fungovala dostihová dráha pro rovinové dostihy a proutěné překážky.
V minulosti se zde konal každoroční festival piva „Beerfest“ neboli Pivní festival Česka (největší pivní festival v ČR).
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Vladimír Talášek (1901–1942), československý důstojník a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Z toho 1537 osob národnosti československé, 133 německé a 39 ostatních.[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b c TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 73–77.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 492.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 505.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 85.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEICHTEROVÁ, Hana; ŠTĚPÁN, Jan. Pečeti ze 16. století – Velký Týnec, Ostrovy, Nové Sady a Lazce u Olomouce. Olomoucký archivní sborník. 2012, roč. 10, s. 47–53. ISSN 1214-4811.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lazce na Wikimedia Commons - Komise městské části č. 7 Lazce
- Lazce v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
